Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Válka o elektřinu

Jana Poncarová
Jana Poncarová
21. 6. 2016
 18 661

Cena silové elektřiny v posledních letech klesala. Domácnosti by bývaly platily méně, kdyby nezdražila státem kontrolovaná distribuce. Peníze se ale vybrat musí. Ať si lidé šetří, jak chtějí. Elektrárenské sítě totiž potřebují investice. Znovu se hledá viník a znovu prsty míří na obnovitelné zdroje.

Válka o elektřinu

Dotace deformují trh, o tom žádná. Je ale pravda, že je tržní prostředí zcela zničené, jak tvrdí předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková?

Na konci května otiskla některá média srdceryvnou žalobu první dámy české energetiky. Alena Vitásková píše, že „žaluje stát za zločiny, které spáchal na svých občanech“. Sama souzená za to, že Energetický regulační úřad vydal solárním elektrárnám v Chomutově licenci, ještě než splnily podmínky pro připojení k síti. Ačkoli přímo Alena Vitásková licence těmto elektrárnám nevydala, protože na úřad nastoupila později, podle soudu vytvořila podmínky, aby elektrárny mohly nadále zůstat v provozu. Začátkem roku byla nepravomocně odsouzena na osm a půl roku. Rezignovat odmítá a podle svých slov pracuje na svém očištění.

Žaluji to zvěrstvo

V obžalobě, za kterou by se nemusel stydět ani Émile Zola, označila Alena Vitásková dopady regulací výkupních cen elektřiny ze solárů za zvěrstvo a volila další silná slova. Kvůli neuváženým a překotným změnám koncepce se prý mnozí investoři dostali do situace, kdy byli fakticky dohnáni k porušování zákona a korupci, „kterou důmyslně vyvolal stát svými zcela netransparentními kroky, s tím, aby pak mohl znovu z peněz daňových poplatníků zaměstnat policii, státní zástupce a soudy, vést arbitráže a tvářit se státotvorně“.

Na webu českého regulátora už dlouhou dobu visí v rubrice Předsedkyně úřadu informuje veřejnost další emotivní příspěvek z pera Aleny Vitáskové, ve kterém konstatuje, že tržní prostředí je zcela zničené a ceny elektřiny deformované. „Podpora obnovitelných zdrojů energie formou výkupních cen deformuje energetiku. Nebezpečí neúměrného růstu cen energií je reálné,“píše předsedkyně Energetického regulačního úřadu.

Ach jo, ty dotace

Podívejme se na to trochu s odstupem a hlavně bez emocí.

Jak kdysi řekl jeden disident, když komunista řekne, že jedna plus jedna jsou dvě, je to pravda. Dotace tržní prostředí deformují nebo alespoň proměňují a ovlivňují. To ale ještě neznamená, že ho musí nutně zničit. Jako v každé jiné hře záleží na pravidlech i na hráčích, jestli budou hrát fair play.

Na podpoře obnovitelných zdrojů má sice podíl Evropská unie, ale větší část „viny“ padá na české poslance. Když se hlasovalo o zákoně č. 180/2005 Sb., který zavedl podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, propašovala do tohoto zákona docela neznámá poslankyně ČSSD Hana Šedivá speciální přílepek. Přišla s tím, že výkupní cena elektřiny z obnovitelného zdroje nesmí klesnout pod 95, případně 98 procent ceny za rok předchozí. Varianta s 95 procenty prošla.

Na průšvih bylo zaděláno, i když solární boom, který je označovaný za hlavní potíž současné české energetiky, přišel až o pár let později. Jeho hlavní příčinou byl podle odborníků razantní pokles ceny fotovoltaických technologií v letech 2008–2010 (pokles investičních nákladů na solární technologie souvisel zejména s rostoucí nabídkou čínských fotovoltaických modulů, které tlačily náklady dolů) a opožděná reakce státu, který adekvátně a včas nesnížil výši podpory.

Loni se do hry o dotace vložil i český regulátor. A po svém. Odmítl dotace vypsat, ačkoli Česká republika z toho mohla mít pěknou polízanici.

To jsou pravidla. A potom jsou tady ještě hráči. Připomeňme, že ještě před tím, než byla dotační podpora v roce 2010 zkrouhnutá, povedlo se na poslední chvíli do sítě připojit velké elektrárny vlastněné společností ČEZ a další velké projekty s nejasnou vlastnickou strukturou. Jiné solární elektrárny už měly smůlu. Primárně přitom dotace měly podpořit instalaci menších zdrojů, například na střechách rodinných domů. Jenže jakmile začaly ceny solárních panelů klesat a výkupní ceny energií zůstávaly vysoké, byla to velmi zajímavá investice s krátkou dobou návratnosti. Jaký investor by nad takovou nabídkou váhal? Když to neudělá on, udělá to jiný. Problém je spíš v tom, že podle slov některých podnikatelů získaly jisté projekty přednost.

Tytyty, malý solárníku

Teď už ale nejde ani tak o dotace na obnovitelné zdroje jako takové. Energetika řeší jinou potíž. Hledají se peníze, které by mohly chybět na investice do elektrárenských sítí, vlastněných třeba polostátní společností ČEZ. Podle ministerstva průmyslu a obchodu bude třeba do roku 2030 investovat do distribuční sítě až 130 miliard korun. A tak se peníze hledají doslova všude. Platit by měli pochopitelně odběratelé.

Začátek roku tak rozehřála veřejné mínění debata o zvýšení poplatku za jistič a o změně tarifní struktury. Potrestaní měli být lidé, kteří doma mají nějaký ten panel na střeše a jsou alespoň část roku nezávislí na elektřině ze sítě. Aleně Vitáskové se ale nelíbí, že do systému nepřispívají tolik jako ostatní. Skladba ceny elektřiny se tak podle ní musí proměnit. Je docela absurdní, že pykat mají drobní investoři. Lidé, kteří vlastní menší domácí elektrárnu a spotřebovávají vyrobenou elektřinu doma.

Navrhovaná změna tarifní struktury byla nakonec zavržena, protože by se dotkla zejména lidí, kteří mají velký jistič. Třeba opuštěné babičky ve velkém domě. A to Alena Vitásková nechce připustit. „Původní matematický návrh musí být přepracován, a to zejména na základě doručených připomínek v rámci veřejného konzultačního procesu,“ uvedl Vladimír Černý, tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu.

Na vlastníky malých solárních elektráren se ale nezapomene. Regulátor totiž v rámci přepracované tarifní struktury chystá speciální tarif pro odběratele, kteří mají na střeše jen několik solárních panelů. „Cílem je, aby se takzvaně galvanicky neodpojovali a nepřecházeli například na záložní baterie, tedy aby jako rezervu využívali stávající distribuční síť a tím se zároveň podíleli na její údržbě a rozvoji prostřednictvím speciálního tarifu,“ dodal Vladimír Černý. Jak tohle číst jinak, než že nezávislí lidé nejsou vítaní? Přestali by totiž do sítě, kterou vlastně nepotřebují, přispívat.

Bez dotací se těžko konkuruje

Už delší dobu se zdá, že velkým energetickým firmám a tradiční energetice teče do bot. A protože z malé louže je už velká potopa, chytají se záchranných lan. Protože čím víc nezávislých malých výrobců elektřiny bude, tím míň se vybere na rekonstrukci velkých stožárů a rozvodných sítí. Čím víc elektřiny z obnovitelných zdrojů se bude vyrábět, tím méně budou potřebné uhelné zdroje. Ačkoli odborníci i politici se shodují, že konvenční zdroje do energetického mixu České republiky prostě patří. A děje se to nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Přibývá elektřiny vyrobené v obnovitelných zdrojích. A uhelné elektrárny jim prostě nestíhají konkurovat, protože na tak nízkou výrobní cenu se nedostanou – prostě proto, že žádné dotace nedostávají.

A tak se na energetických burzách výsměšně zelená dotovaná elektřina, zatímco uhelné elektrárny skuhrají, že jestli to tak půjde dál, budou pod hranicí výrobních nákladů. „Je fakt, že energetický trh se v celé Evropě velice rychle mění. Podpora obnovitelných zdrojů postupně ukrajuje z množství elektřiny, které je možné nakupovat dosavadním tržním způsobem. To samozřejmě ovlivňuje cenu, za kterou je možné tento objem elektřiny z klasických zdrojů na trhu prodat,“ sdělil Roman Gazdík z energetické společnosti ČEZ. 

Německo jako zelený tahoun

Navíc Česká republika je provázána s německým energetickým trhem, díky tomu je všechno ještě líp patrné. Německá spotřeba elektřiny je už teď ze třetiny zásobována obnovitelnými zdroji, tedy elektřinou vyrobenou mimo klasický trh. Tento podíl má v roce 2050 narůst až k 80 procentům, tím pádem bude i množství elektřiny vyrobené na klasickém trhu postupně klesat. Samozřejmě nesmíme zapomínat, že víc než zdola je tahle změna řízená shora a souvisí s tím, že Německo se po událostech v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo odstoupit od jaderné energetiky a vyrábět především z obnovitelných zdrojů.

„V roce 2014 poprvé předčily obnovitelné zdroje ve výrobě elektřiny hnědouhelné elektrárny. Konvenční zdroje jsou stále více potlačovány a své objemy můžou udržet jen díky exportu. Největší podíl z obnovitelných zdrojů připadá větrným elektrárnám, biomase a fotovoltaice,“ napsal německý expert Volker Quaschning, který se dlouhodobě věnuje obnovitelným zdrojům.

Trh se vzpamatuje. Snad

Podíly obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny rostou i v České republice, i když ne tak závratným tempem jako u německých sousedů. Vypadá to, že se jen tak nedají. I přes „vrozenou vinu“, co si s sebou nesou. A tržní prostředí? Ono to s tím zase tak špatné nebude. Pravda sice je, že dotační podpora obnovitelných zdrojů s cenou elektřiny zamávala a poslala ji směrem dolů. Jenže důvodů, proč silová elektřina zlevňovala, je víc.

Elektřiny je na energetických burzách přebytek. Přibývá totiž elektráren vyrábějících z obnovitelných zdrojů, třebaže už bez podpory. A současně klesá poptávka. Lidé i podniky prostě šetří, používají energeticky úsporné spotřebiče, zatepluje se. Není proto možné všechno svádět jen na pokřivení trhu dotacemi. A tržní prostředí je přece kouzelné v tom, že i z takových tržných ran, kterou umí zasadit dotace, se dokáže vzpamatovat. Pokud k tomu dostane prostor. 

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Jana Poncarová

Jana Poncarová

Související témata

ceny elektřinydotaceelektřinaenergetický regulační úřadobnovitelné zdrojesolární energiezelená energie
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo