Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Globalizace? Beton a žiletkový drát

Pavel Jégl
Pavel Jégl
13. 2. 2017

Jedenadvacáté století mělo být stoletím globalizovaného, stále propojenějšího a otevřenějšího světa. Předpokládali jsme, že stále víc hranic bude jen symbolických, že se z nich stanou jen čáry na mapách. Jen v Evropě se ale za posledních pár let postavilo přes dvanáct set kilometrů hraničních zábran.

Globalizace? Beton a žiletkový drát

Je to patrné jak v Americe, tak v Evropě – zdí a plotů mezi státy v globálním věku paradoxně přibývá. Dělají ale dobré zdi dobré sousedy?

Lokální obavy o vlastní blahobyt, bezpečí a identitu převažují nad globálními nadějemi na likvidaci propastných nerovností mezi Severem a Jihem. A to po obou stranách severního Atlantiku. Na jedné tak vzniká pevnost Amerika, na druhé pevnost Evropa.

Koho Donald zkasíruje?

Pozornost na sebe strhává projekt zdi na hranici mezi Spojenými státy a Mexikem. Donald Trump ji popisuje přívlastky „velká, krásná a neproniknutelná“. Dá se ale také říct „obludná a pekelně drahá“.

„Nikdo neumí stavět zdi líp než já… a já umím stavět levně,“ zvěstoval Trump ještě před listopadovými volbami publiku v texaském městě Laredo u hranic s Mexikem. Následoval výklad o tom, že Mexičané posílají na sever své nejhorší lidi, násilníky a zločince. Nakonec Trump ujistil: „Přinutím Mexiko, aby za zeď zaplatilo.“

Kolik by ale Mexičané měli platit? Trump pravil, že by zeď zvládl za pakatel – za deset miliard dolarů. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost odhaduje, že stavba vyjde na 21,6 miliardy a projekční společnost Alliance Bernstein počítá s 25 miliardami dolarů.

Bernsteinové kalkulují s tím, že se bude stavět „jen“ tisíc mil (1609 kilometrů) „Trumpovy“ zdi. Hranice USA s Mexikem měří 3460 kilometrů. Na téměř tisíci kilometrech hranice s Mexikem je už vztyčen až šest metrů vysoký ocelový plot, takže Trump spíš hraniční bariéru dostaví, než postaví. No a na zbytku hranice se zeď (za rozumné peníze) postavit nedá – zejména v rozeklaném povodí Ria Grande.

Mexičané ovšem (jaké překvapení!) platit nechtějí a není jisté, jak z nich Donald desítky miliard vymámí. Pro případ, že by mu je nepřihrál Kongres ve Washingtonu, nabízí nábytkářská firma IKEA „dostupnou“ (affordable) konstrukci.

O budovatelském úsilí amerického prezidenta a některých republikánů nicméně pochybovat nelze. Stavět se tedy bude. Stejně jako v Evropě, kde se ploty a zdi na hranicích budují už teď.

Evropa žádnou inspiraci Trumpem nepotřebovala.

Zadrátovaná Evropa

Nahlíženo ze starého kontinentu, je zajímavé, že téměř bez povšimnutí byl v Evropě před dvěma měsíci dostaven prototyp Trumpovy zdi – „Velká zeď ve francouzském přístavu Calais“.

Je z betonových panelů, kilometr dlouhá, čtyři metry vysoká a ohavná. Stojí od poloviny prosince podél britské i francouzské části terminálu a přivaděče. Stála 2,7 milionu eur, zaplatili ji Britové a brání Afričanům naskakovat do kamionů mířících do ostrovní monarchie.

Ještě před začátkem této stavby, loni v létě, mapoval The Economist zdi a ploty na evropských hranicích. Zjistil pro leckoho překvapivou informaci: Na evropských hranicích brzy bude víc bariér než za studené války. Ta doba právě nastává.

Po pádu berlínské zdi v listopadu 1989 se ploty na hranicích stříhaly. V posledních letech se na ně vracejí. Jsou vztyčovány zejména na trasách, po nichž do západní Evropy proudí (anebo by proudit mohli) migranti – nejznámější plot stojí na maďarské hranici se Srbskem. Je 175 kilometrů dlouhý a Maďaři se k němu letos chystají postavit druhou řadu.

V nynějším opevňování hranic je i dějinný paradox. Komunistická vláda v Sofii kdysi vztyčila na bulharské hranici s Tureckem plot, aby udržela své lidi „uvnitř“. Loni na stejném místě plot obnovila, aby se nikdo nedostal „dovnitř“.

Bariéry proti přistěhovalcům nedávno vztyčili také Švédové, Dánové či Norové. Masivní dvojitý plot vysoký šest metrů zakončený ostnatým drátem brání migrantům vstoupit na území Evropské unie ve španělských enklávách Ceuta a Mellila na severu Afriky.

Sečteno, během několika posledních let postavili Evropané za víc než půl miliardy eur přes 1200 kilometrů hraničních bariér. A zábrany se stavějí uprchlíkům do cesty dokonce uvnitř schengenského prostoru.

Hraniční čtení

Reece Jones, profesor geografie z Havajské univerzity, tvrdí ve své knize Násilí na hranicích. Uprchlíci a právo na pohyb, že trend je zřejmý na souši i na moři: stále větší část povrchu planety je podřízena kontrole svrchovaných států, které neustále přicházejí s novými způsoby, jak ohlídat své hranice. Politická rozhodnutí, která k tomu vedla a vedou, přitom byla a jsou depolitizovaná. Jako by hranice neměly alternativu, jako by byly přirozeným, věčným a jediným rozumným uspořádáním věcí.

Z dějin státních hranic

Kriminálníci a trumpisté

Uvažují o nich také Argentinci. Na rozdíl od Evropanů, inspirace Trumpem je u nich zřejmá.  

„Nemůžeme dál umožňovat kriminálníkům, aby si volili Argentinu jako místo pro své zločiny,“ oznámil prezident Mauricio Macri. Nato zpřísnil dekretem podmínky pro pobyt migrantů v zemi a přikázal deportovat ty z nich, kteří mají záznam v trestním rejstříku.

Kromě toho se v argentinském parlamentu začalo debatovat o zdi na hranicích s Bolívií, přes kterou do země, kde většinu tvoří „běloši“ přichází nejvíc „indiánů a mesticů“.

Zeď prosazuje poslanec Alfredo Olmedo ze severní provincie Salta, která sousedí s Bolívií. „Musíme postavit zeď. Stoprocentně souhlasím s Donaldem Trumpem,“ prohlásil.

Bolívijci zařadili Macriho i Olmeda do kategorie trumpistů. „Bratři, prezidenti Latinské Ameriky, nenásledujme imigrační politiku Severu,“ napsal v prohlášení jejich prezident Evo Morales (indián) a vydal příkaz důkladněji prověřovat (bílé) Argentince v Bolívii.

Šťastný soused za zdí

Donald Trump prohlásil, že Mexičané nakonec „budou z té zdi  šťastní“. Že by platilo, čím vyšší plot, tím větší přátelé?

Zatím tomu nic nenasvědčuje. Vztahy mezi USA a Mexikem se vyostřují, schyluje se k obchodní válce. Ani plot mezi Maďarskem a Srbskem sousedské vztahy nevylepšil. Srby pochopitelně štve, že Maďaři vyšperkovali hranici žiletkovým drátem a že se jim teď v zemi hromadí uprchlíci.

Odstraňovat globální nerovnost otevřením hranic nemusí být prozíravé a samotná zeď nebo plot ještě nemusí být překážkou pro obchod nebo cestování. Zato ale může z přátel udělat nepřátele, pokud se na ní nedohodnou. To platí jak v Americe, tak v Evropě.


Žiletkový drát na úvodním obrázku není běžný ilustrační žiletkový drát, ale část velmi skutečných zábran, kterými Maďarsko v říjnu 2015 „zhmotnilo“ zelenou hranici s Chorvatskem. Fotografoval Janossy Gergely / Shutterstock

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo