Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Trump by se měl bát Bidena, Sanderse by si namazal na chleba

Michael Durčák ve svém článku na Finmagu dospěl k závěru, že Donald Trump se těší na souboj s Obamovým viceprezidentem Joem Bidenem. Prý si ho namaže na chleba. Sanderse se prý Trump bojí. Ale co když je to naopak? Trump se už těšil, jak si na chleba namaže Sanderse. Jenže demokraté šikující se za Bidenem mu zkřížili plány.

Podle Michaela Durčáka se Donald Trump radoval z velkého vítězství Joea Bidena ve volebním superúterý.

Ano, Trump sám opakovaně mluví o tom, že je pro něj Biden nejsnadnější soupeř a že na souboj s ním se vysloveně těší.

Blufař

Něco tady ale nehraje. Představte si na chvíli, co byste dělali, kdybyste byli Donald Trump. A že o jednom z kandidátů víte, že to proti němu máte v kapse. Že přesně víte, jak proti němu budete hrát. Že jste si jistí, že ho drtivě porazíte. Vážně byste to vykládali do televize?

A naopak, pokud byste o jednom z kandidátů věděli, že on jediný vás může porazit, neměli byste ponětí, jakou kampaň proti němu vést. Kdybyste ze souboje s ním měli hrůzu. Co byste dělali? Vykládali byste o tom v televizi?

Možná jste přesvědčení o Trumpově pravdomluvnosti. Americký prezident ale v posledních čtyřech letech ukázal, že si ze všeho nejraději vymýšlí. Zejména věci, které mohou poškodit jeho soupeře. A tak třeba muslimskou kongresmanku Ilhan Omarovou nejprve falešně obvinil, že fandí al-Kaidě, a následně sdílel očerňující video, jež Omarovou vinilo, že si výročí 11. září připomněla oslavným tancem.

Takže bych na to, že v tomto případě Trump říká pravdu, příliš nesázel.

Trump se těšil na souboj se Sandersem

Nyní přejdu k tomu, proč se Trump tak těšil na souboj se Sandersem. Zároveň jsou to i důvody, proč si myslím, že právě vermontského senátora by si úřadující prezident v přímém souboji vychutnal. (A jsou to i důvody, proč nebrat za bernou minci průzkumy volitelnosti v duelu s Trumpem, dokud nezačala ta pravá kampaň před podzimními volbami.)

Stačí sledovat, jak se mění komunikace Trumpovy kampaně. Ve chvíli, kdy se zdálo, že Sanderse už v cestě za demokratickou nominací nic nezastaví, prezident najížděl na poprimárkový mód. A částečně odkryl karty, jak by duel proti Sandersovi vypadal.

Možná jste sledovali primárky před čtyřmi lety. I tehdy se vynořilo video z osmdesátých let, kde Bernie Sanders říká hodně znepokojivou věc: „Je legrační, že američtí novináři občas říkají, že je nějaká země špatná, protože tam lidé stojí fronty na potraviny. Ale vždyť to je dobře. V jiných zemích lidé fronty na jídlo nestojí. Potraviny dostanou bohatí a chudí umřou hlady.“

Fronty na maso nebo fronty na banány... Trumpův syn Donald junior si vybral právě tento Sandersův podivuhodný výrok a zavzpomínal, jak jako dítě jezdil do Zlína, odkud pochází jeho matka a prezidentova první manželka Ivana. Donald junior tvrdí, že fronty na potraviny zažil na vlastní kůži a že mu čeští prarodiče ukázali, jaké jsou komunismus a socialismus zlo.

Tím výčet Sandersových flirtů s autoritářskými komunistickými a socialistickými režimy nekončí. Trumpova kampaň by si jistě přímo vychutnala jeho líbánky v Sovětském svaze v roce 1988. Jeho pochvalné zmínky z osmdesátých let o kubánském diktátorovi Fidelu Castrovi přišly na přetřes i letos.

Sanders v obsáhlém rozhovoru s moderátorem Andersonem Cooperem pro stanici CBS své minulé výroky bránil. Nelíbí se mu, že režim byl autoritativní, ale nic prý není černobílé, je třeba ocenit například zvýšení gramotnosti v prvních letech Castrova režimu.

Vykreslit Bernieho jako starého komouše by pro Trumpovu kampaň bylo velmi jednoduché. Je pravda, že slovo socialismus už dávno není v americké politice strašákem (i vinou republikánů, kteří v minulosti za socialismus označovali evropský kapitalismus), ale na pozitivní postoj ke komunistickým diktaturám jsou Američané stále hákliví. Včetně té bílé pracující třídy, kterou měl Sanders přebrat Trumpovi.

Joe Biden není Hillary Clintonová

Podle Michaela Durčáka si Trump Bidena namaže na chleba. Trump se stylizuje do role antiobamy, zatímco Biden by mohl klidně kandidovat pod jménem Barack Obama II.

Durčák jde dokonce tak daleko, že Joe Biden je pro něj „vlastně takové pokračování Hillary Clintonové“. K tomu jen stručně: Joe není Hillary. Pro Clintonovou byla role Obamovy nástupkyně obtížná, jen o osm let dřív proti němu vedla nevybíravou kampaň, a proto působila silně neautenticky.

Biden, který naposledy nekandidoval kvůli tragickému úmrtí v rodině, v této roli autentický je. Prvního černého prezidenta podporoval celých osm let, nikdy jeho pozici ani náznakem nepodkopával.

Na přebrepty 1:1

Na čem Trump podle Durčáka bývalého viceprezidenta dostane, jsou Bidenovy přeřeky. Biden například v debatě prohlásil, že od roku 2007 padlo za oběť střelbě 150 milionů Američanů, reálně šlo o necelých 430 tisíc.

Jsem si jist, že tuto Bidenovu slabinu se Trump pokusí zužitkovat. Jen by si měl dát pozor, aby se nestřelil do nohy. Sám třeba při projevu ke Dni nezávislosti neopomněl pochválit americké revolucionáře, jak v 18. století dobývali letiště.

Michael Durčák říká, že Bidenových přebreptů lze najít desítky. Toto video jich nasbíralo u Trumpa jen za dva měsíce roku 2017 víc než deset. Třeba svého tehdejšího poradce Johna Boltona, prominentní personu americké politiky, Trump překřtil na Mika.

Přesto Biden problém má. Teprve v dospělosti překonal koktání a v některých vypjatých chvílích se mu vada vrací. Záleží na něm a jeho kampani, jestli se Trumpovi umožní přesvědčit veřejnost, že jde o senilitu a Bidenův problém je větší než prezidentův.

Kmeny americké politiky

Na konci roku 2018 vznikl v neziskovce More in Common zajímavý výzkum, který osvětluje politickou polarizaci americké veřejnosti. Ukazuje, že polarizovaná je především takzvaná hlasitá menšina (progresivní aktivisté a zarytí konzervativci), která tvoří dohromady 16 % populace. Zhruba 67 % populace (tradiční i pasivní liberálové, politicky neangažovaní a umírnění) tvoří takzvanou vyčerpanou většinu, vyčerpanou chováním a projevy hlasité menšiny.

Sandersova kampaň podle mě stojí především na levicové části hlasité menšiny, zatímco Biden mobilizuje unavenou a vyčerpanou většinu.

Sedm kmenů

Jemnější členění americké společnosti podle politických postojů vypadá podle More in Common takto:

Progresivní aktivisté – 8 %
Najdete je na sociálních sítích, politika je baví. Jde jim o témata jako rovnost, férovost a celkové směřování USA. 99 % odmítá Donalda Trumpa.

Tradiční liberálové – 11 %
Opatrní idealisté. Věří demokratickým institucím, cení si kompromisu a tolerance. Všimněte si, že Trump i Sanders oproti tomu vyhlašují válku „establishmentu“ a zasévají nedůvěru v tradiční instituce.

Pasivní liberálové – 15 %
Cítí se izolovaně, vyhýbají se diskuzím o politice. Politiku a okolnosti svého života vidí fatalisticky, jako něco, na co nemají vliv.

Politicky neangažovaní – 26 %
Nedůvěřiví, pesimističtí. Mají sklony k patriotismu, ale příliš se nezapojují do politického života.

Umírnění – 15 %
Informovaní, angažovaní, s důvěrou v občanskou společnost. Víra je často nedílnou součástí jejich života, odmítají extremismus všeho druhu.

Tradiční konzervativci – 19 %
S náboženskými sklony, moralisté, patrioti. Věří v osobní odpovědnost a soběstačnost

Zarytí konzervativci – 6 %
Silně politicky angažovaní. Nekompromisní konzervativci, kteří si o sobě myslí, že jsou poslední obránci tradičních hodnot, které čelí útokům ze všech stran. 98 % jich schvaluje prezidentování Donalda Trumpa.

Biden má proti Trumpovi největší šanci

Kterýkoliv kandidát (Biden i Sanders) bude proti Trumpovi v nevýhodě už proto, že úřadující prezident je vždycky favorit.

Demokratům by mohlo pomoct, pokud by se před volbami výrazněji projevily ekonomické dopady koronaviru. A také pokud bude mít větší část veřejnosti pocit, že se Trumpova administrativa v krizové situaci chová nekompetentně.

Obvyklým argumentem pro Sanderse je, že levicovým populismem Trumpovi přetáhne některé voliče. To ale není jisté. Buď Trump dělá z jejich pohledu všechno dobře a není potřeba ho měnit za jeho kopii. Nebo se Trumpovi v očích voličů nedaří, ale pak nebudou mít důvod ho jít podpořit ani proti Bidenovi.

Finmag v novém!

Finmag předplatné

Cti chudoba netratí. Prý, měřit se to nedá. Inteligence jakžtakž ano. A vědci se doměřili k poznatku,že chudoba debilizuje. Behaviorální ekonom Petr Houdek vysvětlí jak.

Multimilionáři, kteří se dostali do čela Argentiny, Chile a Paraguaye, slibovali neúplatnost a manažerské superschopnosti. Místo úspěchů rána za ranou. Řídili estado jako firmu.

Odstěhovali jste se za město? Ti, co bydlí v něm, vám dotují bydlení, ani o tom nevědí. Ale počkejte, jak vás vyškolí, až se zdraží benzin. Architekt Peter Bednár o bydlení, které spojuje nejhorší z města i venkova.


Sanders by navíc odehnal další voliče. Aspoň část demokratů, pro které je i podle Ďurčáka příliš radikální, by v případě duelu Trump versus Sanders zůstala doma. Kromě toho řada republikánů, která je nespokojená s prezidentem Trumpem, dávala najevo, že pokud demokraté nominují někoho rozumného, půjdou ho proti prezidentovi podpořit.

Někdo rozumný v tomto případě znamená někdo, kdo si nemyslí jako Trump a Sanders, že volný obchod a globalizace jsou zlo, zatímco obchodní války jsou dobro.

Například Joe Biden.

Zatímco za Berniem Sandersem stojí hlasitá menšina levicových aktivistů, která odpuzuje zbytek společnosti svým hulvátským chováním, Joe Biden oslovuje vyčerpanou většinu.

Samozřejmě byli i jiní kandidáti, kteří byli pro tyto voliče přijatelní. Ale od začátku bylo jasné, že i kdyby takový Pete Buttigieg nebo Michael Bloomberg prošli primárkami, nebudou s to mobilizovat černé voliče, jako se to už teď daří Bidenovi.

I když Biden dost možná souboj s Trumpem prohraje, z demokratů na skladě je jediný, kdo proti němu má šanci.

Snímek Joea Bidena slavícího sukces ve volebním superúterku: Joseph Sohm / Shutterstock.com

Bohumír Žídek

Bohumír Žídek

Pracuje jako ekonomický redaktor serveru Novinky. Dřív psal například pro Revue Politika Centra pro studium demokracie a kultury. Absolvoval bakalářskou němčinu a religionistiku na FFUK a magisterský obor veřejná a sociální... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Luděk Zdražil | 11. 3. 2020 05:57

Je treba si vyjasnit co to je "namazat na chleba".
Pokud tím máme na mysli rétorický souboj, pak je na tom asi Sanders lépe než Biden (ale našli by se lepší, se kterými by v této disciplíně měl Trump větší problémy (Cortez, Warren, Harris - všechny jsou však již out).
Pokud máme na mysli výsledky - pak je v závěru správně vyřčen argument, že voliči Bidena nebo Sanderse nejsou vzájemně zaměnitelní z pohledu podpory nominovaného.
Pak je zde ještě jeden faktor a to výběr nominanta na víceprezidenta, což může také sehrát jistou roli. Nicméně at ten kokteil mícháme jak chceme, moc šancí pro demokratického kandidáta momentálně nelze vidět. Ale půl roku je dlouhá doba a může se ladacos ještě přihodit.

+7
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Martin Zugec | 11. 3. 2020 12:06

Toto ma celkom zaujalo: "odkud pochází jeho matka" - odkial je ta informace? Jeho matka bola zo Skotska a otec z NYC, nikdy som nepocul ze by Trumpova rodina pochadzala z CSR.

-4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK