Celosvětová cena domácího násilí

Výzkum dopadů různých druhů násilí provedli pro Centrum Kodaňského konsensu James Fearon ze Stanfordovy a Anke Hoefflerová z Oxfordské univerzity. Výsledek: celosvětové náklady konfliktů, včetně ekonomických důsledků úmrtí zapříčiněných válkami a terorismem, výdajů souvisejících s uprchlíky a obecných hmotných škod, dělá ročně v součtu asi 0,2 procenta globálního HDP. Oproti škodám, které způsobuje domácí násilí, se ale jedná o trpasličí číslo. Náklady domácího násilí dosahují ročně v úhrnu neuvěřitelných 5,2 procenta globálního HDP. Výzkum a peníze určené na hledání řešení problému domácího násilí jsou ovšem proti výdajům na snahy o dosažení mezinárodního míru nepatrné.

Pro začátek Indie

V posledních letech se dostává větší pozornosti domácímu násilí v Indii; šokující příběhy extrémní brutality pronikly do zpráv po celém světě. A protože je Indie domovem přibližně pětiny světové populace, nalezení přenositelných řešení tohoto problému by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro celý svět. Genderová nerovnost je podobně jako v Indii hluboce zakořeněná i v mnoha jiných zemích. Ovšem vzhledem k počtu tamních obyvatel by tady jakékoli smysluplné snížení míry domácího násilí mohlo na generace proměnit miliony životů.

Poslední Národní průzkum rodinného zdraví, který se v Indii uskutečnil, ukázal, že tělesné či sexuální násilí v manželství zažilo 29 procent vdaných žen ve věku 15–49 let. To znamená, že domácím násilím pravděpodobně i letos utrpí miliony indických žen.

Centrum Kodaňského konsensu nedávno spolu s Tata Trusts, jednou z nejstarších indických dobročinných organizací, hledalo v pobřežním státě Ándhrapradéš nejlepší strategické přístupy k řešení největších problémů státu. Víc než 30 výzkumníků, včetně nositele Nobelovy ceny Finna Kydlanda, se probíralo řadou místních potíží – od zadluženosti mimořádně chudých sedláků přes kvalitu vzdělávání po výskyt tuberkulózy a duševní zdraví dospívajících. Hned dvě z top ten vytipovaných strategií se týkaly domácího násilí.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Dvě osvědčené cesty

Když se institucionálně řeší domácí násilí, málokdy to bývá opřeno o empirická data o účinnosti toho kterého přístupu. Nový výzkum Srinivase Raghavendry, Mrinala Chadhy a Naty Duvvuryové z Irské národní univerzity (NUI) v Galway ale našel dva prověřené postupy, které zahrnují jednak záchrannou sociální síť pro oběti, jednak snahu o proměnu postojů veřejnosti.

Jeden ten přístup je založený na projektu SASA!, který pracuje s celými komunitami s cílem zvyšovat povědomí o tom, že uplatňování mužské moci nad ženami může jednak podněcovat násilí na ženách a jednak zároveň zvyšovat výskyt HIV/AIDS. SASA! ukazuje, jak konkrétní společenství sama můžou snižovat společenskou přijatelnost násilí. Tento přístup se poprvé uplatnil v Ugandě a dneska už se využívá ve víc než 20 zemích, za cenu pouhých 15 dolarů na osobu.

Další intervence, ta se osvědčila v Jižní Africe, spojuje mikropůjčky pro ženy s osvětou o domácím násilí, genderových normách, sexualitě a ženských právech. Zatímco drobné financování zajišťuje ženám prostředky, aby se uživily, přidaná osvěta je vybaví nástroji k tomu, aby se fyzicky i emočně cítily lépe.

Výzkumníci z NUI Galway na základě důkazů usoudili, že tyto vzory by bylo možné přizpůsobit pro Ándhrapradéš, kde je 1,7 milionu žen ve věku 15–59 let, které loni byly v partnerském vztahu a žily pod hranicí chudoby. (Domácí násilí postihuje ženy na všech příjmových úrovních, ale tyto programy se zaměřují konkrétně ženy s nižšími příjmy.) Celkové náklady na řízení těchto programů by činily 23,5 milionu dolarů, respektive 19,5 milionu dolarů.

Jistota sedmadvacetinásobku

Extrapolace výsledků dotazníkového průzkumu naznačuje, že každoročně je partnerem napadeno víc než 500 000 z těchto 1,7 milionu žen. Na základě dřívějších studií se přitom ví, že každá z těchto žen pravděpodobně nezažije fyzické týrání jen jednou nebo dvakrát za rok, ale v průměru osmkrát ročně.

Uvažme nyní, že u obou uvedených programů bylo prokázáno snížení domácího násilí o zhruba 55 procent a přínosy podle odhadu přetrvají nejméně čtyři roky. Každý z programů by samostatně dokázal každoročně zachránit deset životů a předejít mnohem vyššímu počtu fyzických zranění.

To ale nejsou všechny škody na kontě domácího násilí. Výzkumy ukazují, že každý domácí útok přivodí ženě neschopnost na průměrně 5,5 dne. Ekonomické náklady takového násilí pak lze odhadnout součtem neodvedené placené práce s hodnotou neplacených domácích prací a volného času.

S využitím této metodologie výzkumníci z NUI Galway předpokládají, že pomoc oněm 1,7 milionu žen v Andhrapradéši by mohla zajistit celkový přínos v hodnotě kolem 550 milionů dolarů. Každý vynaložený dolar by díky úbytku utrpení generoval společenské přínosy v hodnotě přesahující 27 dolarů.

Tato zjištění, společně s dalšími doporučeními ohledně vzdělávacích a výživových politik, byla předložena ministerskému předsedovi Andhrapradéše, Narovi Chandrababuovi Naiduovi, který požádal o akční plán. Důkazy naznačují, že ze zkušeností Andhrapradéše by se mohly poučit i dalších státy v Indii a po celém světě. Prospěch by z toho měly jak budoucí generace žen a dívek, tak i ekonomika.

Z angličtiny pro Finmag přeložil David Daduč

Copyright: Project Syndicate, 2018