Čau, soudruzi. Jakeš na Hrádku dnes působí jako státník

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
19. 7. 2019
 10 636

Vysmívaný projev byl odvážnější a víc k věci než výplody současných mistrů bulšitu.

Čau, soudruzi. Jakeš na Hrádku dnes působí jako státník

Před třiceti lety pronesl generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš před spolustraníky v západočeském Červeném Hrádku první virální projev v našich dějinách, šířený v posledních měsících komunistického režimu v opisech a Svobodnou Evropou. „Při poslechu tohoto surrealisticko-dadaistického blekotání, které se nemělo dostat na veřejnost, jsme se na sebe v pokoji podívali a začali řvát smíchy,“ vzpomíná spisovatel Miloš Doležal v článku Jakešovo balábile.

Milouš Jakeš na Červeném Hrádku

Kdo si ale Jakešovo vystoupení pustí dnes, v éře Miloše Zemana a Andreje Babiše, a zkusí ho poslouchat nepředpojatě, dočká se překvapivě solidního projevu. Nejmocnější muž tehdejšího Československa přiznává, že země v mezinárodní konkurenci ztrácí. Mluví o „nástupu Spojených států a celýho bohatýho Západu“, kde se „už několik let dobře rozvíjí ekonomika, růst dosahuje kolem čtyř procent“. Právě na Západě hledá Jakeš best practices a odvážně při tom vykukuje z omezeného světa komunistických dogmat: „Jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych to tak řekl, s tou socializací.“ Na příkladu dvou hospodských, nemotivovaného státního zaměstnance a motivovaného soukromníka, prodává spolustraníkům tržní principy. Tři roky před tím, než Bill Clinton kladl zaměstnancům své kampaně na srdce „Jde o ekonomiku, hlupáci,“ mluví Jakeš o potřebě výkonného a dobře organizovaného hospodářství, bez kterého se režim sesype. Na závěr po churchillovsku nabízí krev, pot a slzy: „Jsem přesvědčen, že k tomu dáte všechny své síly k dispozici.“

Nesmrtelnost si ale Jakeš na Červeném Hrádku nakonec vysloužil dvěma lapsy. Ekologické aktivisty demonstrující za výstavbu spaloven posílal „vyčistit ten potok“ a následně se pustil do signatářů petice Několik vět, na které začal vytahovat jejich příjmy. „No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno, no ale ona už tři roky po sobě bere šest set tisíc každý rok. A další. Ne šest set, milion, dva miliony berou, Jandové a jiní, každý rok. Ti náhodou neprotestovali. Ale mnozí z těch, kteří se takhle dobře mají, protestovali.“

Brojler versus motýle

Právě téhle jakešovské neschopnosti připustit legitimitu občanské společnosti a množících se protestů se daří v hlavách představitelů veřejného života i dnes. „Demonstrovat za svržení vlády v podmínkách svobodných voleb je podle mého názoru pohrdáním vůlí voličů,“ svěřil se v posledním vánočním projevu prezident Miloš Zeman. „Když 14leté děti v Německu nebo Švédsku místo toho, aby dostaly přes držku, chodí každý pátek do ulic a stávkují za něco, čemu ani nerozumí, tak si myslím, že to není dobrá zpráva pro Evropu,“ zauvažoval minulý týden prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Později se na půl držky omluvil.

Jakešovy přebrepty, ve kterých popletl bojlery s brojlery a Západočeský kraj s krajem Západoslovenským, pak blednou vedle rétorických výkonů premiéra Andreje Babiše. Připomeňme již zhudebněnou vzpomínku na osmašedesátý rok nebo nedávné vystoupení před Česko-německou obchodní komorou: „My chceme znovu motýle. A ty včely mají rádi tu řepku, můžou si kecat novináři, co chtějí. Mají, je to pravda. Byl jsem v Lysé nad Labem na výstavě.“

Není vám padesát a nebyli jste v Moskvě

Co z Jakešova projevu tu dnes naopak chybí, a nejenom duu Zeman-Babiš? Třeba schopnost poohlédnout se po receptech jinde. Proč je v Praze hůř dostupné bydlení než v německých nebo rakouských metropolích? Byrokracie spojená s výstavbou nových bytů je problém – ale oba zmíněné státy na podnikatele včetně developerů kladou enormní nároky, a přece je v nich vlastní i nájemní bydlení dostupnější než v Česku. Co tedy dělají líp? Nebo: jak se to mohlo podařit, že ačkoliv jsou v západoevropských zemích běžně dostupné spotřebitelské půjčky, jejich zákony o oddlužení neprodukují masy frustrovaných a v podstatě neproduktivních lidí mimo ekonomiku jako u nás? Taky je příznačné, že se u nás v diskuzích o opatřeních na ochranu přírody obvykle jako meta pro srovnání nevytyčuje Finsko nebo Dánsko, ale rozvojové země – a takticky se zamlčuje, že i mnoho z nich pracuje na dekarbonizaci ekonomiky usilovněji než Česko.

Chybí i schopnost revidovat svoje postoje, vykouknout za dogmata. Dobrým příkladem může být odpor Miroslava Kalouska k iniciativě za zrušení daňové úlevy pro letecké palivo – k nelibosti vlastních voličů a spolustraníků. A chybí i ten závěrečný moment „chce to, aby každý z nás byl aktivní“. Přesně v duchu toho, co píše Sam Dresser ve skvělé eseji o nových autoritářích Putinova nebo Orbánova střihu: „Už ani nepředstírají, že by po vás chtěli jakoukoliv změnu k lepšímu – naopak vám pomáhají být spokojení s tím, že se nijak měnit nechcete.“

Milda

Pozoruhodný vhled do duše Milouše Jakeše nabídl před dvěma lety dokument Pavla Křemena Milda. Promluvy tehdy 94letého vdovce dožívajícího na troskách světa, který se celou svoji politickou kariéru snažil vybudovat, působí mimo jiné jako memento, že podobný pád – od projevu na Červeném Hrádku do revoluce a Jakešova vyloučení z KSČ uplynulo jen pět měsíců – může potkat kohokoliv.

Pointou nemá být totální relativizace minulosti se závěrem zlatej Jakeš. Jednak tu světlýka naděje jsou, například Piráti se v celostátní i lokální pražské politice snaží poohlédnout po tom, co funguje a nefunguje jinde (byť pochopitelně ne každému se zápisky v jejich sešitku líbí). Jednak nikdo ze zmíněných současných politiků nedrží v rukou tolik moci, co někdejší generální tajemník. Těžko se ale při poslechu projevu na Červeném Hrádku bráním pocitu, že se představitelé polistopadového režimu dostávají do podobné agonie, jako aparátčíci v osmdesátých letech – svět se mění, my moc nevíme, co teď s tím, a ta bezradnost se kanalizuje do vzteku na mladé, kteří si neodseděli dvacet let ve funkcích, a přece by chtěli do všeho kecat.

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo