Stáž může být klíč k první práci. Vydá se na ni jen zlomek mladých

K největším bariérám, se kterými se mladí lidé v Česku při hledání zaměstnání setkávají, patří nedostatečná praxe praxe. Například v průzkumu Kooperace 2015 zmiňovali nezaměstnaní do 25 let chybějící pracovní zkušenost jako hlavní příčinu, toho, proč se jim nepovedlo najít místo. Ten samý průzkum ale ukazuje, že do stáží ve firmách se jich zapojila jen hrstka.

Můžou si tedy za potíže se sháněním práce sami?

Chybí zájem, nebo příležitosti?

Přímo podle průzkumu to vypadá, že ano. Jako nejčastější důvod, proč doposud neabsolvovali žádnou praxi, totiž respondenti uváděli neochotu pracovat zadarmo – což je pro řadu stáží, obzvlášť ve veřejné sféře, poměrně typické. Zaměstnavatel v takovém případě přispívá maximálně na nezbytné náklady jako dojíždění, stravování či ubytování, někdy ani to ne. Stejně tak mladé podle šetření Kooperace 2015 odrazuje, že stáže trvají omezeně, většinou několik týdnů, nanejvýš měsíců.

Zmíněný průzkum ale může být zkreslený – autoři se ptali pouze mladých lidí, kteří byli v té době nezaměstnaní.

Podle Tomáše Ervína Dombrovského, analytika společnosti LMC, která provozuje pracovní portál Jobs.cz, má je ale nízká účast na stážích fakt. Kořeny má ale jinde. Stáží je míň než těch, kteří na ně chtějí. „Na našem portálu vidíme, že stáží je málo, a proto je absolvuje jen zlomek mladých. Není dost příležitostí,“ kritizuje. V roce 2015 bylo mezi všemi 142 tisíci nabídek práce na Jobs.cz jen 2400 nabídek stáží, praxí a trainee programů.

Průzkum LMC z roku 2016 zároveň ukazuje, že při studiu si praxi v oboru aktivně hledalo 82,5 procenta mladých Čechů. „Z toho 30 procent tvrdilo, že nabídek bylo celkem dost, 46 procent uvedlo, že to bylo hodně těžké, a zbytek, že nabídky prostě nejsou,“ dodává Dombrovský.

O stáže mají podle něj zájem hlavně studenti ekonomických a humanitních oborů. „Vnímají, že to budou mít těžší, pokud oborovou praxi nezískají. Takže když se objeví nabídka stáží třeba v bankách nebo ve finančních institucích, jsou po tom docela lační,“ vysvětluje. O absolventy technických škol se naopak „perou“ spíše firmy a leckdy si je „rozebírají“ už během studia.

Stáže pro (některé) mladé

Že je v Česku ochotných vyrazit na stáž více mladých, než na které se skutečně dostane, potvrzují i statistiky Fondu dalšího vzdělávání (FDV). Ten od roku 2012 postupně zorganizoval šest projektů stáží – aktuálně běží Vzdělávání praxí pro zvýšení zaměstnatelnosti, kam se mohou hlásit například lidé na rodičovské dovolené nebo po návratu z ní, a Cesta k uplatnění na trhu práce, určená pro studenty posledních ročníků středních a vysokých škol.

„Zájem je značný, během necelých pěti let se realizovalo přibližně 11 500 stáží,“ uvádí koordinátorka FDV Alice Fialová. Na jednu stáž podle ní připadají v průměru dva zájemci, třeba do projektu Stáže pro mladé 2, který skončil na podzim 2015, se ale hlásilo 11 889 osob a na stáž jich bylo vybráno jen 2930. Všichni stážisté přitom pracují zdarma, proplacené mají jen základní náklady.

Velký hlad po stážích panuje i v soukromém sektoru. Například do poradenské společnosti KPMG se na ně hlásí zhruba pětkrát více zájemců, než je volných míst. Do farmaceutické skupiny MSD se podle Aktuálně.cz každého čtvrt roku snaží dostat deset až dvanáct uchazečů, ze kterých uspějí nejvýše tři.

Malý zájem o cizinu?

Podobně nízkou účast jako na stážích „doma“ měli nezaměstnaní mladí podle šetření Kooperace 2015 i v případě, že šlo o stáže v zahraničí. Těch se v daném roce zúčastnila jen dvě procenta z nich. Samotní respondenti přitom ani tentokrát nezmínili jako hlavní překážku nedostatek příležitostí. Za větší problém označovali jazykovou bariéru.

I tady ale snadno najdeme případy, kdy mladé brzdí právě omezený počet míst. Typicky jde o Evropské instituce. Například do Evropské komise poslalo přihlášku na období od října 2016 celkem 18 455 uchazečů, vypsaných míst však bylo jen 650. Konkrétně z České republiky se o stáž v komisi ucházelo 158 osob a uspělo jich 14, tedy každý jedenáctý.

Šance na vysoké?

Že zahraniční zkušenost mohou získat jen někteří, je patrné i z výročních zpráv vysokých škol. Například Masarykova univerzita v Brně nabízela místa pro 13 procent studenů. Vysoká škola ekonomická v Praze vyslala v roce 2015 na studijní či pracovní pobyty do zahraničí 1057 ze všech svých 16 761 posluchačů – tedy 6,3 procenta, na Karlově univerzitě jelo do zahraničí na déle než měsíc 3,4 procenta studentů.

Zatímco někde kapacita evidentně nestačí poptávce, jiné vysoké školy mají problém obsadit i ta místa, která nabízejí. Jak ukazují zkušenosti oslovených škol, víc se na stáže a zahraniční studijní pobyty opět hrnou posluchači humanitních a ekonomických oborů.

„Každý akademický rok nabízíme zhruba 240 míst na studijní pobyty v zahraničí v minimální délce tří měsíců a 70 míst pro absolvování pracovní stáže v minimální délce jeden měsíc. Pravidlem je, že se nám přihlásí více studentů, než kolik můžeme finančně podpořit, a tak vznikají seznamy náhradníků,“ popisuje prorektor pro mezinárodní vztahy Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Pavel Krutil.

Na ČVUT se naopak nepovedlo naplnit ani čtvrtinu volných míst. „Pro rok 2015 až 2016 jsme měli uzavřených 525 smluv na výjezd 1171 studentů. Vyjelo jich 271,“ říká vedoucí tamního oddělení zahraničních vztahů Dana Mrkvičková. Samotnou přihlášku vyplnilo 722 studentů, ne všichni ale splnili potřebné požadavky. Celkem bylo tedy vybráno 464 zájemců, část z nich ale nakonec výjezd zrušila. „Nejmenší zájem je o země jako Bulharsko, Polsko, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Turecko,“ doplňuje Mrkvičková.

Volná místa v dobrovolnictví

Problém najít mladé lidi ochotné vyjet do zahraničí ale nemají jen technické školy. Statistika organizace INEX-SDA ukazuje, že totéž se týká i dobrovolnických aktivit. Například v roce 2016 nabízel INEX-SDA téměř tři tisíce míst na workcampech v cizině. „Obdrželi jsme zhruba 1100 přihlášek, projektů se nakonec zúčastnilo 600 lidí,“ uvádí koordinátorka Jana Koňasová s tím, že okolo 85 procent přihlášek pocházelo právě od studentů. Nejmenší zájem je podle ní o projekty, které trvají déle než dva měsíce. Stejně tak se méně lidí hlásí na sociálně zaměřené projekty, kde je třeba pracovat se seniory nebo s lidmi se znevýhodněním či postižením.

Problém najít dostatek zájemců o stáž má i mezinárodní neziskovka AIESEC. V roce 2015 se dlouhodobých stáží Global Talent zúčastnilo 73 Čechů a dobrovolnických stáží Global Volunteer 195 osob. Podle zástupců českého AIESECU bylo přitom nabídek „několikanásobně více“.