Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Královna je naprd. Desatero poučení z brexitu

Britský parlament bude v úterý hlasovat o smlouvě o brexitu. Bez ohledu na to, jak hlasování dopadne, je tu desítka postřehů, které by měl vzít v úvahu každý politik, který mluví o tom, že by jeho země měla také zvážit odchod z Unie.

1. Nenadávejte na Unii, pokud z ní opravdu nechcete odejít

Většina britských konzervativních politiků (mezi nimi zřejmě i mnozí ze Strany nezávislosti Spojeného království – UKIP) si ve skutečnosti nepřála, aby Velká Británie z Evropské unie vystoupila. Ale mnohaletá kritika Unie, neustálé snahy Británie vyjednat si nějaké výjimky a vykreslování Bruselu jako protivníka udělaly své. Kampaň konzervativního premiéra Davida Camerona za setrvání v Unii pak vůbec nezabrala.

2. Lidé můžou být proti Unii i kvůli příliš mnoha Polákům

Až bude nějaký historik hledat hlavní příčiny úspěchu referenda o vystoupení z Unie, za jeden z nich bude muset označit přítomnost milionu Poláků a dalších stovek tisíc členů Unie v Británii. Tedy důsledek jedné ze tří hlavních svobod Unie: práva pobývat a pracovat kdekoli v Unii. K našemu zděšení Evropané vadí Britům víc než Indové, Pákistánci nebo Afričané. Inu, bývalá koloniální supervelmoc.

Paradoxně samotných Britů žije jinde v Unii (zejména Francii nebo Španělsku) také kolem milionu.

Anketa

Odejdou Britové opravdu z Unie?

3. Odchodem neušetříte

V Česku panuje pocit, že prospěšnost Unie se měří tím, o kolik peněz víc z Bruselu dostaneme, než kolik do pokladny Unie odvedeme. Británie, která ročně odvedla do pokladny Unie v přepočtu ročně asi o 110 miliard korun víc, než kolik dostávala, brexitem nezbohatne, ale jak ukázala britská vládní analýza zchudne. A to i kdyby to byl dlouhý „měkký brexit“, který zajišťuje dohodu s Evropskou unií a který počítá s jedno- až tříletým přechodným obdobím.

4. S něčím nepočítáte

Kdo z vás před brexitem slyšel v posledních letech o „problému Severního Irska“? Troufám si tvrdit, že nikdo. Belfast a celá tato část Spojeného království zažívala po několika desetiletích terorismu roky největší prosperity ve svých dějinách. Zmizení hranic a společné členství jak Irska, tak Velké Británie v Unii udělalo společně s dohodou u ukončení násilí zázrak. S brexitem a obnovením hranice se ale přízrak temných časů vrátil. Ze Severního Irska je dnes největší a těžko řešitelný problém celého odchodu Británie z Unie.

5. Rozdělíte národ

Británie nebyla za poslední století nikdy tak rozdělená, jako je dnes. Polarizace nejen politiky, ale také společnosti v nejstarší evropské demokracii je nebývalá a ničí celou politickou kulturu. Brutální spory jdou i středem konzervativní strany, jejíž vnitřní rozdělení na příznivce a odpůrce Unie mělo vypsání referenda o brexitu vyřešit. Politický střed v britské politice téměř zmizel.

6. Váš význam se nezvýší, ale upadne

Sny mnoha brexitářů (hlavně z řad důchodců) o tom, že se Velká Británie vrátí k bývalé slávě světového impéria, plavou na vodě. Britské vazby i na ty nejbližší země jako Kanada, Austrálie nebo Jihoafrická republika jsou dnes slabé a nejsou schopny nahradit profit z půlmiliardové Unie, v níž byl Londýn hlavním finančním centrem. Sliby Donalda Trumpa, první amerického prezidenta, který nevidí v Evropské unii partnera, ale konkurenta, o zvláštních ekonomických vztazích s Británií po brexitu nestojí na pevném základě.

A to třeba takové Česko rozhodně není Británie, která pořád ještě polovinu obchodu vede mimo Unii. V Česku je to jen zlomeček.

7. Nejsložitější rozvod světa

Jak ukázala jednání o brexitu, předivo vztahů, které zakládá členství v Unii, je tak silné, že „rozvodová dohoda“ je jednou z nejsložitějších smluv, jaké byly vůbec kdy uzavřeny. A to jde o dohodu pouze o formě odchodu, nikoli o dohody o nových vztazích po odchodu, ty budou ještě mnohem, mnohem složitější. Tedy pokud nedojde k rozluce bez dohody. Ta by ovšem podle ekonomů byla především pro Británii největší ekonomickou pohromou za desítky let.

8. A máte plán, co dál?

Ještě vám něco říká UKIP a Nigel Farage? Strana nezávislosti Spojeného království se hned po referendu z britské politiky prakticky vytratila, její lídr Farage po svém největším životním úspěchu rezignoval. „Mým cílem bylo dostat Británii z Evropské unie. Svoji misi jsem splnil. Je čas, abych odešel z čela strany,“ řekl. Svým dětem zařídil unijní občanství. Brexit tak dnes vyjednávají v čele s Theresou Mayovou hlavně ti politici, kteří sami byli pro setrvání Británie v Unii.

Finmag na Mars!

Finmag předplatné

„Nejvíc vidět jsou Troškové gastronomie. Ti, co si nemuseli odstát provoz, kdy vaříš pro plnou restauraci,“ říká kuchař-samorost Michal Hugo Hromas a tančí mezi ohni, na kterých chystá svatební menu.

Tak jako materiál točený na Husákových narozeninách vznikly záběry z demonstrace 17. listopadu jen jako dokument pro archiv. Vracíme se s jejich autory na Národní třídu.

Téma: doprava. Elektrické motory dominovaly nad spalovacími. A zase budou. Jaké jsou plány a jaká realita v budování železnic a dálnic. Neznámé oběti 11. září: lidi, co kvůli strachu z létání jeli autem.


9. Vystoupíte, ale nikam se neodstěhujete

Británie i po brexitu zůstane v Evropě. A i když je ostrovním královstvím, bude mít s Unií dokonce již zmíněnou pozemní hranici v Irsku a také se Španělskem a de facto i na Kypru, kde má dvě obří vojenské základny. Evropská unie přitom přestane být v případných sporech mezi těmito státy a Británií neutrálním arbitrem, ale bude podporovat své členské státy a jejich zájmy.

Česko, obklopené Německem, by z tohoto pohledu bylo v ještě složitějším postavení.

10. Královna je naprd

Chování královny Alžběty II. v dění kolem brexitu je jednou z nejsmutnějších kapitol jejího dlouhého panování. Alžběta II. krátce před brexitem nechala přes BBC uniknout informaci, že ona je jasně za vystoupení Británie z Unie. Usměvavá babička tak přispěla k výsledku hlasování, které se ukazuje pro její království stále větším průšvihem. Ať už by následnictví připadlo na Charlese nebo Williama, ti by to Británii neprovedli. Alžběta tak trochu připomíná Františka Josefa I., který také možná mohl zachránit Rakousko-Uhersko, nelpět příliš na svém trůnu.

Pokud jde o Česko, na postoj prezidenta, „eurofederalisty“ Miloše Zemana bych při referendu o „czexitu“ nevsadil ani korunu.

Autor je redaktor Deníku

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 20 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 10. 12. 2018 12:22

K jednotlivým bodům:

1) Nadávám na Unii, protože z ní CHCI vystoupit. Zcela konzistentně (hlasoval jsem PROTI vstupu do EUSSR).

2) Poláci jsou ZÁSTUPNÝ cíl nenávisti. Bez Poláků bude mít britské hospodářství zásadní problém (a nejde jen o korporace - instalatéři budou chybět i obyčejným lidem). Je velmi pravděpodobné, že tyto užitečné pracovníky si tam rádi nechají i po brexitu. Jen si budou smět sami rozhodnout, kdo přínosem je a kdo ne.
Bohužel otevřeně nadávat na ty, kteří lidem skutečně vadí, se z politickokorektních důvodů nesmí. Na ty, kteří nepřijeli za prací, ale za dávkami. Na ty, kteří znásilňují, napadají lidi nožem a kyselinou, budují nogo zóny a staví šaríju nad zákony.

3) I když ČR dostává na dotacích víc, než kolik platí do rozpočtu EU, tak ani pro občany ČR není členství výhodné. On totiž neexistuje žádný pan ČR. Existuje jen Andrej, který ty dotace dostává a Lojza, který ty odvody do Bruselu platí.
Že andrejové dostanou v součtu víc, než lojzové zaplatí, je irelevantní.
Británie má samozřejmě možnost zkusit si rychle vyjednat obchodní smlouvy s USA (resp. celou postNAFTA), Austrálií, Indií, Čínou, Singapurem, Japonskem, jihoamerickými zeměmi, ... Pokud tuto možnost využije, vyjde z toho dobře (samozřejmě až po čase, napřed se dostaví negativní šok a nejistota). Ale také je možné, že v tom šoku si zvolí kovaného kašpárkovce/palatovce/fuldovce /březinovce- marxistu Corbyna a tím ekonomiku zabijí. Je to na nich.

4) "Irský problém" ale nevytvořil Brexit, ale spíše jde o naschvál EU. Přeci kdyby Británie vystoupila natvrdo z EU a začala dojednávat volný obchod s USA a dalšími zeměmi, tak tu celnici na irsko-irských hranicích začne stavět EU a ne GB, ne?

5) Není nic špatného rozdělit národ, pokud zde objektivně existuje štěpící kontroverzní téma. Udržovat jednotu a klid za každou cenu, to je znak totality. Třeba i v případě ČR: mělo či nemělo smysl "rozdělovat národ" přetřásáním Lisabonské smlouvy před jejím přijetím? Podle mne mělo a mělo se to hrotit ještě daleko více. Tak, že by si politici netroufli to podepsat - jako dnes Migrační kompakt, nebo před tím migrantské kvóty. Bohužel něco jako Lisabonská smlouva je pro lidi již příliš složité a nepochopí tak jasně, že to je podraz na ně.

6) EU je před rozpadem. Tedy zejména eurozóna (italská bomba tiká). Takže orientovat se (i) na USA, Kanadu, Austrálii, JAR, Indii, Číny, Koreu, Japonsko, jihoamerické země, ... není od věci. A ano, píšu "i", protože kromě demagoga Palaty nikdo nepředpokládá, že brexit = konec obchodu mezi GB a EU. Plno nečlenských zemí má přeci s EU docela bohatou obchodní výměnu. Až Británie nasadí cla na Škodovky, Peugeoty a Mercedesy (resp. srovná celní podmínky s Toyotami, Lexusy, ...), tak uvidíme, komu to bude víc vadit.

7) Není jediný důvod, aby Brexit byl složitější, než rozdělení ČSFR. Česko a Slovensko byly prorostlé daleko intenzivněji, než GB s EU! Byla zde hromada společného federálního majetku (ambasádami počínaje), společné podniky, společné instituce a společná měna. Jediný rozdíl byl v tom, že ČR se necítila uraženě, že Slováci chtějí jít svou cestou a netrávila 99% vyjednávacího času vymýšlením, jak to Slovákům ztížit, zkomplikovat a prodražit.

8) UKIP a Farage - to je demagogie.
A) Referendum nenavrhl šéf UKIP, ale šéf konzervativců.
B) UKIP se neměl jak z britské politiky ztratit, nikdy v ní nebyl - myslím ve smyslu zastoupení v parlamentu, neřkuli ve vládě.

9) A to je argument pro co či proti čemu? Co nám to říká? Že EU je až taková potvora, že bude (možná) podporovat své členy proti GB, i když ti nebudou v právu?
Španělsko na Gibraltar žádný nárok nemá.
Navíc obyvatelé Gibraltaru jasně dali na vědomí, že jsou Briti a ne Španělé a že chtějí být pod britskou korunou.
Španělsko má navíc obdobný problém (Ceuta a Melilla) a kdykoli Španělé začnou prudit s tím, že Gibraltar by mel být jejich, tak Maroko vytáhne stejný argument. Nakonec i Kanáry jsou geograficky Afrika a mohl by si je tam někdo nárokovat.
Navíc že EU bude stát na straně svých členů je jen pověra. Pro Němce bude GB vždy významnější obchodní (i vojenský) partner, než Kypr. Emoce (uraženost) po brexitu časem opadnou.
Němci klidně háží přes palubu "spojenecké" Polsko, když jde o plyn a ropu z velmi nespojeneckého Ruska.

10) Královna je na prd jen z pohledu palatů a dalších eurolevičáckých agitátorů. Z čehož mi plyne (aniž jsem o tom dříve uvažoval), že královna je super.

+50
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK