Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Brno se chtělo stát velkoměstem, dopadlo to jako vždycky

Osekávání projektu přesunu brněnského nádraží je tragické pro Brno – a příznačné pro celou republiku.

Když se v Brně hádáme o polohu nového nádraží, hádáme se ve skutečnosti o něco podstatnějšího a zajímavějšího. O to, jak bude příští desetiletí až staletí vypadat a fungovat celé město. Varianta s novou nádražní budovou na stejné ulici v zásadě zachovává status quo. Varianta s fungl novým železničním uzlem na jih od centra by znamenala nejradikálnější urbanistický počin v porevolučním Česku.

Za prvé by umožnila zrušení víc než dvou kilometrů železniční trati v těsné blízkosti historického jádra a její proměnu na park ve stylu newyorské High Lane. Za druhé původní projekt počítal s probouráním nové městské třídy skrz rumiště na východ od centra města: široké chodníky, trolejbusová trať, smíšená zástavba. Za třetí a především měla k novému nádraží vést podzemní dráha, která by rychle spojovala střed města, několik vysokoškolských areálů, technologický park, ale i Tišnov na severu a Slavkov na východě.

Obě dvě varianty jsou technicky proveditelné, obě podporují respektovaní architekti, každá může vyjít levněji nebo dráž než ta druhá, záleží na parametrech. Nádraží blíž centru má zastánce mezi aktivisty, kterým se podařilo vyvolat dvě referenda – neplatná pro nízkou účast. Město i stát jsou dlouhodobě pro odsun. Jenže…

V únoru se zastupitelstvo usneslo, že nepočítá s budováním nové městské třídy, třebaže je v územním plánu a developeři kolem ní rýsují a stavějí svoje projekty. A i když v tom samém dokumentu požaduje město po státu stavbu podzemní železnice, Správa železniční dopravní cesty i Státní fond dopravní infrastruktury jsou proti. Definitivně rozhodnout má vláda – snad už v květnu.

Finmag zahřeje

Finmag předplatné

Naše rozhovory. S Jindřichem Šídlem, novinářem, co nešel šéfovat Babišově Mladé frontě. S Helenou Bendovou, která bude na FAMU učit budoucí tvůrce počítačových her. S Taťánou Gregor Brzobohatou o dějinách a o nadějích.


Deset let po krizi. Jiří Hovorka analyzuje ekonomiku Řecka a dalších – pamatujete tu zkratku? – PIIGS.


Martina Tlachová v Gruzii. Černé moře, oranžové víno, bílé hory, rudá minulost. Do pestré postsovětské republiky doletíte za dva tisíce.


Fábka v základu, kam se podíváš

Brnu po osekání projektu zůstává hlavní nevýhoda odsunutého nádraží: pro většinu města hůř dostupné vlaky a dálkové autobusy. Dopravě navíc hrozí našponování k trvalému kolapsu, kterému měla zabránit podzemní železnice. Město naopak přichází o historickou příležitost proměnit zanedbané čtvrti poblíž centra na atraktivní místa pro život nebo se infrastrukturně připravit na další firmy a vědecko-výzkumné instituce. Generace architektů podepsaná pod skvělými rekonstrukcemi náměstí a parků v centru si bude moct hrát jen na relativně malém prostoru mezi starým a novým nádražím, který bude potřebovat zastavět – ne na desítkách velkých i malých příležitostí, které by otevřela nová městská třída a metro.

Není to ale jen brněnský problém. Na proškrtávání se k minimálním variantám bez ohledu na budoucí problémy je cosi příznačného. Viz: stanice metra bez eskalátorů a stříšky nad schody. Letité rekonstrukce železničních koridorů, které kvůli nízké traťové rychlosti zahraniční vlaky radši míjejí zajížďkou. Stavby a opravy veřejných budov bez architektonických soutěží. Radši se levně střelit do nohy, než si za draho koupit pořádné boty.

Podobně univerzální jsou nejčastější argumenty odpůrců přesunu, které lze najít třeba v blogu krajského zastupitele Jiřího Hlavenky. Odsun je drahý – vyčerpá celý roční rozpočet dopravního fondu. Ano, je a vyčerpá. Ale za prvé: srovnatelně drahé by bylo i nové nádraží blíž centru, mimo jiné kvůli komplikovanému napojení nové vysokorychlostní trati. Za druhé jde o nejzásadnější dopravní investici ve městě za posledních sto let a pravděpodobně i pro příštích sto let. V takovémto horizontu jde o půl procenta celkových investic do infrastruktury. Větší pozornost než absolutní náklady si zaslouží potenciální výnosy jedné nebo druhé varianty – a ty jdou v obou případech mnohem dál, než za Hlavenkovu kalkulaci, kolik lidé utratí za vlakové jízdenky.

Dále Hlavenka věští, že odsun nedopadne – přijde krize, některá budoucí politická reprezentace do něj hodí vidle. Varuje, že se na rozšiřování centra města směrem na jih nabalí spekulanti s pozemky. Odhaduje, že rychlovlaky Brno jen líznou na kraji, ale nebude to vadit, protože se k nim lidi dostanou za pár minut samořiditelným elektromobilem.

Servírujeme svět!

Chytré čtení na víkend

Nabízíme vychucený talíř duševní stravy. Chtěli byste každý pátek dostávat do e-mailu přehled nejlepšího inspirativního čtení, které z hlubin českého i světového čtení vyšťoural šéfredaktor Finmag.cz Michal Kašpárek? 

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Čtení na víkend

 

Test záměnou: nestavíme nádraží, bouráme hradby

Vraťme se do druhé poloviny devatenáctého století, kdy se ve střední Evropě rozhoduje o tom, jestli a jak snést městská opevnění a otevřít města rozvoji. Zasaďme do toho kontextu ty samé argumenty. Vždyť to vyčerpá rozpočet na celý jeden rok. Napakují se na tom spekulanti s pozemky a stavební lobby. Na papíře všechny ty parky a budovy oper vypadají skvěle, ale co když přijde krize? A vůbec bůh ví, co bude, Turek se může kdykoliv vrátit…

Taky si v té samé historické éře přehrajme dnešní ukrajování z projektu. Ano, chtěli jsme strhnout hradby a na jejich místě vybudovat okružní třídy s parky a budovami oper. Ale vlastně nám přijde líto utrácet za ty budovy oper, to se na vstupenkách nikdy nevrátí. S parkem je spousta problémů, město by si muselo platit zahradníky a nalezly by tam prostitutky. Prostě jen zbouráme hradby a dál se uvidí. Třeba se lidem budou líbit ty sutiny, nejsme přece sociální inženýři, abychom jim místo nich nutili zeleň, do které se přece za pár minut dostanou vzducholodí. – Pak už je asi opravdu lepší hradby nestrhávat, ostatně taková Polička je má dodnes a žije se tam hezky.

A ještě jedna věc mi na lokální diskuzi o nádraží přijde příznačná pro celou republiku: ideologická flexibilita všech zúčastněných stran.

Zatímco ODS, KDU-ČSL a TOP 09 tu přesvědčují pro idealistický a radikální skok do prázdna, nepopiratelné sociální inženýrství, Zelení a část Pirátů a Žít Brna bojuje proti „socialistickému plánování“. Kulturní válka není jednoduchý proces a ne každý se v něm dobře vyzná.

Nádraží v Brně fotil Hamik / Shutterstock.com

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 vede web Finmag.cz a edituje tištěný Finmag. Každý pátek posílá... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Kohout | 20. 4. 2018 09:32

Kdyby ti "inteligenti" místo stížností pochopili, proč Student Agency zajíždí na nádraží do centra a ne na "odsunuté" autobusové (přestože dostupnější po silnici).
Protože se tam dostanou cestující!

+44
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

David Brhel | 22. 4. 2018 10:41

ano, presne kvuli tomu, aby je potreba nove nadrazi, aby bylo vse pohromade. Aby slo prestupovat SA/jiny bus/MHD/vlak/... aby to nebylo centrum cikansko-vietnamsky ghetto.. (nic proti tem etnikum, spis tomu nadraznimu vyberu..)

-1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK