Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Reportáž z pátého Hackers Congressu v Paralelní Polis

Josef Tětek
Josef Tětek
16. 10. 2018
 8 366

Počátkem října se v ikonickém černém domě v Praze-Holešovicích konal pátý ročník konference Hackers Congress. Přinesl diskusi o potenciálním využití či zneužití nejnovějších technologií; k tématu promluvili například proslulý filozof Nassim Taleb, panamský bojovník za soukromí Adolfo Linares nebo bitcoinový vývojář Jimmy Song.

Reportáž z pátého Hackers Congressu v Paralelní Polis

Letošní Hackers Congress Paralelní Polis (HCPP) byl už pátý ročník konference, která se postupem času stala známou ve světové komunitě kryptoanarchistů a kryptoměnových nadšenců. To se projevilo i na prodeji lístků – vyprodáno bylo už půl roku (!) předem; poslední vstupenka se tradičně prodala za 1 bitcoin (zhruba 6500 dolarů).

Pět paralelních let

Pátý ročník konference zároveň završil pět let existence samotné Paralelní Polis – první ročník byl totiž zároveň i oficiálním otevřením experimentálního prostoru, za kterým stojí umělecká skupina Ztohoven. Na místě je tudíž malá rekapitulace úspěchů, kterých Polis za pět let dosáhla: předně dosáhla rozšíření povědomí o kryptoměnách mezi tisíce lidí, a to jak formou četných přednášek, panelových diskuzí a jejich záznamů, tak i právě specializovanými Hackers Congressy. Polis poskytla zázemí Makers Labu, funguje v ní populární coworkingové centrum a byla i místem populárních Urzových přednášek o anarchokapitalismu, završených jedním z nejúspěšnějších českých crowdfundingů. V Bratislavě se v těchto dnech otevírá sesterská Paralelná Polis.

Roman Týc

Vyměnit panáčky na semaforech? Odpálit v Krkonoších atomovku? Oženit se pod falešnou identitou? Pověsit na Pražský hrad červené trenky místo prezidentské vlajky? Pro jednoho z nejkontroverznějších českých umělců současnosti a skupinu Ztohoven žádný problém.

Alchymista

 

To vše pouze za podpory z čistě soukromých zdrojů a s provokativní konzistencí názorů – v tamní kavárně dodnes nezaplatíte českou korunou a po žádosti o EET účtenku by vás možná samotný Roman Týc prohodil oknem.  

Vymanit se ze systému

Ale ke kongresu samotnému. HCPP18 nesl motto New Order – nový světový pořádek. Jak jsme se dozvěděli na úvodní tiskové konferenci, nový řád nemusí vždycky znamenat pouze globální vládu s totalitními choutkami – nový řád totiž vzniká i odspodu, od jedinců, kteří ovládnou možnosti technologií a smluvní svobody natolik, že se sami osvobodí. Stát se tak pro ně může stát něčím paralelním; instituce, proti níž přímo nebojují ani je přímo neohrožuje. V nastolování debat o obdobných tématech je krásně vidět průnik „standardních“ libertariánů a kryptoanarchistů. Jedná se o volání po bastiatovském „laissez faire“.

Pavel Lupták

Pavel Lupták

Kryptoanarchisté nicméně nad rámec politické filozofie nabízejí i praktický, apolitický návod, jak tohoto „ponechání na pokoji“ dosáhnout. Přesně v tomto duchu se nesla přednáška Pavla Luptáka, který předestřel desetibodový návod, jak se vymanit ze spárů systému. Celý je dostupný v rámci zveřejněných přednáškových slidů, zde zmiňme pouze motivaci a nejzajímavější body zmíněného návodu. Podle Luptáka má člověk, který chce změnit vztah jednotlivce a státu, čtyři možnosti:

  • Každé čtyři roky chodit k volbám, kde má jeho hlas váhu 1:1 000 000 nebo nižší
  • Stát se aktivistou a upozorňovat na problémy; to může být mediálně zajímavé, ale většinou to také nic neřeší
  • Stát se politikem, který je buďto neúspěšný, nebo kompromitovaný
  • Vymanit se ze systému

Mezi nejzajímavější aspekty vymanění patří změna trvalého pobytu (sám Lupták je panamským rezidentem), změna sídla vlastních firem (v rámci Evropské unie jsou vhodné Kypr či Estonsko), odstranění centra životních zájmů – tedy rozvést se, opustit zaměstnání, prodat vlastní nemovitosti, stát se papírovým bezdomovcem.

Je zřejmé, že takový plán není pro každého. Bohužel jeden ze základních předpokladů – pracovat na volné noze nebo podnikat – je velkému množství lidí nedostupný. Takto podávaný „life hacking“ pak bohužel může posilovat dojem, že svoboda a individuální suverenita je pouze pro chytřejší, bohatší a podnikavější elitu. To je bohužel častý dojem lidí, kteří se s kryptoměnami a souvisejícími technologiemi setkávají poprvé. Jistě, akce jako Hackers Congress jsou pro pokročilejší publikum; do budoucna nicméně bude dobré, když se v rámci komunity kryptoanarchistů začnou objevovat i návody, jak si může hacknout život i zaměstnanec s průměrným platem – takový například nedávno publikovali šikovní čeští advokáti z Blockchain Legal.

Panama papers a Dvojsečná transparentnost

Jedním z nejzajímavějších střetů na HCPP byl protikladný pohled na transparentnost a praní špinavých peněz.

Adolfo Linares

Adolfo Linares

Panamský právník Adolfo Linares ve své přednášce vyslovil dnes už nekontroverzní myšlenku, že válka proti drogám je jedním z největších omylů 20. století. Podle Linarese je na základě postupné legalizace marihuany v jednotlivých amerických státech zřejmé, že tahle válka je téměř u konce – a establishment si proto údajně musí hledat dalšího strašáka. Tím se podle Linarese v posledních letech stávají daňové úniky a praní špinavých peněz.

Transparentnost finančních toků je podle Linarese povinností pouze u vlád. Transparentní má být sluha vůči svému pánovi – v liberální demokracii je to stát a vláda, které mají být transparentní vůči občanům. Skutečnost má ale často zcela opačný ráz. Veškerá podezření vůči firmám a soukromým osobám mají být řešena formou soudního řízení podle platných zákonů; nikoli formou veřejných honů na „daňové ráje“ a zlé, daně optimalizující korporace. Panama Papers jsou podle Linarese zatím největším „fake news“ tohoto století, k ničemu údajně nevedly, jen očernily soukromé subjekty, které nečinily nic nelegálního.

Tématu Panama Papers se týkala i panelová debata mezi Linaresem a Pavlou Holcovou, novinářkou, která se tématem praní špinavých peněz dlouhodobě zabývá. Podle Holcové byly informace v Panama Papers velice přínosné, protože potvrdily domněnky o tom, jak offshore společnosti skutečně fungují a jak s jejich pomocí dochází k praní špinavých peněz z organizovaného zločinu a korupce (mezi významné klienty právní kanceláře Mossack Fonseca patřila např. ázerbajdžánská vládnoucí rodina).

V rámci debaty mezi Linaresem a Holcovou (a v rámci její následné přednášky o principech praní špinavých peněz) přicházela na mysl vtíravá otázka: jakou roli mají novináři v době čím dál častějších „leaků“? A jak by takový leak měl vlastně správně proběhnout? Zatímco WikiLeaks jsou proslulé datovými „dumpy“ – na veřejnost se pouštějí surová data, leaky typu Panama papers (kam patří i informace od Edwarda Snowdena) jsou orientovány primárně na novináře, kteří jsou následně zodpovědní za sestavení příběhů pro veřejnost. Pavla Holcová je zastáncem druhého přístupu – mimo jiné je tímto způsobem zamezeno očernění subjektů, které mohou být součástí leaknuté databáze, nicméně se nedopustily ničeho nelegálního. Na druhou stranu se ale cílené pouštění informací vyvoleným novinářům může dát zneužít k efektivní likvidaci politických oponentů.

Bitcoin a podstata peněz

Letošní ročník Hackers Congresu přinesl i větší množství přednášek zkoumajících samotnou podstatu peněz. Saifedean Ammous, Eric Lombrozo, Giacomo Zucco, Jimmy Song i Nassim Nicholas Taleb se zabývali různými aspekty toho, co činí peníze penězi a jestli bitcoin můžou být peníze (případně jestli je nejlepšími penězi, které lidstvo kdy vidělo). Tato smršť přednášek na obdobné téma byla kromě tvrdohlavé neochoty bitcoinu konečně odejít do věčných lovišť pravděpodobně vyvolána nedávným vydáním Ammousovy knihy The Bitcoin Standard, která se rychle stala novou biblí bitcoinové komunity.

Z Hacker Congressu 18: Jimmy Song

Myšlenky se v tomto bloku přednášek poměrně často opakovaly a doplňovaly, zmiňme tedy pouze Lombrozovu definici čtyř bodů, které by měly splňovat peníze, aby svou funkci plnily co nejuspokojivěji. Takové peníze by měly mít následující charakteristiky:

  • Měla by se snadno dát ověřit jejich pravost
  • Jejich výroba by měla být nákladná
  • Jejich změna by měla být nákladná
  • A nákladná by měla být i jejich duplikace

Talebové na Finmagu

Stejně jako v případě prvních čtyř knížek N. N. Taleba předbíhá i recenze na novinku Nasadit vlastní kůži česká vydání. Připravujeme vás tedy o zhodnocení překladu, na druhou stranu s námi máte náskok.

Taleb našima očima: 

Tyto charakteristiky splňovaly zlaté ražené mince a zatím se zdá, že je splňuje i bitcoin – často kritizovaná energetická náročnost a nákladnost k výrobě a změně zápisů v blockchainu je nedílnou součástí, nikoli závadou.

Nassim Taleb v duchu své poslední knihy dodal, že Bitcoin a další kryptoměny mají výhodu v tom, že jejich tvůrci, emitenti a další interesovaní mají ve hře vlastní kůži, na rozdíl od komerčních a centrálních bankéřů emitujících státní měny. Taleb rovněž upozornil na täkvzaný Lindy Effect – čím déle je určitý fenomén či systém funkční, tím delší mu lze predikovat další životnost.


Hackers Congress Paralelní Polis 2018 přinesl spoustu dalšího – k mým nejsilnějším zážitkům patřila návštěva nafukovacího planetária, kde návštěvníkům promítáli psychedelické projekce s adekvátní doprovodnou hudbou; perfektní k reflexi vyslechnutých přednášek, které se svým přesahem také často vznášely nad hladinou všednodennosti. 

Jako vždy probíhaly často najednou až tři přednášky nebo diskuzní panely – poznatky z Congressu tak mohou být značně rozdílné; proto doporučuji pročíst i kvalitní reportáž Michala Rybky pro Alzu, případně shlédnout konkrétní přednášky ze záznamu.

Fotografie: Pavel Šinagl, Paralelní Polis

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
4
+

Sdílejte

Diskutujte (12)

Vstoupit do diskuze
Josef Tětek

Josef Tětek

Ekonom s dlouhodobým zájmem o podstatu peněz a bitcoin. Brand ambassador hardwarové peněženky Trezor. Tvůrce Stackuj.cz Podcastu. Autor knih Nepřátelé státu, přátelé svobody a Bitcoin: Odluka peněz od... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo