Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Chtějí Skotové do Evropské unie? Cesta vede přes Malou Británii

Pavel Jégl
Pavel Jégl
27. 3. 2017

Skotská vláda uvažuje o dalším referendu o vystoupení z Velké Británie. Od toho posledního sice uplynulo pramálo času, jenže okolnosti se radikálně změnily s odhlasováním brexitu. Skotům se přitom z Evropské unie příliš nechtělo…

Chtějí Skotové do Evropské unie? Cesta vede přes Malou Británii

Mezi grónskými Eskymáky (Inuity) a Skoty (v gaelštině Albannaichy) je zásadní rozdíl: První jsou spokojeni, že bruselským regulátorům utekli z lopaty, druzí špačkují, že z ní budou muset slézt.

Kdyby se ale politici inspirovali právě Grónskem, mohlo by Skotsko v Evropské unii zůstat – bez Anglie, a přitom pod britskou korunou.

Jeden exit za druhým

Spojené království se chystá na exit z Evropské unie. Premiérka Theresa Mayová ho spustí ve středu. A aby exitů nebylo málo, další chystají Skotové.

Skotská vláda si tento týden chce dát skotským parlamentem schválit druhé referendum o nezávislosti na britské koruně (první bylo v roce 2014). Jako kdyby ostrovní monarchie neměla starostí až nad Victoria Tower.  

Britská premiérka racionálně namítá, že není správné opakovat referendum se stejnou otázkou už po několika letech. „Politika není hra,“ vzkázala skotské vládě.

Jenže argument šéfky skotské vlády Nicole Sturgeonové také nepostrádá logiku: Odhlasováním brexitu se radikálně změnily podmínky. Postavení Skotska se po odchodu z Evropské unie výrazně změní, Skotové ztratí volný přístup na jednotný trh a některé pravomoci z Bruselu se přesunou do Londýna.

Skotové rovněž upozorňují na ekonomické dopady tvrdého brexitu. Studie University Strathclyde předpokládá propad hrubého domácího produktu Skotska o dvě až pět procent a ztrátu 30 tisíc až 80 tisíc pracovních míst.

Skotská vláda navrhuje referendum o odchodu ze Spojeného království na přelom roků 2018 a 2019, tedy na dobu, kdy brexit ještě nebude završen. Mayová nechce o návrzích na další skotský plebiscit slyšet dřív, než bude Británie z Evropské unie venku – jeden exit stačí. Skotové ale dokážou být neodbytní.

Takže nějaké „smart“ řešení? Co kdyby britská monarchie nakrásně vystoupila z Evropské unie a Skotsko zůstalo jak v Unii, tak pod britskou korunou?

Pravda, vypadá to jako nesmysl. Avšak obdobný „nesmysl“ už v Evropské unii funguje. Je jím Dánské království. Dánsko je v Evropské unii, zatímco další části monarchie – Grónsko a Faerské ostrovy – stojí mimo ní.

Eskymácký obrat

Skotové i grónští Eskymáci se dostali do sjednocené Evropy ve stejném roce – 1973. Ti druzí, obývající ostrov u břehů Ameriky, ke svému členství přišli jako slepý k houslím. V bruselské Evropě se ocitli jako součást dánské monarchie.

Dostávali pěkné dotace, zato museli dodržovat evropské rybolovné kvóty. Co víc ve svých pobřežních vodách byli nuceni strpět evropské rybáře. A tak si Gróňané v roce 1982 odhlasovali „grónxit“ a vláda v Kodani jim do tří let vyjednala „propustku“ z Bruselu.

Dnes má Grónsko postavení zámořského území a je s Evropskou unií v celní unii, může tedy čerpat ze strukturálních fondů. Nemá sice nárok na pravidelné platby z Evropského rozvojového fondu, zato pobírá štědré dotace od vlády v Kodani, protože zůstalo pod korunou královny Markéty II. Co víc, z Bruselu dostává finanční kompenzace za to, že rybářům z unijních zemí povoluje lovit ve svých výsostných vodách.

Pokud Evropané před třemi desítkami let respektovali vůli Eskymáků, mohli by tedy ctít vůli Skotů, kteří loni v referendu hlasovali za členství v Unii přesvědčivým poměrem hlasů 62 ku 38. Za tuto alternativu se přimlouvá třeba dánský akademik Ulrik Pram Gad.

Unie v Unii

Chystaný brexit bude vlastně odchodem jedné unie z druhé. Spojené království (obdobně jako Dánské království) je unií složenou z Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. Britská vláda by se tedy mohla pokusit pro Skoty vyjednat zvláštní status, obdobně jako Dánové pro Grónsko, jen zrcadlově obrácený. Mohla by tak potlačit jejich choutky na odchod z monarchie.

Spokojena by byla i královna Alžběta II. Nemusela by se strachovat, že ji Skotové připraví o její oblíbené letní sídlo – skotský Balmoral.

Jistě, byla by to další komplikace v komplikovaném brexitu. Vyjednat zvláštní režim pro pětimilionové Skotsko (a případně dvoumilionové Severní Irsko, které také hlasovalo proti odchodu z EU) by bylo přece jen svízelnější, než exit vzdáleného ostrova obývaného šedesátitisícovou populací. Zejména v případě, kdy se britská vláda rozhodla pro tvrdý brexit – bez celní unie se sedmadvacítkou.

Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by zvláštní status pro Skotsko našel v Londýně pochopení. Mayová a spol. jsou přesvědčeni, že ustojí jak tvrdý brexit, tak unii se Skoty.

Kde berou jistotu? Průzkumy ukazují, že poměr hlasů pro odchod z monarchie a pro setrvání v ní je teď ve Skotsku fifty-fifty.

Monsieur brexit je proti

Skotové by ale neměli vyhráno ani v případě, že by britská vláda vyměkla a navrhla pro ně pokračování v unii. Musela by překonat odpor Španělů a Francouzů.

Španělská vláda se bojí, že by Skotové povzbudili Katalánce, kteří kromě referenda o nezávislosti požadují zastoupení v Bruselu. „Když opustí Unii Británie, musí ji opustit i Skotsko,“ opakuje španělský premiér Mariano Rajoy.

Francouzi se zase nechtějí podílet na záchraně britské jednoty, jejich cílem je exemplárně vytrestat Británii (i se Skoty). „Oni (Britové) chtějí odejít a nechtějí zaplatit nic. To přece není možné!“ dal se slyšet prezident François Hollande. Za šéfa unijních vyjednavačů s Brity prosadil svého člověka, Michela Barniera. A „monsieur brexit“ už avizoval, že účet, který Britové (včetně Skotů) dostanou při odchodu, bude v rozmezí 40 až 60 miliard eur (890 až 1350 miliard korun).

Takže sumarizováno: Naděje na Skotsko ve dvou uniích je malá až mizivá. Skotové z bruselské Evropy podle všeho vypadnou, a pokud se do ní vrátí, tak nejspíš přes Malou Británii – po brexitu, po kterém bude následovat další referendum o skotské samostatnosti.

Ačkoli, v politice se ději neuvěřitelné věci, možné je skoro všechno a brexit je teprve na začátku.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo