Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Umělá inteligence pracovní místa neničí, ale vytváří. Když ji stát nechá

Umělá inteligence nám práci nebere. Jen nám ji mění pod rukama.

Hodně lidí se děsí, toho, jak by umělá inteligence mohla potenciálně ovlivnit budoucí pracovní trh. Někteří vědci – například nobelista Joseph Stiglitz – soudí, že umělá inteligence bude prohlubovat nerovnost a neblaze proslulá statistika, že 47 procent pracovních míst padne za oběť automatizaci, je pořád živá. Prezident Donald Trump se k technopanice přidává, zejména svým odporem vůči inovativním řešením Amazonu a nadměrným důrazem na rezavý pás, kde dělníky vytlačily z práce technologie a globalizace. Pokud ale chce opravdu lidem ulehčit přístup k práci, bude muset nové technologie spíš akceptovat než jim bránit a snažit se jejich nástup oddálit.

Bankomaty daly práci lidem na přepážkách

V ekonomii existuje jeden starý paradox: když technologie vylepší účinnost využívání zdroje, tohoto zdroje se spotřebuje víc a obrovsky naroste výroba. Tenhle postřeh je zásadní pro environmentální ekonomiku (účinnější výroba energie zvyšuje poptávku po energii), cosi důležitého ale vypovídá i o trhu práce. Když nová technologie zvýší produktivitu práce, firmy nebudou chtít snižovat počty pracovníků a vyrábět stejně jako dřív, spíš budou chtít najmout další lidi a zvýšit svoje zisky.

Jako dobrá názorná ilustrace by mohl sloužit příklad vlivu bankomatů na práci lidí na bankovních přepážkách. Než se rozšířily bankomaty, hlavní náplní člověka na přepážce byla práce pokladníka: počítání hotovosti a zapisování do bankovních výkazů. Bankomaty tohle dělají automaticky, takže by jeden čekal, že banky už nebudou lidi na přepážkách potřebovat, že? Zajděte si ale do kterékoli banky: uvidíte, že na přepážkách jsou pořád lidi. Ve skutečnosti na přepážkách pracuje víc lidí než před nástupem bankomatů.

Dostupné bankomaty zautomatizovaly časově náročné zúčtování peněz, snížily nároky na prostor na bankovních přepážkách, ušetřily bankám peníze. Navíc se dají postavit kamkoli. Výsledek: na pobočku banky potřebujete míň místa, můžete jich otevřít víc na nových místech. Tyhle pobočky ovšem budou potřebovat lidi na přepážky. A zatímco dřív se tihle lidé mohli jen zlomek času zabývat zákazníkem a jeho požadavky a uspokojovat jeho potřeby, dnes je právě to jejich hlavní úkol. Poptávka po lidech na pozici bankovního úředníka vzrostla, nemusí už to ani být brilantní počtáři, na důležitosti ale nabrala péče o zákazníka.

Nejsou lidi

Vliv nových technologií na pracovní trh je vždycky takový: nakopnou produktivitu a zvýší počet pracovních míst. Problém není v tom, že technologie ničí pracovní místa, ale v tom, jak se daří signalizovat poptávku po těch nových. Od roku 1980 byla největší poptávka po lidech, kteří by obsadili místa, na kterých je potřeba mít sociální dovednosti, které si počítače nejsou s to osvojit. Jenže důraz na to, že by si mladí lidé měli tyhle dovednosti osvojit, se kladl jen minimální, stejně jako rekvalifikační programy, které by je měly v centru pozornosti. Je tu totiž celá paleta zákonných a regulatorních bariér, které přechod zákaznicky orientovanou práci uměle komplikují.

Vezměme si ošetřovatelství, obor, který má kvůli stárnutí obyvatelstva skoro největší hlad po pracovnících. Předpovídá se, že za čtyři roky bude v oboru milion a dvě stě tisíc neobsazených pozic pro akreditované sestry. Ale pořád se brečí, že není práce. Jistě, ošetřovatelství je obtížná práce a ne každý se na ni hodí. Každá práce si ale žádá, aby se ji člověk nejdřív naučil. Ten, kdo hledá práci, by nepochybně do takového učení rád investoval – kdyby se mu to nákladově vyplatilo.

Jenomže když si vezmete délku certifikačního procesu, mediánový výdělek ošetřovatele lidi prostě nemotivuje k tomu, aby v práci v oboru viděli svoji pracovní budoucnost, pokud ji tedy nechápou jako svoje poslání. Kdyby se uvolnily požadavky na práci ošetřovatele a pootevřel pracovní trh, byl by to velký krok směrem k tomu, aby do oboru zamířilo víc lidí.

Ani stroje nejsou lidi

Umělá inteligence není schopna osvojit si empatii, emoční a komunikativní dovednosti. O to větší bude poptávka po lidech, kteří je ovládají. Cena jiných dovedností může padat s růstem produktivity, za kterým budou nové technologie. Zároveň do těchhle oblastí, které umělá inteligence nedokáže sama přímo vylepšit, bude moct jít víc peněz.

Debata o umělé inteligenci velice často opomíjí limity současných technologií, které nejspíš v dohledné budoucnosti nevymizí. Dnešní umělá inteligence nedokáže myslet a nedokáže zpracovat obecné problémy, skvělá je při provádějí dobře definovaných přímočarých úkolů. Znamená to, že nejsou v ohrožení obecně všechna pracovní místa. Většina zaměstnání sestává z komplexních kombinací různorodých úkolů, jen zkrátka určité dovednosti nebudou tolik žádané. Do téhle myšlenkové pasti ale nepadají jen laici, chytají se do ní i experti.

Riziko není technologie, riziko je nepružnost

Tak třeba Geoffrey Hinton, „kmotr“ deep learningu, oblasti strojového učení, která je základnou všech současných pokroků umělé inteligence, řekl, že povolání radiologa bude brzy passé, protože umělá inteligence dokáže odhalovat nádory přesněji. To ovšem zcela ignoruje další aspekty práce radiologa od zodpovědnosti, která plyne z důvěrného vztahu mezi lékařem a pacientem přes úsudek, jestli to které riziko stojí za operování, až po efektivní sdělení a vysvětlení nálezu pacientovi. Radiologové nekončí, jen se budou muset víc zaměřit na jiné aspekty své práce než dosud a budou muset zvládnout práci s umělou inteligencí.

Umělá inteligence tedy práci ani tolik neautomatizuje, ale rozšiřuje. Člověk plus stroj jsou – aspoň tak daleko, jak dokážeme dohlédnout – efektivnější než buď člověk, nebo stroj. Neměli bychom se znepokojovat tím, že umělá inteligence bere lidem práci, ale spíš tím, jak to, že lidé dělají práci, kterou by měly dělat stroje. Pokud nám jde o prosperitu, musíme využít výhody, kterou nám nabízí zmiňovaný růst produktivity, a využít ji k uvolnění zdrojů. Zaměřit bychom se měli nikoli na to, jak se bránit automatizaci, nebo na to, jak přerozdělovat, až všichni budou kvůli technologiím nezaměstnaní, ale spíš na to, jak co nejlíp zapráhnout možnosti technologií, aby co nejvíc lidí mohlo využít dynamický trh práce k zlepšení svého života.

Vláda Donalda Trumpa by měla přepsat zprávy Obamovy vlády o umělé inteligenci a zaměřit se přitom na to, jakou roli federální vláda hraje ve vytváření překážek zaměstnávání lidí. Zároveň by měla zajistit, aby příští tvůrci nových technologií a hlavní průmyslové sektory i sektor služeb mohli zaměstnanost zvyšovat. S technologickým pokrokem skutečně přicházejí rizika pro pracovní trh, jenomže spíš než technologie jako taková, jsou jejich příčinou regulace, které pracovnímu trhu brání, aby se jí přizpůsoboval.

Z anglického originálu publikovaného na FEE.org pro Finmag přeložil Gabriel Pleska

Ryan Khurana

Ryan Khurana

Vystudoval politologii, ekonomii a filozofii na University of Manchester. Pracuje jako analytik pro Competitive Enterprise Institute, zabývá se přístupem k inovacím a technologiím. Pro Institute for Research in Economic and... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 41 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Petr Novák | 25. 4. 2018 17:09

Přestože s Vámi většinou souhlasím, tak tady moc ne. Už to, že někdo má na svobodu právo, je tvrzení postavený na vodě. Ve skutečnosti je život boj a tu relativní svobodu, kterou máme, nám zajišťuje to nenáviděné státní uspořádaní. Asi by to mohlo být lepší, ale taky by to mohlo být horší.
Obecně máme právo jen nato, co si dokážeme uhájit.

Pokrok obecně pracovní místa neničí již po staletí. Naopak, oproti relativně nedávným obdobím pracují i ženy, lidé v některých zemích pracují skoro do 70 let, a stejně je brutální nedostatek zaměstnanců.

Šetřit si na důchod můžete, nicméně bych se průběžného důchodového systému nevzdával. Stejně to vyjde na stejno, zda spoříte nebo platíte teď někomu důchod a později Vás živí někdo jiný. Pořád platí, že musíte v danou chvíli vydělat na sebe a na někoho v důchodu. SAmozřejmě je otázka, zda by bylo spravedlivější mít důchod v poměru svých odvodů.

+16
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Jan Altman | 27. 4. 2018 20:43

Hitler je prototypem etatisty a kolektivisty. Jeho poněkud přehnanou karikaturou. V tomto kontextu jej tedy používat je zcela na místě.

-12
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK