Legální tráva vs. černý trh: Můžou soutěžit?

Den, kdy legalizace vstoupila v platnost, znamená taky začátek několika zajímavých tržních soutěží. Některé připomínají jiná odvětví, jiná jsou pro marihuanu specifické.

Ta nejdůležitější, alespoň z pohledu veřejné politiky, je soutěž mezi legální marihuanou a černým trhem. Jedním z hlavních cílů legalizace je právě potlačení nelegálních dodavatelů.

Náskok černého trhu

Odlákat zákazníky od zavedených ilegálních dealerů nebude jednoduché. Legalizováno stále není jídlo a pití s obsahem marihuany. Ty budou k dispozici pouze na černém trhu ještě celý další rok.

Sušená marihuana a olej z ní legální jsou, může jich ale být nedostatek. To by ale mělo přestat hrozit příští rok s tím, až přibudou legální pěstitelé.

Prodejny s marihuanou jsou ve většině kanadských provincií vzácné. V Québeku je kamenných obchodů pouze12 a v Ontariu nebude až do jara jediný. Naproti tomu v Albertě se v listopadu otvírá stovka prodejen. S přibývajícím počtem obchodů bude stoupat i tržní podíl legální marihuany.

Legální prodejce znevýhodňuje cena. Musí platit daně a poplatky, konkurují přitom černému trhu, kde marihuana stojí okolo 7,20 kanadských dolarů zagram.

Nakonec ale může být legální marihuana přece jen levnější. Její velkovýroba už teď stahuje výrobní cenu za gram pod0,75 dolaru až někam ke dvaceti centům. Přesun výroby do zemí s nižšími mzdami a teplejším klimatem by ji mohl srazit až na pět centů.

Výhodu by legální marihuaně mohl přinést marketing. Kanadské zákony ale reklamu omezují pouze na „informativní“ účely; komiksové postavičky a roztomilá štěňátka nepřicházejí v úvahu. Jednotlivé značky tak mohou budovat reputaci jen obtížně.

Soutěž mezi legální a nelegální marihuanou komplikují i existující výdejny v „šedé zóně“. Zavřou, nebo se zlegalizují? Pokud ne, pro legální prodejce znamenají další překážku.

Nové, nebo zavedené? Kamenné, nebo elektronické?

Konkurence už roste i mezi legálními distributory, zejména v Albertě. Vyhrají souboj popularity specializované řetězce, nezávislé prodejny nebo zavedené obchody, které marihuanu přidávají ke stávajícímu sortimentu? Dají zákaznici přednost atmosféře kaváren, klinické designové čistotě nebo retro-hippie stylizaci?

Potenciálně fascinující soutěž se rýsuje mezi kamennými a elektronickými obchody. V mnoha maloobchodních odvětvích kamenné obchody se svou online konkurencí prohrávají – nebo rovnou bankrotují. Přestože se ale ve všech provinciích prodává marihuana přes internet, nově otevřené prodejny s ní přibývají po stovkách.

Aby byly konkurenceschopné, musí poskytovat dobrý zákaznický servis. Internetové obchody musí oproti tomu nabízet dobře navržené webové stránky.

Soutěž ovlivní obavy o soukromí. Někteří zákazníci nebudou chtít, aby jejich přátelé nebo spolužáci věděli, že si kupují marihuanu. Upřednostní anonymitu, kterou poskytuje nákup online.

Jiní nakupující se naopak můžou bát o své soukromí na internetu. Vepisovat své jméno a bankovní údaje do formulářů na webech prodávajících marihuanu je může později přivést do problému, třeba na hranicích s USA. Někteří zase raději zaplatí v kamenných obchodech hotově.

Mezi medicínskou a rekreační marihuanou může vzniknout soupeření i synergie. Někteří uživatelé marihuany pro medicínské účely mohou přejít na rekreační marihuanu, protože bude snáz dostupná, případně nabídne různorodější výběr. Naopak ti, kteří zkoušejí marihuanu rekreačně, můžou objevit její terapeutické účinky a získat drogu na předpis. Tento průnik by mohl zvýšit prodeje obou kategorií marihuany.

Výrobci a výrobky soutěží

Skutečná tržní soutěž o velké peníze se odehrává mezi pěstiteli marihuany.  Přetahovali se o kvalifikované pracovníky. Mohli se přetrhnout, aby skoupili skleníky, továrny na čokoládu a dokonce fotbalová hřiště a udělali z nich pěstírny. A ceny jejich akcií raketově rostly.

To všechno ale bylo jen zahřívací kolo. Jejich rekreační produkty a obchodní strategie se teď konečně střetávají přímo proti sobě.

Čí výrobky získají největší popularitu? Přikloní se většina zákazníků k lehké intoxikaci, silným drogovým stavům nebo terapeutickým účinkům? Nebo nad prodejem konopných květenství a olejů převáží výrobky jako marihuanové potraviny a nápoje, jakmile začnou být dostupné?

Kteří manažeři vybudovali nejsilnější firmy? Jaký je nejlepší strategický balanc mezi snižováním nákladů, jedinečným brandingem a produktovým výzkumem?

Ve většině provincií mají zákaznici také možnost pěstovat si vlastní marihuanu. Nejspíš se to bude podobat domácí výrobě vína: mnozí pěstování vyzkouší, ale jen málo z nich u něj zůstane. Existují ale také robotické minipěstírny, které za vás obstarají potřebnou zahradnickou práci, a mobilní aplikace, které monitorují růst vašich rostlin.

Náhražka jiných látek?

Z širšího pohledu vidíme také rostoucí konkurenci marihuany a alkoholu. Pro některé konzumenty alkoholu se novou drogou číslo jedna stane tráva, zejména po tom, co na trh přijdou marihuanové nápoje. Je to jeden z důvodů, proč výrobci vína a piva investují do pěstitelů marihuany.

Podobného nahrazení se možná dočkáme i u dalších návykových látek. Existují důkazy o tom, že legalizace trávy snižuje míru zneužívání opiátů a kokainu. A vymění svoje tabákové cigarety za jointy i někteří kuřáci?

To nás přivádí k ještě širší konkurenci – ke konkurenci marihuanové legislativy v jednotlivých kanadských provinciích. Každá místní vláda si zvolila vlastní přístup k legalizaci prodeje a užívaní marihuany.

Některé provincie drží maloobchod zcela v rukou státu. To může posílit poučenost zákazníků a minimalizovat rizika. Jiné alespoň zčásti zapojují soukromé firmy. Ty zas můžou lépe reagovat na zákaznická přání a trendy na trhu.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Nejlepší ze špatných přístupů?

Čí přístup zafunguje nejlépe? Přesněji řečeno: který z nich se nejvíce přiblíží různorodým společenským cílům, kterých chtějí místní vlády dosáhnout?

Provincie s velkým počtem kamenných prodejen na hlavu nejlépe odstaví černý trh s marihuanou. Prvenství v tomto ohledu nejspíš bude mít Alberta s mnoha soukromými obchody. Státem provozovaná obchodní síť v Novém Brunšviku se také v poměru k populaci provincie jeví nadějně.

Québec má aktuálně oproti tomu na svých 8,4 milionu obyvatel pouhých 12 státních prodejen. Provincie také na užívání marihuany stanovila přísné limity. A její nový premiér chce zvýšit minimální věk uživatelů na 21. Taková strategie může ilegální dealery jen těžko odradit.

Zkouškou projdou i další rozhodnutí státní správy. Umožnit obcím zakázat kamenné prodejny s marihuanou může být politicky pragmatické, ale nijak to neomezí prodej na černém trhu.

Stejně tak je pochopitelná snaha Newfoundlandu o to, aby tráva, která se tu bude prodávat, pocházela z místních zdrojů. Pokud se jí pak ale vyprodukuje nadbytek – což se očekává – budou schválené daňové úlevy ve výši až 40 milionů dolarů vypadat jako příliš drahý podnik.

Ať už jste tedy v Kanadě prodejce trávy, její konzument, státní úředník, nebo pěstitel, následující týdny pro vás budou přinejmenším náročné, zajímavé a plné neustálých změn.

Z originálu, který vyšel na The Convesration, pro Finmag přeložil Michal Zlatkovský. Na úvodním obrázku čekají Kanaďané v Saint John v Novém Brunšviku 17. října v dešti, až si prvně budou moct koupit konopí legálně. Pokud se na ně ještě dostane. Fotil Doug McLean, zakoupeno od Shutterstock.com