Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Zemi půlměsíce dochází dech, ale ještě to neví. Jak moc nemocné je Turecko?

Irena Menšíková
Irena Menšíková
27. 3. 2020
 7 971

S prvním případem koronaviru Turecko zavřelo školy, kavárny, bary, restaurace, zakázalo hromadné modlitby v mešitách a přerušilo lety do většiny zemí. Zavřelo hranice s Řeckem a Bulharskem, které prezident Erdoğan před 14 dny otevíral. K dnešnímu dni hlásí Turecko 3629 nakažených a 75 úmrtí.

Zemi půlměsíce dochází dech, ale ještě to neví. Jak moc nemocné je Turecko?

V supermarketu kousek od centra Ankary prosím prodavačku o poslední kus chleba. Už druhý den po sobě pečivo zmizelo dřív, než jsem pro něj stihla vyrazit. Jinak jsou ale turecké markety zásobované dobře – když chvíli chybělo kuřecí maso nebo stejně jako v mnoha dalších zemích toaletní papír, zboží rychle doplnili.

Obchody s potravinami jsou jedny z posledních míst, která v Turecku zůstávají otevřená. I jich se ale týkají nová omezení. Otevřeno můžou mít jenom mezi devátou ráno a devátou večer. Na každých deset metrů prodejny může být jeden zákazník.

Pečlivě zabalený chleba přebírám od prodavačky, která je kromě rukavic chráněna celoobličejovou plastovou maskou. Ještě včera na sobě zaměstnanci v obchodě žádnou ochranu obličeje neměli. Roušky obecně Turci moc nenosí. Když uprostřed týdne procházím téměř vylidněnou Ankarou, má ji na sobě minimum lidí, mezi nimi policejní hlídky před parlamentem.

Human Rights Sculpture, Ankara, Turecko

Dezinfekce čtenářky ve čtvrti Kızılay. Foto: YusufOzluk / Shutterstock.com

Pětimilionová metropole je během všedního dne nezvykle tichá. Autobusová zastávka, jindy plná čekajících pasažérů, zeje prázdnotou. Zdobí ji jenom plakát s fotkou známého herce, který nabádá, ať si umýváme ruce. Když o chvíli později přijíždí na zastávku autobus, sedí v něm dohromady pět lidí. Do prostředků hromadné dopravy se přitom v Ankaře za normálních okolností nedá někdy ani nastoupit. Podle nového nařízení nesmí teď autobusy naplnit svou kapacitu víc než z poloviny.

Ulice centra jsou téměř vylidněné. Restaurace, bary i kavárny jsou už několik dní zavřené. Na prázdné provozovny je smutný pohled. Turci jsou zvyklí „žít venku“, ať už chodí na večeře do tradičních restaurací, na pivo s kamarády do přeplněných barů nebo celý den vysedávají v typických „kavárničkách“ nad šálkem čaje a deskovou hrou.

Média i sociální sítě zaplavilo od vypuknutí nákazy v zemi heslo evde kal neboli zůstaň doma. Stejně jako jinde, i v Turecku doporučují kromě politiků i známé osobnosti, ať neopouštíme domovy a přečkáme krizi mezi čtyřmi stěnami. Povinnou karanténu mají ale zatím jen chronicky nemocní a nověji i lidé starší 65 let.

Nutno podotknout, že i tureckému prezidentovi je 66 let, stejně jako většině lídrů velkých stran. V Turecku se vtipkuje, že jedině Meral Akşener (63) ze Strany dobra bude svým kolegům chodit na nákupy.

Vertikální nákup

Turečtí senioři nesmějí ven, a tak praktikují nákup „na Dalibora“, ačkoli platí samozřejmě penězi, nikoli hudením. Možná se české rozvážkoév služby inspirují. 

Článek v angličtině linkovaný v tweetu možno doporučit.

„Všichni přijdeme o práci“

O čem se ale vtipy nedělají, je už tak křehká turecká ekonomika, která s pandemií koronaviru dostává znovu zabrat. Když se ptám Turků, jak jejich život zatím virus ovlivnil, nejčastěji se opakují obavy z ekonomických dopadů.

„Jestli to bude trvat dlouho, všichni přijdeme o práci,“ bojí se Mustafa, který v Istanbulu pracuje v agentuře, která organizuje kulturní akce.

„Mám obavy z toho, co to udělá s naší ekonomikou,“ přidává se Zeynep, majitelka kavárny z Ankary.

Podle tureckého novináře Bahadıra Özgüra by mohlo být přímo ohroženo až šest milionů pracovníků napříč Tureckem. Pokud by se k tomu započítaly jejich rodiny, není prý přehnané tvrdit, že pandemie zasadí ekonomickou ránu až 15 milionům lidí.

Poslední grilovačka

Pár dní zpátky. O víkendu je parkoviště za naší bytovkou plné aut, sousedé tentokrát za víkendovými radovánkami nevyrazili. Z okna sleduji tatínka s dcerou, kteří na vydlážděné cestě hrají tenis. U jiného domu starší pán pracuje na svém malém záhonku, oblečený i pro tuto příležitost do košile a vesty, jako správný turecký elegán.

Lidé v sousedství vzali podle všeho doporučení vlády zodpovědně, to samé se bohužel nedá říct o stovkách dalších, kteří slunečný víkend vyrazili strávit grilováním v oblíbeném Bělehradském lese v Istanbulu. Sociální sítě obletěla fotka zachycující zácpu aut před vjezdem do lesa. Podobně to vypadalo na promenádě podél Bosporu.

Vláda na hned zareagovala a radovánky jako grilování a pikniky Turkům okamžitě zatrhla. Dost možná je ale pozdě, v horším případě pak zákazy nepomůžou. Myslí si to i třicetiletý Koray. „Spousta lidí v Turecku bere pandemii na lehkou váhu. Nezůstávají doma, nezajímá je, že by od ostatních měli držet bezpečnou vzdálenost. Zvlášť to platí pro starší lidi na malých městech,“ říká Koray, který pracuje v Ankaře jako programátor. Bojí se, že lehkovážnost jeho spoluobčanů povede ke kolapsu tureckého zdravotnictví. „Myslím si, že se v následujících měsících rapidně rozšíří koronavirus do všech míst v Turecku a zdravotnictví nebude schopné zvládnout nápor kvůli narůstajícímu počtu nakažených.“

Zdravotníci bez ochrany

Každý večer v devět hodin Turci vyjdou na balkony a začnou tleskat a blikat světly na podporu zdravotníků. Chvíli poté nasdílí turecký ministr zdravotnictví Fahrettin Koca na twitterový účet nejnovější statistiky. Čísla nakažených a počty úmrtí jsou ale téměř jediné údaje, které turecká veřejnost od vlády získává. To, v jakém městě jsou nově nakažení a kde kvůli viru umřeli další lidé, ministr nesděluje. Obyvatelé Turecka si musí vystačit s jeho vyjádřením, že se virus rozšířil po celé zemi.

Nákaza koronaviru se do Turecka sice dostala výrazně později než do jiných evropských států, začala se ale skokově šířit. První oficiální případ v zemi se potvrdil 11. března, na následky koronaviru zemřel první člověk 17. března. Za deset dní už ale Turecko hlásí 3629 nakažených a 75 úmrtí.

Zavirovaný svět

Do velkých podniků poslala maďarská vláda vojáky. Aby dohlíželi na výrobu. Orbán žádá rozpuštění parlamentu, chce vládnout dekrety.

Maďarský koronapuč pod rouškou viru


Pro příští týdny nikdo nevymyslel lepší program než si kupovat čas – než připravíme zdravotnictví, než zjistíme o viru a nemoci víc. Dřív nebo později ale budeme rozhodovat, v jak svobodné, solidární, soudržné a otevřené společnosti budeme žít.

Řídit epidemii podle horoskopu


V sobotu 14. března večer oznámil francouzský premiér, že od půlnoci bude zavřené všecko, co není nezbytné pro život země. „A do toho zejména spadají kavárny, bary, restaurace, biografy a diskotéky,“ zdůraznil. Věděl proč.

Francie se smiřuje s tím, že večírek skončil


Exitová strategie pro návrat k normálu je venku. Teď ji zbývá uskutečnit.

Kdy se vrátíme k normálu. Prymula má plán


Mírně řečeno západní státy si v boji s pandemií nevedou dobře. Ostřeji řečeno selhávají. Až to všecko skončí, nikdo je nebude chtít. Ale co přijde místo nich?

V časech pandemie bojuje o přežití i stát, jak ho známe


„Podle mého názoru se jedná o konec finančního systému a globálního rozložení sil tak, jak ho známe v posledních desítkách let,“ říká Josef Tětek.

Virus a budoucnost světa. Kostky jsou vrženy

Odborníci proto varují, že Turecko se může brzo v počtu případů vyrovnat Itálii. Emrah Altindis z oddělení biologie na Boston College upozorňuje, že nedávná data o počtu případů a úmrtí ukazují, že je situace v Turecku zcela mimo kontrolu. „Pokud nebudou přijata nezbytná opatření, Turecko dopadne jako Itálie nebo Španělsko,“ uvedl Altindis pro Balkan Investigative Reporting Network. Zavírání škol a podniků ale podle Altindise nestačí. Turecko by se mělo vydat buď cestou Jižní Koreje a testovat až dvacet tisíc lidí denně, anebo si vzít příklad z Číny a uzavřít metropole.

V tureckých nemocnicích je podle svědectví lékařů také nedostatek ochranných pomůcek, jako jsou respirátory. Turecký ministr zdravotnictví tvrdí, že se bude snažit co nejvíce pomůcek zabezpečit, ať už z vlastních zdrojů nebo dovozem z Číny. Podle posledních zpráv se už koronavirem v Turecku nakazilo přes 20 lékařů a zdravotních sester.

Až se virus dostane mezi uprchlíky

Citlivá je v souvislosti s koronavirem situace s uprchlíky. Je to jenom pár týdnů zpátky, co Erdoğan v reakci na smrt tureckých vojáků v Sýrii otevřel hranice s Řeckem a vyzval je, ať vyrazí vstříc Evropské unii. Tisíce běženců se proto vydaly na cesty, k hranicím je svážely i turecké autobusy. Stejné autobusy dnes uprchlíky převážejí zpátky do Istanbulu a dalších měst. Ve strachu z šíření koronaviru Ankara hranice s Řeckem a Bulharskem uzavřela.

Ti, kdo mohli, se po návratu do Istanbulu přesunuli za příbuznými. Stovky dalších ale zůstávají uvězněny v okolí istanbulského nádraží, bez peněz i střechy nad hlavou. Kdo měl práci, ten se jí ve prospěch vidiny života v Evropě vzdal.

Na hranicích zůstává podle řeckých úřadů asi dva tisíce uprchlíků, v kempech s nedostatečným přístupem k hygieně a zdravotní péči. Udržovat sociální odstup je pro ně téměř nemožné. Nákaza koronavirem se mezi uprchlíky v Turecku zatím nepotvrdila, pokud se ale mezi ně dostane, rozšíří se v takových podmínkách velmi rychle. Erdoğan se ale k situaci s uprchlíky a koronavirem zatím nevyjadřuje.

Zůstaň doma, Turecko

Turecký prezident ve svém prvním projevu po propuknutí pandemie v zemi občany nejprve uklidnil, že „žádný virus není silnější než Turecko“. Ve středu k národu promluvil znovu a požádal o trpělivost, porozumění a podporu.

„Zůstaň doma, Turecko,“ vzkázal obyvatelům přes televizní obrazovky. Nezbývá než doufat, že ho konečně poslechnou.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Irena Menšíková

Irena Menšíková

Novinářka a copywriterka na volné noze, mimo jiné psala pro Forbes nebo Deník N. Věnuje se Turecku, zejména vnitrostátním tématům a svobodě médií. Žije v Ankaře.

Související témata

covidrecep erdoganTurecko
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo