Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak globalizace proměnila trh poutí do Mekky

I ze zbožných cest se stává průmysl.

V polovině srpna se konala tradiční hadždž. Pouť muslimů do kolébky islámu Mekky. Počet poutníků letos vystoupal ke dvěma milionů. Pro následovníky Mohameda je pouť povinným projevem úcty k Alláhovi, aspoň jednou za život by ji měl vykonat každý muslim. Tedy aspoň každý, kdo na ni má fyzicky a finančně si ji může dovolit. Muslimové věří, že „přijatá hadždž“ je očistí od všech hříchů, neboť podstoupili po vzoru Ibrahíma (biblického Abraháma, zakladatele monoteismu) a jeho rodiny zatěžkávací zkoušku víry. Doufají, že se domů vrátí čistí jako v den, kdy se narodili.

Každoroční olympiáda

Dokud nebyl zaveden dnešní moderní systém přepravy, měla většina muslimů žijících mimo arabský svět pramalou naději, že tento pátý a poslední pilíř islámu naplní. Do poloviny padesátých let počet poutníků nepřekračoval sto tisíc; saúdské instituce se tehdy teprve vyvíjely. Po roce 2000 už do Mekky ale přicestovalo víc než dva miliony poutníků, v roce 2012 pak tři miliony, zatím nejvíc.

Éra letecké dopravy otevřela poutníkům nové možnosti, ale současně vyvinula tlak na infrastrukturu Mekky. Opakované katastrofy jako požáry a tlačenice připravují o život stovky lidí – jako v roce 2015. Saúdové přitom prokazatelně na vylepšování vybavení a celkového zabezpečení průběhu poutě vynakládají obrovské sumy peněz. Organizátoři a průvodci, se kterými jsem mluvil, dohled nad akcí přirovnávají k pořádání každoroční olympiády.

S islámským turismem také počítá takzvaná Vize 2030, kterou představil korunní princ Salmán v roce 2016. Významnou roli má Vize 2030 sehrát v rozvoji té části saúdskoarabské ekonomiky, která nestojí na ropě. Přestože se strategie soustředí zejména na umru (nepovinnou a méně významnou pouť, která se může uskutečnit kdykoli v roce), plánuje také investovat 50 miliard dolarů do dopravní a další infrastruktury s cílem do konce příštího desetiletí zdvojnásobit počet poutníků o hadždž.

Další čtení: ženy za volantem

Emancipace? Ale kdepak. Ke zrušení zákazu řízení pro ženy pravděpodobně vedlo především to, že saúdské ekonomice chybí lidi. Princ Mohamed prostě potřebuje dostat ženy do práce.

Proč Saúdové dovolili ženám řídit

Nabídka a poptávka

Bližší pohled na poutníky z řad britských muslimů nám ukáže, jak v globalizované době čím dál silnější roli hraje i v religiózní turistice trh. Navštívil jsem letos na začátku jednu oborovou akci, kde Výbor britských poutníků hadždž naznačil, že tento specifický sektor britské ekonomiky má objem zhruba 150 milionů liber (a 310 milionů, když započítáme i umru).

Muslimské menšiny na Západě nepodléhají na rozdíl od muslimských zemí kvótě, která povoluje cestu jen tisícovce poutníků na milion obyvatel dané země. Proto se tato relativně bohatá, vzdělaná a čím dál tím mobilnější vrstva muslimů může rozhodnout pouť vykonat kdykoli během svého života. Poutníci ze západních zemí jsou mimochodem statisticky mladší než ti z muslimského světa. Počet britských poutníků roste každým rokem. V roce 1968 jich bylo 759, kolem roku 2005 už potom zhruba 25 tisíc. Jejich počet tedy v tomto období rostl dvakrát rychleji, než přibývalo v Británii muslimů. Kolem sta tisíc z nich každoročně vykoná umru.

Sekulární vlády západních zemí nehrají v organizaci pouti hadždž žádnou přímou roli. Do devadesátých let takřka neexistovaly ani soukromé společnosti, které by poutní cesty zprostředkovaly. Většina britských muslimů tehdy cestovala do Saúdské Arábie po vlastní ose nebo v menších skupinkách. Ovšem na začátku tisíciletí, ve snaze zlepšit služby poutníkům, začaly saúdské úřady trvat na tom, aby si každý, kdo cestu organizuje, založil pro tento účel řádně registrovanou společnost a získal od Saúdů licenci. O pár let později už si dokonce každý poutník ze Západu musel zakoupit od takové společnosti zájezd, jinak nemohl cestu vykonat.

ČERSTVÝ FINMAG

Finmag předplatné

Šéfredaktor doporučuje: Dobrý pedagog vysvětlí průšvih českého vysokého školství tak, že porozumí i žák základní školy. Na pomoc si Tomáš Fürst bere ožungry z Horní Suché.


Kašpárek doporučuje: Na hodinách informatiky děti formátují text ve Wordu. Kdo je naučí to opravdu podstatné? Silvie Zeman a Klára Štouračová a kurzy IT gramotnosti makeITtoday.


Redakční vegetarián doporučuje: Neřízená střela řezník Fanda Kšána vás naučí milovat masožravého bližního svého. Jestli ne, nemáte rádi lidi. A kdo nemá rád lidi, nemá rád zvířata.


Smýt hříchy je čím dál dražší

V Británii dnes funguje zhruba 117 společností, které pouť organizují, licencovaných Saúdskou Arábií. Každá z nich si hlídá, aby se počet každoročně udělených víz pro jejich zákazníky pohyboval mezi 150 a 450. Pokud jde o konkrétní podobu zájezdů, mají britští muslimové z čeho vybírat. Ti, kteří chtěli pouť vykonat v letošním roce, za zájezd pravděpodobně utratili až pět nebo dokonce šest tisíc liber. Na jiné oborové akci, která se konala vloni na jaře, jsem dokonce zjistil, že jedna z předních společností vyprodala polovinu svých zájezdů už během prvních šesti týdnů prodeje, přičemž jeden na osobu vyšel na 9500 liber. Ty „úspornější“ letos vyjdou na více než čtyři tisíce liber. Celkově náklady na pouť do Mekky vzrostly za poslední roky o 25 procent.

Tradiční charity pro poutníky – kupříkladu Asociace britských poutníků (Association of British Hujjaj), která byla založena už v roce 1998 – si stěžují, že za vysokými cenami stojí ekonomické zájmy britských společností. Viděno z širší perspektivy, roli hraje také rostoucí privatizace a komercializace tohoto odvětví přímo v Saúdské Arábii. Na jeden klíčový týden přijede do Mekky každoročně dva až tři miliony muslimů, což vytváří obrovskou poptávku po přepravních, ubytovacích a dalších službách. I přes veškeré investice do infrastruktury saúdská vláda neovlivňuje ceny letů, výši nájmů atd. Vláda navíc snižuje některé dotace regionům, zatímco daň z přidané hodnoty a obecní daně v poslední době narůstají.

Členové nově zformované obchodní asociace Licencovaných organizátorů hadždž (Licensed Hajj Organisers, založena 2016) podnikají v riskantním odvětví. Turistický průmysl se obecně vyznačuje tím, že platby odcházejí s prodlením. Britští zajišťovatelé poutí do Mekky ovšem často musí předem vydat vysoké částky, aniž už měli co prodáno. A protože postrádají vyjednávací sílu velkých muslimských zemí, musejí si západní společnosti za některé služby připlatit. Ceny také v neposlední řadě ovlivňuje politická a ekonomická nestabilita, vyvolaná zejména válkami na Blízkém východě nebo negativním dopadem brexitu na cenu libry.

Bůh i obchod

Nové vedení organizace asociace Licensed Hajj Organisers si dobře uvědomuje komplexitu problémů, kterým poutní průmysl čelí. Například jen několik firem je schopno samo vyprodat svůj stanovený počet zájezdů, ostatní musí spolupracovat se sítí prodejců. Namátkové kontroly odhalující „podvody s poutí do Mekky“, prováděné britskou organizací Trading Standards (ta sleduje dodržování obchodních podmínek) ukazuje, že dlouhé řetězce prodejců a nedostatek řádné dokumentace vede k tomu, že se prodá víc poukazů, než má firma ve skutečnosti k dispozici, nebo i k podvodům.

Na novém kodexu, který sdružení Licensed Hajj Organisers vydalo před letošní poutí, je zřetelná vůle donutit zprostředkovatelské firmy k odpovědnosti. Mnoho z nich ale tvrdí, že na vině je evropská regulace zájezdů (evropským slangem „souborných cestovních služeb“; Package Travel Directive). Ta vznikla s cílem regulovat běžné turistické zájezdy, a nemá tak prý šanci postihnout logistické a obchodní složitosti pouti do Mekky.

Náš pohled na organizování hadždže z Británie je jenom lokální studie. Výzvy, kterým poutní průmysl čelí, jsou ale globální. Zbožnost a obchod šly v Mekce vždy ruku v ruce. Rozvoj náboženského turismu založeného na konzumním kapitalismu v takové míře, v jaké ho přijímá Saúdská Arábie, ale přesto nemá obdoby. Muslimy dnes kromě víry poutá k místu zrození islámu obrovský řetěz nákupů a prodejů. Stále ale zbývá vyřešit zásadní otázky napříč hned několika poměrně různými systémy. Pro některé z toho proto vyplývá potřeba vyššího mezinárodního dohledu jak nad hadždží, tak nad umrou.

Z originálu, který vyšel na The Conversation, pro Finmag přeložil Kamil Hrabal

The Conversation
Seán McLoughlin

Seán McLoughlin

Na Manchesterské univerzitě vystudoval teologii, religionistiku a blízkovýchodní studia, doktorát složil v oboru sociální antropologie. Na univerzitě v Leedsu učí islámská studia, byl předsedou Muslims in Britain Research... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK