Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Francie se smiřuje s tím, že večírek skončil

V sobotu 14. března večer oznámil francouzský premiér Édouard Philippe, že od půlnoci má být zavřené všecko, co není nezbytné pro život země. „A do toho zejména spadají kavárny, bary, restaurace, biografy a diskotéky,“ cítil potřebu zdůraznit. Věděl proč. Jak si Francie zvyká na život za zavřenými dveřmi?

Restéz chez vous. Zůstaňte doma. Tato výzva se ve Francii v posledních dnech ozývala ze všech stran – od politiků přes experty až po sociální sítě, které hashtag #RestezChezVous ovládl. Její naléhavost před víkendem kvůli obavám, že by se Francouzi v pěkném počasí mohli hromadně vydat na pláž, na venkov nebo aspoň na široké a obvykle beznadějně přecpané bulváry velkých měst.

Nevydali. Proti víkendu o týden dřív jako by se všechno obrátilo vzhůru nohama.

Při pohledu na Aix-en-Provence, oblíbenou destinaci turistů, studentů a zámožných seniorů, by v sobotu 14. března večer málokdo odhadoval, že sousední země přijímají drastická opatření. V předražených kavárnách a restauracích na hlavní třídě Cours Mirabeau je jako obvykle skoro nemožné najít místo k sezení a ke vchodu do nočního klubu na jedné z vedlejších uliček se táhne fronta zájemců, které pandemií zpopularizovaný pojem social distancing zjevně nic neříká.

Kousek dál v baru zvaném Rudovous si studenti stále výměnou za několik panáků nechávají od personálu nasadit helmu a omlátit o hlavu všechno od baseballové pálky až po sud s pivem, přesto (nebo právě proto), že jim vláda o den dřív konečně oznámila zrušení výuky. Koronavirus? „Na severu je to problém, ale tady na jihu to není problém,“ přesvědčuje mě Fábien, který navštěvuje školu v Marseille a půl hodiny vzdálený Aix si jako mnoho jiných oblíbil kvůli nočnímu životu.

Ostatně virus v teplých krajích umírá. Nebo ne…?

Zatímco Česko už v tu chvíli zavřelo hranice, v centru Aixu se v sobotu kolem poledne tísnily davy na tradičních trzích a nic nenaznačovalo tomu, že by se po setmění neměly restaurace, bary a kluby jako obvykle naplnit k prasknutí.

Pak odbila osmá hodina a narychlo svolaná tisková konference premiéra Édouarda Philippa vyvedla Provensálce z omylu o vlastní výjimečnosti: stravovací a zábavní podniky po celé zemi musí „s okamžitou působností“ zavřít a druhý den se už otevřou jen dveře lékáren, obchodů s potravinami a trafik. Večírek končí.

V tu chvíli měla Francie potvrzených čtyři a půl tisíce nakažených a 91 mrtvých.

Covid-19 a Francie

Francie

Počet potvrzených nakažených: 19 856
(Z toho v regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur: 1510)

Mrtvých: 860

Ven jedině s formulářem

Život ve Francii – a dokonce i na jejím jihu, který vždycky fungoval tak trochu podle svého – se od té doby změnil. V neděli ještě proběhly hojně kritizované (a rekordně spoře navštěvované) místní volby, ale jinak už následovala jen další a další omezení.

Postupně byla zrušena většina dálkových spojů i část linek městské hromadné dopravy, firmy nechaly na popud vlády co nejvíc zaměstnanců pracovat z domova a ve středu začala platit od druhé světové války nevídaná omezení pohybu, v podstatě zákaz vycházení.

Chcete ven? Musíte mít jeden z pěti zákonem povolených důvodů: jdete do práce, nakoupit základní potřeby, za lékařem, zacvičit si „v blízkosti bydliště“ nebo z vážných důvodů navštívit rodinu a děti. Pro každou takovou příležitost musíte buď vytisknout a podepsat, anebo rukou opsat nesnesitelně dlouhý formulář s vysvětlením, který na požádání předložíte bezpečnostním složkám.

Jinak draze zaplatíte – původně 35, potom 135 a brzy dost možná 375 eur (v korunách: necelý tisíc, zhruba 3700 a něco přes deset tisíc).

Nebyli by to Francouzi, aby se nařízením shora trochu nevzpírali. První den rozdalo sto tisíc policistů a vojáků rozmístěných v ulicích na čtyři tisíce pokut a řada měst musela uzavřít nábřeží, pláže a parky a pro jistotu nad ně vyslat helikoptéry a bezpilotní letouny, kdyby někoho napadlo přelézat plot. Pařížané se navíc z epicentra epidemie vydali na venkov. Ke zděšení venkovanů.

A nebyly by to francouzské úřady, aby se kolem nových pravidel okamžitě nevyrojila spousta pochybností. Můžu jet na kole? Jak daleko od domu mám právo jít cvičit? Smíme nakupovat ve dvou? Nebo s celou rodinou? A co mají proboha dělat bezdomovci, kteří tak nějak z podstaty věci nemůžou zůstat doma, i kdyby chtěli?

Servírujeme zavirovaný svět

Exitová strategie pro návrat k normálu je venku. Teď ji zbývá uskutečnit.

Kdy se vrátíme k normálu. Prymula má plán


Mírně řečeno západní státy si v boji s pandemií nevedou dobře. Ostřeji řečeno selhávají. Až to všecko skončí, nikdo je nebude chtít. Ale co přijde místo nich?

V časech pandemie bojuje o přežití i stát, jak ho známe


„Podle mého názoru se jedná o konec finančního systému a globálního rozložení sil tak, jak ho známe v posledních desítkách let,“ říká Josef Tětek.

Virus a budoucnost světa. Kostky jsou vrženy


Kurz bitcoinu se v souvislosti s šířením pandemie koronaviru a panikou na finančních trzích propadl. Proč? A co bude dál?

Digitální zlato, bezpečný přístav. Pád bitcoinu očima expertů

Různé výklady

Různí „strážci zákona“ si podle zpráv médií a postižených uživatelů sociálních sítí nová nařízení vykládali různě a podle toho i udělovali pokuty. Třeba právě bezdomovcům, pro něž aspoň stát začne zařizovat tak jako tak prázdné hotelové pokoje.

Zodpovědné úřady, jako ministerstvo sportu, teprve postupně zveřejnily přesnější (a přísnější) interpretace: tak například cvičit by se mělo „kilometr, maximálně dva kilometry od domu“; běhat můžete i ve dvojicích, pokud tedy bydlíte pohromadě.

Zřejmě je vám dovoleno osedlat i kolo, jestliže jedete do práce, případně pokud je to „nutné pro [vaši] duševní rovnováhu“, jak užitečně osvětlil ministr vnitra. A samozřejmě jestliže si pravý opak nemyslí policista, co se ten den špatně vyspal – možná i z toho důvodu, že jako značná část sboru nedostal respirátor.

Ano, i ve Francii policistům, hasičům i zdravotnímu personálu zoufale chybějí respirátory, přestože se v zemi objevil první nakažený už 24. ledna a od té doby počet případů i pacientů na jednotkách intenzivní péče roste závratným tempem. A ano, i Francouzům před pár dny pomohla zásilka milionu respirátorů z Číny, kterých ovšem šedesátimilionová země potřebuje mnohem víc: vláda jich zatím objednala 250 milionů.

Dorazí prý „postupně“.

Zatím doma

Nedostatek respirátorů a prachobyčejných roušek je znát nejen na ulicích, kde je přinejmenším v Aixu pořád nenosí většina státem povolených chodců, ale i v dosud otevřených obchodech. Možná vinou příčetněji působících (ne nutně konajících) politiků Francii nezasáhla celonárodní kampaň ušij si sám z toho, co je po ruce a ochranné pomůcky konzistentně nosí pouze majitelé asijských krámků, kam beztak nikdo nechodí.

Některé supermarkety se spoléhají na to, že jejich zaměstnance před virem ochrání nově instalované plastové bariéry u pokladen. Pošta a několik lékáren pro změnu zavedly, že se dovnitř pouští pouze tolik osob, kolik odpovídá počtu otevřených přepážek´.

Asi nejdál zašel jeden provozovatel elektronických cigaret, který pro jistotu úplně zakázal vstup do obchodu: zákazník musí zastavit před bariérou ve dveřích a zařvat objednávku na prodavače usazeného na opačné straně poměrně rozlehlého zařízení, ten pak donese vytoužené zkapalněné „kuřivo“ a pečlivě vydezinfikuje terminál na platební kartu.

Finmag v novém!

Finmag předplatné

Cti chudoba netratí. Prý, měřit se to nedá. Inteligence jakžtakž ano. A vědci se doměřili k poznatku,že chudoba debilizuje. Behaviorální ekonom Petr Houdek vysvětlí jak.

Multimilionáři, kteří se dostali do čela Argentiny, Chile a Paraguaye, slibovali neúplatnost a manažerské superschopnosti. Místo úspěchů rána za ranou. Řídili estado jako firmu.

Odstěhovali jste se za město? Ti, co bydlí v něm, vám dotují bydlení, ani o tom nevědí. Ale počkejte, jak vás vyškolí, až se zdraží benzin. Architekt Peter Bednár o bydlení, které spojuje nejhorší z města i venkova.


Nutno dodat, že řadoví obyvatelé už jsou opatrnější, než byli před týdnem. Při pozdravu si nevynucují falešný polibek na obě tváře, udržují patřičný odstup. Společenské vyžití v donedávna až otravně živém městě se přesunulo do virtuálního prostředí a posvátné apéro – posezení s přáteli, kolegy, či rodinou nad dobrým jídlem a pitím – se místo naživo pořádá po Skypu.

Historické centrum, kde ještě minulý víkend nebylo k hnutí, studentům rychle ukradli holubi. Jen příležitostně proběhne udýchaný běžec, na kole projede cyklista (se starostí o své duševní zdraví), na motorce se prořítí jezdec donáškové služby, který zásilku pro jistotu nechá po zazvonění před dveřmi.

I obyvatelé francouzského jihu se zkrátka proti všem instinktům pokouší uposlechnout naléhavé výzvy a zůstat doma. Na zázračnou ochranu už nevěří, vždyť měli v pětimilionovém regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur tuto neděli víc než 1300 nakažených. Ještě se uvidí, jak dlouho jim může nově nalezená spořádanost ve stále teplejším počasí vydržet.

Úvodní fotka: Le Cours Mirabeu, druhdy živá tepna Aix-en-Provence. Profimedia.cz

František Kalenda

František Kalenda

Spisovatel a publicista zaměřující se na Latinskou Ameriku. Působí jako doktorand v oboru antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde také na bakalářském oboru v angličtině přednáší mimo jiné o latinskoamerické... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK