Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Vesmírné závody 2.0

Pavel Jégl
Pavel Jégl
7. 2. 2018
 12 542

Elon Musk má smysl pro show. Když včera vypustil na oběžnou dráhu kolem Slunce raketu Falcon Heavy, vrátil lidstvu ztracený pocit, že žijeme v budoucnosti. Při té příležitosti odemykáme článek z tištěného Finmagu věnovaný mužům, kteří přebrali od států štafetu v dobývání vesmíru.

Vesmírné závody 2.0

Fascinující třičtvrtěhodinka. Pokud jste neviděli včera živě, pusťte si alespoň záznam. Nejsilnější momenty: 29.40 – Falcon Heavy se odlepil od země. 32.25 – odděluje se první stupeň, tvořený třemi raketami. Ty nabírají zpáteční kurz. 37.42 – rakety prvního stupně znovu zažíhají trysky, brzdí a efketně přistávají na určené místo. Tedy dvě z nich, se třetí bylo přerušeno spojení a zatím její osud není známý. 41.27 – nesmírná vesmírná reklama: testovací náklad rakety je sporťák Tesla, na místě řidiče sedí ve skafandru SpaceX postava pojmenovaná podle písničky Starman od Davida Bowieho, na palubní desce svítí ústřední heslo Stopařova průvodce po Galaxii: Don’t panic. V pozadí se vzdaluje modrá planeta, zní další Bowieho hit s příznačným názvem: Life on Mars?. „Chtěl bych zemřít na Marsu,“ cituje Muska v textu níž Pavel Jégl. „Ne se na něj zřítit, ale dožít na něm v kolonii.“


Následující text vyšel v květnovém Finmagu 2017, z velké části věnovaném dobývání vesmíru. Nezapomeňte, že v rámci elektronického nebo kombinovaného předplatného je vám k dispozici archiv všech čísel Finmagu.

Předplaťte si Finmag za 294 korun na rok

Vesmír je skvělé místo pro byznysmeny-idealisty. Dokazuje to Elon Musk i další snílci ze startupů, kteří se začínají prosazovat vysoko nad našimi hlavami.

Jsou to jen tři desítky let, kdy vám vesmír při pohledu ze Země mohl připadat jako hřiště vyhrazené pro vlády (a strany). Prostor za zemskou tíží zabraly supervelmoci: Spojené státy a Sovětský svaz. Stal se pro ně bitevním polem, na kterém předváděly svou techniku a své schopnosti.

Bylo to jedno z nejzajímavějších soupeření studené války. Říkalo se mu vesmírné závody a jeho nejznámějšími produkty byly Sputnik a Apollo.

Potom se ale Američané s Rusy dohodli a společně (plus s pomocí dalších států) si postavili na orbitě daču: Mezinárodní vesmírnou stanici. Zlenivěli a jejich astronauti a kosmonauti létají jen k ní a v ní. Už sedmnáct let, jako na kolotoči, 400 kilometrů nad zemským povrchem. To je jako z Prahy do Brna a zpátky. Copak se tomu dá říkat vesmírná mise?

Zanedlouho, 5. září, si přitom lidstvo připomene čtyřicáté výročí startu americké sondy Voyager 1. „Cestovatel“ teď letí téměř 21 miliard kilometrů daleko od Země. Nepředstavitelná štreka, žádný jiný předmět vyrobený člověkem se tak daleko nedostal. Ve vesmíru by tedy o nás měli vědět. Jenže – co my víme o vesmíru? Až na výjimky to, co známe „z doslechu“, tedy z teleskopů a sond. Člověk dosud na cizí planetě nestanul, natož aby ji prozkoumal, případně osídlil. A do vesmíru zatím nahlédlo jen půl tisícovky vyvolených.

Je někdo doma?

Soukromníci klepou na nebeskou bránu

  • 1961 – Raketa programu Thor-Delta vynáší na nízkou oběžnou dráhu amatérský radiosatelit OSCAR 1.
  • 1962 – Stejnou cestou se na střední oběžnou dráhu dostává Telsar 1, komerční družice přenášející televizní, telefonní a telegrafní signál.
  • 1982 – Do vesmíru stoupá první raketa postavená a ovládaná soukromníkem: Conestoga I.
  • 1984 – Ronald Reagan podepisuje Commercial Space Launch Act of 1984. Zákon podporuje soukromé lety do vesmíru a dává jim pravidla.
  • 2000 – Ke stanici Mir vyráží první soukromá mise Sojuz TM-30.
  • 2001 – Mezinárodní vesmírná stanice vítá amerického turistu Dennise Tita.
  • 2004 – Mike Melvill se jako testovací pilot raketoplánu SpaceShipOne společnosti Scaled stává prvním komerčním astronautem.
  • 2008 – SpaceX odpaluje svou první raketu Falcon 1.
  • 2014 – Lucemburský vesmírný dopravce LuxSpace vysílá na čínské sondě Čchang-e 5-T1 první komerční zásilku na Měsíc – vědecké přístroje německé firmy OHB System.
  • 2015 – Blue Origin vypouští do vesmíru znovupoužitelnou raketu New Shepard a poprvé v historii ji navádí k vertikálnímu přistání.

Když padla berlínská zeď a skončily závody ve zbrojení, leckdo čekal, že Američané a Rusové část mírových dividend vloží do vesmírného průzkumu. Předpoklad se nenaplnil a lety do vesmíru ztratily na dynamice.

V posledních letech se toho ale hodně změnilo. Někteří proroci hlásají, že začínají vesmírné závody 2.0. Inspirují je snílci ze startupů.

Vesmírní pendleři

Soukromé firmy postupně obsazují prostor dřív vyhrazený státním agenturám. Americká NASA sice se soukromníky spolupracuje od svého založení v roce 1958, za studené války si ale konstrukci raket, modulů, raketoplánů a sond držela pod palcem a soukromníkům svěřovala pouze jejich výrobu. Rakety Saturn vznikaly ve společnosti Grumman, výrobcem Apolla i většiny raketoplánů byl Rockwell.

První privátní raketa letěla (s pomocí NASA) na oběžnou dráhu až v roce 2008. Byl to Falcon firmy SpaceX, vedené vizionářem Elonem Muskem, též zakladatelem elektroautomobilky Tesla. Dva roky nato vyslala SpaceX do vesmíru loď Dragon pro dopravu zásob a náhradních dílů na stanici ISS.

Od konce roku 2012 tento kosmický kamion pendluje mezi mysem Canaveral a mezinárodní stanicí na oběžné dráze. SpaceX mezitím dokončuje pilotovanou verzi své dračí lodi. Příští rok má na ISS letět s astronauty.

NASA neplatí SpaceX za její výrobky, ale za služby, tedy přepravu nákladu. Obdobný obchodní vztah má s agenturou firma Orbital ATK, která k letům na ISS používá vlastní raketu Antares a vlastní vesmírnou loď Cygnus.

Zemřít na Marsu

V roce 2010, dva roky po startu první Muskovy rakety, vyzval Barack Obama NASA, aby přestala konstruovat a provozovat lodě dopravující náklad a astronauty na oběžnou dráhu a přenechala tento úkol soukromým firmám. V Kennedyho vesmírném centru na Floridě to vyvolalo nevoli. O plánu komerčních letů na oběžnou dráhu pochybovali manažeři i astronauti, včetně Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci. Privátním společnostem dávali šanci nanejvýš na krátké vyhlídkové lety s turisty pod oběžnou dráhu. Mýlili se. Soukromníci dokážou víc.

Musk má velkolepé plány. Příští rok chce dovézt astronauty na ISS, rok nato turisty na oběžnou dráhu Měsíce. Na rok 2020 naplánoval robotickou misi k Marsu a v roce 2024 nebo brzy po něm chce na rudou planetu vyslat loď s posádkou. „Chtěl bych zemřít na Marsu. Ne se na něj zřítit, ale dožít na něm v kolonii,“ prohlásil.

NASA plánuje pilotovaný let k Marsu někdy k roku 2030, pokud na něj od vlády a Kongresu dostane peníze. Že by tedy soukromník vyslal lidi k rudé planetě dřív než vláda? Mohl by snad Musk a jeho souputníci soupeřit s mocnostmi – potažmo s NASA, případně s ruským Roskosmosem nebo čínskou kosmickou agenturou (Čung-kuo kuo-ťia chang-tchien ťü)? Jak ruská, tak čínská agentura se navíc chystají „jen“ na Měsíc.

Kdo se dere nahoru

SpaceX

Space Exploration Technologies Corporation založil v roce 2002 Elon Musk z peněz, které vydělal prodejem podílu v systému PayPal. Společnost, která sídlí v kalifornském městě Hawthorne, vyvinula raketové nosiče Falcon a vesmírné lodi Dragon. Jejím cílem je snížit náklady na cestu do vesmíru a tím umožnit lidstvu osídlit jiné planety.

Blue Origin

Společnost z washingtonského města Kent vybudoval Jeff Bezos, ředitel obchodního portálu Amazon. Blue Origin vyvíjí nosné rakety a nákladní lodě.

Orbital ATK

Firma vznikla fúzí Orbital Sciences Corporation a několika divizí společnosti Alliant Techsystems (ATK) počátkem roku 2015. Sídlí ve virginském Dullesu a zabývá se zejména vývojem a provozem raket a automatických zásobovacích lodí.

Deep Space Industries

Společnost zaměřená na vývoj technologií pro těžbu nerostů na asteroidech. Jedenáct podílníků ji založilo před čtyřmi lety,sídlí v kalifornském Mountain View.

Planetary Resources

Firma, která vznikla v roce 2010, se stejně jako Deep Space Industries zabývá vývojem technologií pro těžbu nerostů na asteroidech a jejich sledováním. Má sídlo ve washingtonském Seattlu a heslo Chceme rozšířit ekonomiku do vesmíru.

Rivalové z byznysu

Michal Václavík, český delegát v Evropské vesmírné agentuře, zdůrazňuje zásluhu Muska a SpaceX na vzrůstajícím zájmu o kosmonautiku. V rozhovoru pro Finmag ale upozornil: „Ještě dlouho nebude možné, a asi to nebude možné nikdy, aby soukromníci nahradili národní kosmické agentury.“ Expert České komické kanceláře předpokládá, že oba „spřátelené tábory budou nadále žít v symbióze“.

Vypadá to však, že vesmírné závody 2.0 mohou propuknout v soukromém sektoru. Když Musk oznámil, že jeho loď s turisty poletí k Měsíci, ozval se Jeff Bezos, majitel Amazonu. Zvěstoval, že pošle na Měsíc modul Blue Moon se čtyřmi a půl tunami vybavení, které by přirozenou družici Země připravilo k osídlení. Taková rivalita by vesmírným letům mohla jen prospět.

Kosmický lowcost

Elon Musk někdy vypadá, jako by byl schopen pohnout planetou, ba celou galaxií, ale při svých velkolepých projektech se bez zázemí a kapacit NASA neobejde. Dobře to ví a ve tweetech často agentuře děkuje za podporu a spolupráci.

Za leccos ale může děkovat také NASA jemu. Jeho přínos agentuře je nesporný. Ukazuje jí, že některé věci je možné dělat jinak a hlavně – levněji. Experti americké vlády před dvěma lety vyhodnocovali náklady vývoje rakety Falcon, za který SpaceX zaplatila 1,7 miliardy dolarů. Zjistili, že kdyby raketu vyvíjela vládní agentura, stála by čtyři miliardy, tedy téměř trojnásobek.

Náklady na let Dragonu k ISS se pohybují mezi 54 a 61 miliony dolarů. Firma má s NASA kontrakt na dvanáct letů. Vesmírná agentura za ně zaplatí dohromady 1,6 miliardy dolarů, jedna mise ji tedy vyjde na 133 milionů. Společnost SpaceX je pro NASA lowcost. A to i v případě, kdy k ceně minulých a budoucích letů (není jasný jejich počet) přičteme 454 milionů dolarů, kterými dosud vesmírná agentura přispěla privátní firmě na vývoj a konstrukci raket a vesmírných lodí.

Indie na cestě vzhůru

Sonda levnější než Marťan

Že lety do vesmíru nemusí být závratně drahé, dokládají nejen soukromé firmy, ale třeba Indové, kteří udělali obrovský skok od posvátných krav až ke hvězdám.

Indická vládní kosmická agentura ISRO dokázala v roce 2014 vyslat sondu na orbitu Marsu za pouhých 74 milionů dolarů. Web Backchannel zaznamenal, že náklady této mise byly levnější než rozpočet amerického filmu Marťan. V roce 2015 ho natočil – samo sebou na Zemi – režisér Ridley Scott za 108 milionů dolarů.

Indická sonda Mangalján byla také levnější než americká sonda Maven, která k rudé planetě dorazila jen několik dnů po ní. A to hned devětkrát. Jistě, srovnání trochu kulhá. Maven byla větší, bylo na ní víc vědeckých přístrojů a mzdové náklady v Americe jsou výrazně vyšší. Přesto je indický počin pozoruhodný. Indie je první rozvojovou zemí, která se cílevědomě tlačí mezi kosmické velmoci a připravuje pilotované lety.

Sondu vymaloval Nesnad. Info o licenci CC

Levně létá i Orbital ATK. Obě společnosti se snaží stlačit náklady. Někdy stačí prostý nápad – jako v případě nosné rakety pro opakované použití. Kdo by chtěl sešrotovat auto po každé jízdě nebo letadlo po každém letu? Proč tedy vyhazovat raketu, řekli si ve SpaceX a letos v březnu se společnosti povedl start s repasovanou raketou. Náklady na vzlet rakety Falcon vyčíslila firma na 62 milionů dolarů. Použitím repasovaných raket je sníží o třetinu, k hranici 40 milionů.

Klondike na asteroidech

Nakonec zpět ke komerci. Patří se připomenout, že byznysmeny lákají do vesmíru nejen ideály a výhodné kontrakty na zásobování ISS nebo vypouštění satelitů, ale také drahé kovy na asteroidech. Pro prospektory to je silný magnet. Vesmír pro ně představuje nekonečný Klondike, zdroj nepředstavitelného bohatství.

Zatímco na Zemi se platinové kovy, ale i zlato a stříbro vyskytují v nízkých koncentracích a jsou obtížně dostupné, na asteroidech je můžete sklízet jako ovoce. Pochopitelně jen tehdy, pokud máte potřebnou techniku a dostanete se na ně.

NASA odhaduje, že v blízkém vesmíru je na 150 asteroidů bohatých na cenné suroviny. Jejich těžbu plánují společnosti Planetary Resources a Deep Space Industries. Americký Kongres jim vyšel vstříc. Před dvěma lety schválil zákon Commercial Space Launch Competitiveness Act. Podle něj si Američané můžou nechat veškerý materiál, který se jim na asteroidech dostane do rukou, a naložit s ním podle svého přání.

Je to zásadní změna přístupu k vlastnickému právu ve vesmíru. Dosud platila zásada, podle níž je vesmír majetkem všech a slouží pouze vědeckému výzkumu.

Banka Goldman Sachs letos v dubnu zaslala investorům zprávu, v níž upozorňuje: „Vesmírná těžba by mohla být realitou dřív, než si myslíme… Její psychologická bariéra je dosud vysoká, zato finanční a technologické bariéry jsou mnohem nižší.“

Nečekejte však horníky z masa a kostí, kteří se lopotí ve skafandrech. Vesmírná těžba bude probíhat za čtvrté průmyslové revoluce. Nerosty vytěží roboti ovládaní z klimatizovaného kanclu na Zemi.

Asteroidy jsou ale také zdrojem vody, ze které se dá získat vodík – raketové palivo. Pokud na nich postavíte čerpací stanice, uděláte důležitý krok k vybudování galaktické infrastruktury. Rozvoj těžby na asteroidech tak může nakopnout vesmírné lety (i ty pilotované) do nové éry.

Nekonečná ekonomika

Rick Tumlinson, ředitel Deep Space Industries, letos v květnu oznámil, že se společnost chystá do roku 2020 vyslat sondu na některý z asteroidů. Pět let poté chce zahájit vesmírnou těžbu. Stejně jako Musk pokládá Tumlinson člověka za „multiplanetární druh“, proto přemýšlí také o „multiplanetární ekonomice“.

„Ti z nás, kteří věří, že osidlování vesmíru je naším cílem a osudem, si uvědomují, že ve vesmíru musíme mít také ekonomiku,“ řekl v rozhovoru pro digitální magazín Ozymandias. Co si pod vesmírnou ekonomikou představit? Meziplanetární cestování, satelity, konstrukci a stavbu raket, vesmírných lodí i sídel na cizích planetách, těžbu nerostů na asteroidech… Prostě nekonečný prostor pro byznys a inovace.

Úvodní fotka ze startu Falcon Heavy: Profimedia

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (9)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Související témata

Elon MuskJeff Bezoskosmické letyvesmír
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo