Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

V Maroku zavřeli novinářku. Spala prý se svým snoubencem a šla na potrat

Osmadvacetiletá Hadžar Raissúníová čelí obvinění z nelegálního potratu a předmanželského styku se svým snoubencem. Za oba hrůzné „zločiny“ hrozí novinářce jednoho z posledních nezávislých médií v zemi až dva roky ve vězení.

Posledního srpna těsně před polednem zatkla v Agdalu, čtvrti hlavního města Maroka rabatu, skupina policistů v civilu osmadvacetiletou novinářku Hadžar Raissúníovou a jejího snoubence Rifáta Amína. Stalo se to nedaleko gynekologické ordinace, kam Raissúníová dlouhodobě docházela – a právě sem policisté mladý pár odvlekli, aby zadrželi také lékaře spolu se dvěma asistenty.

Strašlivý zločin, jehož se údajně dopustili – a za nějž mohou strávit až dva roky za mřížemi (lékař dokonce až deset let) – bylo vykonání potratu. Raissúníové a Amínovi kromě toho hrozí trest i za to, že spolu měli pohlavní styk před svatbou, což mělo prokázat vynucené gynekologické vyšetření provedené ve stejný den. Raissúníová ho následně popsala jako „mučení“.

„Policie ji odvedla do univerzitní nemocnice v Rabatu, kde musela bez jakéhokoli souhlasu a v rozporu s platným řádem absolvovat velmi násilné lékařské vyšetření, které ji mělo přinutit doznat se k činům, jichž se nikdy nedopustila,“ popisuje celou záležitost vyjádření zveřejněné právníkem Raissúníové.

Marocká prokuratura následně zveřejnila lékařskou zprávu plnou domnělých detailů o intimním životě zadržené, včetně toho, že nemělo jít o její první potrat. Ředitel komunikace organizace Human Rights Watch (HRW) pro Blízký východ a severní Afriku to označil za „cílený pokus pošpinit [novinářčinu] pověst“.

Finmag na Mars!

Finmag předplatné

„Nejvíc vidět jsou Troškové gastronomie. Ti, co si nemuseli odstát provoz, kdy vaříš pro plnou restauraci,“ říká kuchař-samorost Michal Hugo Hromas a tančí mezi ohni, na kterých chystá svatební menu.

Tak jako materiál točený na Husákových narozeninách vznikly záběry z demonstrace 17. listopadu jen jako dokument pro archiv. Vracíme se s jejich autory na Národní třídu.

Téma: doprava. Elektrické motory dominovaly nad spalovacími. A zase budou. Jaké jsou plány a jaká realita v budování železnic a dálnic. Neznámé oběti 11. září: lidi, co kvůli strachu z létání jeli autem.


Standardní proces

Všichni obvinění jsou po zamítnuté žádosti o propuštění na kauci ve vazbě a čekají na soudní proces, který nejprve započal minulý týden v pondělí a vzápětí byl odložen na včerejšek. V první den, jakož i včera, se před soudní budovou v Rabatu shromáždily stovky demonstrantů, prostřednictvím petice protestují i místní novináři a lidskoprávní organizace z Maroka i ze zahraničí.

Prokuratura se dušuje, že se jedná o zcela standardní proces, který nijak nesouvisí s povoláním Raissúníové. A formálně má pravdu: potrat je v Maroku legální pouze v případě ohrožení života matky, a i tehdy je zapotřebí souhlasu manžela.

Článek 490 trestního zákoníku pak zapovídá i pohlavní styk před uzavřením sňatku, jehož vykonání bývá mnohdy „prokazováno“ právě gynekologickým vyšetřením vynuceným ze strany úřadů nebo vlastní rodiny.

Zadrženému páru paradoxně nepomohl ani fakt, že už měl dříve uzavřený náboženský sňatek – přitom náboženskými argumenty jsou v Maroku tyto zákony (stejně jako třeba zákony namířené proti homosexuálům nebo „veřejnému pohoršování“) legitimizovány.

Jak popisuje marocký sociolog Abdessamád​ Dialmy, který se za zrušení článku 490 angažuje už od roku 2007, na „panenství“ se v marocké společnosti stále klade velký důraz. A přestože se neustále zvyšuje věk uzavření sňatku a snižuje se počet dětí v rodinách, příliš neočekává ani od generační změny.

„Nová generace je ve špatné situaci třeba vinou obrovské nezaměstnanosti mladých,“ popisuje Dialmy v rozhovoru pro portugalský deník Público. „Výsledkem je návrat k fundamentalistickým tendencím. Dřív jsme říkali: ‚musíme modernizovat islám‘. Dnešní mladí říkají ‚musíme islamizovat modernitu‘.“

Politický proces

Stíhání za morální přečiny obsažené a často jen velmi vágně definované v marockém právu bývají zpravidla dílem nábožensky zapálených policistů nebo soudců. Nejčastěji je postihován právě předmanželský sex – loni soudy takových případů řešily víc než čtrnáct tisíc, další tři tisíce lidí čelily obvinění z „cizoložství“.

Naopak zarazí počet osob nařčených z vykonání nelegálního potratu, kterých bylo „pouze“ 73, přestože podle kvalifikovaných odhadů proběhne v zemi denně na šest až osm stovek takovýchto zákroků. Důvodem je, že cílem policejních operací jsou obvykle samotné kliniky a jejich zaměstnanci.

„Za potraty bývají zatýkáni lékaři, ale v podstatě nikdy samotní pacienti,“ vysvětluje Šafíq Khraibi, předseda Asociace pro boj s nelegálními potraty. Proč se tedy obětí stala právě Raissúníová a její snoubenec, jejichž zatčení navíc proběhlo mimo ordinaci a samostatně, nikoli jako součást většího zátahu?

Odpověď s největší pravděpodobností nabízí její zaměstnání a nejbližší rodina. Nejenže Raissúníová psala pro jedny z posledních na režimu nezávislé arabsky psané noviny Akbar al Yom, jejichž zakladatel byl loni v podobně vykonstruovaném případu odsouzen na dvanáct let do vězení, ale referovala o stále výbušném tématu berberských protestů v severní provincii Ríf.

Marocký režim se pokouší domácí novináře od tohoto tématu odradit všemi možnými způsoby a nejméně sedm jich bylo ve spojitosti s protesty v Rífu zadrženo a stíháno pod různými zdánlivě nesouvisejícími obviněními. Například zakladatel serveru Badil.info, Hámid el Mahdaoui, byl loni odsouzen ke třem letům ve vězení za to, že „nesdělil úřadům bezpečnostní hrozbu“.

Raissúníová navíc pochází z vyloženě disidentské rodiny a objevují se spekulace, že by její zatčení mohlo působit jako nátlak na některé ještě nepohodlnější příbuzné – strýc Ahmed je vlivný islámský duchovní, který předsedá Unii muslimských učenců, další strýc Suleiman je šéfredaktorem zmíněných novin a bratranec Yussef šéfuje největší marocké organizaci zabývající se ochranou lidských práv.

„Akbar al Yom: řekněte ne umělému přerušení svobody tisku,“ píše se na transparentech s portrétem Hadžar Raissúniové. Foto: Profimedia.com

František Kalenda

František Kalenda

Spisovatel a publicista zaměřující se na Latinskou Ameriku. Působí jako doktorand v oboru antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde také na bakalářském oboru v angličtině přednáší mimo jiné o latinskoamerické... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Capouch | 17. 9. 2019 08:42

Jiný kraj, jiný mrav. Mají různé kultury nárok na svá "špecifiká", nebo jsou hodnoty univerzální pro celé lidstvo?

+1
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Tomas Hruby | 17. 9. 2019 10:24

Přijde mi to celé jako hodně vykonstruovaná záležitost s cílem udělat z toho diskriminaci novinářky...
Dotyčná přitom ani nepopírá, že porušila dva platné zákony a jen se diví, proč za to stíhají právě jí. A upřímně pokud už byla na potratu víckrát, tak to o její zodpovědnosti hodně vypovídá :-(

Kdyby její obhájci bojovali proti islamizaci a daným zákonům jako takovým, tak neřeknu ani slovo proti a budu s tím souhlasit celkem bez výhrad. Ale ta snaha posunout to do pozice boje o svobodu slova mi přijde dost zavádějící :-(

-4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK