Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

USA a Turecko. Kvůli Gülenovi si navzájem zatrhli víza

Irena Menšíková
Irena Menšíková
24. 10. 2017

Před vstupem na americkou ambasádu v Ankaře stále svítí tabule Vítejte na velvyslanectví USA. Obvyklé fronty se před ním ale netvoří. Třetím týdnem totiž nevydává víza. Je to reakce na zatčení zaměstnance amerického konzulátu v Istanbulu, kterého Turci podezřívají z napojení na Fethullaha Gülena, údajného strůjce loňského pokusu o puč.

USA a Turecko. Kvůli Gülenovi si navzájem zatrhli víza

Metin Topuz, zaměstnanec konzulátu USA tureckého původu, byl obviněn ze špionáže a „pokusu o svrhnutí turecké vlády a státních institucí“. Ambasáda Spojených států v Ankaře vydala v reakci na jeho zatčení prohlášení, ve kterém oznamuje, že nedávné události ji donutily „přehodnotit závazky turecké vlády vůči zajištění bezpečnosti americké mise a personálu v Turecku“. Velvyslanectví Turecka ve Washingtonu na sebe nenechalo čekat a zareagovalo jen o pár hodin později podobným vyjádřením. 

Ani první, ani jediný

Metin Topuz není první Američan a ani první zaměstnanec americké ambasády, kterého Turecko zadrželo. V květnu letošního roku byl zatčen překladatel na konzulátu ve městě Adana. Už před rokem byl zatčen evangelický pastor Andrew Brunson, žijící v zemi více než 23 let, který byl obviněn ze špionáže a vazeb na Gülena. Ve vazbě je také fyzik NASA, Serkan Golge, turecko-americký občan, taktéž obviněn z napojení na islámského klerika.

Pro víza do zahraničí

Ambasáda USA tak na nějaký čas přestala vydávat všechny typy víz, kromě těch imigračních. Podle dosluhujícího amerického velvyslance Johna R. Basse ale nejde o úplný zákaz víz. Turci je stále získat můžou, jenom si je musí pořídit jinde, než na území Turecka. Teoreticky proto „stačí“ vycestovat a o víza požádat na zahraniční americké ambasádě nebo konzulátu. Turci, kteří už mají platná víza v pasu, můžou do USA cestovat jako dosud.

Podle Basse jde především o to, aby se minimalizoval počet návštěvníků ambasády a konzulátu USA v Turecku. Alespoň prozatím. Pozastavení vydávání víz se dotkne zejména byznysmenů, turistů nebo studentů, nevydávají se ale ani speciální víza, jako víz pro novináře či diplomaty. 

A jak vypadají omezení na druhé straně? Američané při cestách do Turecka nejčastěji využívají e-visa systém nebo si víza pořizují na letišti po příletu. Obě tyto možnosti ale Turecko zatrhlo. Američtí cestovatelé by měli mít možnost získat víza na turecké ambasádě nebo konzulátech.

Gülen, Rusko, Kurdové

Zadržením konzulárního zaměstnance eskalovalo napětí, které mezi oběma státy už delší dobu panuje. Turecku vadí americká podpora kurdských bojovníků v Sýrii, považuje je za teroristy, stále požaduje vydání klerika Gülena ze Spojených států. Američanům se zase nelíbí turecká náklonnost k Rusku v syrské válce. Nový rozměr jí Turecko dalo v září, kdy s Ruskem podepsalo smlouvu o koupi systému protiraketové obrany, který je nekompatibilní se systémy NATO. Nejen USA vnímají u člena Severoatlantické aliance takový krok jako provokaci.

Když byl prezidentem Spojených států ještě Obama, vzájemná nevraživost mezi USA a Tureckem nebyla nic neobvyklého. Po zvolení Trumpa si ale Erdoğan představoval výrazné zlepšení. I proto, že současný americký prezident v minulosti nazval Erdoğana svým přítelem a důrazným bojovníkem proti terorismu. Trump byl také jedním z velmi mála světových lídrů, kteří tureckému prezidentovi pogratulovali k výsledku dubnového referenda, které výrazně posílilo jeho pravomoci.

Pořádek si umíme udělat. Nejen doma

Zatěžkávací zkoušce byly vzájemné vztahy podrobeny taky v květnu tohoto roku, kdy při návštěvě tureckého prezidenta ve Washingtonu Erdoğanovi bodyguardi zbili prokurdské protestující před tureckým velvyslanectvím. Videozáznamy ukazují, jak Erdoğan celé události přihlížel z auta.

Ministerstvo zahraničí USA jednání osobních strážců důrazně odsoudilo. Turecká vláda zareagovala prohlášením, že USA nedokázaly adekvátně zajistit bezpečí pro Erdoğana, a také, že protestující provokovali turecko-americké občany, kteří přišli „v poklidu“ přivítat tureckého prezidenta. Kvůli incidentu bylo obžalováno celkem 19 lidí, z toho 15 tureckých strážců. První skupina byla obžalována už v červnu a poslední tři osoby o dva měsíce později. Obžalovaným hrozí až 15 let vězení. Turecké ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, ve kterém důrazně protestuje proti tomu, že „soudce vznesl zaujatou obžalobu“.

Turecko bylo po desítky let důležitým spojencem USA. Díky své poloze tvoří křižovatku mezi Evropou, Blízkým východem a Ruskem. V posledních týdnech se ale vzájemný vztah dostává z předchozího ochlazení na úplný bod mrazu. Zatčením konzulárního zaměstnance pravděpodobně Spojeným státům došla trpělivost.

Jak uvedl Bass, turecké úřady se ani neobtěžovaly oznámit Washingtonu, proč byl Topuz zadržen, zároveň mu údajně znemožnily přístup k advokátovi. Na oficiálním videu Bass také pronesl, že zadržení Topuze vyvolalo na straně USA otázky, zda se nejde o snahu narušit vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi.

„Bass pro mě není reprezentant USA“

Prezident Erdoğan zareagoval okamžitě prohlášením, že Basse nepovažuje za zástupce USA. „Nerozumíme tomu, proč Spojené státy ohrožují vztah se strategickým partnerem, jako je Turecko, kvůli nezodpovědnému velvyslanci. Nemůžeme to akceptovat,“ uvedl turecký prezident v Ankaře podle informací CNN. John Bass sloužil jako velvyslanec USA v Turecku od roku 2014, letos v létě ho Trump jmenoval velvyslancem v Afghánistánu.

Komplikace pro byznys

Na pozastavení vízových služeb zareagovaly i Turecké aerolinky (Turkish airlines). Tureckým i americkým občanům vrátí peníze za všechny nevyužité nebo částečné využité lety na nadcházející období. Zároveň umožní prodloužit platnost letenek až do 31. října bez dodatečných poplatků. Pravděpodobně se tak snaží uklidnit investory, dokud se americko-turecká vízová přestřelka nevyřeší. 

Reakce tureckých občanů na přerušení vydávání víz se různí. Najdou se i takové jako holičství, které si na dveře vylepilo ceduli Američany nestříháme. Většina lidí ale doufá, že krize brzo pomine. Po brzkém obnovení vydávání víz touží například jednatřicetiletý Serdar, který má naplánovaný pobyt v USA v polovině prosince. „Můžu sice odletět na Kypr a o vízum požádat tam, jak mi ho ale pošlou do Ankary? Musel bych tam letět znovu, nemám ani tolik dovolené. Nehledě na to, že jde o spoustu výdajů navíc. Cestu do Států mám naplánovanou a domluvenou několik týdnů, doufám proto, že se to ještě uklidní a o víza budu moct požádat přímo v Turecku,“ odpovídá Serdar na dotaz, jak mu současná situace komplikuje plány.

Kdy vízová roztržka skončí, se zatím říct nedá. Bývalý velvyslanec Bass na videu tvrdí, že až ve chvíli, kdy si Spojené státy budou jisté, že je jejich mise v Turecku v bezpečí. Záleží proto zejména na tom, jak si to vlády obou zemí v následujících dnech a týdnech vyříkají. Vzhledem k tomu, že na rozlučku Basse s Tureckem, kterou pořádal předminulou sobotu, nedorazil žádný zástupce turecké vlády ani opozičních stran, to může trvat velmi dlouho.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Irena Menšíková

Irena Menšíková

Novinářka a copywriterka na volné noze, mimo jiné psala pro Forbes nebo Deník N. Věnuje se Turecku, zejména vnitrostátním tématům a svobodě médií. Žije v Ankaře.

Související témata

recep erdoganSpojené státy americkéTurecko
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo