Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

I někdejší hipíci se rozvádějí z dost nešedesátkových důvodů

Vyrůstali v době sexuální revoluce a radikální proměny vztahů v západní společnosti. Jejich manželství – a konce jejich manželství – jsou ale nakonec tak nějak… tradiční

S třiapadesátiletou Kathy jsme se nejdřív bavily klidným tónem. Po nějaké chvíli se jí ale začal třást hlas. Její manžel měl dlouhodobé problémy s alkoholem. Byli spolu 25 let a mají spolu syna. Svůj vztah se snažili zachránit, začali dokonce navštěvovat terapeuta. Jednoho dne ale pohár trpělivost přetekl a Kathy poznala, že ve vztahu nedokáže pokračovat. Řekla mi tehdy: „Našla jsem účet za hotel a šla to pak konzultovat s knězem. Ten účet byl na tematický pokoj Orientální fantazie, a to v úterý v 11 hodin dopoledne. Jsem si naprosto jistá, že já tam v tuhle dobu rozhodně nebyla.“ V tu chvíli jí bylo jasné, že jejich manželství skončilo.

Kathy si prožila klasický rozvod ve středním věku, kterém se říká taky „šedivý rozvod“ – prostě když se dva rozvedou po padesátce. Ačkoli rozvodovost napříč věkovými skupinami se více méně ustálila, počet šedivých rozvodů v Americe v poslední době dramaticky vzrostl. „S šedinami“ dnes probíhá každý čtvrtý rozvod.

Co způsobilo takový bezprecedentní nárůst? V první řadě to bylo prostě stárnutí generace baby boomers. V roce 1990 mělo nad 50 let pouze 63,5 milionu Američanů, v roce 2010 už jich bylo 99 milionů. Americký úřad pro sčítání lidu předpovídá, že v roce 2050 bude v Americe žít až 158,5 milionu padesátníků. Kromě prostého nárůstu počtu „šedivých“, narůstá v zásadě i samotná délka dožití. Podle Centra Spojených států pro kontrolu a prevenci nemocí se v roce 1950 dožívali muži v průměru 65,6 roku a ženy až 71,1 roku. K roku 2016 se délka dožití pohybuje okolo 76,1 roku u mužů a dokonce 81,1 roku u žen. Oba tyto faktory společně vedou až k nejvyššímu počtu šedivých rozvodů v historii.

Asi nejzajímavější součástí celého příběhu jsou ale důvody, pro které se generace baby boomers rozvádí zrovna v téhle životní etapě, a proč podávají muž a ženy docela odlišná svědectví o tom, co je nakonec přimělo k tomu jít vlastní cestou. V rámci svého výzkumu jsem vedla rozhovor se 40 muži a 40 ženami, kteří nebyli navzájem ve vztahu. Snažila jsem se dopátrat příčin jejich rozvodů. Výsledky průzkumu byly doslova fascinující.

Stavební základy heterosexuálních manželství v Americe se za posledních sto let dramaticky proměnily. Podle odborníků ještě na začátku 20. století držela páry pohromadě nejen samotná láska, ale i sada vzájemně propletených zodpovědností, které vůči sobě partneři navzájem pociťovali. V současné podobě jsou rozvody zapříčiněny většinou tím, že se partneři v manželství chovají způsobem, kterým zraňují sebe nebo své protějšky. Porušují takto své přísliby k naplňování jednotlivých vazeb a z nich vyplývajících odpovědností – a takové porušení pak ospravedlňuje rozvod.

Společenský var 60. let měl ale za následek, že se od těchto manželství čekalo něco docela jiného. Pro generaci baby boomers, vyrůstající v téhle epoše, se postupně stal nejpodstatnějším životním cílem jejich individuální osobní rozvoj. Manželství se pro mnoho párů brzy stalo hlavně prostorem pro budování sebevědomí a seberozvoje. Pokud v jakékoli fázi manželství začal jeden partnerů cítit, že nejsou tyto jeho potřeby naplňovány, mohl se důvodně dožadovat rozvodu.

U generace baby boomers, kterou jsem zpovídala a která vyrůstala v šedesátkách, by člověk odhadoval jako hlavní příčinu většiny rozvodů právě fakt, že mnohé prostě přestalo manželství naplňovat. Ke svému překvapení jsem ale zjistila něco úplně jiného. Někteří skutečně uvedli jako hlavní příčinu rozchodu postupnou ztrátu společných zájmů, většina ostatních ale překvapivě trvala na tom, že jejich protějšek porušil vazby odpovědností, které dosud oba považovali za nezbytný základ zdravého manželství.

Kupříkladu pro muže a ženy typu Kathy byla ranou do vazu jejich vztahu fyzická nevěra. Muži i ženy taky shodně označovali coby příčinu jejich rozvodů psychické problémy partnera.

Je ovšem zajímavé, že právě tímhle společné rysy mužských a ženských výpovědí končí. Muži si často stěžovali na problémy ve správě rodinných financí. Frank, šestapadesátník po dvaadvacetiletém manželství, si třeba všiml, že jeho žena začíná k rodinným financím zaujímat postoj, který ho silně znepokojoval. Říkal mi doslova: „Jak šel čas, řekl bych, že moje žena postupně ztrácela vůli pracovat, nebo snad chtěla úplně přestat pracovat a najet na životní styl, který vídala u některých svých kamarádek.“ K tomu se podle Franka ještě přidala její obsesivní záliba v utrácení s kreditkami. Když odmítala přestat s rozhazováním, Frank jí na kreditkách nastavil limity, ona si ale okamžitě našla nějaký jiný způsob, jak peníze utrácet. Frank nakonec dospěl k rozhodnutí, že „dál už takhle nejde žít“ a odhodlal se k rozvodu.

Muži rovněž často zmiňovali neshody ve výchově dětí, a to dokonce i několik let potom, co od rodiny odešli. Terry a jeho manželka, kteří byli svoji dlouhých 27 let, měli úplně protichůdný přístup k tomu, jak vychovávat své dva syny v jejich útlém věku. Ve svých 59 letech dospěl Terry k následujícímu závěru: „Chtěl jsem v nich vypěstovat silný pocit zodpovědnosti, a odkládal jsem proto odměny. Jenže moje žena uvažovala přesně opačně.“ Postupem času vedly jejich spory o výchovu k neúnosnému množství hádek, které konečně vyústily až v rozvod.

Ženy naproti tomu často obviňovaly své muže ze závislosti na alkoholu, drogách a pornografii. V mnoha případech dokonce pomáhaly svým mužům vyhledat účinnou pomoc, ale takřka pokaždé neúspěšně. Susan bylo 63 let a 39 byla vdaná. Její muž ji čím dál víc ztrapňoval svými alkoholickými excesy. Ze všeho nejhorší bylo, že Susan ze své závislosti dokonce obviňoval. Když se jednou večer Susan vracela domů z práce, našla svého muže „tak opilého, že se motal a padal“, a tehdy se v ní něco zlomilo. V tomhle momentě pro ni jejich manželství skončilo.

ČERSTVÝ FINMAG

„Čekárny jsou plné lidí, z nichž třetina má sedět úplně jinde, třetina je nedovyšetřená a jen té zbývající třetině může doktor pomoct ihned,“ vysvětluje válečný chirurg Tomáš Šebek, proč rozjel virtuální poradnu uLékaře.cz.


„Jak je možné, že Potomci lidí, Minority Report a Blade Runner tak dobře vyhmátly naše dnešní problémy? Stačilo si všímat věcí, o kterých se nemluví v televizi, říká tvůrce prvního z nich,“ píše naše nová posila Táňa Zabloudilová.


„Ayn Randová inspiruje už třetí generaci libertariánů a anarchokapitalistů. Nechybělo přitom moc – a v Leningradě by ji nutili točit komunistickou propagandu.“ Další díl našich nepřátel státu věnujeme Náčelnici Ankapů Ayn Randové. Mimochodem, ona sama anarchokapitalisty opovrhovala.


Ženy se také často vnímaly jako oběti emocionálního a verbálního zneužívání. Nebylo ojedinělé, že musely podobné chování snášet i několik let, po jejichž trvání zoufale věřily, že se situace zlepší. Nakonec o svou víru přišly a svá manželství opustily. Šestapadesátiletá Margaret byla vdaná 25 let a se svým mužem pracovali ve společné restauraci. Manžel špatně snášel každodenní dril v podniku a na svou ženu v jednom kuse řval. Ta nakonec celou situaci vzdala: „Je to asi jako: Víš ty co? Už toho mám plný zuby. Už to prostě dál nesnesu. Takhle nějak nebo podobně jsem stále častěji reagovala, až jsem nakonec dospěla k rozhodnutí vrátit mu teda ten jeho ztracený život zpátky.“ A vrátila mu ho tím, že se s ním rozvedla.

Obecně toho motivace šedivých rozvodů nemají moc společného s páry, které chtějí prostě roztáhnout křídla, když je manželství přestane uspokojovat. Není to ta známá situace „hipíkům ruplo v kouli“, kterou bychom si u dědiců šedesátek snadno představovali. Namísto toho se dnešní páry ve středním věku rozcházejí se vší vážností a spíš častěji než zřídka nejprve důkladně zvažují, jestli jejich protějšek opravdu porušil některý ze závazných slibů k vzájemným zodpovědnostem, než přistoupí k rozvodu. A protože počet rozvodů s šedinami trvale narůstá, budou padesátiletí těsně před rozvodem už brzy slýchat od svých vrstevníků: „Úplně tě chápu. Vítej v klubu.“

Z anglického originálu, který vyšel na Aeon.co, pro Finmag přeložil Kamil Hrabal

Aeon counter – do not remove
Jocelyn Elise  Crowleyová

Jocelyn Elise Crowleyová

Profesorka veřejné politiky na Státní univerzitě Rotgers v New Jersey. Je autorkou knihy Šedivý rozvod: O co přicházíme a co získáváme z rozchodů ve středním věku (2018).  Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK