Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Budiž víc než světlo

Říkat lidem v chudých zemích, že se mají vzdát energií vyráběných z fosilních paliv je pokrytecké a krátkozraké.

Dobře zajištěným lidem jak v bohatých, tak chudých zemích usnadňuje život dobře dostupná energie: mají díky ní světlo, čerstvé potraviny, čistou vodu. Pohání techniku a umožňuje regulovat teplotu. Dostatek energie proměnil naše životy, odvádí práci jako stovky sluhů: bez lednice bychom museli čerstvé potraviny opatřovat každý den, pulty obchodů by byly poloprázdné a spousta jídla by se zkazila, než bychom ho stačili sníst – to je mimochodem jeden z důvodů, proč byl v USA v roce 1930 nejčastějším typem rakoviny karcinom žaludku. Bez průmyslových hnojiv, vyráběných téměř výhradně z fosilních paliv, by byla ohrožena polovina světové spotřeby potravin. Bez moderních kamen a topných systémů bychom si museli sami najít dříví na otop a hrozilo by nám, že se ve vlastním příbytku otrávíme dýcháním jedovatých škodlivin. A bez nákladních automobilů, lodí a dalších strojů poháněných benzinem nebo naftou by člověk musel oddřít téměř veškerou těžkou práci.

Fosilní paliva: špína i blahobyt

Dvě třetiny celosvětové produkce elektřiny je z fosilních paliv, dalších 27 procent dodávají jaderné a vodní elektrárny. Slunce, vítr, příboj a bioenergetika vyrábějí podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) jen 9,8 procenta elektřiny v OECD a to jen díky obrovským dotacím, které letos v součtu přesahují 160 miliard dolarů. I krajně ekologicky uvědomělé Německo stále produkuje víc než polovinu elektřiny z fosilních paliv.

Přesto na Západě existuje znepokojující tendence říkat 1,1 miliardy lidí, kteří ještě pořád výš vyjmenované výhody plynoucí z dostatku energie nemají, že by se měli obejít bez nich. Otřepaná fráze říká, že chudé země by měly špinavé uhelné elektrárny „přeskočit“ a začít rovnou s čistějšími zdroji energie, jako jsou solární technologie mimo rozvodnou síť. Tento náhled schvalují vlivní dárci – včetně Světové banky, která už nefinancuje projekty uhelné energetiky.

Stěžejní motivace je pochopitelná: musí se řešit globální oteplování. Ano, odklon od fosilních paliv má zásadní význam a jsou nutné inovace, aby zelená energie byla levná a spolehlivá. Zpráva, kterou takhle posíláme chudým světa, je pokrytecká a nebezpečná. Fosilní paliva sice přispívají ke globálnímu oteplování, ale zároveň také přispívají k prosperitě, růstu a blahobytu.

Mezi energií a chudobou je silná, přímá spojitost: čím více první, tím méně druhé. Studie provedená v Bangladéši ukázala, že elektrifikace a budování rozvodné sítě má významné pozitivní účinky na příjmy, výdaje a vzdělanost domácností. Elektrifikované domácnosti zažívaly každoroční příjmový skok až o 21 procent a 1,5procentní úbytek chudoby.

Lomborg v Česku

Náš rozhovor

„Pokud se nám podaří přesměrovat jedno procento českých veřejných peněz a tohle procento přinese desetinásobek v budoucnu, pomůžeme vám z dvanácti zbytečně utracených miliard udělat 120 miliard příjmů,“ tvrdí Bjørn Lomborg v rozhovoru pro Finmag:

Jak zabránit plýtvání z českého státního rozpočtu

Když energii, tak pořádnou

Závislost na uhlí hned tak neskončí. Ač bychom si přáli něco jiného, zůstává často nejlevnějším a nejspolehlivějším zdrojem energie: IEA odhaduje, že do roku 2040 bude uhlí stále v průměru levnější než solární a větrná energie, dokonce i, když se zatíží značnou uhlíkovou daní.

Téměř každý, kdo v uplynulých 16 letech získal přístup k elektřině, se připojil k rozvodné síti, převážně napájené z fosilních paliv. Přesto dárci říkají, že mnozí z 1,1 miliardy lidí, kteří jsou stále bez elektřiny, by raději měli zkusit solární panely.

V porovnání s nákladným rozšiřováním rozvodné sítě je poskytování autonomních solárních panelů velmi levné. Pro příjemce jsou ale chabou náhražkou. Nabízejí dost energie pro svítící žárovku a umožní dobít mobilní telefon, což je lepší než nic – ale ne o moc. IEA očekává, že každý ze 195 milionů lidí se solární energií mimo síť získá jen 170 kWh ročně – čili polovinu toho, co za rok spotřebuje jeden americký televizor s plochou obrazovkou.

Zřejmě nepřekvapí, že první důkladný test dopadů solárních panelů na životy chudých lidí zjistil, že sice získali trochu elektřiny navíc, ale na jejich život to nemělo žádný měřitelný účinek: nedošlo u nich ke zvýšení úspor ani výdajů, víc nepracovali ani nezakládali firmy, děti víc nestudovaly.

Není divu: 170 kWh neodpovídá tomu, co by většina z nás považovala za skutečný přístup k elektřině. Elektřina mimo rozvodnou síť nikdy na této úrovni nedokáže zásobovat továrnu ani statek, takže nemůže potlačovat chudobu ani vytvářet pracovní místa. Nepomůže ani v boji proti světově největšímu environmentálnímu vrahovi: znečištění vzduchu ve vnitřních prostorách, které je většinou důsledkem spalování dřeva, lepenky a trusu na otevřeném ohni a vyžádá si 3,8 milionu životů ročně. Bohatých zemí, kde jsou sporáky a topná zařízení připojena do sítě, se to netýká. Solární panely ale nemají dostatečný výkon k napájení sporáků a trub. Když někomu dáte solární panel, jeho život tím výrazně nezlepšíte.

Finmag na léto!

Finmag předplatné

Rozhovory. Roadrunnera Lukáše Hejlíka stíhá Ondra Tůma. Beep beep. Dobrý stres není, říká Michalu Kašpárkovi bioložka Julie Dobrovolná. Ale ani špatný.

Komentáře. Zuzana Fuksová o mužích, co mají v hubě feminismus a doma ficku. Zeman nesložil přísahu do rukou šéfa Senátu, ale do mikrofonu: Petr Němec o doslovném čtení Ústavy. Zákon proti šmejdům nefunguje, Janek Rubeš směnárny vzdává.

Téma: DIGI. Co po platebních kartách a aplikacích? Křižáci, tátové fintechu. Lék na pirátství: stream. České ropoznávání hlasu u německé kriminálky.


Malé a velké dobro

Nigerijská ministryně financí v roce 2016 vyčinila Západu za „pokrytectví“, se kterým se snaží Africe bránit, aby k řešení svého nedostatku energie využila uhlí. „Sami znečišťovali životní prostředí stovky let,“ řekla, „a když chce teď Afrika využít uhlí, upírají nám ho.“

Studie Kodaňského konsenzu pro Bangladéš zjistila, že kdyby se tam stavěly nové uhelné elektrárny, v příštích 15 letech by napáchaly na klimatu globální škody, které by se daly úhrnem vyčíslit na 592 milionů dolarů. Přínos elektrifikace by díky vyššímu hospodářskému růstu byl ale téměř 500krát vyšší, totiž 258 miliard dolarů – víc než tamní celoroční HDP. Do roku 2030 by se měl průměrný Bangladéšan o 16 procent lépe.

Upírat Bangladéši tento přínos ve jménu boje proti globálnímu oteplování znamená upnout se na 23 centů klimatických nákladů, které stojí proti každému stu dolarů, které by Bangladéšanům mohl přinést rozvoj a kterých se mají na naši žádost vzdát – v zemi, kde nedostatek elektřiny stojí odhadem o 0,5 % HDP a kolem 21 milionů lidí přežívá za méně než 1,25 dolaru denně.

Nemáme na výběr: musíme bojovat proti energetické chudobě a zároveň napravovat změnu klimatu. To ale vyžaduje obrovské posílení výzkumu a vývoje v oblasti zelené energie, aby čisté zdroje nakonec konkurenčně vytlačily fosilní paliva. To znamená připustit, že je pokrytecké, když movití lidé světa, kteří by přežívání s nepatrným množstvím energie nikdy nepřijali, žádají právě takový život od těch nejchudších na světě.

Z angličtiny pro Finmag přeložil David Daduč. Copyright: Project Syndicate, 2018

Bjørn Lomborg

Bjørn Lomborg

Hostující profesor Kodaňské obchodní fakulty a ředitel think tanku Centra Kodaňského konsensu. Napsal mimo jiné knihy The Skeptical Environmentalist (Skeptický ekolog), Cool It (Zchlaďte hlavy), How to Spend $75 Billion to... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK