Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rus se penze nedožije

Po dobu konání mistrovství světa ve fotbale jsou v Rusku zakázány demonstrace. To je podle reakcí na sociálních sítích zřejmě jediný důvod, proč kabinet Dmitrije Medveděva a prezident Vladimir Putin nečelí zřejmě největší vlně sociálního hněvu za několik desetiletí.

Hněv lidu vyvolal krok, který je v zemích na západ od Ruska tak normální, že ho vlastně ani nikdo moc neřeší. Zvýšení důchodového věku na 63 let u žen a na 65 let u mužů není v měřítcích západního světa nic divného. Navíc zvyšování bude postupné, začne příští rok a pětašedesátiletá hranice bude platit pro muže, kteří se tohoto věku dožijí v roce 2028, ženy se na tu svou dostanou ještě o šest let později.

Zvyšování věku odchodu do penze přišlo po desítkách let odkladů – a čirou náhodou zrovna těsně před mistrovstvím světa v kopané. Penzijní reforma pobouřila podle bleskových průzkumů čtyři pětiny Rusů. Jenže dokud trvá mistrovství, platí v Rusku zákaz demonstrací.

Důvodem pobouření je prostý fakt, že průměrný věk dožití je u ruských mužů nižší než projektovaný věk důchodový. I dnes, kdy ruští muži chodí do důchodu v šedesáti a ženy v pětapadesáti, se čtyřicet procent ruských mužů penze nedožije a umírá v produktivním věku. Ruská vláda sice argumentuje, že se i ruský průměrný věk dožití zvyšuje, ale v nejlepším případě se po reformě penzí udrží současný stav, kdy ruský muž stráví v penzi necelých pět let. Pro představu – v Česku je to víc než dvojnásobek.

Průměrný ruský důchod je dnes v přepočtu necelých pět tisíc korun; v posledních letech ho tvrdě devastoval pád kurzu rublu a růst cen potravin, obojí spojené jak se sankcemi Západu, tak s ruskými odvetnými opatřeními.

Drahé výkladní skříně

Rusko je země, která je v případě koncentrace sil a prostředků schopna výjimečných, špičkových výkonů. Je schopno vytvořit nákladné výkladní skříně typu zimní olympiáda v Soči, most na Krym, nebo právě probíhající mistrovství světa ve fotbale. Nejdražší olympiáda, nejdražší most a nejdražší mistrovství světa, stejně jako nákladné vedení války na Ukrajině a investice do okupovaného Krymu, o vojenském dobrodružství v Sýrii nemluvě…, to všechno stojí desítky a desítky miliard dolarů. U Rusů, kteří stále se slzou v oku vzpomínají na supervelmocenský status Sovětského svazu, ale takové stavby, události a akce nacházejí národní podporu; s heslem Vrátil jsme vám Krym vyhrál Putin na jaře triumfálně prezidentské volby.

Jenomže v zemi, která s výjimkou zbraní prakticky nevyrábí nic, co by se dalo vyvážet, v zemi závislé na vývozu surovin, v zemi s obrovskou mírou korupce a nefungujícím úředním i soudním aparátu, v zemi s malou schopností vybírat daně, takové peníze prostě musí někde chybět. Zvlášť, když výdaje na zbrojení přesahují pět procent HDP (70 miliard dolarů), pětinásobek poměru, jaký má Česko.

ČERSTVÝ FINMAG

Finmag předplatné

Evropská ruleta. Tisíce Gambijců každý rok vyrážejí za lepším do Evropy. Cestu každý desátý zaplatí životem. Markéta Kutilová na místě zjišťovala, co je na riskantní „zadní trasu“ žene.


Jak být menší kretén. Recept v rozhovoru s Petrem Ludwigem. Dál v něm najdete: dlouhověkost (podle vzoru Japonsko), boj s prokrastinací (čím dál tužší) a drogy (ale chytré).


Téma čísla: vzdělání. Státní maturita. Průšvih s vysokými školami. Budoucnost v online kurzech. IT gramotnost pro školáky. Analýzy, deprese, komentáře, naděje.


Vydržíme hodně

Špatné zdravotnictví, v průměru mizerné školství, rozbité nebo zcela chybějící silnice, nedostatek bytů, to všechno je součást ruské každodennosti. Země se svým ekonomickým výkonem dostala na úroveň nejchudších států Evropské unie – Bulharska nebo Rumunska. Ovšem s daleko nižší mírou sociální spravedlnosti, než je i v těchto balkánských zemích obvyklé.

Špatně ekonomicky a sociálně fungující Rusko nemá na to, aby svým mužům zajistilo byť jen několik málo let v důchodu, byť s jen hodně mizernou penzí.

„Víte, my Rusové hodně vydržíme,“ řekla mi před pár týdny jedna ruská akademička, když jsem se jí ptal, jak Rusové zvládli v uplynulých čtyřech letech pád životní úrovně o desítky procent a proč i za těchto okolností většina z nich dál volí Putina.

Rusko v uplynulých dvou desetiletích nepochybně dosáhlo jistého pokroku a svou ekonomickou úrovní převyšuje většinu svého postsovětského okolí. V průměru se v něm ale stále žije hůř než v kterékoli zemi Evropské unie. Ostatně – miliony Rusů hlasují nohama, odstěhovali se a dál se stěhují na Západ. Včetně Česka. Zůstávají ti, co hodně vydrží. Případně musí vydržet.

Autor je redaktor MF Dnes

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 23 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 20. 6. 2018 12:35

Pokud už stát má řešit penze (nemá!), tak by je měl řešit formou pojistky.
Jako pojištění proti tomu, že se dožiju nadprůměrně vysokého věku. Věku vyššího, než jakého jsem oprávněně mohl statisticky počítat, že se dožiju a tak už mi nestačily osobní penzijní úspory/investice.

Tato hranice by se nastavila na dejme tomu 85 let. A samozřejmě by se dramaticky snížily "odvody" na sociální (takzvané) pojištění.

Každý by si mohl naplánovat, kdy přestane pracovat. Mohu spořit/investovat víc (větší procento příjmu) a zabalit to už v padesáti. Nebo naopak mohu spořit/investovat méně a postupně měnit pracovní zařazení či specializaci tak, abych mohl dělat třeba do 78 let (byť třeba na poloviční úvazek či méně náročnou práci za méně peněz, atd...).

Ale vždy budu vědět, že na interval od konce pracování do věku 85 let musím mít našetřeno. Zároveň budu vědět, jakým tempem budu moci své úspory rozpouštět (tak, abych s nimi vyšel do věku 85), protože pokud se dožiju 85, tak to bude "pojistná událost", od tohoto okamžiku se o mne postará pojišťovna (nakonec by to vůbec nemusel být stát a pojišťovny by si mohly o tento segment trhu konkurovat) a já už úspory potřebovat nebudu.

Pokud by horníci (a dnes i jiná povolání) chtěli přestat pracovat výrazně dříve (např v 50ti), tak by zkrátka museli požadovat takový plat, aby si z něj mohli našetřit na 35let života (do těch 85, kdy dojde k "pojistné události" - dosažení neočekávané dlouhověkosti). Nebo by jim zaměstnavatel (důl) musel platit významné částky do nějakého penzijního fondu. Každopádně by z pohledu možnosti správné ekonomické kalkulace bylo rozumné, aby se tento extra náklad promítl do ceny uhlí, protože bez toho nevíme, zda je levnější dělat elektřinu z uhlí, nebo z něčeho jiného.

+28
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Jiří Novotný | 25. 6. 2018 19:57

Luboš Palata je neoficiální tiskový mluvčí Kremlin Watch. Co tito rusofobové budou dělat až si Merkelová plácne s Putinem?

-6
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK