Prezident Donald. Vtip, nebo černá labuť?

Dovedete si představit, že příští rok v lednu nakráčí do Bílého domu jako nový prezident Donald Trump? Že to není možné? Že Američané ve finále takového excentrika zvolit nemohou?

Jistě, Trumpovo prezidentství spadá do kategorie méně pravděpodobných jevů. V demokracii je ale možné téměř vše. Tedy i to, že se konformními politiky znudění Američané rozhodnou vyzkoušet něco nového. Třeba egocentrického a politicky nekorektního byznysmena se zvláštní blonďatou kšticí.

Sázka na Trumpa

„Budu nejlepší prezident, jakého kdy Bůh stvořil,“ oznámil Trump publiku v sále svého mrakodrapu Trump Tower na newyorském Manhattanu, když loni v červnu zvěstoval, že se bude ucházet o republikánskou nominaci pro prezidentské volby. Do sálu přitom sjel po eskalátoru, jako by ho seslal sám „nejvyšší“.

Reakcí byla hromada vtipů. Portál Huffington Post se Trumpovi vysmál, označil ho za vrchního narcistu („Narcissist in Chief“) a jeho kampaň zařadil do rubriky zábava. Záhy ji však potichu přesunul do rubriky politika.

Trump vyletěl nahoru jako raketa, strhl na sebe pozornost a začal udávat tón prezidentské kampaně. Příští týden se v Americe roztočí kolotoč primárek, které určí prezidentské kandidáty hlavních stran, a realitní magnát je mezi republikány na startu jasnou jedničkou – jak v průzkumech, tak u sázkových kanceláří a na trzích s predikcemi.

V nejnovější sondě agentury Zogby Analytics z minulého týdne získal 45 procent hlasů. Další republikánští kandidáti za ním zaostali o několik koňských délek – druhý Ted Cruz má pouhých třináct a třetí Marco Rubio osm procent.

Nejlepší postavení má Trump mezi republikány také u sázkové kanceláře Fortuna s kurzem na vítězství v prezidentských volbách 5 : 1 (Rubio 6 : 1, Cruz 13 : 1). Podobné kurzy byly z neděle na pondělí k vidění u britské sázkové kanceláře Betfair (Trump 5,9 : 1, Rubio 8 : 1 a Cruz 30 : 1). U obou společností je favoritkou voleb předpokládaná vítězka primárek Demokratické strany Hillary Clintonová s kurzem 1,78 : 1 a 1,96 : 1.

Na predikčním trhu Predictit.org se Trumpovy „prezidentské akcie“ prodávají za 30 centů. Kdybyste uhádli jeho vítězství (a kurz zůstal stejný), dostali byste za akcii dolar – to znamená zisk 70 centů. Hilařiny „cenné papíry“ jsou k mání za 43 centů.

V  primárkách republikánů je však Trump zase bezkonkurenční. Prodává za 51 centů, zatímco Rubio za pouhých 21.

Vedení Republikánské strany se s tím, že Trump vyjde z republikánských primárek jako vítěz, pomalu smiřuje, byť někdejšího demokrata pořád pokládá za přírodní kalamitu. „Myslím, že ho už nikdo nezastaví,“ cituje portál BuzzFeed bývalého předsedu strany Michaela Steelea.

Trumpa již podpořili také někteří vlivní republikáni – mezi nimi stranický veterán Bob Dole a někdejší vůdce senátní většiny Trent Lott. Ne že by se jim výstřední magnát zamlouval, ale představa, že by republikáni vyslali do voleb bigotního Cruze, který vystupuje proti sexuální výchově na školách a hlásá, že Američané mají práva od „všemocného Boha“, je pro ně stravitelná ještě hůř.

Strach z černé labutě

Vlci z Wall Streetu řadí „prezidenta Trumpa“ mezi černé labutě. Možnost, že Trump vyhraje volby a zabydlí se na washingtonské Pennsylvania Avenue č. p. 1600, pokládají za nepředpokládanou událost, která může zamávat s finančními trhy.

Agentura Bloomberg mezi nimi udělala sondu a na jejím základě sestavila žebříček Top Ten černých labutí. Jsou v něm atentáty islámského státu na ropné vrty a tankery, útoky hackerů na americké banky, pád Angely Merkelové a také – Trumpovo prezidentství.

Finančníci se obávají, že by vrchní velitel Trump mohl Ameriku zatáhnout do války na Blízkém východě, že by vyvolával konflikty a obchodní války, vydával příliš peněz na zbrojní programy a zvyšoval deficity.

Trump obviňuje z amerických potíží břídily z Washingtonu. Klade jim za vinu, že nedokážou zkrotit státy, které devalvují měny a levným zbožím likvidují americké výrobce. Navrhuje proto cla na zboží z Číny, Mexika a kdoví odkud ještě. Je nicméně jasné, že cla by se promítla do cen dováženého zboží, byla by to vlastně daň, kterou by platili američtí spotřebitelé. Co víc, dotčené státy by nepochybně zavedly reciproční tarify na americké zboží.

Líbivý je Trumpův návrh daňové reformy. Jenže kombinace „nižších daní pro všechny“, jedné z hlavních tezí Trumpova programu, a posílení obranného rozpočtu, by zvýšila už teď gigantický deficit.

Politika jako bulvár

Poselství, se kterým chce Trump dobýt Bílý dům, je prosté, dá se shrnout do dvou vět: Washington je plný problémů a ti, kteří je mají řešit, si s nimi nevědí rady. Pusťte mě na ně – a uvidíte!

Jenže být majitelem firmy a šéfem státu – v tom je rozdíl. Trump prezident by brzy narazil na hranice své moci. Spíš než s Islámským státem by válčil s kongresem a federální administrativou.

Richard Neustadt v knize Presidential Power and the Modern Presidents (Simon and Schuster, 1991) cituje odstupujícího prezidenta Harryho Trumana, který během volební kampaně v roce 1952 o svém nástupci, generálu Dwightu Eisenhowerovi, poznamenal: „Představte si ho jako prezidenta. Sedí [v oválné pracovně] od rána do večera a říká: Udělejte tohle, udělejte tamto. A nic se nestane. Nebude to jako v armádě. Chudák Ike z toho bude frustrovaný.“

Truman to dobře odhadl. Prezident Eisenhower na veřejnosti vystupoval jako ledově klidný velitel, nikdy nezvýšil hlas, ale podle svědectví členů jeho štábu zpočátku často vybuchoval a křičel na spolupracovníky, ministry i kongresmany.

Když poznal, jak to v politice chodí, smířil se s tím a naučil se uzavírat kompromisy. K jeho zklidnění přispěl i golfový green, na kterém řešil problém, jak dostat do jamky míček co nejmenším počtem úderů. V roce 1954 si dal golfové hřiště postavit přímo na zahradě Bílého domu.

Zkrotl by i (také zanícený golfista) Trump? S tím se nedá počítat. Einsenhower se nepotřeboval předvádět, vyhýbal se projevům i novinářům. Trump je chvástavý populista, který potřebuje kamery, publikum a konflikty.

Zatímco prezidentství Dwighta Eisenhowera je pokládáno za jedno z nejklidnějších období americké poválečné historie, o Trumpově prezidentské éře by se to určitě říct nedalo. Donald by z americké politiky udělal bulvár.

Obrázek Donalda T.: GrAl / Shutterstock.com