Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Polské problémy můžou vyřešit Poláci. Ne evropské sankce

Polsko skutečně předvádí politiku zaměřenou proti svobodě. Ale Evropská unie dělá chybu, když ho kvůli tomu chce šikanovat.

V Evropské unii vznikl rozkol kvůli reformám, které zavádí polská vláda. Zatímco silní hráči jako Francie tlačí Unii k zavedení sankcí vůči Polsku za porušování demokratických principů, zejména nezávislosti justice, maďarský premiér Viktor Orbán už oznámil, že jeho země bude jakékoli sankce blokovat. Kontinentu nic dobrého nepřináší ani silový přístup západní Evropy, ani nedostatek svobody ve střední Evropě.

Trable s Polskem

Strana, která si říká Právo a spravedlnost (PiS) protlačuje reformy, které jí – jakožto vládní straně – dají do rukou větší vliv na polskou justici. Ohlášené změny zahrnují faktické „odejití“ některých stávajících ústavních soudců na odpočinek, dávají ministru spravedlnosti pravomoc propouštět soudce všech obecných soudů (z důvodů, které oponenti vlády mají za čistě politické) a zvyšují vliv Sejmu na Zemskou radu soudnictví, což je orgán, který nominuje nové soudce.

Vedoucí politici Evropské unie se tváří v tvář těmto reformám ptají, jestli Polsko stále splňuje všechny požadavky na člena Unie. Druhý článek lisabonské smlouvy, která je závazná pro všechny členské státy, předepisuje úctu k právnímu státu. Interpretace toho, kdy je vágně definovaný „právní stát“ ohrožený je zřejmě na každém z členských států. Brusel nedávno aktivoval článek 7 smlouvy o Evropské unii, to znamená, že Polsko nejprve dostane formální varování, než ostatní členské státy budou hlasovat o zavedení nějakých sankcí vůči němu.

Než by se ale tohle stalo, musely by hlavy vlád členských zemí nejprve odhlasovat, že situace v Polsku představuje „závažné a trvající porušení“ unijních hodnot. Hlasování Evropské rady musí být jednotné, s Maďarskem v opozici by tedy nedošlo k výsledku, přesto by citelně narušilo vztahy mezi Polskem a západní Evropou.

Situace je zvlášť ošemetná pro Velkou Británii, která je uprostřed vyjednávání o podmínkách rozvodu s Unií. Velká Británie se snaží prosadit dohodu o volném obchodu, o které bude Polsko hlasovat, až se brexit v roce 2019 stane realitou – a zároveň by Theresa Mayová měla hlasovat pro opatření, které vydláždí cestu k sankcím vůči Polsku.

Neškolte je

Polské plány na reformu soudnictví jsou skutečně velmi znepokojivé. Zpolitizované soudy můžou uvolnit cestu dalším reformám namířeným proti svobodě. Ochutnávkou takových reforem byl zákon, který udělal z nouzové antikoncepce „den po“ pilulku na předpis. Máme tu co dělat s politickým hnutím, které je podporované lidmi, kteří se kvůli uprchlické krizi a horké geografické pozici mezi navzájem nevražícím Ruskem a evropským Západem, necítí v bezpečí. Starší lidé dnes v Polsku tíhnou k představě silné vlády a mladí zoufale hledají, jak se dostat pryč a najít lepší budoucnost v cizině.

Polská historie je poznamenána vpády z východu i západu a mnohými okupacemi. Polsko sousedí zároveň s Německem, které dnes ztělesňuje západní liberální demokracii, a s Běloruskem, režimem přátelsky nakloněným Kremlu, zemí, kde se stále provádí trest smrti a kde kladivo a srp nevyšly z módy.

V současném politickém ovzduší by od velkých evropských hráčů bylo hloupé agresivně na Polsko kleknout se sankcemi. Pro polskou vládu by byla sebevražda podvolit se Bruselu – proto je taky nepravděpodobné, že by se to stalo. Pokud by Evropská unie fakticky připravila Polsko o hlasovací práva a ukázal jí tak dveře, zcela nepochybně by to Polsko dotlačilo blíž k Rusku.

Evropská unie se musí stát platformou pro debatu, ne pro školení ostatních zemí, jak to předvádí Francie. Lekce, které západní Evropa rozdává, připadají ostatním arogantní – z neústupné polské vlády udělají ještě tvrdohlavější a pravděpodobně naženou další voliče Právu a spravedlnosti.

Zdá se, že při rozšiřování Evropské unie si nikdo nevšiml, že středo- a východoevropské země mají odlišný koncept. V západní Evropě je (podle přesvědčení většiny obyvatel) nízká korupce, takže přitahuje obchod. Ve střední a východní Evropě jsou přívětivější daňové systém a méně omezující regulace na pracovním trhu – a tak přitahují výrobce a poskytovatele služeb. Kdyby se tak obě části kontinentu dokázaly jedna od druh poučit.

Jedna věc je jistá. Jestli Polsko bude chtít připravit svoje soudy o nezávislost, unijní sankce mu v tom nezabrání. Jestliže země potřebuje politickou změnu, ta změna musí přijít jedině zevnitř. Stranu Práva a spravedlnosti ať si odstaví polský lid, ne Brusel.

originálu publikovaného na FEE.org pro Finmag přeložil Gabriel Pleska
Úvodní fotku výtisku polské ústavy se smuteční páskou pořídil loni na protivládní demonstraci ve Varšavě Grand Warszawski / Shutterstock.com

Bill Wirtz

Bill Wirtz

Studující práv na Lotrinské univerzitě v Nancy. Provozuje vlastní mnohojazyčný blog. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 17 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Novak Josef | 14. 2. 2018 14:09

Akékoľvek "vedecké" špekulácie, v ktorých sa objaví pojem " za porušování demokratických principů" - sú pochybné. NIKTO dosiaľ nedefinoval, čo sú to tie "demokratické principy " . Jediný absolutne všade uznávaný demokratický princíp je : PRAVDU MÁ VäČŠINA. Väčšina je sudcom, hodnotiacim PRAVDU a SPRÁVNOSŤ.
Aj v parlamente sa prijme zákon - ak ho schváli väčšina. Aj v Nemecku za Hitlera Norimberské rasové zákony schválila väčšina.

Polsko je jediné, brusel má početnú väčšinu. Takže Brusel má "pravdu" . Demokratickú pravdu silnejšieho.

+13
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 15. 2. 2018 16:31

Odstraníme-li demokracii, odstraníme tím i násilí? Pokud ne, pak to byl jen planý výkřik do tmy.

-4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK