Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ten, který nespasil svět

Warren Buffett ví, že nejcennější ze všeho je zdraví. Investoval do něj – a byla to možná nejvýnosnější investice, kterou kdy udělal. V příručkách pro budoucí selfmademany se o ní ale přesto nepíše.

Minulý měsíc byl vydražen obraz Leonarda da Vinci Salvador Mundi. Za vyobrazení Ježíše Krista jako spasitele světa dal kupec 400 milionů dolarů. To je u uměleckého díla prodávaného v aukci víc než dvojnásobek dosavadního rekordu. Přes dalších padesát milionů dolarů zaplatí kupující na provizích a poplatcích.

Obraz je přitom silně retušovaný a mnozí odborníci dokonce pochybují, že ho opravdu maloval Leonardo. Jason Farago, kritik listu New York Times, ho popsal jako „mistrný, leč nijak zvlášť význačný religiózní obraz z Lombardie zhruba z počátku 16. století, který dostal pořádně zabrat při restauraci“.


Šejk nechce poklad v nebi

Kupec – mnozí jsou přesvědčeni, že šlo o saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána, jednajícího přes vzdáleného bratrance – zaplatil velmi vysokou cenu za obraz muže, který prý jinému boháči řekl: „Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi.“ Je tedy namístě se ptát: co by někdo s postradatelnými 450 miliony dolarů mohl udělat pro chudé?

Na stránkách neziskovky The Life You Can Save, kterou jsem založil před několika lety, najdete kalkulačku charitativního účinku. Ta vám propočítá, čeho dosáhnete, když věnujete určitou částku některé z charitativních organizací, u kterých je doložitelné, jak efektivně ve světě pomáhají. Podle ní můžete za 450 milionů dolarů vrátit zrak devíti milionům lidí s léčitelnou slepotou nebo vybavit 13 milionů rodin nástroji a dovednostmi, se kterými budou s to vypěstovat o padesát procent víc potravin.

Kdybyste chtěli Ježíšův příkaz brát víc doslova, mohli byste jednoduše peníze rozdat nejchudším rodinám na světě, ať je použijí, jak chtějí. Nezisková organizace Give Directly vyhledá nejpotřebnější rodiny a peníze na ně převede, na své administrativní náklady si odečte jen deset procent.

Pokud máte za to, že lidé, kteří obdrží takovou neočekávanou pomoc, ji utratí za alkohol, hazard nebo prostituci, vězte, že nezávislé hodnocení ukázalo, že to tak není. Peněžní převody Give Directly posilují potravinovou bezpečnost, duševní zdraví a jmění obdarovaných. Za 450 milionů dolarů také můžete koupit 180 milionů moskytiér, což by postačovalo k ochraně 271 milionů lidí před malárií.

(Ve skutečnosti by asi čísla byla poněkud nižší. Kalkulačka charitativního účinku není stavěná na tak velké sumy, a nebere proto v úvahu, že jakmile budou uspokojeny potřeby těch, k nimž je nejsnazší se dostat, náklady vzrostou.)

Za hranicí

Když se člověk rozhodne koupit si raději Spasitele světa než vrátit zrak devíti milionům lidí, co to říká o jeho hodnotách? Jedna věc je zřejmá: na druhých mu moc nezáleží. Ať má on sám, jeho rodina a přátelé z pohledu na obraz sebevětší potěšení, stěží to lze srovnávat s přínosem, jaký má navrácení zraku jedinému člověku, natož milionům lidí.

Většina z nás přikládá, ať právem či neprávem, mnohem větší váhu svým vlastním zájmům a zájmům svých dětí a dalších blízkých příbuzných a přátel, oproti zájmům ostatních. Čím vzdálenější a odlišnější druzí jsou, tím vyšší míru odpočtu v praxi uplatňujeme.

Existuje ovšem hranice, na níž už je tato diskontní sazba tak vysoká a k zájmům ostatních se přistupuje s takovou lhostejností, že je třeba říct ne, to zašlo příliš daleko. Lze polemizovat, jestli jsou nejmovitější lidé automaticky na špatné straně této hranice. Za nesporné ale považuji, že cenit si víc vlastnictví jednoho obrazu ,než toho, že několik milonů lidí může vidět, je rozhodně za hranicí.

Perfektní dárek: pro sebe a ještě pro někoho

Roční předplatné časopisu FINMAG: 1+1 ZDARMA

Hledáte chytrý vánoční dárek? Udělejte radost sami sobě a zároveň taky někomu, koho máte rádi. 

Objednejte si před Vánoci roční předplatné Finmagu a my vám přidáme druhé zdarma jako dárek. Za 294 korun radost na celý rok. Vlastně – dvě radosti.

Nejlepší Buffettova investice

Legendární investor Warren Buffett se v roce 2006 zavázal věnovat většinu svého bohatství, kolem 30 miliard dolarů, Nadaci Billa a Melindy Gatesových na pomoc lidem v krajní chudobě. Tento dar – největší jednotlivý dar, který kdo kdy komu na cokoli dal – zdvojnásobil prostředky nadace. K desátému výročí Buffettova závazku jej Gatesovi nedávno informovali, co nadace během deseti let společně s dalšími organizacemi dokázala udělat pro zlepšení globálního zdraví.

Bill a Melinda Gatesovi zdůrazňují číslo 122 milionů. Právě tolik dětských životů bylo od roku 1990 zachráněno postupným snižováním míry dětské úmrtnosti. Jinými slovy, kdyby míra dětské úmrtnosti zůstala od roku 1990 do současnosti konstantní, zemřelo by o 122 milionů dětí víc, než kolik během uvedeného období skutečně zemřelo.

Zřejmě největším příspěvkem, kterým se nadace manželů Gatesových na poklesu podílela, bylo vyčlenění 750 milionů dolarů na zřízení Globální aliance pro vakcíny a imunizaci (dnes známou jako Gavi, vakcinační aliance), iniciativy veřejného a soukromého sektoru, která spolupracuje s vládami a agenturami OSN na zlepšování míry proočkovanosti v chudých zemích a podpoře rozvoje nových vakcín. V současnosti základní vakcíny dostává 86 procent dětí na světě – podíl nikdy nebyl vyšší.

Gatesovi tvrdí, že každý dolar vynaložený na imunizaci dětí přináší 44 dolarů v hospodářském užitku, mimo jiné v penězích, o něž by rodiny jinak přišly, když dítě onemocní a rodič nemůže pracovat. Buffettův příspěvek na očkování je možná nejlepší investice, jakou kdy udělal.

Co myslíte, že člověku přinese víc štěstí? Vlastnictví obrazu, i kdyby se jednalo o nejúchvatnější malbu na světě, anebo vědomí, že jste milionům dětí zajistili zdraví a současně spasili životy a ekonomicky prospěli rodinám? Zdravý rozum i psychologický výzkum říkají, že vlastnictví obrazu to není.

Z angličtiny pro Finmag přeložil David Daduč

Copyright: Project Syndicate, 2017, www.project-syndicate.org

Peter Singer

Peter Singer

Peter Singer je profesorem bioetiky na Princetonské univerzitě a čestným profesorem Melbournské univerzity. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Animal Liberation, The Life You Can Save, The Most Good You Can Do a nejnověji... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 20. 12. 2017 09:15

Už přece dávno víme, že Singer je další dobroser, který ví jak nejlépe naložit s penězi jiných. To bude finmag překládat každý jeho výplod? Ve zdejším článku CHARITA ANO. ALE ZODPOVĚDNĚ z 19. 12. 2017 Ted Leichterman shrnul Singerovo kriteria takto: "maximalizovat globální blaho na základě ověřitelné nákladové efektivity" nejlépe pak na základě "vědeckých důkazů".

Co to proboha je to "globální blaho"? No, ve finmagu mají jasno. Nejlépe to podle nich ví Peter Singer, Dani Rodrik a Lomborg, jejichž hlásnou troubou se finmag stal po Kašpárkově nástupu.

Mám pro vás kvíz. Najděte pět rozdílů mezi "vědecky stanoveným globálním blahem" a vědeckým komunismem, který se učil jako hlavní ideologie na vysokých školách před rokem 1990.

Jediný rozdíl je podle mne v tom, že dnešní dobroserové ZATÍM nehlásají násilné odebrání bohatství bohatým za účelem dosažení globálního blaha. I když Chiara Cordelli v již citovaném článku říká, že "bohatství je společenským dluhem, KTERÝ MUSÍ BÝT BEZVÝHRADNĚ SPLACEN". To už jsme zpět u Komunistického manifestu a tedy třídního boje a násilí. Tedy my ne, finmag.

+29
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK