Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Příběh ruského internetu: Jak to všechno začalo

Včera jsme psali o novém zákoně, který v Ruské federaci bude platit od prvního listopadu a který je prozatímním vyvrcholením snah tamní státní moci dostat internet (a tedy i jeho uživatele) pod kontrolu. Pojďme si dnes shrnout, co předcházelo.

Pojďme se ve zkratce podívat na některé případy omezování svobody projevu nebo prostě svobody na internetu, které známe z Ruska nedávných let.

Zákon o lokalizaci osobních dat z roku 2015 nutí všechny domácí i zahraniční služby k tomu, aby informace o občanech Ruska schraňovaly na lokálních serverech. V souvislosti s tím skončila v Rusku např. profesní síť LinkedIn. Je ale zajímavé, že ne všechny služby tento požadavek splňují. Například Google zatím osobní údaje nelokalizuje. Na druhou stranu však ve většině případů vyhovuje požadavkům cenzorů a manuálně blokuje nechtěné příspěvky.

Cenzura pod pláštíkem boje proti terorismu

V roce 2016 byl přijat tzv. antiteroristický balíček, se kterým přišla poslankyně za Putinovo Jednotné Rusko Irina Jarovaja. Ten mimo jiné zpřísnil tresty za extremismus a jeho projevy v online prostoru, stejně jako za podněcování masových nepokojů.

Freedom House uvádí, že ruské pojetí „extremismu“ je velmi široké. Zahrnuje nejen vyzývání k terorismu, separatismu nebo urážení pocitů věřících, ale i hlasitě projevované „nesprávné“ názorů na konflikt na Ukrajině, anexi Krymu, LGBT, a dokonce i šíření nepohodlných informací o působení Sovětského svazu během druhé světové války.

Kromě toho antiteroristický balíček operátorům, poskytovatelům internetu a internetovým společnostem ukládá povinnost schraňovat obsah komunikace uživatelů v určitém období a na vyžádání ho kdykoli poskytnout tajné službě FSB, ministerstvu vnitra a dalším pověřeným orgánům. Operátoři mají navíc povinnost po dobu tří let archivovat tzv. metadata, tedy ne přímo obsah komunikace, ale informace o účastnících a čase komunikace (ukládají se mimochodem i u nás, na půl roku). Messengery, které používají šifrování zpráv, je musí na vyžádání dešifrovat a jejich obsah poskytnout tajným službám.

Finmag na Mars!

Finmag předplatné

„Nejvíc vidět jsou Troškové gastronomie. Ti, co si nemuseli odstát provoz, kdy vaříš pro plnou restauraci,“ říká kuchař-samorost Michal Hugo Hromas a tančí mezi ohni, na kterých chystá svatební menu.

Tak jako materiál točený na Husákových narozeninách vznikly záběry z demonstrace 17. listopadu jen jako dokument pro archiv. Vracíme se s jejich autory na Národní třídu.

Téma: doprava. Elektrické motory dominovaly nad spalovacími. A zase budou. Jaké jsou plány a jaká realita v budování železnic a dálnic. Neznámé oběti 11. září: lidi, co kvůli strachu z létání jeli autem.


Roskomnadzor versus Telegram 0:1

Toto vedlo k vyostřenému boji mezi úřadem Roskomnadzorem, který spravuje černou listinu zakázaných webů a provádí cenzuru na internetu, a messengerem Telegram, který se v Rusku těší oblibě i právě z toho důvodu, že komunikaci šifruje. Telegram odmítl službě FSB dešifrovat zprávy několika lidí, kteří měli být údajně zodpovědní za teroristický útok v Petrohadu v dubnu 2017.

Roskomnadzor se následně pokusil Telegram v březnu 2018 zablokovat, ale jeho snaha se nesetkala s úspěchem. Messenger neustále měnil IP adresy a doslova proklouzával Roskomnadzoru mezi prsty. Místo zamýšleného zablokování Telegramu úřad docílil jen výpadků napříč celým ruským internetem, když zběsile bil na všechny strany. V jednu chvíli bylo kvůli jeho snažení zablokováno až 18 milionů IP adres. Problémy tak měly úplně jiné služby jako Viber, různé platební portály nebo prodejci letenek.

Tento způsob boje proti proti fake news...

Legislativní úprava z července 2017 si klade za cíl boj s „fake news“, které opět nejsou jasně definovány. Zákon ukládá administrátorům webů nebo stránek na sociálních sítích s více než stem tisíc denních návštěv, aby tyto nežádoucí příspěvky odstraňovali. Mají na to 24 hodin od chvíle, kdy obdrží upozornění od Roskomnadzoru. Jinak jim hrozí zablokování a pokuta až 50 milionu rublů (18 milionů korun).

Tyto požadavky musí splňovat i zahraniční platformy. Se žádostmi o smazání se tak Roskomnadzor pravidelně obrací i na takové giganty, jako jsou Twitter nebo Google.

Velmi zajímavé jsou statistiky, které ukazují, v kolika procentech tyto společnosti požadavkům Roskomnadzoru vyhověly. Podle informací Freedom House se například Google (v druhém pololetí roku 2017) podřídil v 78 procentech případů.

Cenzuře samozřejmě podléhají i výzvy k účasti na nepovolených demonstracích. Pokud je člověk na takové akci zadržen, může jeho stopa na internetu, například tweety, posloužit jako důkazní materiál.

Vadí pokémoni v kosetele i rap

Freedom House ve své zprávě upozorňuje, že v poslední době vláda rovněž nelibě nese jakoukoli kritiku ruské pravoslavné církve – zřejmě kvůli poměrně novým Putinovým snahám přesvědčit Rusy o tom, že pravoslaví je něco jako státní náboženství.

I nevinné vtípky na účet církve se můžou stát předmětem trestního stíhání. Například bloger Ruslan Sokolovskij dostal tři a půl roku podmíněně za to, že zveřejnil video, na kterém hraje Pokémon Go v pravoslavném chrámu.

Postih hrozí podle zákona o masových médiích od roku 2013 i za použití vulgárního jazyka. Například za zveřejnění videozáznamu rap battlu Oxxxymirona a Gnojného zaplatilo šest médií pokutu a dalších 26 dostalo varování.

Vedle toho existuje v Rusku jiný zákon zakazující používání vulgárního jazyka při veřejných vystoupeních. To se týká třeba koncertů, veřejných čtení nebo promítání filmů.

Kreml to bude mít těžší než Peking

Nabízí se otázka, nakolik se Rusko ve snaze ovládnout internetový prostor inspirovalo Čínou. Spojení mezi Čínou a zbytkem světa se uskutečňuje přes speciální servery, které se nacházejí na zákonem stanovených místech. Čína také používá DIP, filtruje systém doménových jmen a blokuje určité URL adresy.

Rozdíl je v tom, že v Číně v podstatě už od počátků internetu fungovala přísná omezení a čínský internetový prostor vyrostl v izolaci od globálního světa. V Číně tak dnes existují domácí analogie v podstatě všech zahraničních služeb od vyhledávačů a platebních systémů po sociální sítě. Tento vývoj ve vakuu s sebou nesl jako vedlejší produkt významný rozvoj čínské kybernetiky a množství inovací v oblasti IT.

V Rusku je to však s podobnými vyhlídkami složitější, protože Rusové si jednak na zahraniční služby už zvykli, i když zde také fungují velmi úspěšné domácí analogie zahraničních společností jako sociální síť vKontaktě (mnoho Rusů však používá Facebook pro komunikaci s cizinci) nebo vyhledávač Yandex. Jednak současná situace nevytváří příznivé podmínky pro podnikání. Inovativní Rusové tak spíše odjíždějí do zahraničí a snaží se rozjet podnikání mimo Rusko.

K podobným tendencím v oblasti postupné izolace internetu dochází v současné době také v Íránu. Redaktor BBCBehrang Tajdin vysvětluje, že cestou vnitřního internetu se dnes vydává mnoho států s autoritativním režimem.

Takové řešení však bývá velmi drahé. Novinář připomíná případ, kdy v době arabského jara v lednu 2011 vláda zablokovalana několik dní internet v Egyptě. Země podle něj přišla během pěti dní o desítky milionů dolarů.

Z kolébky Tatu Gilead

Z Ruska se za Putinova působení postupně stává konzervativní stát, kde hrozí postihy za sebenevinnější vtípky na účet církve, kde se lidé bojí odhalit svoji sexuální orientaci, kde se v podstatě toleruje domácí násilí páchané na ženách nebo kde zákon zakazuje používání vulgárního jazyka na koncertech a ve filmech promítaných v kinech.

Země, kde před dvaceti lety začaly vystupovat Tatu a lidé vkládali naděje do nastupujícího liberálně naladěného Putina, se dnes začíná podobat dystopickému Gileadu.

Agáta Lukášková

Agáta Lukášková

Vystudovala překladatelství na Univerzitě Karlově a absolvovala stáže na univerzitách v Poitiers a v Moskvě. Po skončení studií pracovala v mezinárodních firmách pro francouzské klienty. Ráda čte. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Stanislav Brabec | 30. 10. 2019 00:43

Toť otázka, zda se Rusko inspiruje u Číny nebo u EU. Prakticky všechna zmíněná opatření mají svůj předobraz i v EU: boj proti terorismu, boj proti fake news, boj proti předsudečné nenávisti, GDPR, data retention. Povinnost odstraňovat závadové příspěvky platí v Německu. Přesměrování domén má třeba Velká Británie, kde se podařilo před pár lety přehorlivému cenzoru zablokovat Wikipedii. Omezit šifrování se zase snaží Francie.

+21
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK