Sedláček, Gott a lovci lebek

• „Druhou derivací touhy [Tomáš Sedláček] vzácným způsobem naplnil požadavek jednoty – v banálním a chybovém jazyce se předkládají banální a chybové teze.“ Dlouhá a důkladná recenze Barbory Čihákové.

• Mistrovy osmdesátiny kupodivu nepřinesly smršť analytických longreadů, ale Petr Vizina má aspoň zajímavý point: „v Česku se k seniorním popovým interpretům neumíme náležitě chovat“ – a (nejen) Karlu Gottovi proto chybí rekapitulační trademarkový song nebo album (představte si pod tím třeba Sinatrovu My Way).
• Puška, pyžamo a sbírka básní – Petr Květina a Jan Rendek poutavě vyprávějí o pátrání po identitě lovců lebek na jihu Nové Guineje.
• Dlouho tu nebyly koncentráky: Pavel Taussig na ně vzpomíná v rozhovoru vedeném Karlem Pacnerem.
• „Každý Bond žije a působí ve (fikčním) světě současnosti, nikdy to není retro. Tím pádem se hodnotové a deontické normy jeho bytí v takovém světě odvíjejí od paralely k současným normám, nikoli k těm flemingovským, nikoli k šedesátým létům, nikoli k devadesátým létům.“ Plus další postřehy v krátké věcné poznámce k černé agentce 007 od Radomíra D. Kokeše. Hlavou se mi při čtení hejtů honilo něco podobného: koho by v roce 1962 zajímal Dr. No natočený podle společenských norem roku 1905?

Anglicky

• Záznamy z bezpečnostních kamer zpochybňují existenci „efektu přihlížejícího“.
• Proč jsme na vynález jízdního kola čekali tak dlouho?
• Proč sakra ještě není film o Tadeuszovi Kościuszkovi? (Jestli někdy budete v Krakově, navštivte mohylu navršenou z hlíny z polí, na kterých proléval krev nepřátel.)
• Čínská posedlost americkou veteší – docení hlavně fandové románu Muž z vysokého zámku.