Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Kyborgové mezi námi

Pavel Jégl
Pavel Jégl
23. 5. 2016

Dejte si udělat upgrade svého těla a pohybem ruky ovládnete hesla na webových stránkách stejně jako své finance.

Kyborgové mezi námi

Jste ochotni nosit v těle čipy? Myšlenka je prostá: Nač s sebou tahat svazek klíčů, pamatovat si piny a hesla, anebo aspoň místo, kde je máte zapsané? Stačí přece přiblížit ruku s mikročipem ke čtečce a otevřít si dveře, zaplatit útratu, získat přístup ke kompu nebo mobilu, nastartovat auto nebo motorku…

Server Lupa.cz píše, že nedávno si v Česku dalo do těla zavést čip jedenáct lidí kolem Paralelní polis v pražských Holešovicích. Implantát jim umožní zaplatit útratu v tamní kavárně přes bitcoiny, otevřít zámek od dveří a bezkontaktně se přihlásit do počítače.

Obdobné čipy v těle zatím ve světě využívá zatím jen několik tisíc (možná už desítek tisíc) jedinců. Jsou to vesměs ti, kteří používají bitcoiny a další anonymní, na státu nezávislé technologie. Jejich počet ale roste.

Technika, kterou tito kyborgové nosí pod kůží, není nijak tajemná nebo převratná. Je známa desítky let a označuje se zkratkou RFID (Radio Frequency Identification Devices). Zpravidla je využívána její aplikace označovaná NFC (Near Field Communication), kdy jsou čtecí systémy nahrazovány levnějšímu smartphony nebo tablety.

Oheň a síru na vás

Slabším povahám googlujícím informace o čipech pod kůží, mohou vstávat vlasy hrůzou z Velkého bratra nebo dokonce trestu „Nejvyššího“. Už samotné titulky článků, které na vás vyskočí poté, co do vyhledávače zadáte klíčová slova, jsou děsivé.

Namátkou: Čipové implantáty – extrémní nebezpečí pro lidstvo. RFID – čipová totalita. Už to začíná, ti nahoře nás chtějí očipovat jako psy.

Stávají se z nás kyborgové. Terminátor mezi námi.

Ještě vám to nestačilo? Tak googlujte dál a sýčkové vás informují, že tuhle hrůzu popisuje už apokalyptické zjevení Janovo. Varuje, že v posledních letech před druhým příchodem Krista bude celý svět používat systém sledující všechny lidi: „Všem malým i velkým, bohatým i chudým, svobodným i otrokům nechá dát znamení na pravou ruku nebo na čelo, takže nikdo nebude moci kupovat ani prodávat, nebude-li mít to znamení – jméno šelmy nebo číslo jejího jména…“

Takže probůh, ať vás nenapadne implantovat si čip a tak se zaprodat Antikristovi! Ten, kdo přijme znamení šelmy, nedostane se do nebe, bude se škvařit v pekle.

Velký bratr vás vidí

Teď ale vážně. Technicky vzato, čip pod kůží až tak děsivý není.

Je ukryt ve válečku o průměru necelý milimetr, krapet větším než zrnko rýže, který obsahuje i stočenou anténku. Nebolí, netlačí, nedráždí. Zaroste do tkáně, takže zůstává na stejném místě v těle, neputuje jako dřívější typy implantované psům.

Samotné čipování zabere pár minut a vyjde na necelou tisícovku. Sadu k očipování lidí (biohackingu) dodává například firma Dangerous Things z amerického Seattlu. Mikročip se zavádí injekční stříkačkou mezi palec a ukazováček ruky – do místa, kde máte minimum nervů a cév.

Čip v těle naladěný na určitou rádiovou frekvenci je obyčejně pasivní. To znamená, že musíte přiložit ruku k (aktivní) čtečce, jinak nefunguje, podobně jako jiné RFID kartičky, kterými máte narvané peněženky. A pokud byste věřili, že s takovým čipem pod kůží budete pod dohledem Velkého bratra, museli byste zahodit všechny karty s čipy (včetně nových typů občanek), které u sebe nosíte. Anebo je aspoň odpálit v mikrovlnce.

(Kdyby vás Big Brother fakt chtěl sledovat, může to dělat snadno přes smartphone. Když jste na internetu, má informace o vaší poloze. A zákon navíc nařizuje operátorovi uchovávat informace, komu telefonuje a komu posíláte zprávy.)

Navštivte závodního tatéra

Čip pod kůží může leccos usnadnit. Některé firmy ve Švédsku ho nabízejí zaměstnancům jako nástroj, kterým si můžou otevřít dveře a turnikety, zaplatit oběd v kantýně nebo spustit komp či tiskárnu. Jenže má to háček: Při změně zaměstnání musíte nejen na osobní a do účtárny, ale měl byste také navštívit závodního lékaře (nebo snad závodního tatéra?), aby vám vytáhl ampuli s firemním čipem.

Technika RFID v těle slouží také návštěvníkům nočních klubů jako VIP karta, případně jako kreditka. Objednáte si drink, obsluha zkontroluje váš čip a útratu vám přičte na účet. A co když změníte lokál? Pak se dejte přečipovat.

Jsou pochopitelně racionálnější způsoby, jak využít čip v těle. Třeba v medicíně. MedicAlert a Siemens Business Services vyvinuly identifikační karty s RFID čipem, které obsahují zdravotní data pacientů. Lékaři tak v naléhavé situaci dostanou informace o zdravotním stavu a nemusí pracně pátrat po totožnosti pacienta a pídit se po jeho zdravotní dokumentaci.

A co bezkontaktní platební karta pod kůží? Může se stát alternativou k tradiční plastové kartě, mobilu nebo chytrým hodinkám? Bude přirozeně záležet na poptávce. Platební společnosti Visa už mezi Australany zjišťovala, kolik z nich by mělo zájem o čip v těle, sloužící k platbám. Kladně odpověděla čtvrtina z nich. Vcelku vysoké číslo, pokud uvážíme, že k „radiofrekvenčnímu piercingu“ existují vyzkoušené alternativy.

Upgrade, nebo operace?

Možností, jak využít čipů v těle, je fůra. A právě v tom může být problém. Komu by se líbila myšlenka nosit v těle různé čipy na různé aplikace?

Řešením by mohl být nějaký centrální registr a podkožní čip jako občanka. V takovém případě by ale bylo nutné vytvořit systém, v němž si uchováte kontrolu nad tím, jaké informace a komu podáváte. Svému pracovnímu kontaktu, kterému posíláte vizitku, přece nedáte údaje o svém zdravotním stavu. Uživatel systému by měl mít možnost selektivně nastavovat úroveň předávaných dat.

Technicky to řešitelné je. Jenže nevytratilo by se v takovém případě z radiofrekvenčního piercingu kouzlo jednoduchosti, které je na čipech pod kůží přitažlivé?

A co vývoj techniky? Mikročipy zaváděné pod kůži mají minimální technickou životnost deset let. Jenže jejich morální životnost (doba, po kterou zařízení vyhovuje požadavkům na jeho vlastnosti) bude nepochybně kratší. Součástka se brzy stane zastaralou a žádný upgrade nepomůže. Nezbude, než ji vyměnit.

To bude pochopitelně méně komfortní, než výměna platební karty, kterou vám banka pošle poštou nebo výměna občanského průkazu spojená s fotografií a otiskem prstu. S čipem pod kůži budete muset zajít k IT-tatérovi, který bude řezat, vyoperovávat a voperovávat. A tohle se bude leckomu zajídat.

No revolution

Čipy pod kůží sotva vyvolají nějakou revoluční změnu, budou se prosazovat krok za krokem. Jejich propagátor Amal Graafstra, zakladatel Dangerous Things, o biohackingu říká: „Je to nový druh evoluce.“

Nakonec tedy klíčová otázka: Radiofrekvenční piercing - ano, nebo ne?

Ano, ale jak pro koho. Jinak řečeno, každému podle gusta.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo