Hmyzokalypsa je skvělý příběh. Ale co na to fakta?

Poplach je neefektivní komunikační strategie, zvlášť pokud je založený na nedostatečných faktech. Efektivní komunikace má mnoho dílčích částí – jenom na problém poukázat a varovat nestačí, pokud pak publikum nezačne pracovat s fakty a podílet se na hledání řešení.

Další díl ságy jménem Hmyzí apokalypsa je tu. Původně jsem o tom nechtěla psát, bála jsem se, že už bych po svých předchozích článcích zněla jako zaseknutá gramofonová deska. Potom si mě ale párkrát vyžádali z médií – a občas to byli novináři, kteří si dohledali moje předchozí blogy k tématu. Ti novináři, se kterými jsem mluvila, byli většinou skvělí a opravdu chápali, jak důležitá jsou skutečná fakta. Některé ale evidentně zmátlo, když si srovnali, že odmítám věc vidět jako apokalypsu. „Ostatní vědci to ale potvrzují, tak proč ne vy?“

Ta aktuální studie, která je zdrojem rozruchu, má svoje omezení, stejně jako studie z Německa a z Portorika, kterým se v posledních letech dostalo podobné pozornosti. Neznamená to, že jsou to špatné studie – každý vědecký článek má svoje omezení a žádná studie nemůže zodpovědět precizně všecko. Věda potřebuje svůj čas.

Limity

Proto je tak důležité uvažovat nad výsledky zmíněné studie v kontextu jejích metod a cílů. Jsou použité metody a analytické techniky odpovídající? Přinášejí skutečně odpovědi na otázky, které si autoři položili, a vedou k cílům, které si stanovili?

V tomto konkrétním článku metody cílům neodpovídají, vybírají si jen specifický typ výzkumů. Autoři prohlašují, že jejich cílem je „zkompilovat dlouhodobé studie hmyzu provedené v posledních čtyřiceti letech, které jsou dostupné v síti globálních databází impaktovaných publikací“.

Se svými metodami ale tohoto cíle nemohou dosáhnout:

• Při vyhledávání studií využívají příliš omezený vyhledávací řetězec (insect* + decline* + survey* – hledají tedy texty, ve kterých se v různých tvarech vyskytují zároveň slova hmyz, pokles a výzkum). To je problematické z několika důvodů:

1. takové vyhledávání najde především články ukazující pokles, ale už ne ty, ve kterých se popisuje nárůst nebo setrvalý stav;
2. vyhledávací slovo „hmyz“ je příliš obecné a jeho použití pravděpodobně povede k tomu, že z vyhledávání vypadne mnoho studií zaměřených na konkrétní druhy (např. včely), které nepoužívají slovo „hmyz“;
3. „výzkum“ není jediné slovo, kterým lze vyhledávat dlouhodobé studie. Ideální by bylo zahrnout také další termíny, které by mohly pomoci najít dlouhodobá data, jako „dlouhodobý“, „monitorování“, „historické záznamy“, „populační dynamika“ atd.

• Autoři prohledávají jen jednu databázi. Existuje přitom více databází impaktované literatury. Pro opravdu podrobnou studii a pokrytí co nejširšího okruhu zdrojů, je dobrým zvykem vyhledávat ve víc než jedné databázi.
• Autoři brali v úvahu jen „studie, které informovaly o změně v kvantitativních datech v průběhu času, pokud jde o rozšíření či početnost druhu“. To znamená, že jakákoliv studie, která by ukazovala na stabilitu (tedy absenci změny v čase) by byla vyřazena.
• Studie není ani systematická, ani nepředstavuje skutečnou metaanalýzu, jak autoři tvrdí. Možná to zní pedantsky, ale věda je založená na standardech.

Podobně omezené jsou i výsledky – částečně kvůli omezeným vyhledávacím slovům a částečně kvůli tomu, že některé vědomosti prostě nemáme k dispozici. Z většiny zemí a o mnoha druzích hmyzu nejsou k dispozici žádná data.

(Poznámka: Proti autorům studie nic nemám, nefinancuje mě nikdo, kdo by mohl těžit z popírání úbytku hmyzu a myslím si, že tato studie je užitečným přínosem. A chválím autory za to, že některé z limitů své studie přiznali.)

Jsou to všecko vážné nedostatky – tato studie zkrátka nepředkládá důkazy, že hmyzu celosvětově ubývá, ani nepřináší důkazy o tom, že by měl hmyz do sta let vyhynout.

Medvědí služba

Spolu se staršími odbornými texty je ale tato studie důvod začít zvonit na poplach. Přináší kvalitní shrnutí vlivů, o kterých dnes už víme, že mají devastující vliv na živočišné druhy a ekosystémy. Zároveň zdůrazňuje mnoho mezer v našem poznání, kterými se musíme začít urgentně zabývat.

Tak proč se studií polemizuju? Jsem ekolog. Zabývám se hmyzem a udržitelným zemědělstvím. Záleží mi na tom, jak bude vypadat Země, na které budou vyrůstat moje děti. Úbytek hmyzu mi samozřejmě dělá starost – hmyz je klíčový pro funkci našich ekosystémů a hraje v nich mnoho důležitých rolí.

Dělají mi ale starost následky, které může mít zkreslené podání výsledků výzkumu. Zveličování výsledků jediné studie dělá vědě medvědí službu. Věda není založená na tom, že n = 1. Proto je tak důležitý a cenný konsenzus, který vychází z mnoho let trvajících výzkumů a mnoha různých částech planety.

Právě teď, víc než kdy dřív, musíme pracovat na tom, aby věda nacházela u veřejnosti důvěru a pochopení. Zoufale potřebujeme, aby všichni pochopili, že hodnota vědeckých znalostí je v čase, detailech a v kontextu, ne v širokých zobecněních.

Jaká jsou fakta o hmyzokalypse?

• Úbytek některých druhů nebo taxonomických skupin (například některých babočkovitých, některých dalších druhů můr či motýlů, určitých skupin včel a brouků) v určitých částech světa, zejména v západní Evropě, Velké Británii a Severní Americe, je potvrzený fakt.
• Lidské aktivity mají nezpochybnitelný vliv na populace hmyzu – a však dalších organismů a ekosystémů na planetě. Hlavními vlivy (bez konkrétního pořadí) jsou ztráta habitatů, změna klimatu, intenzifikace zemědělské výroby, invazivní druhy a nadměrné používání syntetických chemikálií. To už víme. Víme to už přes sto let, tak proč je pořád ještě potřeba někoho přesvědčovat, že bychom s tím něco měli udělat?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Co zatím nevíme?

• Nevíme vůbec nic o většině druhů hmyzu na planetě. Vědě je známá jen zhruba pětina odhadovaného počtu druhů hmyzu. A z těch druhů, které již byly popsány, máme podrobné znalosti o ekologii, životním cyklu a rozšíření jen u těch nejpopulárnějších, ekonomicky nejdůležitějších nebo nejnápadnějších druhů.
• Většina publikovaných dlouhodobých studií hmyzu pochází z Británie a Evropy – o zbytku světa máme jen velmi omezená data.
• Většina dostupných dat z těchto oblastí se týká jen několika skupin hmyzu, převážně včel, motýlů, můr a některých brouků. To je způsobeno tím, že tyto skupiny hmyzu jsou populární nebo ekonomicky důležité, a proto byly předmětem více studií. Pro většinu ostatních druhů hmyzu nejsou k dispozici žádná dlouhodobá data. To představuje problém, protože ne všechny druhy hmyzu sdílejí stejnou ekologii nebo životní cyklus – takže nemůžeme předpokládat, že všechny druhy hmyzu budou na stejný vliv reagovat stejným způsobem.
• Proč některých druhů ubývá a jiných přibývá? Například tato nedávná studie ze Španělska ukazuje rostoucí populace opylujícího hmyzu. Proč k úbytkům nebo přírůstkům u hmyzu dochází periodicky? Proč některých druhů následkem známých vlivů ubude a potom se jejich populace zotaví? Jaký vliv mají invazivní druhy na ty původní? Pokud chceme hmyz zachránit, potřebujeme odpovědi na tyto otázky.

Jak to můžeme napravit?

• Víc úsilí o ochranu hmyzu. Už teď víme, jaké vlivy narušují rovnováhy mezi „dobrými“ a „špatnými“ druhy hmyzu (z pohledu vlivu na člověka): pesticidy, ztráta habitatů, znečištění, degradace půdy, zastřižené trávníky, příliš mnoho odpadu, zemědělské monokultury, invazivní druhy a podobně. Už teď můžeme podnikat kroky, které tyto efekty minimalizují.
• Víc výzkumu. Nemůžeme zjistit, které druhy hmyzu zachraňujeme, když je nejdříve nepoznáme.
• Víc financování. Výzkumníci nemůžou zkoumat a lidé nemůžou jednat, pokud k tomu nebudou mít prostředky a podporu. Potřebujeme širokou veřejnou a politickou podporu nestranného financování, abychom dokázali zaplnit mezery v našich znalostech a provést změny, které zastaví pokles hmyzích populací.

Z originálu publikovaného na autorčině blogu pro Finmag s jejím souhlasem přeložil Vojtěch Dobeš