Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

#ZachraňteSibiř. Jak se do tajgy volá, tak se z tajgy ozývá

Ani Vladimir Putin není dost silný na to, aby ochránil sibiřské lesy. Pokud drancování přírodního bohatství probudí občanskou společnost, bude dost silný, aby se vypořádal s ní?

V Rusku hořelo v polovině srpna v jednu chvíli až 5,4 milionu hektarů lesů, což je plocha o něco větší než Slovensko. Od začátku roku pak na ruském území shořelo asi 15 milionů hektarů lesů. Mnoho Rusů šokovalo, že se vláda na většině území ani nepokoušela požáry uhasit, ruské sociální sítě zaplavil hashtag #СпаситеСибирь (#ZachraňteSibiř).

Rusko je téměř z poloviny zalesněné a pětina světových lesů se nachází právě na jeho území, většinou se jedná o přirozené lesy. Ruská federace ale také drží smutné prvenství v odlesňování, Global Forest Watch uvádí, že v letech 2001 až 2018 přišla o 60,4 milionu hektarů lesů, což představuje úbytek o osm procent v porovnání se stavem v roce 2000. Na části území sice došlo k obnově lesů, Global Forest Watch ale upozorňuje, že údaje o úbytku a obnově lesů jsou získány různými metodami a nelze je vzájemně porovnávat.

Hlavní příčinou odlesňování Ruska jsou požáry. Hned v závěsu je těžba dřeva. Odborníci se nicméně shodují, že i za požáry jsou často aktivity nějak spojené s kácením.

Rozloha sibiřské tajgy

Sibiřská tajga. 3 900 000 čtverečných kilometrů převážně jehličnatého lesa, pravděpodobně největší světové úložiště uhlíku. Obrázek vytvořl Terpsichores, staženo z Wikipedie. CC BY-SA 3.0

Putin: Uznávám, že máme problém

Velký problém, se kterým se Rusko potýká, je nelegální těžba dřeva. Vážnost situace už neskrývá ani prezident Putin. „Musím přiznat, že činnost státu ve sféře ochrany lesů je neefektivní, nedaří se nám dát věci do pořádku. Jedná se o oblast, kde je plno korupce a kriminality [...] Pokud nic nepodnikneme, tak na Dálném východě a v centrální části Sibiře nezůstanou v oblastech dostupných člověku žádné lesy,“ nechal se slyšet v prosinci 2018 během zasedání Rady pro lidská práva při prezidentovi Ruské federace.

Odhady, v jakém objemu nelegální těžba probíhá, se značně různí. Server Vedomosti.ru píše, že v roce 2018 bylo v Rusku konstatováno 7400 takových případů. Materiál Evropské komise uvádí, že podle oficiálních ruských zdrojů tvoří podíl nezákonné těžby 1–10 procent z celkového objemu, ale že různé jiné zdroje pracují s údaji 10–60 procent. Podle Světového fondu na ochranu přírody pak čtvrtina dřeva vyvezeného z Ruska pochází z nelegálně pokácených stromů.

Nový lesní zákon zrušil ochranu lesů

O korupci v dřevozpracujícím průmyslu nedávno promluvila Taťana Davyděnková z úřadu pro dohled nad hospodařením Krasnojarského kraje. V emotivním rozhovoru s novinářem Andrejem Karaulovem řekla, že až třetina veškerého hospodaření kraje včetně dřevozpracujícího průmyslu se pohybuje v šedé ekonomice. Uvedla, že v roce 2018 se z Krasnojarského kraje vyvezlo dřevo za 47 miliard rublů, ale do rozpočtu se vrátilo jen 1,5 miliardy. Davyděnková během rozhovoru v jednu chvíli bojovala s pláčem a naznačila, že kvůli své aktivitě a otevřenosti čelila výhrůžkám.

Rozloha sibiřské tajgy

Krasnojarsk letos v červenci. Téměř milionové hlavní město Krasnojarského kraje bylo jedním z mnoha sídel, kde lidé letos v některé dny neotvírali okna kvůli kouři z lesních požárů. Foto: Alexander_IV / Shutterstock.com

Lesní zákon z roku 2007 v Rusku prakticky zlikvidoval systém státní ochrany. Podle biologa a člena Greenpeace Alexeje Jarošenka se les proměnil v jakési „bezprizorní teritorium“, kde si v podstatě každý může dělat, co se mu zlíbí. Masově se snížil počet lesníků, z 83 000 jich zůstalo 680, takže jednoduše není nikdo, kdo by mohl situaci v lesích kontrolovat.

Inspekce lesů v případě odlehlých oblastí, které jsou nezřídka vzdálené tisíce kilometrů od měst a nevedou k nim žádné komunikace, je velmi náročná a je možné provádět ji pouze na dálku například pomocí družic. Nelegální těžba dřeva tedy nemusí být hned odhalena. S přijetím lesního zákona navíc přešla odpovědnost za ochranu lesů na místní správní celky a lokální politici nezřídka uzavírají smlouvy s těžařskými společnostmi bez ohledu na ekologickou stránku věci.

Oheň na jihu

Požáry nejsou v tajze – nebo obecněji v severském jehličnatém lese – výjimečné. Jsou přirozenou součástí ekosystému. Amazonský prales ale pravděpodobně rozsáhlejší ohně během své evoluce nezažíval, prakticky v něm chybí druhy na pravidelnější požáry adaptované. Ekologové Jos Barlow a Alexander C. Lees vysvětlují, co požáry s lesem v Amazonii dělají:

Anatomie amazonských požárů

Bílá Afrika

Odlesňování Sibiře je v ruských médiích i na internetu často přičítáno na vrub Číňanům a objevují se poplašné zprávy, připomínající dystopii Sorokinových románů, o tom, že se Čína chystá vykácet celou ruskou tajgu. Čínští podnikatelé totiž ve velkém skupují ruské dřevozpracující firmy, které mají v užívání lesní plochy, nebo uzavírají s místními správními celky smlouvy na rozsáhlé dlouhodobé těžební projekty na desítky let.

Rusko patří mezi největší vývozce dřeva na světě, podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství OSN je na prvním místě ve vývozu nezpracovaného dřeva (okolo 20 milionů m³ ročně) a po Kanadě zaujímá druhé místo ve vývozu řeziva (mezi 20 a 30 miliony m³). Většina ruského dřeva přitom putuje právě do Číny. V minulosti se jednalo především o surové dřevo, ale po zvýšení celních poplatků na nezpracované dřevo v roce 2007 se jeho objem postupně snížil na 35 % z celkového vývozu, a naopak vzrostl podíl řeziva (na 62 %). Zvýšením cel chtělo Rusko podpořit investice do dřevozpracujícího průmyslu, a pozvednout tak jeho technologickou stránku.

Číňané zareagovali a začali v Rusku zakládat pily. Během deseti let se  počet dřevozpracujících firem s čínským podílem na ruském území více než ztrojnásobil. Carnegie.ru uvádí, že se ale většinou jedná jen o lehkou úpravu surového dřeva. Číňané si navíc přivážejí vlastní techniku i odborníky a místní Rusové často pracují na nejnižších pozicích.

I nelegálně těžené dřevo často putuje do Číny. Čínské společnosti využívají nefunkční ruské legislativy a neschopnosti kontrolovat, co se v lesích odehrává. Ke korupci dochází prý také na celnicích, od ruských celníků lze údajně bez větších potížích koupit povolení na export dřeva chráněných stromů, např. vzácné borovice limby sibiřské, známé pod lidovým názvem sibiřský cedr. Podle Greenpeace mají Číňané všechna potřebná povolení a hlavní vinu na drancování tajgy mají především Rusové a ruští úředníci.

Ruský dravý přístup k přírodě zřejmě souvisí s nízkou životní úrovní na Sibiři a Dálném východě. Nejde jen o dřeviny, mnoho lidí na Sibiři si také přivydělává sběrem chráněných bylin, které se používají v čínské medicíně. Někteří v souvislosti s drancováním přírodního bohatství a chudobou mluví o Sibiři jako o „bílé Africe“.

Probouzení

Na druhé straně drastické využívání přírodních zdrojů v Rusku pomalu probouzí občanskou společnost. V republice Burjatsko na Dálném východě se lidé v minulém roce bouřili proti projektu čínské společnosti, která měla v plánu pronajmout si tamní lesy o rozloze 62,6 tisíc hektarů na 49 let.

Československo, listopad 1989. První masové demonstrace nebyly ty v Praze. Lidé vyšli spontánně do ulic už o týden dřív v Teplicích. Ne proto, že se v zemi nedalo dýchat obrazně. Ve městě se nedalo dýchat doslova. Foto: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

V květnu 2018 policie násilně potlačila nepovolenou demonstraci v Ulan Ude. Devět organizátorů akce úřady potrestaly pokutami.

Aktivistům se sice nakonec podařilo původní projekt zablokovat, nicméně stejné společnosti se nyní povedlo získat jiné lesní plochy v Burjatsku o obdobné rozloze. Burjatsko se potýká s rychlým odlesňováním a podle serveru Global Forest Watch je regionem, ze kterého v rámci celého Ruska mizí lesy nejrychleji.

Ochránci přírody se také upozorňují na kontroverzní Amazarský projekt v Zabajkalském kraji na hranicích s Čínou. V jeho rámci se staví podnik na výrobu celulózy, přehrada a přilehlé komunikace. Projekt je součástí programu na podporu rozvoje pohraničních oblastí kraje. Aktivisté poukazují na to, že v dané oblasti ani není dostatečné množství lesů, které by pokryly plánovaný objem těžby.

O demonstracích v Burjatsku je u nás slyšet méně než o protestech v Moskvě. Pokud by se však požár občanské společnosti z této oblasti začal šířit do dalších částí země, pak by možná začalo být mocným v Moskvě opravdu horko.

Úvodní snímek – pohled z okénka vojenské helikoptéry Mi-8, která se podílela na hašení letošních sibiřských požárů. Foto: Profimedia

Agáta Lukášková

Agáta Lukášková

Vystudovala překladatelství na Univerzitě Karlově a absolvovala stáže na univerzitách v Poitiers a v Moskvě. Po skončení studií pracovala v mezinárodních firmách pro francouzské klienty. Ráda čte. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Bohumír Žídek | 18. 9. 2019 15:57

Ne, že bych neměl rád Michaela Shellenberga - zejména jeho boj za to, že jádro musí být součástí řešení globální změny klimatu mi imponuje - ale jak přesně souvisí jeho komentář k Amazonii s čímkoliv uvedeným v tomto článku o Sibiři? :-)

+4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK