Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Harrisová „sestřelila“ bývalého viceprezidenta. Půjde na Trumpa?

František Kalenda
František Kalenda
4. 7. 2019
 5 945

Senátorka Kamala Harrisová podle komentátorů i průzkumů přesvědčivě zvítězila v prvním kole debat mezi uchazeči o demokratickou nominaci na prezidenta USA.

Harrisová „sestřelila“ bývalého viceprezidenta. Půjde na Trumpa?
Zdroj: Foto: JStone / Shutterstock

Nového prezidenta budou Spojené státy volit příští rok na podzim. Minulý týden se naostro rozjel souboj o to, kdo do nich půjde jako kandidát demokratů. Rekordních dvacet uchazečů o demokratickou nominaci se dva večery po sobě utkalo v prvním kole veřejných debat. První večer sledovalo na obrazovkách patnáct, druhý dokonce dvacet milionů lidí.

Jak se dalo čekat, střetnutí zamíchalo pořadím. Někteří papírově silnější kandidáti propadli, jiní, dosud málo viditelní, získali pozornost celonárodních médií i voličů. Roli favorita, který zklamal očekávání a pohořel, plnil Joe Biden, někdejší viceprezident, který se zatím v průzkumech držel na špici.

A nikomu se nepodařilo zaujmout tolik, jako Kamale Harrisové. Právničce, někdejší státní zástupkyni, později kalifornské ministryni spravedlnosti a od roku 2016 senátorce. Novináři i analytici ji shodně označují za přesvědčivou vítězku druhé debatní noci, podle čerstvých průzkumů popularity si výrazně polepšila a dostala se na druhé až třetí místo za Bidenem; drží se teď zhruba na stejné úrovni se senátorkou Elizabeth Warrenovou. V některých průzkumech během několika týdnů vzrostla její podpora na dvoj- až trojnásobek.

Ponížený favorit

Částečně je úspěch Harrisové možné přičíst na vrub cíleného útoku na Bidena. Senátorka se na rozdíl od jiných kandidátů nerozpakovala favorita napadnout kvůli komplikované minulosti ve vztahu k rasismu, ještě umocněné nedávnými Bidenovými narážkami na „konstruktivní spolupráci“ s předními segregacionistickými politiky.

„Nevěřím, že jste rasista,“ začala Harrisová, jejíž matka pochází z Indie a otec z Jamajky. „A souhlasím s nutností hledat s druhou stranou společnou řeč. Ale bylo pro mě mimořádně bolestné slyšet chválu na adresu dvou senátorů, jejichž kariéra stojí na prosazování segregace."

Bidenovi pak vyčetla jeho odpor k programu federální podpory školních autobusů, který měl pomoci rozbít segregaci na úrovni škol, a připojila vlastní zkušenost: sama totiž měla v dětství z tohoto projektu profitovat.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.


Harrisové se podařilo zahrát na osobní notu a zároveň otřást Bidenovou pozici u afroamerických voličů. Ti ho dosud masivně podporovali díky spojení s prvním černošským prezidentem Obamou. Šestasedmdesátiletý Biden se zmohl jen na slabou obranu a ještě tak umocnil kontrast mezi sebou a energickou (a o skoro čtvrtstoletí mladší) soupeřkou.

Obavy v Bílém domě

I mimo střet s Bidenem podávala Kamala Harrisová celou dvouhodinovou debatu přesvědčivý výkon. Nezapojovala se navíc do častého překřikování, naopak dokázala ostatní kandidáty umravnit a zároveň si elegantně přisvojit slovo. V mnoha divácích tak vzbudila dojem, že by se svým sebejistým stylem mohla mít proti stávajícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi šanci. 

Trump a jeho nejbližší okolí už vycítili novou hrozbu. Dřív se zaměřovali skoro výhradně na Bidena, teď ale začali útočit i na Harrisovou. Prezident si postěžoval, že senátorce se za výkon v debatě dostává zbytečně veliké uznání, a jeho syn Donald mladší sdílel se třemi a půl miliony sledujícími na Twitteru příspěvek zpochybňující rasovou identitu Harrisové. Jelikož má předky z Jamajky a Indie, a tak prý „není Afroameričanka“, ale „přisvojuje si historii černých Američanů“.

Kritici v tomto kontextu připomínají, že Donald starší v podstatě vybudoval svou politickou kariéru na zpochybňování identity Baracka Obamy, který se podle jím šířené konspirační teorie neměl narodit v USA, ale v Keni, a nemohl se tedy podle platných zákonů stát prezidentem. Nyní se mezi jeho příznivci objevují i tvrzení zpochybňující právo Harrisové být prezidentkou právě proto, že se oba její rodiče nenarodili ve Spojených státech.

Progresivní státní zástupkyně?

Pozornost Trumpa a jeho příznivců může Harrisové v boji o demokratickou nominaci jedině pomoci. S tím, jak se senátorka zviditelnila, se však objevují i spory ohledně její minulosti, které by ještě mohly naděje na přímý střet se stávajícím prezidentem ohrozit.

Ke kafi Kašpárkův výběr

Chytré čtení na víkend

Dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu. Nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru. 

Čtení na víkend

Část nejlevicovějšího křídla demokratů jí vyčítá už volbu kariéry. „Rozhodnout se pro dráhu státní zástupkyně znamená postavit se na stranu mocného a z podstaty předpojatého systému,“ shrnula tento pohled pro The Intercept Briahna Grayová, která se podílí na prezidentské kampani Bernieho Sanderse.

Harrisová tento pohled samozřejmě odmítá a označuje se za „progresivní státní zástupkyni“, což podle její autobiografie The Truths We Hold znamená, že „řeší skutečné příčiny konfliktů, ne pouze jejich následky, a poukazuje na nerovnost a neférovost, z nichž pramení bezpráví“.

Ale i méně radikální kritici nesouhlasí s tím, že by současná senátorka nejprve v roli okresní státní zástupkyně v San Francisku a později klaifornská ministryně spravedlnosti (v Americe je general state attorney, tedy nejvyšší státní zástupce funkcí, která prakticky odpovídá našemu ministru spravedlnosti – pozn. red.) jednala zvlášť pokrokově. Vyčítají jí například, s jakou vervou se zasazovala o přísné trestání rodičů, kteří neposílali děti do školy, nebo shovívavost vůči k policejnímu násilí na afroamerické komunitě.

Zvláště jako kalifornská ministryně spravedlnosti prý Harrisová byla spíš stoupenkyní stávajícího, podle mnoha demokratů nespravedlivého systému, nikoli odvážnou reformátorkou, protože odmítla v referendu podpořit konec trestu smrti, legalizaci marihuany i zrušení kalifornského zákona „třikrát a dost“, jenž posílal na nejméně 25 let do vězení každého, kdo se opakovaně dopustil trestného činu, bez ohledu na jeho závažnost.

Senátorka a prezidentská kandidátka

Kamala Harrisová dnes argumentuje, že ve své roli musela hájit zájmy státu a kromě toho se podílela na přelomových opatřeních, jako byl program na pomoc s rekvalifikací a znovuzařazením odsouzených za drogové přečiny do společnosti. Jako senátorce už jí pak v podstatě není co vyčítat – stojí třeba za návrhem federálního zákona proti lynčování a reformy kaucí a podpořila i nadstranickou reformu vězeňství, která by měla přispět ke snížení rekordního počtu vězňů.

V prezidentské kampani zastává Harrisová nejprogresivnější možné postoje, když se přihlásila k zelenému novému údělu, legalizaci marihuany i k zavedení všeobecné zdravotní péče, přestože v tomto bodě několikrát změnila názor na to, zda by mělo dojít k úplnému zrušení soukromého pojištění, nebo jen k tomu, že k němu bude stát nabízet dostupnou alternativu.

Otázkou je, jestli to bude demokratické členské základně stačit, nebo jestli se rozhodne pro ideologicky čistšího kandidáta typu Sanderse a Warrenové. Harrisová každopádně musí počítat s tím, že bude muset v souvislosti se svým rychlým vzestupem čelit ostrým dotazům a v příští debatě koncem července by se klidně mohla stát cílem srovnatelného útoku, jaký si v té první připravila na Bidena.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
7
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
František Kalenda

František Kalenda

Spisovatel a publicista zaměřující se na Latinskou Ameriku. Působí jako výzkumný pracovník v oboru antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde také na bakalářském oboru v angličtině... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo