Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jsou milionáři skutečně šťastnější? Vědci mluví jasně: ano

„Peníze nejsou všechno!“ No, nejsou, ale rozhodně pomůžou.

Ale víš jak, kámo, peníze nejsou všechno! je novodobá verze známého Když nemají chleba, ať jedí koláče. Člověku to už leze na nervy.

Existuje spousta truismů a tohle je jeden z nich: kdo říkává „peníze nejsou všechno“, ten dost pravděpodobně nemá se svou finanční situací vážnější problém. Je to ironie – zdá se, že čím je člověk bohatší, tím víc cítí potřebu tu frázi opakovat, kudy chodí – jako by mít peníze bylo nějaké provinění či co. Do povědomí se asi nejvíc dostalo, když zaklínadlo peníze nejsou všechno, vypustil z pusy Bill Gates. Pane Gatesi, shodněme se, že se neshodneme…

Miliony jsou blaho

Pochopitelně: jen ten, kdo má sám stabilní příjem, může číst haldy článků o tom, jak by nám mělo záležet na všem jiném, jenom ne na těch penězích. Nebo o tom, jak jsou chudáci milionáři ve skutečnosti strašně nešťastní. I když zrovna tohle zkrátka není pravda…

Studie s názvem Velikost a původ bohatství milionářů předurčují (do jisté míry) jejich štěstí, publikovaná letos v lednu časopisem Personality and Social Psychology Bulletin, ukazuje přímou vazbu mezi bohatstvím a životním štěstím. Vědci z Harvard Business School zjistili, že:

„Celkově, vycházeje z dvou rozsáhlých vzorků milionářů, se dvěma různými měřítky blaha (všeobecným štěstím a životní spokojeností), nacházíme konzistentní důkazy, podle kterých mírně vyšší úroveň bohatství nelze spojit přímo s vyšší blahem, ale významně vyšší úroveň bohatství (přesahující osm milionů v prvním vzorku, respektive deset milionů dolarů u druhého vzorku) nese přímou vazbu s vyšším blahem.“

ČERSTVÝ FINMAG

Finmag předplatné

Evropská ruleta. Tisíce Gambijců každý rok vyrážejí za lepším do Evropy. Cestu každý desátý zaplatí životem. Markéta Kutilová na místě zjišťovala, co je na riskantní „zadní trasu“ žene.


Jak být menší kretén. Recept v rozhovoru s Petrem Ludwigem. Dál v něm najdete: dlouhověkost (podle vzoru Japonsko), boj s prokrastinací (čím dál tužší) a drogy (ale chytré).


Téma čísla: vzdělání. Státní maturita. Průšvih s vysokými školami. Budoucnost v online kurzech. IT gramotnost pro školáky. Analýzy, deprese, komentáře, naděje.


Prosperitou ke štěstí

Nemusíte ale zrovna být milionář, abyste zakusili zásadnější zlepšení své celkové spokojenosti. Studie z roku 2008 dokumentuje zřetelný vztah mezi absolutním příjmem a blahem. Píše se v ní, že „máme konzistentní důkazy, které napovídají, že jen absolutní příjem má vliv na štěstí (což by naznačovalo, že odhady v rámci jedné země i mezinárodně jsou totožné)“. Nicméně výzkum rovněž naznačuje, že ne pro všechny země takový vzorec platí: ve Spojených státech se hodnoty štěstí za poslední desetiletí nijak nezlepšily, a to navzdory ekonomickému růstu.

Naproti tomu v Evropě jsou postkomunistické státy – alespoň co se týče posledních dekád – šťastnější. Příspěvek Jamese Gwartneyho a Huga Montesinose, otištěný v posledním vydání Visio Journalu pod názvem An Examination of the Former Socialist Economies 25 Years After the Fall of Communism, ukazuje, že východní Evropa nejenže víc prosperuje, ale je také výrazně šťastnější. Průzkum světových hodnot (WVS) se ptal: „Celkově vzato, jak jste dnes spokojeni se svým životem?“ Respondenti odpovídali na škále od nespokojenosti (1) k maximální spokojenosti (10):

„Když se podíváme na umělou proměnnou (dummy) pro někdejší socialistické země ukazuje, že hlavní vliv této proměnné je negativní (1,358 jednotky) a vysoce signifikantní. To ukazuje, že po dobu třetí vlny výzkumu WVS (1995–1998), zatímco všechno ostatní zůstalo nezměněné, osoby v FS zemích byly významně méně spokojené se svým životem, než osoby v ostatních zemích. Nicméně tento efekt se postupem času částečně zmírňoval.“

Ti nahoře mezi sebe neradi pouštějí další

Shrňme si tedy fakta: svoboda k inovacím, tvůrčí svoboda a svoboda posouvat se někam jako jednotlivec činí člověka šťastnějším. Pro někoho to možná není nijak překvapivé zjištění, ale je potřeba to pořád opakovat. Jakmile lidé dosáhnou určité úrovně příjmu, která jim umožňuje cítit se pohodlně, začnou se stavět kriticky k ambicím těch, kteří se chtějí taky vyšvihnout. V České republice, Mexiku nebo Bangladéši, neuslyšíte hlášku „peníze nejsou všechno“ tak často, jako třeba ve Francii, Spojených státech nebo Japonsku.

Není na škodu stát si za tím, že chcete prostě vydělávat prachy. Všichni kritikové materialistického uvažování by si měli uvědomit, že sami těžili z práce těch, kteří chtěli dosáhnout víc. Všichni těžili z jejich kreativity a inovací, ne ze zenového přístupu „všechno samo zapadne na své místo“.

originálu publikovaného na FEE.org pro Finmag přeložil Kamil Hrabal

Bill Wirtz

Bill Wirtz

Studující práv na Lotrinské univerzitě v Nancy. Provozuje vlastní mnohojazyčný blog. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

R. S. | 12. 9. 2018 13:43

Ok, takže mezi bohatstvím a štěstím je korelace. A je mezi nimi také kauzalita? A pokud ano, kterým směrem? Je možné, že optimisté s od přírody "šťastnou povahou" jsou v průměru pracovně úspěšnější a bohatnou rychleji než škarohlídi s depresemi?

+5
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK