Prachy v prašanu

U příležitosti dalšího historického úspěchu biatlonistky Gabriely Koukalové odemykáme text věnovaný vzestupu českého biatlonu. Vyšel v listopadovém čísle magazínu Finmag. 

Ruku na srdce. Kdo z vás znal před pěti lety aspoň jednoho biatlonistu? A střih do současnosti. Komu dnes nic neříká jméno Gabriela Soukalová? Úspěšná závodnice se sice provdala za badmintonistu Petra Koukala, takže má o písmenko jiné příjmení, její tvář ale pozná skoro každý.

Koukalová je nejvýraznější postavou sportu, který se za posledních pár let změnil z podívané pro zaryté fandy na zábavu, jejíž obliba v Česku atakuje i dříve neotřesitelné pozice fotbalu a hokeje. Zatímco čeští fotbalisté i hokejisté ustupují ze slávy a zvlášť fotbal se potýká s korupcí, v biatlonu je to naopak. Reprezentace se výsledky propracovala mezi velmoci a biatlon sám si drží pověst čistého sportu, který dělá parta sympatických lidí.

Sponzoři: vyprodáno

Nová sezóna startuje 25. listopadu prvním závodem světového poháru ve švédském Östersundu. Český biatlon do ní vstupuje s rozpočtem, který je o 120 procent vyšší, než byl před pěti lety. Úspěch přináší peníze a pro Český biatlonový svaz to znamená, že má nyní na rok téměř sto milionů korun. Jen pro srovnání: běžecké lyžování má k dispozici zhruba 19 milionů.

Největší nárůst rozpočet zaznamenal díky prostředkům od firem, které chtějí být přes biatlonový úspěch vidět. „Sponzorské peníze tvoří zhruba třetinu rozpočtu, před pěti lety šlo o deset procent,“ říká předseda Českého biatlonového svazu Jiří Hamza. Současní sponzoři spojení s biatlonem se přitom nemusí bát, že by o místo na dresech českých reprezentantů v nejbližší době přišli. Smlouvy se uzavírají na olympijský cyklus, a proto biatlon hlásí: až do roku 2018 máme vyprodáno.

Skladba sponzorů českého biatlonu je různorodá, peníze dávají například značky, které se s tímto sportem tradičně pojí v zahraničí. Generálním partnerem reprezentace je už od roku 2012 německý výrobce topné techniky Viessmann, který byl za dlouhodobou podporu české reprezentace odměněn kromě jiného tím, že jeho logo nosí závodníci na nejviditelnějším místě – na čepici – i po úspěšných olympijských hrách v roce 2014.

Biatlonisty podporují také firmy, které chtějí být vidět v dalších zemích, kde je biatlon populární. „Biatlon jsme si vybrali především kvůli popularitě tohoto sportu v zemích, kam míří český export – tedy v Německu a z našeho pohledu hlavně v Rusku a zemích Společenství nezávislých států,“ říká Hana Hikelová, mluvčí státní pojišťovny EGAP, která pojišťuje české exportéry. A podobně uvažuje i Hamé, které své potravinářské výrobky vyváží hlavně do Ruska, Německa nebo na Slovensko.

V bílé stopě

Další obrázky v galerii (11)

Článek vyšel v listopadovém čísle magazínu FINMAG. Odemykáme ho výjimečně u příležitosti nových úspěchů našich biatlonistů. Magazín předplácejte zde:

Objednávejte teď

Pořadatel Česko

Český biatlon nezažívá úspěchy jen na trati – připomeňme, že byl s pěti medailemi nejúspěšnějším českým sportem na zimních olympijských hrách v Soči a Gabriela Koukalová v minulé sezóně ovládla světový pohár –, ale je úspěšný i v pořádání velkých akcí. Nejlepší reklamou a předzvěstí budoucího úspěchu bylo mistrovství světa pořádané v roce 2013 v Novém Městě na Moravě.

Čeští reprezentanti na něm sice získali jen jednu bronzovou medaili, ale právě tenkrát se ukázalo, že Češi objevili nový národní sport. Během osmi dnů mistrovství navštívilo Vysočina Arenu 200 tisíc diváků. „Byl to excelentní šampionát před fantastickým publikem, na jednom z nejlepších stadionů a s vynikající infrastrukturou. Neslyšel jsem za dva týdny jedinou negativní připomínku,“ uvedl tehdy šéf Mezinárodní biatlonové unie Anders Besseberg.

Akce se povedla i po finanční stránce a biatlon Česku ukázal, že tu jde uspořádat velké světové mistrovství bez skandálů a dluhů, jaké provázely liberecké mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009. Akce s rozpočtem přes 190 milionů korun skončila se ziskem ve výši jednotek milionů. „Ty byly obratem investovány do rozvoje mládežnického biatlonu,“ říká Jiří Hamza.

Šéf českého biatlonu předpokládá, že stejně dopadnou i závody světového poháru, které bude Nové Město hostit letos od 13. do 18. prosince. „Rozpočet je mezi 55 až 60 miliony korun a hospodaření určitě neskončí záporně. Ale akce tohoto druhu nejsou o ziscích, ale o prestiži daného sportu, města, kraje, státu,“ pokračuje.

Světový pohár se na Vysočinu vrací po roční pauze. V sezóně 2014/15 patřil mezi zastávky s největším počtem diváků, když celkově pořadatelé napočítali zhruba sto tisíc lidí. A zájem je obrovský i letos. Podle odhadů by mělo světový pohár navštívit až 120 tisíc diváků. Vstupenky na hlavní tribunu stojí ve čtvrtek a v pátek 350 korun, o víkendu 650 korun.

Český biatlonový svaz má však za sebou i čerstvý neúspěch, kdy hodně stál o pořadatelství mistrovství světa v roce 2021. To nakonec získala ruská Ťumeň, což vzbudilo řadu negativních ohlasů. Rusko je totiž stále vyšetřováno kvůli systémovému dopingu, zavedenému před zimními olympijskými hrami v Soči, a Mezinárodní olympijský výbor doporučil nepřijímat kandidatury od ruských pořadatelů. Mezinárodní biatlonová unie se tím ale na svém zářijovém jednání neřídila a 25 hlasů ze 49 možných poslala mistrovství do Ruska. Nové Město si tak bude muset na další mistrovství světa ještě počkat.

„Pokud bychom prohráli se slovinskou Pokljukou, neřekl bych ani slovo. Podal bych jim ruku a šel pryč. Ale tohle se jen tak přejít nedá,“ říká k tomu Hamza. A není sám, kdo si na výsledek volby stěžuje. „Jsme strašně zklamaní. Je to země, která je předmětem vyšetřování, MOV navíc varoval před udělením pořadatelství. Když ale polovina delegátů nechápe, co to znamená pro pověst světového biatlonu, tak je to špatné,“ řekl prezident Norské biatlonové asociace Erlend Slokvik.

Příliv dětí

Úspěchy českých biatlonistů nepřinášejí jen peníze, ale také zvýšený zájem rodičů a dětí. Sedmdesátka biatlonových klubů po celé zemi se během posledních čtyř let musela naučit pracovat se čtyřnásobkem dětí. „To je nyní patrně nejsložitější úkol, protože boom byl od roku 2013 opravdu velký,“ říká Tomáš Macek, sportovní novinář z MF Dnes, který biatlon dlouhodobě sleduje a s českým týmem je v pravidelném kontaktu na velkých světových akcích.

Zvládat nápor pomáhají investice, které si biatlonový svaz může nově dovolit. Z celkového ročního rozpočtu jde zhruba 30 procent na reprezentaci a zbylých 70 procent na rozvoj biatlonu a mládež. V posledních třech letech se tak do klubů nakoupilo zhruba 600 pušek, což představuje investici za desítky milionů korun. Jedna zbraň pro dorostence totiž vyjde na 80 tisíc korun, pro žáky pak na 30 až 50 tisíc korun.

„Problém by mohl představovat nedostatek kvalifikovaných trenérů. Nyní na tom intenzivně pracujeme jak v oblasti vzdělávání, tak v oblasti materiální. Například v roce 2017 svaz zřídí deset nových profesionálních úvazků trenérů mládeže v klubech, abychom masivní příliv dětí zvládli a co nejvíc zužitkovali,“ říká Hamza. Pomoci v tom má i zvýšená podpora od Ministerstva školství. Od státu biatlon nyní dostává zhruba 17 milionů korun ročně.

Stovky dětí, které se biatlonu nově věnují, možná překvapivě nejsou trnem v oku kolegům biatlonistů z běžeckého lyžování. „Dětí máme pořád zhruba stejně, i když biatlon samozřejmě část odláká. Děti se jako malé nemusí rozhodovat, který sport chtějí dělat, dlouho je můžou kombinovat,“ říká Kateřina Neumannová, běžecká legenda. A její slova potvrzuje i Pavel Benc, který na Svazu lyžařů ČR vede běžecký úsek: „Biatlon těží z úspěšných let. My jsme nyní v útlumu, ale věřím, že za pár let zase budeme mít silnou generaci. Běžecké kluby s těmi biatlonovými spolupracují, nevidím tam problémy.“

Oba se shodují, že běžecké lyžování v porovnání s biatlonem ztrácí hlavně v atraktivitě závodů. Biatlon má podle nich kromě střelby, která může zamotat i zdánlivě jasný závod, výhodu také v přístupu, který má ke sportu jeho nejvyšší mezinárodní vedení. Běžecké lyžování prý v souboji s biatlonem doplácí na konzervativnější poměry v Mezinárodní lyžařské federaci, kde mají hlavní slovo Norové. „Biatlonu se podařilo sestavit zajímavé kombinace závodů spojené do bloků světového poháru, v čemž běh trochu zaostává,“ říká Neumannová. Biatlon například od sezóny 2010/11 zavedl závod smíšených štafet, kde se o medaile perou týmy složené ze dvou žen a dvou mužů. Šanci uspět tak mají i reprezentace, které nedisponují tolika kvalitními závodníky.

Sportovní zázrak?

„Jedním z hlavních faktorů úspěchu biatlonu jako takového jsou významné změny v marketingu mezinárodní federace, které zatraktivnily dříve nepříliš populární sport a přivedly spoustu sponzorů a tím i peněz,“ říká předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.

V Česku za biatlonovým boomem nestojí žádný zázrak. Úspěch je odpracovaný v relativně úzkém okruhu lidí, kteří si rozumějí a respektují se. Podle Kejvala je samozřejmé, že biatlonu pomáhá ke zviditelnění především úspěšná generace závodníků, kteří navíc zvládají svůj sport výborně prezentovat v médiích. Vrací se ale i ke sportovní politice. „Mají mladé trenérské zázemí, které je progresivní, nebojí se experimentů a jsou hladoví po skvělých výsledcích. Tento tým je dirigován předsedou svazu Jiřím Hamzou, za kterým stojí z minulosti skvělé výsledky s brněnským ženským basketbalem. Jirka je vítězný typ, sestavil skvělý tým,“ říká.

„Je to o celkovém systému a logistice. O vytvoření týmové i okolní atmosféry, ve které biatlonisty baví závodit. Možná je dobře, že to vše má na starosti relativně malá parta lidí, kteří dokážou táhnout za jeden provaz,“ souhlasí Tomáš Macek. Podle něj by si ostatní sportovní svazy mohly z biatlonu vzít příklad přinejmenším pro práci s fanoušky a médii. „Ať už jde o kvalitně provozované stránky na Facebooku a další interakce s fanoušky, o přítomnost svazem najatého fotografa Petra Slavíka na každém Světovém poháru, nebo třeba o rychlé zprostředkování rozhovorů s reprezentanty,“ říká Macek. I on ale dodává, že všechno je samozřejmě podmíněno úspěchem sportovců.

Víc než Sáblíková

Úspěchy českých biatlonistů jsou samozřejmě nejpříjemnější pro ně samotné. „Když biatlonoví reprezentanti nevozí z mistrovství světa a z olympiády medaile nebo nejsou ve světovém poháru mezi prvními deseti, mají nižší platy, než je český průměr,“ popisoval finanční realitu českého biatlonového reprezentanta v roce 2014 reprezentační trenér Ondřej Rybář. Podle Hamzy se situace od té doby změnila, reprezentanti už mají základní příjem nad republikovým průměrem. „Stále to ale rozhodně není tak, že by se bez medailí mohli zajistit na zbytek života,“ říká.

Biatlonové reprezentanty zaměstnává Ministerstvo vnitra ve sportovním centru SKP Jablonec jako instruktory. Ti nejúspěšnější si ale starosti o živobytí dělat rozhodně nemusí. Na extrémně vysoké odměny – ve srovnání s poměry v zimních sportech – v loňské sezóně dosáhla Gabriela Koukalová, která se s 6,3 miliony korun stala nejúspěšnějším českým zimním sportovcem v historii. Pro srovnání: rychlobruslařka Martina Sáblíková, která v loňské sezóně získala dvě zlaté medaile na mistrovství světa a úspěšná byla i ve světovém poháru, na odměnách vyinkasovala 1,5 milionu korun.

Víc než Sáblíková v minulé sezóně vydělala i osmá žena světového poháru v biatlonu Veronika Vítková, která za umístění v závodech brala celkem 1,8 milionu korun. Z mužů si nejvíc peněz na trati vyjel Ondřej Moravec, který v hodnocení světového poháru skončil na 25. místě a na odměnách bral téměř 700 tisíc korun. Pak je tu ale třeba Jaroslav Soukup, který neměl dobrou sezónu a přišel si jen na zhruba 40 tisíc korun. Mezinárodní biatlon v jednotlivých závodech rozdává odměny jenom deseti nejúspěšnějším závodníkům, na startu pohárů přitom bývá až 110 biatlonistů.

Jasno má ale Hamza v tom, jaké jsou cíle pro právě začínající sezónu. Chce, aby se biatlon udržel na vlně obrovského diváckého zájmu a zvládnul velký nápor v mládežnických oddílech. O tom, jak dobře má český biatlon našlápnuto, se budeme moci přesvědčit už v prosinci při závodech světového poháru v Novém Městě na Moravě.