Nenadávejte Trumpovi do fašistů. A jeho voličům už vůbec

Ve Spojených státech je na vzestupu bělošský nacionalismus. Podle organizace Anti-Defamation League došlo v USA v letech 2018 a 2019 k 6768 incidentům spojených s extremismem nebo antisemitismem. Je to podstatně vyšší číslo než v předchozích letech a je dost lidí, kteří z toho vyvozují, že za zvýšení domácího extremismu je odpovědný prezident Donald Trump.

Už od spuštění prezidentské kampaně v roce 2015 Trump otevřeně i skrytě povzbuzuje násilnické chování svých stoupenců. Když zastánce bělošské nadřazenosti James Alex Fields Jr. najel autem do odpůrců protestujících proti shromáždění ve virginském Charlottesville a jednoho z nich zabil a desítky zranil, Trump pronesl nechvalně proslulý výrok, že „na obou stranách se našli velice slušní lidé“. Nevyhýbal se rasistické rétorice ani při popisu afrických zemí, a dokonce nebělošských poslankyň Kongresu.

Trumpova slova mají důsledky. Kromě vraha z Charlottesville prohlásilo několik dalších exponovaných bělošských nacionalistů, kteří se dopustili násilností nebo terorismu, že je inspiroval prezident. Patřili mezi ně Cesar Sayoc Jr., který posílal trubkové bomby předním demokratům, včetně prezidenta Baracka Obamy a Trumpovy soupeřky z roku 2016 Hillary Clintonové, Robert Bowers, který v pittsburské synagoze zabil 11 lidí, a Patrick Crusius, který v El Pasu postřílel 22 lidí. Nový výzkum ekonomů Karstena Müllera z Princetonské univerzity a Carla Schwarze z Warwické univerzity nachází přímou kauzální spojitost mezi Trumpovými antimuslimskými tvíty a zločiny z nenávisti namířenými proti muslimům.

Křivák není fašista

Vzhledem k Trumpově náchylnosti rozdmýchávat násilí a pokřivovat pravdu dopěli mnozí k závěru, že je fašista. Nejhorší na Trumpovi je, jak se pokouší nahlodat legitimitu demokratických institucí a nestranných úředních postupů. A nejde mu při tom jen o krytí pochybných podnikatelských praktik svých i své rodiny, je to zároveň i strategie k posílení jeho osobní moci a pravomocí. Takové strategie od 20. let minulého století běžně využívali i italští fašisté a nacisté.

Byla by ovšem chyba téhle podobnosti připisovat přehnaný význam. V první řadě: meziválečnému fašismu nelze porozumět bez povědomí o tehdejším komunismu, který v té době mnozí středostavovští Němci a Italové považovali za existenční ohrožení. Dnes žádná takové hrozba neexistuje. Pravda, zvolení Obamy prvním černošským prezidentem USA posílilo obavy extremistů, že dochází k „výměně“ americké bělošské populace. Se zcela reálnou hrozbou, kterou představoval komunismus po ruské bolševické revoluci roku 1917, ale nelze takové konspirační teorie srovnávat.

Zadruhé, významný podíl obyvatelstva mnoha evropských zemí v období po první světové válce tvořili traumatizovaní, rozčarovaní a v bojích zocelení mladí muži. Mnozí veteráni z Iráku a Afghánistánu sice utrpěli podobná traumata (a někteří jsou skalními stoupenci Trumpa), nedisponují ale tolika hlasy ani takovým politickým vlivem jako jejich meziválečné protějšky.

Zatřetí, navzdory jeho vyjadřování a snahám získat od jiných zemí pomoc v kampani za znovuzvolení se Trump doposud nepokusil upevnit si moc nevolebními prostředky. To by se mohlo změnit, pokud v listopadu podlehne demokratickému vyzyvateli. I pak by to bylo na míle vzdálené systematickému podrývání demokratických procesů někdejšími fašisty.

A nakonec – i když se to, jak Republikánská strana bezýhradněně podporuje Trumpa, až strašidelně podobá chování středopravých politiků, kteří podporovali Benita Mussoliniho a Adolfa Hitlera, na tom, že bezskrupulózní politici jednají nečestně, není nic specificky fašistického.

Tenhle slovník dělá z lidí nepřátele

Tohle je důležité, protože ono skutečně záleží na tom, jestli člověk Trumpa označí za fašistu nebo ho zaškatulkuje jinak. Samozřejmě druhé Trumpovo funkční období by představovalo pro některé americké instituce existenční ohrožení. Jeho způsob vlády by se pevněji usadil jako norma a síly, které brání prosazování jeho agendy – především mobilizovaní občané – by oslabily. Došlo by k ještě radikálnějšímu podkopání politických zvyklostí než během Trumpova prvního období. Nepolevilo by přetrvávající úsilí administrativy vymýtit z úřadů nestrannou odbornost. Politický systém, včetně soudnictví, by se mohl nenapravitelně polarizovat.

Ovšem vyhraněná polarizace a likvidace jakékoli zlaté střední cesty ke kompromisu jsou zbraně v Trumpově vlastní válce proti institucím, které by ho měly držet na uzdě. Když z Trumpa a jeho příznivců budete dělat fašisty, tuhle propast jenom prohlubujete a delegitimizujete pocity křivdy – často oprávněné – milionů Američanů, z nichž většina nemá s bělošským nacionalismem a extremismem nic společného.

Ty nejslibnější strategie, jak odolávat Tumpovi a porazit ho, nejsou podobné tomu, jak bylo zapotřebí čelit fašistickým hnutím ve dvacátém století. Jakmile se Mussolini nebo Hitler zmocnili moc, nebylo už jednoduše možné je zastavit působením uvnitř systému. Naproti tomu nejúčinnější zbraní v zápasu s Trumpem jsou pořád volební urny. Předvedly to kongresové volby v roce 2018, kdy demokraté smetli republikány a vydobyli si zpět moc nad Sněmovnou reprezentantů.

Vyhraj a mosty

Dál by bylo nejlíp postupovat se strategií zaměřenou na dva cíle. Zaprvé by demokraté (a všechny další zainteresované subjekty) měli najít lepší způsob, jak komunikovat s těmi miliony lidí, kteří volili Trumpa, protože cítili – a často oprávněně – ekonomicky odstrčeni a politicky přehlíženi. Každé hnutí, které se k těmto Američanům obrací zády, nejenže snižuje vlastní šance na zisk politického vlivu, ale také prohlubuje polarizaci, která Trumpovi umožňuje jednat, jako by měl prakticky volnou ruku. Ano, většina Trumpových stoupenců nebude právě ochotná přejít v roce 2020 na stranu demokratického kandidáta. Přesto má zásadní význam, aby demokratičtí kandidáti připustili obavy těchto voličů a začali si k nim stavět mosty.

Zadruhé, demokraté musí vyhrát přesvědčivě. Jinak budou Trumpovi stoupenci tvrdit, že volby ukradli. Je zapotřebí drtivého vítězství demokratů, které dá zemi najevo, že Trumpovu destruktivní agendu, neúctu k politickým institucím USA a polarizující rétoriku odmítá většina Američanů.

Ještě není pozdě řešit příčiny nespokojenosti Američanů a znovu vybudovat instituce země. V politicky polarizovaném prostředí se to ale podařit nemůže. Když budete Trumpovy příznivce obviňovat šmahem z fašismu, docílíte toho, že s vámi v tom prostředí nebudou chtít být.

Z angličtiny pro Finmag přeložil David Daduč. Copyright: Project Syndicate, 2020. Úvodní fotka: Famous Roger Sheldon / Shutterstock.com