Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Na evropském koberečku: Polsko, Maďarsko... a teď Rumunsko?

Evropská unie má pocit, že na jejím východě prohrává demokracie a právní stát. Měla by vědět, co udělá, když tam doopravdy prohrajou.

Předevčírem, ve středu jednal Evropský parlament o Rumunsku. O tom, jak tamní socialistická vláda oslabuje žalobce a soudce. Chce tak zabránit tomu, aby se do vězení za korupci dostaly desítky, možná stovky socialistických politiků. Ta byla v uplynulých dekádách v největší balkánské zemi tak obvyklou součástí života, že když s ní před několika lety začala policie, speciální protikorupční prokuratury a soudy konečně bojovat, zjistilo se, že vězení hrozí velké části poslanců, o lokálních politicích nemluvě.

Socialisty ovládaný zákonodárný sbor zatáhl za záchrannou brzdu a odhlasoval zákony, které například „malou korupci“, do asi 1,2 milionu korun, neměly trestat vězením. Po obřích demonstracích byl zákon zrušen. O to víc se stupňoval tlak na policii, prokuraturu i soudy, aby případy nevyšetřovaly.

Že bude mít Rumunsko – a Bulharsko – s korupcí i fungováním soudního systému problémy, se vědělo už před jejich vstupem do Evropské unie. A obojí bylo mezi důvody, proč se opozdil skoro tři roky za „velkým rozšířením“ o země jako bylo Česko, Polsko, Slovensko či Pobaltí. Pro obě země byl také se vstupem do Unie spuštěn speciální kontrolní mechanismus, který měl bránit zneužití miliard eur z fondů Evropské unie.

Ty jsou pro dvě nejchudší země Unie extrémně důležité, hrozilo ale nebezpečí, že se v tamních korupčních schématech téměř zcela rozplynou. Výsledek fungování kontrolního mechanismu byl ale víc než rozpačitý a vedl mimo jiné k tomu, že se pro všechny další zájemce o členství v Unii přitvrzovaly podmínky v oblasti právního státu, soudnictví a fungování policie. „Unie si nemůže další Rumunsko a Bulharsko dovolit,“ vysvětloval to před časem jeden vysoký bruselský úředník.

Rumunská cesta zpátky

Ještě před dvěma roky se zdálo, že  se zvláštní dohled Evropské unie nad potíráním korupce v Rumunsku bude moct zrušit. Jenže právě snahy vládnoucích socialistů odklonit od svých politiků postihy za korupční chování vrací podle Evropské komise Rumunsko zpátky. „Jsme čím dál tím víc znepokojeni změnami soudního systému a trestního řádu. Tyto změny ohrožují nezávislost soudnictví a stěžují boj proti korupci. Pokud to bude zapotřebí, bude Evropská komise ve svém hodnocení až brutální. Pokud to bude situace vyžadovat, mohou přijít na řadu i jiné nástroje,“ varoval Rumunsko místopředseda Evropské komise Franz Timmermans. Brusel může podobně jako v případě Polska a Maďarska sáhnout k žalobám na Rumunsko u Evropského soudu v Lucemburku. Nebo dokonce k spuštění článku 7, tedy v konečném důsledku pozastavení členských práv v Evropské unii, kterým Unie začala prvně operovat proti Polsku.

„Podkopávání soudní moci a házení klacků pod nohy zastáncům boje proti korupci je způsob, jaký používají Orbán a Kaczyński. Pokud vám mohu radit, neberte si špatný příklad z Polska a Maďarska,“ varoval v rozpravě parlamentu šéf liberálů, belgický expremiér Guy Verhofstadt, že by se Rumunsko mohlo dostat do „špatné společnosti“.

O vážnosti situace svědčí, že do Evropského parlamentu vážila cestu současná rumunská premiérka Viorica Dăncilăová. Všechny výtky Evropské komise i poslanců europarlamentu ale odmítla a hájila se především tím, že Rumunsko i jeho současná vláda jsou „proevropské“. „Zpráva Evropské komise neposkytuje ucelený obraz o dění v Rumunsku,“ hájila se. Rumunsko podle ní „hodnocení respektuje, ale požaduje stejný respekt vůči rumunskému národu,“ dodává ve stylu, podobném tomu, v jakém nedávno Bruselu odporoval maďarský premiér Viktor Orbán.

ČERSTVÝ FINMAG

Finmag předplatné

Evropská ruleta. Tisíce Gambijců každý rok vyrážejí za lepším do Evropy. Cestu každý desátý zaplatí životem. Markéta Kutilová na místě zjišťovala, co je na riskantní „zadní trasu“ žene.


Jak být menší kretén. Recept v rozhovoru s Petrem Ludwigem. Dál v něm najdete: dlouhověkost (podle vzoru Japonsko), boj s prokrastinací (čím dál tužší) a drogy (ale chytré).


Téma čísla: vzdělání. Státní maturita. Průšvih s vysokými školami. Budoucnost v online kurzech. IT gramotnost pro školáky. Analýzy, deprese, komentáře, naděje.


Jablka a hrušky

Problém s kritiky Rumunska, Maďarska a částečně i Polska, je v tom, že příslovečně míchají jablka s hruškami. Bukurešťské vládě se například vytýká tvrdé potlačení letních protivládních demonstrací. Není to přitom nic, co by se občas nedělo i v západní Evropě.

Také referendum, v němž mají Rumuni za pár dní rozhodnout o zákazu homosexuálních manželství, sice neodpovídá liberálnímu pohledu většiny západoevropských zemí, ale není to nic, co by porušovalo základní evropské hodnoty. Podobné „světonázorové“ výtky proti Orbánovu Maďarsko už vedly v září k tomu, že proti sankčnímu mechanismu vůči Budapešti hlasovali například i čeští lidovci. A to přesto, že sdílejí obavy o osud maďarské demokracie pod Viktorem Orbánem.

Společenství demokracií

Podobných nedostatků v argumentaci jak Evropské komise, tak Evropského parlamentu zneužívá i polská vláda, aby především před svými polskými voliči obhájila kroky směřující k politickému ovládnutí soudů.

Kritika, kterou Evropská komise směruje k Polsku, Maďarsku i Rumunsku, tedy nedostatky, v drtivé většině jsou ale její argumenty platné: Maďarsko Viktora Orbána, Polsko nekorunovaného vládce Jaroslawa Kaczyńského, i Rumunsko pod kontrolou zkorumpovaných postkomunistů v socialistickém přestrojení mají problém s plnou demokracií, jejíž pravidla nechtějí dodržovat.

Evropská unie se krok po kroku blíží na křižovatku, kdy bude muset říci, že nedemokratické režimy, které nedodržují ani pravidla právního státu, nemají v Evropské unii místo. I kdyby kvůli tomu měla být Unie o pár východoevropských režimů orbánovského typu menší, je to lepší, než kdyby měla ve svých řadách tolerovat diktatury, polodiktatury a kleptokracie

Nakonec i kvůli tomu, abychom byli ve společenství demokratických zemí s fungujícím nezávislým soudnictvím a právním státem, jsme v roce 2004 do Evropské unie vstupovali. Na to bychom neměli nikdy zapomenout.

Autor je redaktor MF Dnes

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 5. 10. 2018 06:31

Obvyklá snůška lží, polopravd a bruselského análního alpinismu.

+120
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK