I otrokáři dávali lidem práci

Je lepší, když je nezaměstnanost nižší než vyšší. To samozřejmě myslím nezaměstnanost nedobrovolnou a při současné úrovni mezd. Jinak je jistě lepší být nezaměstnaný, když vám to tak vyhovuje a když si to můžete dovolit. A taky je vždycky lepší být zaměstnaný tam, kde si člověk za tutéž práci a za stejných podmínek může vydělat víc.

Třikrát hurá pro KLDR?

Kdyby platilo, že země je dobrá podle toho, jak dokáže vytvářet pracovní místa, pak by Severní Korea byla opravdová špica. I tak by se dal mezi řádky číst nedávný článek o KLDR v Economistu. Chudáci Severokorejci žijou ve strachu, že je pošlou do pracovního tábora, v jakých je už dnes zavřených mezi 80 a 120 tisíci jejich spoluobčanů. Mladí muži musí strávit několik let ve vojenské službě, která znamená především „těžkou práci na stavbách“. Severokorejský stát ale ve své šlechetnosti vytváří i řadu dalších, o něco běžnějších pracovních míst:

Severokorejci musí trávit šest dní v týdnu prací pro stát za směšné mzdy. (…) „Moje práce je jenom pitomé plýtvání časem,“ říká asi dvacetiletá Severokorejka, která pracuje pro jednu státní firmu. Když padne otázka na výpověď, povzdechne si, že to není tak jednoduché.

Šikovný a jednoduchý způsob, jak stát může snadno vytvářet pracovní místa, je také konzervace hospodaření náročného na pracovní sílu:

Zemědělské technologie zůstávají primitivní. Zahraniční experti, kteří zemi navštívili, tvrdí, že se v Severní Koreji pořád ještě používá zemědělská technika z padesátých let. Na samých hranicích hlavního města Pchjongjangu zemědělci dodnes orají pole s pomocí volů; ženy nosí domů palivové dříví v otepích na zádech.

Fakt je, že právě taková pracovní místa pomáhají vytvářet sankce, které omezují obchod KLDR se zbytkem světa. Jsou to ony, co v trumpovské logice dělá Severní Koreu opravdu, ale opravdu „great“. Ovšem autoritářský stát by si s vytvářením chudoby docela dobře poradil i bez nich.

Epochou masivního vytváření pracovních míst bylo kupříkladu taky otroctví. Žádný otrok neskončil nezaměstnaný! Když už vám nějaký člověk patří, dáte mu logicky nějakou práci. Stroj taky nenecháte zahálet, když byste tak přicházeli o peníze, to už by bylo lepší ho prodat.

Ve Spojených státech je práce dobrovolná

Situace na trhu práce v dnešních Spojených státech se od Severní Koreje významně liší. Podle poslední (1. června 2018) měsíční zprávy o zaměstnanosti, kterou vydává Úřad pro statistiku práce (BLS), bylo v květnu 155 milionů Američanů dobrovolně zaměstnaných. Šest milionů pak bylo nedobrovolně nezaměstnaných (aspoň podle oficiální definice, kdy člověk není zaměstnaný a současně aktivně shání po dobu posledních čtyř týdnů práci). To ukazuje hodnotu nezaměstnanosti na 3,8 %. Většina z toho byla takzvaná frikční nezaměstnanost (v přechodné fázi mezi dvěma zaměstnáními), případně nezaměstnanost coby důsledek slabých schopností a různých omezení typu minimální mzdy. Mezi lidmi ve věku 25 let s alespoň bakalářským vzděláním je nezaměstnanost na dvou procentech. Pro ilustraci významu frikční nezaměstnanosti si musíme uvědomit ještě jednu věc: data BLS ukazují, že každý měsíc změní práci v průměru nějakých pět milionů Američanů.

Pomalý, ale přece postupný pokles nezaměstnanosti od poslední velké krize (viz graf, ve kterém šedivý sloupec vyznačuje období krize) je určitě dobrá zpráva.

Při současných hodnotách se Amerika ocitá velmi blízko plné zaměstnanosti. Tato idylka ovšem má i odvrácenou stranu. Pokud se vyrobí víc zbraní nebo praček, produkce másla nebo aut poklesne. A to nás přivádí k tématu ekonomického protekcionismu.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Smutná role protekcionismu

Každé nové zboží vyrobené náhradou za to, které se nově nedoveze, zamezí vzniku pracovních míst ve výrobě něčeho dalšího, co by se jinak mohlo vyrábět.

Pracovní místa tím budou odkloněna od výroby zboží s vyšší přidanou hodnotou směrem k výroby s nižší přidanou hodnotou. Stručně řečeno bude se mrhat zdroji na domácí výrobu něčeho, co by bylo možné nakupovat ze zahraničí za podstatně nižší cenu. Cena zvýšené domácí produkce tohoto zboží bude nutně vyšší, než jakou mu připisují spotřebitelé.

Všimněte si, že i když ekonomika nevykazuje plnou zaměstnanost, vztahují se strukturální i cyklické příčiny nezaměstnanosti nějak ke změnám v konfiguraci výroby. V takovém případě zůstává pravdou jeden fakt: vyrábět víc něčeho znamená vyrábět míň něčeho jiného, přinejmenším výhledově.

Bylo by velmi přehnané tvrdit, že tahle strategie nahrazování importu domácí výrobou je stejná jako průmyslová strategie KLDR. Je ale inspirovaná stejně zmatlanou ekonomií. Ve skutečnosti neuděláte zemi skvělou tím, že budete rozhodovat, co budou její občané vyrábět nebo co si budou od koho kupovat – jinými slovy, neučiníte svou zemi „great“ tím, že budete aktivně vytvářet pracovní místa ve výrobě zboží s nižší přidanou hodnotou. Pracovní místa jsou prostředkem spotřeby. A veřejná politika, která upřednostňuje prostředky na úkor cílů, je škodlivá – v Americe i v Severní Koreji.

Z originálu publikovaného na FEE.org pro Finmag přeložil Kamil Hrabal