Mission impossible Věry Jourové

Luboš Palata
Luboš Palata
9. 10. 2019
 5 236

Od naší staronové zástupkyně v Evropské komisi se čeká, že bude příštích pět let krotit Maďarsko a Polsko. Bude to obtížná mise, na krocení totiž Věra Jourová nebude mít, stejně jako její předchůdce, žádné páky.

Mission impossible Věry Jourové

V minulých pěti letech měla Češka Věra Jourová v evropské komisi poměrně složitou a širokou agendu – od ochrany spotřebitelů přes vyjednávání s internetovými giganty až po rovnost pohlaví. Pořád to nebylo nic proti tomu, co by měla jako místopředsedkyně komise mít na starosti příštích pět roků: dodržování evropských hodnot, tedy demokracie, právního státu a lidských práv.

„Kompromisy můžeme dělat v lecčem, Evropané jsou doslova mistři kompromisů, ale v tomto kompromisy téměř dělat nejdou,“ řekla Jourová po slyšení před evropskými poslanci.

Ti v pondělí večer kandidaturu Jourové po dvě a půl hodiny trvajícím slyšení jednomyslně podpořili. Není to výsledek úplně výjimečný, ale také ne zcela obvyklý. Zvláště v tomto roce, kdy to vypadá, že sítem europoslaneckých slyšení nemusí projít tři až čtyři kandidáti na eurokomisaře. Za ně pak členské státy musí vyslat náhradníky, jak už se stalo Maďarsku a Rumunsku.

Komisařská grilovačka

Všech 25 kandidátů na členy evropské komise (z každé země Unie jeden; letos to ovšem nakonec možná bude bez Spojeného království) podstupuje „výslech“ před parlamentním výborem, jehož působnost koresponduje s portfoliem potenciálního komisaře. Evropskou komisi totiž parlament schvaluje jako celek, grilování tedy slouží k tomu, aby kandidáti, se kterými by poslanci měli problém, mohli být zavčasu vyměněni a hlasování o komisi se nemuselo zbytečně opakovat. Když komise před europarlamentem obstojí, Rada Evropské unie ji může formálně jmenovat.

Renegáti z V4

Jourová, na které bylo vidět, jak moc za pět let v Bruselu vyrostla, předvedla na pondělním slyšení téměř excelentní výkon. Pomohlo jí i to, že se jí nikdo ani nepokusil zeptat, jak je to s možným střetem zájmů jejího stranického šéfa Babiše. Dokonce i otázku předsedy opoziční TOP 09 Jiřího Pospíšila, jestli si Jourová stejně jako Babiš myslí, že se v Česku dá objednat trestní stíhání, lze považovat maximálně za střelbu gumovým projektilem. Eurokomisařka obratem s úsměvem vyjádřila důvěru v český právní stát, nezávislost české justice a práci státního zastupitelství. 

Lehkost, s jakou Jourová prošla přes europoslance, kontrastuje s obtížností úkolu, který je před ní a na kterém si vylámal zuby její předchůdce, nejmocnější muž končící Evropské komise Franz Timmermans. Přes všechny snahy, přemlouvání, podávání žalob, ba i spuštění článku 7 Lisabonské smlouvy kvůli porušování demokracie a zásad právního státu se nepodařilo Evropské komisi situaci v Polsku a Maďarsku změnit. Varšava, kde samovládne už čtyři roky Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského, ani Budapešť, kde je u moci Viktor Orbán a jeho Fidesz, dál pokračují v demontáži základů demokracie a právního státu. Aniž jsou s tím Brusel i Evropská unie jako celek schopni něco udělat.

Několik málo ústupků, které si Evropská unie nebo členské státy na Varšavě a Budapešti vynutily, jsou většinou jen kosmetické drobnosti, které nic nemění na tom, že obě vládnoucí garnitury zlikvidovaly veřejnoprávní média, demontovaly nezávislost soudů a v Maďarsku i prokuratury a policie. V Orbánově případě už dokonce omezily politickou soutěž natolik, že poslední maďarské parlamentní volby byly Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě označeny za „neférové“.

Šerifka bez pistolí

Článek 7, podle kterého můžou členské státy Evropské unie zbavit dalšího člena Unie hlasovacích práv, je problematická zbraň, „politická atomovka“, k jejímuž užití se dá sáhnout jen v naprosto výjimečné situaci. A navíc ho stejně nebude možné použít, pokud budou Maďarsko a Polsko spolupracovat – aby bylo možné zbavit jeden stát práv, je k tomu potřeba jednohlasý souhlas všech ostatních. A to je u "polodiktatur" maďarského či polského typu problematické.

Jsou tu samozřejmě i měkčí, ale přitom bolestivé sankce, jako navázání výplaty miliard eur z evropských fondů na dodržování pravidel právního státu. V minulosti se něco podobného stalo v případě Bulharska a Rumunska. Tam ovšem odůvodnění znělo nedostatečný boj proti korupci. Zavedení nějakého jasného mechanismu, který by vyplácení peněz provázal s dodržováním pravidel právního státu a demokracie, ale musí projít nejen Evropským parlamentem, kde by se většina asi našla, ale hlavně přes vlády členských zemí.

No a tam to zatím z mnoha různých důvodů naráží, i proto, že k Polsku a Maďarsku sklouzává svými megaproblémy s politickou korupcí i Rumunsko. Bez spolupráce s členskými státy jsou přitom Jourová, celá Evropská komise i Evropský parlament téměř bezmocné. V některých případech sice může komise podat žalobu k Evropskému soudu – jako v případě vyhozených soudců polského Nejvyššího soudu, kde byla Varšava donucena ustoupit –, ale v mnoha jiných věcech, zásadních pro demokracii a právní stát, takovou možnost Brusel nemá.

Věra Jourová sice v pondělí večer prohlásila, že její mise na ochranu evropské demokracie a právního státu v Evropské unii je uskutečnitelná. Ale i ona sama ví, jak složité to bude mít, nemá-li skončit jen u varujících zpráv a prohlášení.

Přitom na tom, jestli se podaří udržet Unii jako společenství demokratických a právních států závisí, že v příštích letech neztratí svůj hlavní smysl.

Autor je redaktor Deníku. Úvodní foto: Alexandros Michailidis / Shutterstock.com

 

Ohodnoťte článek

-
9
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo