Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Až moc horko kolem globálního oteplování

Není divu, že se děti bojí. Část politiků a médií mluví o globálním oteplování dost vypjatým, „katastrofizujícím“ jazykem. A když už extrémní slovník nedokáže vybudit dostatečné vzrušení, musí se znovu přitvrdit a vyostřit. Pokud chceme něco s oteplováním dělat, zchlaďme nejprv hlavy.

Studenti škol napříč bohatým světem vyšli z učeben a vydali se do ulic, aby vyzvali k aktivitě proti změně klimatu. Inspirací je jim 16letá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která vyčinila médiím a politickým elitám, že ignorují globální oteplování, a která chce, abychom „začali panikařiti“.

Klimaporno

Nadšení studentů je obdivuhodné, ale jejich úsilí míří na špatný cíl. Z velké části je to vina dospělých, ti by měli převzít zodpovědnost za zbytečné strašení dětí změnou klimatu. Není divu, že se děti bojí, když dospělí malují globálního oteplování v tak hrozivých barvách.

V první řadě: čelní politici a značná část médií změnu klimatu upřednostňují proti jiným problémům, kterým planeta čelí. Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres loni v září klimatickou změnu vylíčil jako „přímou existenční hrozbu“, která se může stát „nezvladatelným“ problémem. List New York Times letos na titulní straně otiskl komentář s titulkem Nadešel čas panikařit. Někteří význační politici, a pochopitelně mnozí aktivisté, nejnovější zprávu Mezivládního panelu OSN ke změně klimatu (IPCC) vykládají tak, že naznačuje, že za pouhých 12 let bude po světě veta.

Tato normalizace extrémního jazyka je odrazem desítek let poplašných zpráv o změně klimatu. Nejproslulejší část filmu Ala Gorea Nepohodlná pravda z roku 2006 zobrazovala, jak vzestup hladin moří o šest metrů zaplavuje Floridu, New York, Nizozemsko, Bangladéš a Šanghaj – a přehlížela přitom fakt, že taková vyhlídka byla sedmkrát horší než nejhorší možný scénář.

Jedna studie se už téhož roku věnovala tomu, že se z poplašných zpráv tohoto typu „může stát zdroj soukromého vzrušení – v zásadě svého druhu ‚klimatické porno‘“. V roce 2007 deník Washington Post uvedl, že „pro mnoho dětí a mladých dospělých je globální oteplování atomová bomba dneška“.

Když už zavedené vyjadřování přestane děsit, nově se vyhrotí. Britský environmentální aktivista George Monbiot například nedávno nadnesl, že pojem „změna klimatu“ už není adekvátní a měl by být nahrazen spojením „katastrofální klimatický kolaps“.

Drama prodává

Ani vzdělávací materiály často nepomáhají. Jistá úředně schválená učebnice zeměpisu ve Spojeném království tvrdí, že globální oteplování bude horší než hladomor, mor či jaderná válka, skotská vládní agentura Education Scotland zase doporučila jako vhodný prostředek pro vzdělávání o změně klimatu film Den poté. Připomeňme, že se jedná o snímek, ve kterém změna klimatu vede k celosvětovým mrazům a zaplavení New Yorku 15metrovým přívalem vody, ze ZOO utečou lidožraví vlci a – pozor, vyzvoním pointu – z nebe se zřítí zamrzlá helikoptéra královny Alžběty II.

Realita by noviny prodávala mnohem hůř. Ano, globální oteplování je problém, ale ani zdaleka nejde o katastrofu. IPCC odhaduje, že celkový dopad globálního oteplování až do 70. let současného století bude roven průměrné ztrátě příjmu o 0,2–2 procenta – podobně jako jediná recese, která přijde během příštího půlstoletí. Panel také říká, že v porovnání se změnami v oblasti počtu obyvatel, věkového složení, příjmů, technologií, relativních cen, životního stylu, regulace a veřejné správy bude mít změna klimatu „malý“ hospodářský dopad.

Ačkoli média předvádějí děsivé důsledky každého hurikánu, IPCC uvádí, že „globálně se moc nedůvěřuje předpokladu, že změny [hurikánů] jsou důsledkem lidské činnosti“. Navíc hurikánů, které ve Spojených státech udeří na pevninu, stejně jako silných hurikánů ubylo. Podle nové studie v časopise Nature hurikány, když se zohlední růst počtu lidí a bohatství, nevykazují „žádný trend“.

Jiná studie v Nature dokládá, že ačkoli změna klimatu škody působené hurikány zvýší, díky většímu bohatství budeme ještě odolnější. Dnes svět hurikány stojí 0,04 % HDP, ale v roce 2100, i při globálním oteplování, vyjdou na polovinu, tedy 0,02 % HDP. A navzdory dechberoucím zprávám v médiích relativní globální náklady veškerého extrémního počasí od roku 1990 nestoupají, nýbrž klesají.

Snad ještě víc zaráží, že během uplynulého století se počet osob umírajících v důsledku živelních pohrom snížil o 95 procent, z téměř půl milionu ročně na současných necelých 20 000 – přičemž světová populace se čtyřnásobně rozrostla.

Zelená energie musí nejdřív zlevnit

Desítky let podněcování strachu nás přitom téměř nikam nedovedly. Vyvolaly velkolepá politická gesta, jako třeba nerealistické potlačování emisí oxidu uhličitého, k němuž se v rámci Pařížské klimatické dohody z roku 2015 zavázaly téměř všechny země. V úhrnu toto snižování vyjde na 1–2 biliony dolarů ročně. Jenže celkový součet všech těchto příslibů tvoří necelé procento toho, co je třeba, a nedávná analýza ukazuje, že ve skutečnosti své závazky plní jen velmi málo zemí.

V tomto ohledu tedy mají mladí demonstranti kus pravdy: řešit změnu klimatu se světu nedaří. Jenže přístup, který prosazují – ještě větší závazky k rychlejšímu potlačování uhlíkových emisí – selže také, protože zelená energetika stále není připravená. Slunce a vítr v současnosti poskytují méně než jedno procento světové energie a už teď vyžadují dotace ve výši 129 miliard dolarů ročně. Svět musí konečně víc investovat do výzkumu a vývoje v oblasti zelené energie, aby ceny obnovitelných zdrojů stlačil pod ceny fosilních paliv a tím všechny přiměl k přechodu.

Konečně, přestože média označují klimatické protesty mladých lidí za „globální“, odehrávají se téměř výhradně v movitých zemích, které už naléhavější otázky přežití překonaly. Skutečně globální průzkum dokládá, že změna klimatu je pro lidi nejnižší prioritou, daleko za zdravím, vzděláním a prací.

Plodem desítek let zveličování změny klimatu v západním světě jsou vystrašené dětí, křečovité titulky a rozmáchlé politické sliby, které se neplní. Potřebujeme s chladnější hlavou postupovat tak, abychom změnu klimatu řešili bez zbytečného strašení a věnovali pozornost mnoha dalším těžkostem, s nimiž se planeta potýká.

Pro Finmag přeložil David Daduč. Copyright: Project Syndicate, 2019. www.project-syndicate.org

Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Hostující profesor Kodaňské obchodní fakulty a ředitel think tanku Centra Kodaňského konsensu. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte hlavy), How to Spend $75 Billion to... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 65 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Pozner | 10. 4. 2019 09:32

§ 357
Šíření poplašné zprávy
(1) Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Ovšem většina z toho, co poslední dobou vidíme spadá do následných (tvrdších) odstavců.

+32
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Miloš Martínek | 16. 4. 2019 09:57

Tak znova, minusy nebo plusy na tom nic nemění. Vysvětlete důvod, proč Lomborg, který není žádnou autoritou k tématu, ale pouze pro některé kruhy kýženým dobře promazávaným papouškem, by měl být brán vážněji nežli lidé, kteří dělají v tomto skutečný výzkum, který se navíc prvních poznatků výrazně posunul? Nikde v relevantních zdrojích nenajdete jinou informaci, nežli to, že v tomto mezi vědci existuje jasný a silný koncenzus a vůbec není podstatné jestli to je 97% nebo 98%. Otepluje se stokrát rychleji nežli kdykoliv za posledních 100 milionů let. Existuje reálné riziko lavinového efektu, který by znamenal prakticky vymření minimálně pevnin. Ostatně ani to by nebylo v dějinách Země poprvé. Je doloženo pět dosavadních velkých vymírání druhů, nyní poprvé v důsledku činnosti jediného druhu nastává šesté (nejen kvůli GO, ale to to může dovršit). Někdo i toto nazývá evolucí s odůvodněním, že vše, i člověk pochází z přírody, ale je to jen zbavování se zodpovědnosti. Využili jsme v podstatě naráz obrovské množství miliony let ukládané energie a to tempo se zvyšuje, protože neumíme nic jiného nežli frčet na maximalizaci spotřeby jak ubožák závislý na koksu. Lidé tvrdě zasáhli do všech světových ekosystémů, ale v pohodě nás má udržet nepodložená víra klimaskeptiků? Fanatismus má skutečně mnoho podob. Všichni ukazují na islamisty, kteří věří, že vše za nás vyřeší Alláh a kvůli tomu věří všemožným bludům. A v čem je klimaskepticismus lepší? Posílá nás do pekel úplně stejně. Klimaskeptici jsou v nynější fázi již nastejno s lidmi, kteří se snaží mermomocí dokázat, že Země je placatá a kteří tvrdí, že všechny důkazy o její kulatosti jsou účelově zfalšované.

-11
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK