Turek z opice rozhodně není

Evoluce je prý diskutabilní, kontroverzní, složitá. Tedy podle tureckého Úřadu pro vzdělávání, který má na starost přípravu školních osnov; ve videu na webu tureckého ministerstva školství v tomto duchu promlouvá jeho předseda Alpaslan Durmuş. Říká, že „studenti nemají potřebné vědecké vzdělání a kontext, aby pochopili složitou debatu o evoluci“. Také turecký ministr školství İsmet Yılmaz má za to, že evoluce nad úroveň chápání žáků.

Turecko se vyškrtnutím evoluce řadí k zemím, jako je Saúdská Arábie nebo Pákistán, které evoluční teorii na základních školách nevyučují a vědě nadřazují Korán. Evoluce je v muslimském světě obecně kontroverzní téma. Zajímavé ovšem je, že třeba v Íránské islámské republice se o evoluci mluví už v páté třídě, aniž by se nějak zpochybňovala její vědeckost nebo schopnost dětí pochopit ji.

Urážka dětí

Jako jeden z prvních se proti rozhodnutí vymazat evoluci ozval člen opoziční Republikánské lidové strany (CHP), Mustafa Balbay. Prohlášení, že evoluce je příliš náročné téma, podle něj uráží turecké studenty. „Dáte osmnáctiletým lidem právo volit, ale upřete jim nárok naučit se o evoluci? Je to úzkoprsé a ignorantské,“ řekl podle deníku The Independent Balbay.

Kritický je i profesor astrofyziky a předseda turecké Akademie věd (Bilim Akademisi) Ali Alpar. „Z osnov se vyškrtávají znalosti, které jsou založené na důkazech, kvůli ideologii, která na důkazech založená není. To, že ze školních osnov zmizí věda a důraz na důkazy, mě znepokojuje nejen jako vědce, ale i jako občana, který se bojí o demokracii,“ odpovídá Alpar na otázku, jaký je jeho názor na zmizení evoluce ze škol. Ani on si nemyslí, že je na výuce a pochopení principů evoluce něco složitého.

Čtrnáctiletý Görkem letos nastoupí do deváté třídy. To je ročník, ve kterém se dřív turečtí žáci s evolucí ve škole potkávali poprvně. Už prý o vývojové teorii něco slyšel a rád by věděl víc: „Vadí mi, že ji z osnov vyškrtli, rád bych se o ní učil,“ odpovídá mi Görkem, když se ho ptám, jestli ví, o čem je řeč.

Džihád je láska k národu

Osnovy, které zářím letošního roku vcházejí v platnost, také ukládají náboženským školám imam hatip, aby vyučovaly džihád jako formu vlastenectví. „Je naší povinností napravit špatné mínění o džihádu. Jeho skutečný význam je láska ke svému národu. Hodiny o islámském právu a základní náboženská výuka se proto na toto téma zaměří,“ oznámil ministr školství Yılmaz novinářům. Džihád se obvykle překládá jako „svatá válka“ a většinou je chápán jako svatá válka proti nepřátelům islámu. Muslimští učenci ale zdůrazňují, že v obsahu pojmu džihád je také osobní, spirituální boj vůči hříchu.

Bývalý akademik a učitel politologie Barış Ünlü soudí, že konec evoluce ve školách je krokem k další islamizaci země, Erdoğan ostatně v minulosti prohlásil, že chce vychovat zbožnou generaci. „Politický islám se na rozdíl od katolické církve nedokázal tváří v tvář evoluci reformovat. Problém jeho příznivců je, že evoluce není idea, ale fakt. A oni nedokážou bojovat s fakty pomocí civilizovaných argumentů. Tak místo toho zcenzurují vědomosti,“ říká Ünlü, který dlouhá léta působil na Ankarské univerzitě, o místo přišel při perzekucích, které následovaly po loňském pokusu o puč. Kromě něj přišel také o pas, takže se nedostane ze země, a kvůli nálepce „vyhozeného po puči“ ho podle jeho slov nikdo nezaměstná.

Děkujeme, pane prezidente

Erdoğanova snaha vtáhnout náboženství do veřejného a politického dění má ale také nadšené zastánce. Konzervativní muslimové oceňují, že už se na ně nikdo nedívá „svrchu“ pro jejich náboženské založení. Naopak oni teď mají navrch nad sekulárními Turky.

Propast mezi konzervativními a sekulárními Turky je stará jako moderní Turecko samo. Po západních reformách Mustafy Kemala Atatürka ve 20. letech 20. století ovšem „vládla“ světská elita, nábožensky založení občané byli vytlačováni na okraj. Dokud v roce 2002 nenastoupila k moci Erdoğanova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Erdoğanovi jeho odpůrci vyčítají, že se snaží zemi zbavit dědictví otce-zakladatele Atatürka, který prosazoval přísně sekulární stát. Od začátku 21. století Turecku dominují konzervativní, kteří mu právě za to tleskají a například vyloučení evoluce z osnov si velmi pochvalují. „Děkuji naší vládě, že brání mládež před touto ztrouchnivělou a absurdní teorií. Není nic přirozenějšího než evoluci z národních osnov vyškrtnout,“ píše například jeden z diskutujících na Facebooku pod článkem o změnách ve školství.

Rozhodnutí nevyučovat v devátých třídách evoluci je sice definitivní, předseda Akademie věd Ali Alpar se ale domnívá, že někteří učitelé budou v její výuce pokračovat. „V Turecku existují organizace, které se věnují vyučování evoluce mimo školu. Myslím si, že pár učitelů se rozhodne o evoluci učit i v klasických hodinách. Vystavují se ale velkému riziku.“