Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Mission impossible Věry Jourové

Od naší staronové zástupkyně v Evropské komisi se čeká, že bude příštích pět let krotit Maďarsko a Polsko. Bude to obtížná mise, na krocení totiž Věra Jourová nebude mít, stejně jako její předchůdce, žádné páky.

V minulých pěti letech měla Češka Věra Jourová v evropské komisi poměrně složitou a širokou agendu – od ochrany spotřebitelů přes vyjednávání s internetovými giganty až po rovnost pohlaví. Pořád to nebylo nic proti tomu, co by měla jako místopředsedkyně komise mít na starosti příštích pět roků: dodržování evropských hodnot, tedy demokracie, právního státu a lidských práv.

„Kompromisy můžeme dělat v lecčem, Evropané jsou doslova mistři kompromisů, ale v tomto kompromisy téměř dělat nejdou,“ řekla Jourová po slyšení před evropskými poslanci.

Ti v pondělí večer kandidaturu Jourové po dvě a půl hodiny trvajícím slyšení jednomyslně podpořili. Není to výsledek úplně výjimečný, ale také ne zcela obvyklý. Zvláště v tomto roce, kdy to vypadá, že sítem europoslaneckých slyšení nemusí projít tři až čtyři kandidáti na eurokomisaře. Za ně pak členské státy musí vyslat náhradníky, jak už se stalo Maďarsku a Rumunsku.

Komisařská grilovačka

Všech 25 kandidátů na členy evropské komise (z každé země Unie jeden; letos to ovšem nakonec možná bude bez Spojeného království) podstupuje „výslech“ před parlamentním výborem, jehož působnost koresponduje s portfoliem potenciálního komisaře. Evropskou komisi totiž parlament schvaluje jako celek, grilování tedy slouží k tomu, aby kandidáti, se kterými by poslanci měli problém, mohli být zavčasu vyměněni a hlasování o komisi se nemuselo zbytečně opakovat. Když komise před europarlamentem obstojí, Rada Evropské unie ji může formálně jmenovat.

Renegáti z V4

Jourová, na které bylo vidět, jak moc za pět let v Bruselu vyrostla, předvedla na pondělním slyšení téměř excelentní výkon. Pomohlo jí i to, že se jí nikdo ani nepokusil zeptat, jak je to s možným střetem zájmů jejího stranického šéfa Babiše. Dokonce i otázku předsedy opoziční TOP 09 Jiřího Pospíšila, jestli si Jourová stejně jako Babiš myslí, že se v Česku dá objednat trestní stíhání, lze považovat maximálně za střelbu gumovým projektilem. Eurokomisařka obratem s úsměvem vyjádřila důvěru v český právní stát, nezávislost české justice a práci státního zastupitelství. 

Lehkost, s jakou Jourová prošla přes europoslance, kontrastuje s obtížností úkolu, který je před ní a na kterém si vylámal zuby její předchůdce, nejmocnější muž končící Evropské komise Franz Timmermans. Přes všechny snahy, přemlouvání, podávání žalob, ba i spuštění článku 7 Lisabonské smlouvy kvůli porušování demokracie a zásad právního státu se nepodařilo Evropské komisi situaci v Polsku a Maďarsku změnit. Varšava, kde samovládne už čtyři roky Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského, ani Budapešť, kde je u moci Viktor Orbán a jeho Fidesz, dál pokračují v demontáži základů demokracie a právního státu. Aniž jsou s tím Brusel i Evropská unie jako celek schopni něco udělat.

Několik málo ústupků, které si Evropská unie nebo členské státy na Varšavě a Budapešti vynutily, jsou většinou jen kosmetické drobnosti, které nic nemění na tom, že obě vládnoucí garnitury zlikvidovaly veřejnoprávní média, demontovaly nezávislost soudů a v Maďarsku i prokuratury a policie. V Orbánově případě už dokonce omezily politickou soutěž natolik, že poslední maďarské parlamentní volby byly Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě označeny za „neférové“.

Šerifka bez pistolí

Článek 7, podle kterého můžou členské státy Evropské unie zbavit dalšího člena Unie hlasovacích práv, je problematická zbraň, „politická atomovka“, k jejímuž užití se dá sáhnout jen v naprosto výjimečné situaci. A navíc ho stejně nebude možné použít, pokud budou Maďarsko a Polsko spolupracovat – aby bylo možné zbavit jeden stát práv, je k tomu potřeba jednohlasý souhlas všech ostatních. A to je u "polodiktatur" maďarského či polského typu problematické.

Jsou tu samozřejmě i měkčí, ale přitom bolestivé sankce, jako navázání výplaty miliard eur z evropských fondů na dodržování pravidel právního státu. V minulosti se něco podobného stalo v případě Bulharska a Rumunska. Tam ovšem odůvodnění znělo nedostatečný boj proti korupci. Zavedení nějakého jasného mechanismu, který by vyplácení peněz provázal s dodržováním pravidel právního státu a demokracie, ale musí projít nejen Evropským parlamentem, kde by se většina asi našla, ale hlavně přes vlády členských zemí.

No a tam to zatím z mnoha různých důvodů naráží, i proto, že k Polsku a Maďarsku sklouzává svými megaproblémy s politickou korupcí i Rumunsko. Bez spolupráce s členskými státy jsou přitom Jourová, celá Evropská komise i Evropský parlament téměř bezmocné. V některých případech sice může komise podat žalobu k Evropskému soudu – jako v případě vyhozených soudců polského Nejvyššího soudu, kde byla Varšava donucena ustoupit –, ale v mnoha jiných věcech, zásadních pro demokracii a právní stát, takovou možnost Brusel nemá.

Věra Jourová sice v pondělí večer prohlásila, že její mise na ochranu evropské demokracie a právního státu v Evropské unii je uskutečnitelná. Ale i ona sama ví, jak složité to bude mít, nemá-li skončit jen u varujících zpráv a prohlášení.

Přitom na tom, jestli se podaří udržet Unii jako společenství demokratických a právních států závisí, že v příštích letech neztratí svůj hlavní smysl.

Autor je redaktor Deníku. Úvodní foto: Alexandros Michailidis / Shutterstock.com

 

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jaroslav B. Kořínek | 9. 10. 2019 07:30

Stříhám metr do doby, než je napadne odejmout hlasovací práva prostě všem, aby jim do toho makání nekecali a pořád nezdržovali. Rozhodovat pak bude prostě Berlín, Paříž a Brusel, ostatní jsou nedemokratičtí untermenschen.

+18
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK