Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Britská kvadratura kruhu: jak nechat Severní Irsko v Unii, a nepřijít o něj

Zatímco v budově Evropské rady dvacet sedm prezidentů a premiérů členských zemí Evropské unie řešilo, jak dál s Velkou Británií, v rezidenci britského velvyslance v Bruselu byla sestava daleko skromnější. Na kambalu na černém pivě, hlavní chod středeční summitové večeře, britskou premiérku Theresu Mayovou totiž nepozvali.

Představu britské premiérky o dohodě, která by umožnila smluvní formu brexitu a z ní vyplývající několikaleté přechodné období, které by pomohlo utlumit důsledky rozluky, si unijní státníci vyslechli jako „předkrm“ před samotnou večeří. Jak chutnala ryba v úpravě hodící se spíš pro krkovičku, se žádná hlava státu novinářům nesvěřila, zato víme, že projev Theresy Mayové byl všeobecným zklamáním.

Britská premiérka podle zbytku Unie nenavrhla nic, co by mohlo posunout jednání ze slepé uličky. „Nikam se to neposunulo,“ přiznal zklamaně i český premiér Andrej Babiš. „Řešíme kvadraturu kruhu,“ dodala německá kancléřka Angela Merkelová.

Zklamání bylo tak velké, že se během večera oficiálně odpískal i mimořádný listopadový summit, který měl být další „poslední šancí“ na řízený brexit. Do ledna přitom musí být dohody hotovy, jinak se ohlášený termín na konci března prostě nestíhá. Evropská komise už dostala zadání, aby se začala připravovat na to, že Británie skutečně odejde bez dohody.

Mayová zkouší nemožné

Ve slepé uličce je nejen brexit, ale i samotná Mayová, která poslední měsíce čelí prakticky permanentním pokusům o sesazení. Je pro ni téměř nemožné uspokojit i všechny poslance své vlastní strany. Někteří se totiž koncem minulého týdne účastnili největší londýnské demonstrace za poslední desítky let, kde tři čtvrtě milionu lidí protestovalo proti odchodu Británie z Unie. Ale pak je tu rostoucí skupina kolem Davida Davise. Ten v létě rezignoval na svou funkci ministra pro brexit, protože se mu zdálo, že Mayová je vůči Unii příliš vstřícná. Teď hrozí převratem ve straně; požaduje důslednou rozluku Británie s Evropskou unií a upřednostňuje tvrdý brexit před kompromisní dohodou.

Snad nejobtížnější část hlavolamu ale představuje Severní Irsko. Třináct tisíc čtverečních kilometrů velká část Irska – s necelými dvěma miliony obyvatel –, která sice po válce za nezávislost zůstala v roce 1921 věrna Velké Británii, dlouhá léta pak ale až do 1998 bylo dějištěm teroristických akcí jak proirských, tak probritských extrémistů.

Belfastské smlouvy z konce tisíciletí, které násilí ukončily, byly možné i díky tomu, že v rámci Evropské unie přestala téměř existovat hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Sám z vlastní zkušenosti můžu říct, že když jsem se před pár lety plavil po irských řekách a jezerech, rozdíl mezi Irskem a Severním Irskem jsem poznal jen podle cenovek v obchodech, jestli byly v librách, nebo eurech.

Jak důležité je pro pokračování relativně klidného soužití na ostrově zachovat otevřené hranice mezi Irsky, si v Londýně moc dobře uvědomují. Britská premiérka o víkendu oznámila, že je připravena souhlasit s otevřenou hranicí mezi Irskem a Severním Irskem – tedy de facto Velkou Británií – na neomezeně dlouhou dobu. Tak to požadovala irská vláda v Dublinu; v opačném případě dokonce hrozila podporou hnutí za sjednocení ostrova pod irskou jurisdikcí.

Jenže otevřená hranice by znamenala, že Britové zůstanou svázáni s Evropskou unií přinejmenším celní unií, což je něco, co příznivci tvrdého brexitu v konzervativní straně odmítají. Podobně jako odmítají plný norsko-švýcarský model přidružení, který těmto zemím umožňuje být součástí jednotného unijního trhu a také Schengenu. Dokud ovšem dodržují unijní pravidla a platí poměrně vysoké příspěvky. Británii by takový kompromis vzal vítr z plachet pro uzavírání celních dohod s třetími státy (především zeměmi Commonwealthu), které příznivci brexitu vydávali za jednu z hlavních předností odchodu z Evropské unie.

ČERSTVÝ FINMAG

Finmag předplatné

Šéfredaktor doporučuje: Dobrý pedagog vysvětlí průšvih českého vysokého školství tak, že porozumí i žák základní školy. Na pomoc si Tomáš Fürst bere ožungry z Horní Suché.


Kašpárek doporučuje: Na hodinách informatiky děti formátují text ve Wordu. Kdo je naučí to opravdu podstatné? Silvie Zeman a Klára Štouračová a kurzy IT gramotnosti makeITtoday.


Redakční vegetarián doporučuje: Neřízená střela řezník Fanda Kšána vás naučí milovat masožravého bližního svého. Jestli ne, nemáte rádi lidi. A kdo nemá rád lidi, nemá rád zvířata.


Dlouhý odchod, rychlý návrat

Vedle možnosti, že Británie odejde z Unie bez dohody, což by způsobilo škody ve výši desítek miliard eur na britské i unijní straně, je tu stále ještě možnost, že žádný brexit nebude. Šanci na to dává i stále se prodlužující přechodné období od ohlášeného brexitu po definitivní odchod, o němž Brusel a Londýn vyjednávají.

Zatímco v Británii je pro variantu „setrvání“ stále více lidí a opakované referendum by podle všeho dopadlo ve prospěch členství, přestává se ale na tuto možnost příznivě tvářit část členských zemí Evropské unie v čele s Německem a Rakouskem.

„S Brity už se prostě téměř v ničem nepočítá,“ říká vysoký diplomat jedné z unijních zemí. „Navíc co dlouhodobě se státem, který prostě neví, jestli chce v Unii být, nebo v ní být nechce?“ Jak ale současně dodává, hlasy za udržení Británie v Evropské unii by byly stále ještě silnější. „A vyloučený není ani model, že po odchodu a následném zájmu o obnovení členství bude Londýnu nabídnuta nějaká zrychlená procedura přijetí, podobně jako před několika lety v případě Islandu,“ poznamenává.

K tomu je ale třeba konstatovat, že islandská snaha o vstup do Unie skončila fiaskem, hlasy volající po vstupu do Unie umlkly téměř okamžitě poté, co se Island v roce 2011 začal vzpamatovávat z tvrdé bankovní krize, a dnes už zase téměř nejsou slyšet.

Autor je redaktor MF Dnes

 

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 12 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Capouch | 23. 10. 2018 08:54

Pokud máte někdo komplexy vůči "Západu", tak po jednání s Velkou Británií na ně zapomeňte. Srovnejte, s jakým taktem a vzájemnou dobrou vůlí rozdělili Klaus s Mečiarem Československo. Přitom oba dva politici notně ješitní, sebestřední a arogantní, proti kterým lze mít tisíce výhrad, ale přesto se v této opravdu důležité záležitosti dokázali rozumně dohodnout.

+12
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Petr Novák | 24. 10. 2018 12:48

Klausova "arogancia" je iba skreslené videnie od menej intelektuálnych ľudí, ktorým vadí Klausova extrémne vysoká intelektuálna úroveň...

Kdy jste slyšel Klause st. naposledy mluvit? Při rozdělování Československa? Je to sebestředná arogantní osoba bez ohledu na to, jak hodně nebo málo jsou intelektuálně založení ostatní lidé. A o jeho extrémně vysoké intelektuální úrovni bych si, po 30ti letech s tímhle pánem v politice, troufl velmi pochybovat.

-5
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK