Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Náš boj za tradiční auta. Dopadneme jako výrobci vzducholodí?

Návrh na radikální snižování emisí u nově vyrobených aut může být pro evropské automobilky nakonec požehnáním.

Na jednání ministrů životního prostředí EU, které se počátkem týdne uskutečnilo v předsednickém Rakousku, se bok po boku na stejné straně barikády ocitli Němci a Visegrád. Věc v posledních letech nevídaná. A k uzavření příměří svolili, až když vystříleli všechnu diplomatickou munici, kterou měli k dispozici. 

V otázkách životního prostředí se přitom Německo s Polskem, Českem či Maďarskem velmi často liší. Tentokrát se ale sjednotili pod vlajkou automobilového průmyslu. Přesněji řečeno klasického automobilového průmyslu, orientovaného na spalovací motory. Toto průmyslové odvětví je dneska jedním ze základních pilířů mírného blahobytu, k němuž se čtyřem visegrádským zemím podařilo po skoro patnácti letech členství v Evropské unii doklopýtat. A také o poznání blahobytnějšího blahobytu německého.

Boj o procenta je boj o miliardy

Návrh Evropského parlamentu, který požadoval snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého u nových osobních aut o 40 procent (ve srovnání s rokem 2021), evropské automobilky vyhodnotily jako důvod pro ukončení podstatné části výroby klasických aut a skokový posun k výrobě elektromobilů. Což by mimo jiné znamenalo náklady ve stovkách miliard eur.

„Získali jsme nejlepší možný výsledek, který jsme mohli,“ tvrdil český náměstek životního prostřední Vladislav Smrž, který šel podobně jako Němci do jednání s návrhem na snižování emisí o 30 procent. Evropská rada nakonec po mnoha hodinách jednání dosáhla kompromisu na hodnotě 35 procent. A s tímto číslem jde do dohadovacího řízení s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, takzvaného trialogu, který by měl sjednotit drsnější přístup europarlamentu a přece jen poněkud měkčí postoj členských států.

Každé procento je v tomto jednání důležité, protože se jím snižuje nebo zvyšuje poměr klasických aut a elektromobilů (nebo snad výhledově aut na vodík), které budou muset automobilky produkovat, aby se do limitu vešly. Na masovou výrobu elektromobilů automobilky ve střední Evropě dnes zdaleka nejsou připraveny. A pokud se přípravy, jako například ve Škoda Auto rozbíhají, pak jen pomalu, neochotně, jakoby z donucení.

Z čerstvého Finmagu

Finmag předplatné

27 stran o vědě.

Kde je budoucnost vědy? V upirátěných článcích? Kam kráčejí robozvířata Boston Dynamics? Génius ze střední: Petr Štěpánek si vyrobil robotickou ruku, elektroencefalogram… Teď podniká s elektrolongboardy. A další.


Sinolog Martin Hála o Si Ťin-pchingovi: Čína je v jeho očích už na takové ekonomické úrovni a má k dispozici takové technologické prostředky, že může prosadit komunistické ideály, které nešlo naplnit za Mao Ce-tunga.


Aby nám Čína neujela

Na tlak Evropské unie vůči unijním automobilkám lze pohlížet ze dvou úhlů. Ten první je, že tvrdé normy, u větších aut se spalovacími motory v podstatě nesplnitelné, ohrožují evropské výrobní kapacity. A především ve státech, které jsou na klasickém automobilovém průmyslu doslova životně závislé (Česko a Slovensko jsou mezi nimi), ohrožuje rychlé tempo vynucených změn statisíce pracovních míst i efektivitu dosavadních investic.

Je tu ale i druhý úhel pohledu. Podle toho je tlak Evropské unie a ekologů a klimatologů, kteří se vědecky podloženými zprávami o nebezpečí výrazného oteplování a zásadní klimatické změny snaží vlády členských zemí i veřejnost donutit ke změně, pro evropské automobilky záchranný kruh. A to záchranný kruh hozený doslova v poslední chvíli. Vzhledem k ohromnému, státem podporovanému, boomu výroby elektromobilů v Číně totiž hrozí, že unijním automobilkám ujede vlak a světové centrum výroby osobních automobilů (čti elektromobilů) se přesune z Evropské unie do říše středu.

V loňském roce se v Číně prodalo 777 tisíc elektromobilů, oproti předchozímu roku je to nárůst o 53 procent. Vzhledem k celkovému počtu 29 milionu aut, které se v roce 2017 v Číně prodaly, nejde zatím o zásadní podíl na trhu, ale to, co je pro evropské automobilky varující, je obrovský meziroční nárůst výroby i prodejů.

Evropa by mohla za Čínou zaostat nejen pokud jde o vlastní výrobu, ale i pokud jde o vývoj technologií, což by byl ještě větší průšvih. Evropská unie by tak mohla skončit jako výrobci vzducholodí v éře nastupujících dopravních letadel.

Další čtení

Pokud zákony předběhnou technologický pokrok, pak s nimi průmysl neudrží krok. A zákon, který vznikne až po tom, co pokrok proběhl, je už zbytečný.

Může vláda nakopnout inovace?

V loňském roce se v Číně prodalo 777 tisíc elektromobilů, oproti předchozímu roku je to nárůst o 53 procent. Vzhledem k celkovému počtu 29 milionu aut, které se v roce 2017 v Číně prodaly, nejde zatím o zásadní podíl na trhu, ale to, co je pro evropské automobilky varující, je obrovský meziroční nárůst výroby i prodejů.

Evropa by mohla za Čínou zaostat nejen pokud jde o vlastní výrobu, ale i pokud jde o vývoj technologií, což by byl ještě větší průšvih. Evropská unie by tak mohla skončit jako výrobci vzducholodí v éře nastupujících dopravních letadel.

Nejhorší, co by se české autoprodukci (která je bohužel dnes jen subvýrobou pro velké světové koncerny), mohlo stát, není to, že bychom přešli na výrobu elektromobilů. Není důvod, proč něco takového nezvládnout. Dvanáct let, které jsou pro změny navrhované Evropskou radou cílovou metou, je při dnešním tempu vývoje technologií vlastně strašně dlouhá doba. Česko by možná ve vlastním zájmu nemělo „klasická“ auta bezhlavě bránit. Abychom na konci jen smutně nezaplakali.

Autor je redaktor MF Dnes.
Na úvodním obrázku hlídá ozbrojená stráž trosky vzducholodi Hindenburg, jejíž exploze znamenala ohlušivou symbolickou tečkou za érou vzducholodí.

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 35 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zdeněk Suchý | 12. 10. 2018 05:45

Na příštím zasedání Evropského se bude projednávat omezení platnosti ohmova zákona, protože ztráty při přenosu eleketrické energie začínají být neúnosné. Každé dva roky se budou ztráty snižovat o 10%, tak aby za deset let byly nulové........

+114
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Lukáš Lánský | 12. 10. 2018 11:03

Tahle vtipná česká rétorika, že elektromobilita je nemožná a obnovitelné zdroje jsou nemožné se tu točí už jistě přes deset let. Jak na západě, tak na východě tyhle nemožnosti mezitím prostě začali provozovat. Ceny baterií klesají každý rok, ceny solárních panelů klesají každý rok, množství instalací raketově roste, množství elektroaut roste a jejich dojezd se zvyšuje.

Vždycky, když chcete čísla, která mají doložit, že je nemožné dělat elektrická auta at scale, dostanete teorii -- středoškolskou matiku s chybou v řádové čárce. Ostatně i v téhle diskuzi se někdo snaží tvrdit, že je problém s dotažením vodiče na městské parkoviště. Směšné.

Frustruje mě to. Argumentovat ekonomickou neoptimálností je jedna věc, ale budoucnost v zemi, kde nic nejde, pro mladého člověka není.

-38
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK