Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tři filmy, které vám pomůžou pochopit, jak se v roce 2008 zhroutila ekonomika

Připomenou, co se vlastně stalo, proč se to stalo – a proč to možná ještě pořád není za námi.

Před desíti lety se zhroutila investiční banka Lehman Brothers. Její pád zažehl celosvětovou bankovní krizi a recesi. Americké hospodářství to stálo minimálně pět milionů pracovních míst, míra nezaměstnanosti vyskočila během pouhých několika měsíců z pěti na 10,5 procenta. Hodnota amerického akciového trhu spadla o 7,4 bilionu dolarů, nemovitostní trh ztratil 3,4 bilionu. Kdybychom ztráty rozpočítali na americké domácnosti, každá přišla o 30 tisíc dolarů. Krize Američany nepřipravovala jen o práci, někteří dostali padáka i z domu. Bylo jich 5,5 milionu, abychom byli přesní. Kromě těchto velice osobních ztrát bylo na amerických daňových poplatnících, aby zaplatili účet za záchranu velkých bank. Vystavený byl na čtyři biliony dolarů.

O příčinách a souvislostech krize byly od roku 2008 napsány stohy knih. Ale jestli se chcete dostat rychle do obrazu, dobře poslouží tyhle filmy.


První – Sázka na nejistotu (The Big Short) z roku 2015. Vznikl podle fascinující knihy The Big Short Michaela Lewise, kterou proměnil v zábavné dokudrama. Film sleduje osudy několika různých investorů; každý z nich přišel na to, že banky prodávají toxické cenné papíry založené na rizikových sub-prime hypotékách. V různých okamžicích se film zastavuje, aby vysvětlil, o co právě jde. Velmi dobře taky vykresluje umíněnou ignoranci lidí ve vedení investičních bank, kteří odmítali uvěřit, že se na ně valí finanční tsunami, které sami přivolali.

Druhý film je Den před krizí (Margin Call). Strhující drama mapuje dvacet čtyři hodin v životě smyšlené investiční banky. Její pád do víru krize začíná, když nezkušený analytik rizik odhalí, že firma je na pokraji insolvence. Síla Margin Call je v tom, že do vysvětlování finančních potíží roku 2008 příliš nezabředá. Nabízí velký obraz, bez toho druhu zaostření na detail, který najdeme v Sázce na nejistotu. Margin Call také díky postavě obchoďáka Willa Emersona (Paul Bettany), nabízí nijak nepřikrášlený pohled na kulturu investičních bank. Když Emerson skládá detailní účet, za co utratil dva a půl milionu dolarů svého platu – hypotéka, mercedes, oblečení, rezerva na horší časy –, jeho matematicky založený kolega poznamená, že ještě chybí 75 tisíc dolarů. Kam přišly? „Děvky a chlast,“ odpovídá Emerson.

Emersonovo lehkovážné utrácení desítek tisíc dolarů je v krutém protikladu k námětu třetího filmu – Za každou cenu (Hell or High Water) z roku 2016. Na jeho začátku jsou dva bratři Toby a Tanner Howardovi postaveni před hrozbu okamžité exekuce domu své nedávno zemřelé matky. Jejich matka, která umírala na rakovinu, dům zastavila proti takzvané reverzní hypotéce, aby měla na doktory. Bratři, kteří jsou přesvědčeni, že místní banka, u které byla hypotéka uzavřena, jejich matku podfoukla, se rozhodnou přepadat její pobočky, dokud nebudou mít 45 tisíc dolarů, potřebných na vyplacení domu. Na paty se bankovním lupičům pověsí zkušený Texas ranger, kterého hraje Jeff Bridges a který jen tak mimochodem trousí svoje sociální i ekonomické komentáře.

Za každou cenu předestírá souvislosti finančního kolapsu roku 2008 ve středu USA: Will Emerson ze Dne před krizí nemá kvůli krizi dost peněz na chlast a děvky. Za každou cenu podtrhuje fakt, že miliony Američanů neměly dost peněz na to, aby udržely svoje domovy.

Někteří komentátoři tvrdí, že americké hospodářství se z kolapsu roku 2008 ještě nezotavilo. Pokračující recese a pomalý růst hrály dozajista taky roli ve zvolení Donalda Trumpa. A tyhle filmy stojí za zhlédnutí: připomenou, co se stalo, proč se to stalo a proč to možná pořád není za námi.

originálu publikovaného na FEE.org pro Finmag přeložil Gabriel Pleska

Komentáře

Celkem 90 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 12. 9. 2018 10:24

Ty filmy jsou prima, ale nijak neodhalují skutečné příčiny krize. Zaměřují se spíše na důsledky či na ne úplně podstatné průvodní jevy.

Problémy totiž rozhodně nezačaly pádem Lehmanů.
Důvody pro krizi se kumulovaly mnoho let předem a kdyby nepadli Lehmani, padlo by něco jiného. Je dost ku škodě věci si krizi personifikovat a projektovat ji do takových symbolů.

Freddie Mac a Fannie Mae nevznikly den před jejich záchranou/znárodněním. Fungovaly dlouhá léta a deformovaly tržní prostředí v oblasti hypoték. Toto prostředí obecně deformovala oficiální státní politika "vlastní barák je lidským právem každé socky". Úvěrový boom byl hnán směrem dolů uměle zmanipulovanými úrokovými sazbami a měnovou expanzí (tedy FEDem). Tlakem na banky, aby podporovaly růst ekonomiky a výstavbu domů poskytováním úvěrů. A samozřejmě je na vině i sám "core" princip bankovnictví částečných rezerv kde, maximální množství poskytnutelných úvěrů není nijak limitováno objemem úspor. Nezáleží na tom, kolik peněz banky mají (od střadatelů), neomezeně si mohou půjčit všichni, pokud jim úrok přijde dostatečně motivující/výhodný (a on je - díky centrálnímu plánování ze strany FEDu). Banky si peněz na úvěry mohou vytvořit (ze vzduchu) neomezeně mnoho, nemusí si vybírat TOP-X nejbonitnějších klientů a jejich TOP-X nejpromyšlenějších a nejrentabilnějších projektů.

Když je všude záplava nových peněz, lidé je hromadně cpou do nemovitostí (když je úrok 1-2pct, ale nemovitosti dlouhodobě dobu rostou o 8-15pct ročně), případně je nastrkají různým "vlkům z vólstrýtu", aby jim zajistili výnos nad reálnou inflací (protože úrok v bance či výnos dluhopisu je směšně nízký - díky manipulaci FEDu). Když je výnos z relativně bezpečné investice pod reálnou inflací, tak se zkrátka musí více riskovat :-(

+27
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 13. 9. 2018 15:32

Freebanking by byl jen obrovský chaos, který by měl dalekosáhlé negativní následky oproti následkům, jež by mohly teoreticky nastat z důvodu údajného násilí při prosazení systému účetních peněz. Účetní peníze vnímá jako nemístné násilí jen pár podivínů Vašeho typu. Drtivá většina lidé řeší skutečné problémy.

-7
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK