Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Polemika: Kdo zabíjí pravdu o globálním oteplování

Debatu o klimatických změnách by bylo dobré zbavit informačního smogu. Jako je mix pravdy, polopravd a demagogie, který produkuje populární „skeptický ekolog“ Bjørn Lomborg.

Jevy, které obecně pojmenováváme jako změna klimatu, jsou patrně nejzávažnější problém dneška. Ovlivňují život na celé planetě a jsou původcem, katalyzátorem nebo akcelerátorem mnoha dalších problémů.

Jako každý komplexní jev se ovšem i změna klimatu vzpírá jednoduchému uchopení, debata o ní je navíc výsostně politická: jednoduchá řešení neexistují, ta nabízená jsou nejen složitá, ale budou také bolet. A v neposlední řadě je ve hře spousta peněz.

Kdo platí mlžení

Dosažení konsenzu na řešení klimatických změn kupodivu nejvíc nekomplikují ti, kteří fakta popírají, ale ti, kteří je zamlžují. Zajímavou – a i v českém prostředí vlivnou – osobností je mezi nimi Bjørn Lomborg.

Lomborg vystupuje jako nezávislý odborník. O jeho nezávislosti se ale dá pochybovat – je známé, že je za svou práci placený firmami, které mají finanční zájem na popírání ekologických problémů.

Pokud jde o odbornost, stačí asi říct, že na jedné straně jeho nekonzistentní (a v čase se měnící) teze bagatelizující ekologickou krizi a klimatickou změnu nikdy nevydala žádná vědecká instituce. A na druhé straně jsou ovšem jeho myšlenky setrvale vyvraceny vědci a vědkyněmi z oborů, kterých se Lomborg dotkl (shrnutí napsal například Vojtěch Kotecký).

Argumentace dánského lobbisty se vyznačuje manipulativním vytrháváním faktů z kontextu a jeho argumenty si často odporují. I u nás se ale překlady jeho textů stále objevují, nedávno například pod titulkem První oběť globálního oteplování? Pravda! tady na Finmagu.

Připusťme ale, že je snad přes všechno uvedené na Lomborgovi jedna věc dobrá: svými dezinformacemi podněcuje společenskou debatu a nutí nově promýšlet protiargumenty. Pojďme se tedy na jeho předposlední článek v češtině podívat touto optikou.

V mixu je i pravda

Na úvod to dobré: Lomborgovi se sluší přiznat, že upozorňuje na fakta, která ekologičtí aktivisté a mezinárodní organizace rádi zamlčují. Například ty o omezených možnostech obnovitelných zdrojů, jejich podílu na současném energetickém mixu, nebo to, že na rozvoj obnovitelných zdrojů jsou třeba masivní investice a opuštění fosilních paliv bude mít zřejmý negativní efekt na hospodářský růst.

V úvodu svého textu Lomborg mluví kriticky o tom, jak se v médiích spojují zprávy o extrémních meteorologických jevech (povodně, požáry) se změnou klimatu. V českém kontextu to zní poněkud úsměvně, protože z většiny českých médií se při informování o extrémních klimatických jevech o tom, že by jejich příčinou (nebo příčinou toho, že se častěji vyskytují v extrémní podobě), většinou nemluví.

Nejzajímavější je Lomborgova argumentace ve chvíli, kdy se odvolává na klimatického ekonoma Williama Nordhause, který nedávno dostal Nobelovu cenu za ekonomii.

Dánský „skeptik“ přejímá od Nordhause myšlenku globální uhlíkové daně, která by měla skleníkové plyny jednoduše omezit. To je samozřejmě skvělá vize, leč při pečlivém čtení nás nutně napadne poznámka, co by to prakticky znamenalo – drastické zvýšení cen benzinu nebo přesunutí letecké dopravy do sféry zřídka provozované zábavy vyšší třídy, což by taková daň bezpochyby způsobila, pokud by měla být účinná. O tom už ale Lomborg nemluví. Část svých fanoušků by tím ostatně asi příliš nepotěšil.

Co nedokážeme vyjádřit v penězích, zanedbáme

Potíž nastává, když Lomborg přebírá Nordhausovu argumentaci, že existuje jistá ekonomická rovnováha určující, které hodnota oteplení je výhodná ve smyslu vyvážení finančních investic do transformace ekonomiky a ekonomických škod způsobených změnou klimatu na straně druhé. Podle Nordhause je tato hranice zastavení oteplování na 2,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období. (Nordhaus tuto hodnotu postupně několikrát ve svých výpočtech snížil.) Teoreticky bychom jej současnou trajektorií měli dosáhnout do pár desítek let. Tady narážíme na fundamentální nedostatky samotné dnešní mainstreamové ekonomie, která nadřazuje všechno, co má penězi vyjádřitelnou hodnotu, nad cokoliv jiného. „Vyplatilo“ by se podle Nordhause nechat kvůli suchu a klimatickým katastrofám způsobeným změnou klimatu pomřít pár set milionů Afričanů v zájmu zachování prosperity bohatých Evropanů a jejich silné ekonomiky?

Přesně za tento přístup je Nordhaus v mezinárodní vědecké komunitě tvrdě kritizován. Ekonomie samozřejmě nezahrnuje do svých výpočtů cennost krásy přírody nebo biodiverzitu, která se s klimatickou změnou snižuje. Ale jde i to, že ekonomická hodnota vytvářená zemědělstvím, lesnictvím nebo rybolovem je sice mizivá oproti například automobilovému průmyslu, ale na těchto odvětvích závisí živobytí miliard lidí. A je směšné si myslet, že ekonomika bude při postupném kolapsu ekosystémů dál prosperovat. Kolapsy potravinového systému a nedostupnost pitné vody navíc způsobují hladomory, sociální otřesy a konflikty o zdroje.

Dalším jevem, který se odrazí na ekonomice, můžou být masivní migrační vlny, které změna klimatu pravděpodobně způsobí. O dopadech změny klimatu existují rozsáhlé vědecké studie, které shrnuje například časopis Global Environmental Change. Podle některých studií by například do Evropy mohla do roku 2100 přijít až miliarda migrantů z míst, která se stanou intenzivnějším dějištěm ekologické katastrofy. Některé studie také poukazují na vliv změny klimatu na občanskou válku v Sýrii, kterou z části poháněla destabilizace venkova v důsledku sucha. Podobné situace by se s akcelerací změny klimatu staly běžnými.

Nordhaus navíc ve svých analýzách používá příliš vysokou úrokovou míru a v podstatě jednoduše říká, že máme prodat svou budoucnost. Úrokovou mírou v tomto kontextu ekonomové hodnotí ztráty z vyrovnání se s klimatickou katastrofou v přítomnosti oproti budoucnosti. Nordhaus preferuje stanovit její hodnotu velmi vysoko – řešení klimatické katastrofy je podle něj výhodné přesunout na lidi v budoucnosti.

Lomborg z toho dovozuje, že je lepší je nyní zvyšovat bohatství a doufat, že se z ničení lidí a přírody v budoucnosti „vyplatíme“, až na to budeme mít dost času, peněz a lepší technologie. Lomborg pomíjí, že ekonomické analýzy nepočítají s hodnotami jako zdraví, pohoda nebo krása, jejichž cenu lze penězi vyjádřit jen těžko. Podle obou pánů bychom tedy měli dál zvyšovat množství ekonomického bohatství, díky čemuž se budeme mít lépe. Na co nám budou miliony, když na zemi doslova nepůjde přežít, neřeší.

Finmag na léto!

Finmag předplatné

Rozhovory. Roadrunnera Lukáše Hejlíka stíhá Ondra Tůma. Beep beep. Dobrý stres není, říká Michalu Kašpárkovi bioložka Julie Dobrovolná. Ale ani špatný.

Komentáře. Zuzana Fuksová o mužích, co mají v hubě feminismus a doma ficku. Zeman nesložil přísahu do rukou šéfa Senátu, ale do mikrofonu: Petr Němec o doslovném čtení Ústavy. Zákon proti šmejdům nefunguje, Janek Rubeš směnárny vzdává.

Téma: DIGI. Co po platebních kartách a aplikacích? Křižáci, tátové fintechu. Lék na pirátství: stream. České ropoznávání hlasu u německé kriminálky.


Abychom nevyrostli do chudoby

Stanovení ještě „výhodného“ oteplení na 2,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní navíc ani nereflektuje poznatky současné klimatologie. Podle vědců začne v určitou chvíli klimatická změna akcelerovat sama sebe systémem zpětných vazeb. Například roztání permafrostu způsobí velké uvolnění skleníkových plynů, které oteplí klima, takže roztaje další část permafrostu a tak dále. Jako přibližnou hranici, od kdy se začne klima neovladatelně oteplovat, udávají klimatologové dva stupně Celsia. Spoléhat na vyšší „výhodnou rovnováhu“ by se tedy mohlo krutě vymstít.

Hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, která znamená patrně nejspolehlivější prevenci katastrofy, považuje Lomborg za prakticky nedosažitelnou. To je v rozporu s tím, co tvrdí Mezinárodní panel pro změnu klimatu, který dokazuje, že vyhnout se oteplení o víc než 1,5 stupně Celsia je pořád technicky možné. Lomborg má pravdu, když říká, že představa, že se dokážeme během neuvěřitelně krátké doby zbavit fosilních paliv pohánějících naši civilizaci, odporuje všem historickým zkušenostem. Jestli díky fosilním palivům vybředly miliardy lidí z chudoby, jak tvrdí Lomborg, je otázka. Každopádně jde o to, jak zajistit, aby kvůli jejich dalšímu používání nejen miliardy lidí nezabředly do oné chudoby zpátky, ale aby nebyly přímo ohroženy jejich životy. Klimatickou katastrofu by navíc provázely neřízené bezprecedentní ztráty v HDP.

Pokud se máme vejít do oteplení, které ještě Mezinárodní panel pro změnu klimatu (podle špičkových klimatologů i klimatologické komunity ještě neuvěřitelně konzervativní) neoznačuje jako katastrofu, budou potřeba razantní a bezprecedentní změny v ekonomickém systému. Je třeba přestavět jeho současnou základnu i změnit pohled na to, jak může fungovat. Jednoznačně například budeme potřebovat nahradit koncept hospodářského růstu jiným měřítkem prosperity, adekvátním éře končícího materiálního nadbytku a rostoucích environmentálních problémů. Podle analýz OSN je zřejmé, že další ekonomický růst nemůže být „zelený,“ vylučuje totiž nutný pokles materiální spotřeby. Lomborgovi můžeme zdvořile poděkovat, že na tyto argumenty upozorňuje, ale jejich spojení s šířením dezinformací ve veřejném prostoru opravdu není nutné. Především ale: pokud Lomborg kope za zájmy fosilních korporací způsobujících změny klimatu, neměl by rozhodně dostávat tolik prostoru v médiích.

Áron Tkadleček

Áron Tkadleček

Studuje sociologii a environmentalistiku na Masarykově univerzitě. Zajímá se o změnu klimatu a ekologickou ekonomii, je aktivní v nerůstovém hnutí a v Limity jsme my. Mimo to rád zahradničí, vegansky vaří (třeba pro lidi... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 67 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Richard Malaschitz | 20. 2. 2019 07:56

Môžete mi vysvetliť čo spôsobilo globálne oteplenie v časoch Vikingov ? Niekoľko storočná doba tepla spôsobila, že na Islande rástli lesy a Grónsko bolo zelenou krajinou ? V Grónsku sa pestovalo obilie až do úrovne severného polárneho kruhu a kolonizácia bola tak úspešná, že mali vlastné biskupstvo.

Druhá vec je strašenie suchom. V dobách ladových sa sladká voda viaže v lade a celá planeta je pomerne suchá. Prakticky väčšina súše bola pokrytá polopúšťami. Naopak, v dobách medziladových je na planéte viac vody, zlepšuje sa cirkulácia, sú častejšie dažde, lepšie úrody. Napríklad v dobách starého Ríma, bola celá oblasť okolo Stredozemného more výrazne vlhkejšia.

Daň z CO2 je super, ale politici iba využijú ďalšiu daň. Ak by mala byť nová daň tak nech sa naopak globálne zruší napríklad daň z príjmu. Takto je to len výhovorka na ďalšie zdaňovanie.

Stále som nevidel reálne výpočty aké plyny spôsobujú globálne oteplovanie, odkiaľ sa tieto plyny berú, aký podieľ má napríklad CO2 z benzínu atď.

Dobrý príklad nezmyselných zákonov bolo obmedzenie výkonu vysávačov. Vzhľadom na to, že vysávanie je len malý zlomok spotreby elektriny v domácnosti (nedotýka sa to profesionálnych vysávačov) a elektrina v domácnostiach je len zlomok celkovej spotreby, nemalo obmedzenie žiaden význam. Otázka teda je, či sa opäť nejedná o nejakú politicko-psychologickú agendu.

+62
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

David Goliáš | 20. 2. 2019 13:27

Že bylo Grónsko za Vikingů zelené je blud, zelené bylo jen někde u pobřeží, stejně jako je dnes (a postupně se dál díky rostoucí teplotě oceánů otepluje, takže už tam pěstují třeba jahody).
Viz např. https://www.skepticalscience.com/greenland-used-to-be-green-basic.htm

No a stím suchem je to taky trochu složitější:
"Rising temperatures will intensify the Earth’s water cycle, increasing evaporation. Increased evaporation will result in more storms, but also contribute to drying over some land areas. As a result, storm-affected areas are likely to experience increases in precipitation and increased risk of flooding, while areas located far away from storm tracks are likely to experience less precipitation and increased risk of drought."
https://pmm.nasa.gov/resources/faq/how-does-climate-change-affect-precipitation

-8
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK