Šelma v čele jordánské pivní revoluce

V Jordánsku sálá léto, teploty se pohybují okolo čtyřicítky. Yazan Karadsheh se nejraději chladí popíjením piva blonde ale nebo kristalweizen z vlastního pivovaru. Blonde ale patří mezi jeho vlajkové lodi a žízniví zákazníci Carakale po něm sahají vůbec nejčastěji. Kristalweizen je filtrovaná verze pšeničného piva, v níž se mísí chuť koření, banánu a čerstvě upečeného chleba. Pro zimní období má pivovar Carakale připravené další druhy piv. Karadshehův oblíbený je třeba coffee porter, do kterého přidávají datlovou melasu. Datle získávají přímo z jordánských plantáží. 

Pivní superkočka

Jméno jordánského pivovaru tvoří dvě slova. Karakal je kočkovitá šelma, která trochu připomíná našeho rysa, žije v Africe a jihozápadní Asii. V Jordánsku jde o ohrožený druh. Yazan Karadsheh si ji oblíbil a udělal z ní ‚tvář‘ značky. Jen jí přidali křídla, aby „vypadala jako superhrdina“. Zároveň se v Carakale skrývá slovo ale – tedy jeden z druhů piva, na které se první jordánský minipivovar specializuje. 

Pivo začal pít v Americe

Jeden ze dvou cílů, které si Yazan stanovil na začátku svého podnikání, byl vybudovat jordánskou pivní kulturu. A jak sám říká, konečně mu pivo v Jordánsku chutná. „Pivo jsem začal pít až jako student ve Spojených státech. Když jsem vyrůstal v Jordánsku, nechutnalo mi, měli jsme tu jen vodnaté ležáky, které se nedaly pít,“ říká. V USA žil v Coloradu, které je, jak podotýká, pro milovníky piva ráj. „Najdete tam spoustu řemeslných pivovarů, v obchodech si můžete vybrat ze stovek až tisíců nejrůznějších druhů piv. Já jsem poprvé ochutnal jantarový ale New Belgium a do piva se zamiloval,“ vzpomíná Karadsheh, kdy začala jeho láska k pivu. Od té doby objevoval nové příchuti a druhy. „Je to jako pití vína, ale lepší, protože existuje obrovské množství nejrůznějších typů piva a kombinací, které s ním můžete vytvořit,“ dodává.

V Coloradu také přišel první impulz, který ho postrčil k otevření pivovaru v rodném Jordánsku. „V knihkupectví jsem narazil na World Beer Book, encyklopedii světových piv. Chtěl jsem si přečíst něco o jordánském pivu. Na pivní mapě jsem ale Jordánsko vůbec nenašel. Když jsem pátral dál, zjistil jsem, že to pivo, které jsem považoval za jordánské, je ve skutečnosti nizozemské. V tu chvíli jsem si řekl, že si Jordánsko zaslouží vlastní pivo, svou vlastní pivní identitu,“ vysvětluje.

Volal táta, jestli postavíme pivovar

Yazan byl v pravý čas na pravém místě. V Coloradu měl možnost nastoupit na magisterský program pivovarnictví. Jako prerekvizita mu „stačil“ inženýrský titul z předchozích studií. Po absolvování programu sbíral zkušenosti v několika malých pivovarech. A jednoho dne zazvonil telefon. Otec. „Zeptal se mě, jestli jsem připravený vrátit se do Jordánska a otevřít s ním řemeslný pivovar. Tak jsem se ho zeptal, jestli je připravený na pořádnou investici,“ směje se Yazan.

Yazan Karadsheh se v roce 2009 vrací do Jordánska a hned začíná pracovat na získání licencí. „Trvalo to skoro tři roky, nakonec nám pomohl známý, který měl kontakty ve vládě, jinak bychom se možná nedočkali,“ říká. „Celkově to bylo náročné. Než jsme dali pivovar dohromady, než jsme našli vhodné místo, nakoupili potřebné přístroje… Když to srovnám se zkušeností v USA, založit pivovar v Jordánsku je velmi těžké. A stejně tak i provozovat ho. Vyžaduje to hodně trpělivosti, tvrdé práce a také notnou dávku štěstí,“ vysvětluje Karadsheh.

Aby mohli být pyšní na něco, co je naše

Náročné bylo také přesvědčit jordánské konzumenty, aby se ze světlých ležáků přeorientovali na nezvyklé druhy piv. „Myslím, že se nám to povedlo,“ hodnotí Yazan s odstupem první část mise. „Před lety lidi v Jordánsku u piva zajímala jenom značka, i když byly všechno skoro identické přesycené žluté ležáky, lišily se jen tím názvem. Když se naše pivo poprvé objevilo v hospodách, zákazníci si stejně vždycky poručili ‚to normální pivo‘. Jejich chuti a návyky se nám ale podařilo časem změnit. Když teď občas poslouchám, o čem si v hospodě povídají, slyším, jak říkají ‚já mám rád blond ale, vyzkoušel jsi jejich porter?‘, mám z toho obrovskou radost,“ říká Yazan a z jeho hlasu je cítit hrdost na to, co se jim s otcem podařilo dokázat. „Je to pro mě ohromná satisfakce, že lidé začínají pivu rozumět. Několikrát se mi stalo, že se mě v hospodě zeptali, jestli už jsem ochutnal pivo od Carakale. Říkám, že jsem pivovar s tátou založil. Následovala spousta objímání a gratulací,“ usmívá se. „Každý chce, aby se jeho země pohybovala lepším směrem a vyvíjela se. Pro mě jediná věc, jak tomu můžu pomoct, je změnit aspoň malou trošku, skrze pivo. Podílet se na vytváření pivní kultury v Jordánsku, aby místní mohli být pyšní na něco, co je naše.“

Do světa

Vytvořit pivní kulturu v Jordánsku se Karadshehům povedlo. Můžou se soustředit na druhý cíl, který pro Carakale vytyčili. Stát se prvním mezinárodně uznávaným jordánským pivem. Veškerou svou pozornost proto nyní Yazan Karadsheh upírá na export.

„Každou chvíli začneme vyvážet pivo do Spojených států. Carakale bude v New Yorku, Washingtonu DC a v Kalifornii. V plánu je i export do Libanonu a rádi bychom svoje piva dostali i do Evropy, ale to až časem,“ objasňuje.

Další plány do budoucna? „Rád bych otevřel Carakale restaurace a pomohl propojit na jordánském trhu pivo s jídlem. Také bych chtěl, aby se Carakale rozšířilo i na další trhy, abychom otevřeli pivovar na jiném místě, třeba ve Státech, nebo v Evropě, možná i v jihovýchodní Asii. Chci otevřít pivovary na nejrůznějších místech, abych mohl cestovat, vařit pivo, potkávat se s novými lidmi a bavit se.“