Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Levý a levější nenašli společnou řeč: Španělsko bez vlády

Ve Španělsku se čtvrt roku po volbách nedaří sestavit vládu. Jednání mezi vítěznými socialisty a radikálně levicovým hnutím Podemos zkrachovalo. Alternativou je jednobarevná vláda socialistů, tolerovaná některou z pravicových stran. Nebo – stále pravděpodobněji – další volby. Čtvrté za poslední čtyři roky.

Ani tři měsíce od parlamentních voleb nemá Španělsko blíž k sestavení fungující vlády. Spíše naopak – minulý týden ztroskotal pokus premiéra v demisi Pedra Sáncheze získat důvěru Kongresu poslanců. Pro jednobarevnou vládu volebního vítěze hlasovali pouze poslanci jeho Socialistické dělnické strany (PSOE) a jeden zástupce kantábrijských regionalistů.

Proti přitom hlasovali nejen lidovci (PP) a Ciudadanos, ale i levicoví Podemos, s nimiž se socialisté dlouho pokoušeli dohodnout na spolupráci. Nakonec neúspěšně. Výrazně se tak přiblížila možnost, že se Španělé na podzim už počtvrté za čtyři roky vydají k volbám. K nalezení vládní většiny podle ústavy zbývají dva měsíce.

Spor o ministerstvo rozdávání

Vyjednávání o společné vládě mezi Socialistickou stranou a Podemos se komplikovala od samotného začátku. První měsíc od parlamentních voleb k žádným rozhovorům vůbec nedošlo, protože se obě strany věnovaly soupeření před dalšími volbami – tentokrát do Evropského parlamentu a do zákonodárných sborů většiny autonomních společenství.

Výrazně se pak lišily výchozí představy o tom, jak by měla vzájemná spolupráce vypadat. Zatímco Sánchez chtěl pokračovat v modelu jednobarevné vlády a nabízel pouze uzavření programové dohody, Podemos požadovali klíčová ministerstva ve formální koalici, což si od vlastních členů nechali posvětit vnitrostranickým referendem.

Socialisté se nakonec s koaličním uspořádáním smířili, až do poslední chvíle vedená vyjednávání však nakonec ztroskotala na sporu o tom, kdo obsadí ministerstvo práce – tedy klíčový resort pro prosazování sociálního programu obou levicových rivalů.

Premiér Sánchez označil požadavky druhé strany za „nerealistické“, protože by kontrolovala 80 procent všech vládních výdajů. Naopak generální tajemník Podemos Pablo Iglesias obvinil socialisty z toho, že se nechtějí vzdát postů nutných pro prosazení skutečných změn a navíc s nimi nejednají s potřebným respektem.

Po volbách 2019

Předčasné volby ve Španělsku přesvědčivě ovládli socialisté. Vládu ale po posílení regionálních separatistů budou sestavovat obtížně. Úspěch vůbec poprvé od konce diktatury zaznamenala krajně pravicová strana, která těžila z rozkladu tradičních lidovců.

Kdo je kdo na španělské politické scéně

Přirození soupeři

Otázkou zůstává, nakolik se socialisté a Podemos skutečně chtěli dohodnout. Mezi oběma stranami, které na první pohled působí jako přirození partneři, totiž panuje dlouhá řada rozporů, od programových rozdílů až po osobní antipatie lídrů a nelítostný konkurenční boj.

Pablo Iglesias před pěti lety svoje hnutí vybudoval právě jako radikální alternativu k podle něj bezzubé PSOE, která se od konce Frankovy diktatury střídala u moci s lidovci. Podemos plánují dalekosáhlejší ekonomickou a politickou transformaci než socialisté a mimo jiné se liší v přístupu ke katalánské otázce. Kritizovali dočasné převzetí pravomocí autonomního společenství centrální vládou po protiústavním referenda o nezávislosti.

Jednu dobu se zdálo, že by Podemos mohli socialisty zadupat do země, v posledním roce se ale karty obrátily a PSOE získala dvojnásobek hlasů ve volbách do Kongresu a dokonce trojnásobek do Evropského parlamentu. Sánchez se nyní pro socialisty pokouší znovu vybojovat pozici jediné dominantní levicové politické strany a Iglesias naopak dokázat, že má jeho projekt ještě smysl. 

Proto prvnímu vyhovovala spíš samovláda a druhému koalice s Iglesiasem v roli vicepremiéra a s kontrolou nad ministerstvy práce, zdravotnictví nebo školství. Hnutí Podemos původně požadovalo dokonce i obranu, vnitro a hospodářství.

Pravicová alternativa

Zoufale zablokovaná situace má několik možných východisek, žádné z nich se ale nejeví příliš pravděpodobně. Další koaliční vyjednávání s Podemos smetla ze stolu vicepremiérka Carmen Calvová, která vzkázala, že znovu přistoupí jedině na podporu menšinové vlády PSOE. Tu není možné vyloučit, protože na Iglesiase tlačí regionalistické strany i Spojená levice, tedy menší partner, se kterým Podemos společně kandidovali do Kongresu.

Premiér Sánchez se mezitím znovu obrátil na pravicové strany se žádostí o toleranci. Poslanci Ciudadanos nebo lidovců by se podle jeho názoru měli zdržet při hlasování o důvěře a umožnit tak vznik socialistické vlády, stejně jako to PSOE udělala v roce 2016 pro tehdejšího vítěze voleb z Lidové strany, Mariana Rajoye. V Kongresu by se pak po zbytek volebního období hledala většina pro každý návrh zvlášť.

Lidovecký předseda Pablo Casado zatím takový pakt odmítá a šéf Ciudadanos pro jistotu s premiérem nechce ani mluvit, v obou stranách se však v posledních dnech objevují opačné hlasy. V Lidové straně je jejich mluvčím šéf galicijské autonomní vlády Alberto Núñez Feijóo, podle něhož jsou lidovci připraveni zahájit vyjednávání a socialisty by mohli podpořit v případě, že Sánchez poskytne konkrétní programové záruky.

Mezi poslanci Ciudadanos se ozval Francisco de la Torre, který stranického předsedu v otevřeném dopise kritizuje za to, že svým nekompromisním postojem zrazuje středovou podstatu hnutí a požaduje vyjednávání. Času na ně zbývá málo – vláda musí získat důvěru do konce září, jinak španělský král Kongres poslanců rozpustí a vyhlásí na 10. listopadu předčasné volby.

František Kalenda

František Kalenda

Spisovatel a publicista zaměřující se na Latinskou Ameriku. Působí jako doktorand v oboru antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde také na bakalářském oboru v angličtině přednáší mimo jiné o latinskoamerické... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Boris Otokar Hodlak | 30. 7. 2019 09:42

Jejda. Jak se to mohlo stát? Vždyť levice sjednocuje společnost!
Joaha, pravicoví zrádci a zaprodanci!

+4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK