Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Osamělý ramadán. Koronavirus mění největší turecký svátek

V pátek začal ramadán, pro Turky jako pro všechny muslimy nejdůležitější měsíc v roce. Postní měsíc, kdy se věřící scházejí s rodinou a přáteli ke společným večeřím a modlitbám, je ale letos jiný. V Turecku, které stejně jako další země omezilo pohyb na veřejnosti a zakázalo shromažďování ve větším počtu lidí, slaví věřící ramadán o samotě.

Pekaři rozvážejí tradiční ramadánový chléb – ramazan pidesi. Foto Sebnem Coskun / Anadolu Agency / Profimedia

Devětadvacetiletá Nergis v pátek večer usedla s manželem k večeři, aby se najedla po celém dni půstu. První den postního měsíce pro ni bývá nejtěžší, na půst není zvyklá, bývá unavená a podrážděná. Za normální situace by si přes den zašla do obchodu a nakoupila sladkosti, které by si večer dala za odměnu. Od čtvrtka do neděle ale turecká vláda vyhlásila zákaz vycházení, v pátek se do obchodu mohlo jen do dvou hodin a pouze do prodejen v dochozí vzdálenosti.

Nergis si proto jídlo za odměnu nakoupila raději už dopředu a těšila se, až se po západu slunce konečně nají a napije. Místo úlevy ale při první večeři letošního ramadánu cítila hlavně smutek. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru nemohla navštívit své blízké a místo hromadné večeře slavili začátek postního měsíce jenom ve dvou. Oproti velkým sešlostem, které jsou každoročně s příchodem ramadánu spojené, je to najednou nezvyk.

„Iftár [první jídlo dne po konci půstu, pozn. aut.] je pro nás velmi důležitý. Je to čas, kdy se potkáváme s rodinou a kamarády ke společné hostině. Příležitost, kdy se sejdeme s lidmi z naší komunity. Jenže kvůli koronaviru teď jíme každý sám. Chybí mi iftár, jak ho znám,“ říká Nergis, která pracuje v Ankaře jako softwarová inženýrka.

Přidává se i třiatřicetiletý projektant Mesut. „Je to zvláštní pocit. Všichni jsou ve svých domovech, večeře, které by měly být radostné, jsou osamělé,“ přemítá. „Ramadán pro nás znamená, že se každý večer setkáváme s rodinou a přáteli. To teď není možné.“

Domeček v TureckuZdroj: Shutterstock

Turecký ramadán

Ačkoliv je Turecko převážně muslimská země (uvádí se, že 98 % obyvatel jsou muslimové), ve velkých metropolích a turistických destinacích obvykle nepoznáte, že zrovna probíhá ramadán (ramazan). Restaurace i obchody bývají otevřené i během dne, a pokud se zrovna nenacházíte v konzervativní čtvrti, můžete se bez problémů najíst i napít na veřejnosti. Během ramadánu seženete nadále i alkohol, většina barů zůstává obvykle otevřená. Spousta Turků půst nedrží a stravuje se normálně.

 

Ani do obchodu

I nadále se jinak ztichlou Ankarou ozývá pětkrát denně volání muezzína. Místo svolávání věřících do mešit ale zaznívá naléhání, aby se modlili doma. Turecko stejně jako další země omezilo kvůli šíření koronaviru pohyb na veřejnosti a shromažďování, ke kterému hromadné modlitby v mešitách patří.

Uzavřely se také provozovny, jako jsou restaurace a kavárny, už třetí víkend po sobě navíc platí plošný zákaz vycházení, z domů se od páteční půlnoci do konce neděle nesmí ani do obchodu. S příchodem ramadánu začal zákaz vycházení platit už od čtvrtka. Na čtvrtek připadl státní svátek, na pátek pro většinu lidí volno. Vláda se tak snaží zabránit tomu, aby se lidé ve velkém počtu srocovali v parcích a na podobných místech, což se na začátku šíření epidemie koronaviru v Turecku dělo:

Tentokrát si vláda dala pozor i na to, aby zákaz vycházení oznámila zavčasu. Když ho zavedla poprvé, o víkendu 11. a 12. dubna, ohlásila ho jen s několikahodinovým předstihem. Lidé potom v panice zaplavili obchody s potravinami, před kterými se tvořily obrovské davy. Ministr vnitra Süleyman Soylu kvůli fiasku složil funkci, turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan jeho rezignaci ale nepřijal a Soylu ve funkci pokračuje.

Během ramadánu se ke stávajícím opatřením přidalo několik nových. Například dvě hodiny před západem slunce se musí ukončit prodej tradičního pečiva ramazan pidesi, které se peče hlavně v období ramadánu. Opatření má zabránit, aby se před pekárnami scházely davy lidí.

Ramadán jenom pro zdravé

Během ramadánu nesmí věřící celý den jíst, pít ani kouřit. A to až do západu slunce. Důvodů k půstu je několik, od návratu k bohu až po získání kontroly nad vlastní myslí. Hlavní ale bývá snaha vžít se do situace chudých, hladových a nemocných. Na ty se během ramadánu myslí i darováním jídla a peněz. Zatímco obvykle se nejvíce příspěvků na charitu vybere během hromadných akcí na závěr ramadánu, tentokrát můžou lidé v Turecku pomáhat alespoň online. Například v Ankaře můžou zakoupit balíčky s tradičním jídlem, které úřady distribuují lidem v nouzi.

Ředitelství pro náboženské záležitosti

Diaynet logo
Zdroj: Diyanet

Ředitelství pro náboženské záležitosti, známé pod tureckým názvem Diyanet, je oficiální státní instituce založená v roce 1924. Podle zákona má vykonávat dohled nad náboženskými záležitostmi. Od nástupu neoislamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) k moci ale čelí Diyanet obvinění, že se místo toho snaží posilovat pozici sunitského islámu, podporovat konzervativní životní styl a propagovat turecký islám v zahraničí.

Od nástupu AKP k moci Diyanet také několikanásobně vyrostl. Za necelých deset let se jeho rozpočet čtyřikrát zvýšil. Zaměstnává dnes přes sto tisíc lidí, což z něj dělá jednu z největších tureckých státních institucí. Jako státní úřad Diyanet úzce spolupracuje s dalšími složkami tureckého státu.

Od roku 2012 má úřad také svou vlastní televizi Diyanet TV, která vysílá 24 hodin denně. 

Před začátkem ramadánu se objevovaly úvahy, zda je v současné situaci na místě, aby věřící půst podstupovali. Turecké ředitelství pro náboženské záležitosti nicméně uvedlo, že je držení půstu během ramadánu pro muslimy povinné. Neexistuje prý důkaz o tom, že by půst zvyšoval riziko onemocnění koronavirem. Prezident institutu Ali Erbaş ale zároveň vyzval, aby půst drželi pouze zdraví jedinci. I za normálních okolností mají z postění výjimku staří lidé, děti, těhotné ženy, nemocní a lidé na cestách.

S doporučením se přidalo i turecké ministerstvo zdravotnictví. Se začátkem ramadánu vydalo seznam opatření, kterými by se věřící měli řídit. Lidem starším 65 let a těm, kdo trpí cukrovkou, vysokým tlakem a jinými nemocemi, doporučuje, aby se ohledně půstu poradili s lékařem. Stejně by pak měli postupovat i věřící, kteří onemocněli koronavirem.

Ministerstvo apeluje také na dodržování hygienických zásad. Mimo jiné doporučuje, aby každý měl svůj vlastní modlitební kobereček a modlitební korálky. Nadále platí nařízení nosit roušky na veřejnosti a dodržovat bezpečný odstup.

Za rodinou letos ne

Tak jako se v Česku scházíme s rodinou o Vánocích, miliony Turků se na konci postního měsíce ramadánu sjíždějí za svými rodinami po celém Turecku. I ti, kdo půst nedrží.

Třídenní svátek Íd al-fitr neboli svátek přerušení půstu, který ramadán zakončuje, letos začne podle kalendáře používaného v Mekce zatměním slunce 23. května. Svátek a s ním spojené volno bývá pro Turky příležitostí navštívit příbuzné, které mnozí vídají jen párkrát do roka.

Do osm hodin vzdáleného Gaziantepu, kde její rodina bydlí, ale tentokrát Nergis pravděpodobně nevyrazí. „Je zakázáno cestovat mezi jednotlivými provinciemi v Turecku, letos tak přijdeme o další velký zvyk, kdy během dnů dovolené navštěvujeme rodinu,“ zmiňuje. Kdy nejbližší rodinu uvidí, zatím vůbec netuší.

Mesutova rodina sice bydlí v Ankaře, ale ani on se například se svými prarodiči neuvidí. „Nechci je vystavit možné nákaze, necítil bych se při setkání dobře,“ objasňuje.

Oba dva doufají, že se situace brzo zlepší a těší se, že ten příští ramadán už oslaví tak, jak jsou zvyklí. Společně s rodinou a přáteli.

Plný doktorů a chloraminu

Finmag duben 2020

Pavel Jégl: Zvířata dnes, lidé zítra. Umělá inteligence a 3D tisk přestávají být sci-fi a vstupují do českých ordinací. Jakmile vědci všechno vypilují na zvířatech, začnou nám zdraví vracet nanoroboti a úpravy genomu.  


Jiří Hovorka: Připravte si peněženky a jezte zeleninu. Češi stárnou a budou potřebovat víc doktorů. Jenže ti stárnou taky. A kdo se ještě nechystá do důchodu, toho spíš než okresní poliklinika láká Praha nebo Německo. Jak aspoň udržet standard?  


Michal Kašpárek: Budete se kroutit. Císařský řez, slepáček, apmutačka ruky. Banální operace. Pokud si je tedy neděláte sami.


Ondřej Tůma: Doktor na síti. „Telemedicína může zabránit přetížení nemocnic. Češi snad brzy pochopí, že lékařskou péči lze mít i bez putování po doktorech,“ říká v rozhovoru manažer Virtuální kliniky EUC Daniel Soukup.  


Kristýna Kašpárková. Tak ukaž, doktore. Jaké nedoceněné nebo opomenuté lékařské seriály má smysl sledovat i po letech? Co vás naučí o pokrocích medicíny? A co jste naopak nevěděli o televizních klasikách?

 

Irena Menšíková

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Gabriel Pleska | 28. 4. 2020 10:59

Nechcete to sice vědět, ale už vám nic nepomůže. Sekta Óm šinrikjó nebyla koronavirem postižena vůbec. Není to ale tím, že se její členové modlili nejlíp, ale tím, že už přes deset let neexistuje (a pan Asahara, někdejší velký šéf, byl před pár lety popraven). Rozštípla se na dvě větve, jméno si nenechala ani jedna, pod dohledem byly jako bezpečnostní riziko obě... A víc snad raději taky nechci vědět. Ostatně jsem rád, že jsem se mohl podělit aspoň o tuhle zcela zbytečnou a bůhvíkdy v noci mimoděk nabytou povědomost.

+3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK