Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Nikdy to není buď – anebo

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
21. 8. 2015
 11 052

Teplí versus tradiční rodiny, uprchlíci versus nemocné děti, ženy v šátku versus ženy emancipované: mohli bychom konečně přestat vytvářet falešná dilemata?

Nikdy to není buď – anebo

Léto, ve kterém je buď hnusně teplo, anebo hnusně mokro, svědčí myšlenkovému pleveli: falešným dilematům. To je „jeden z argumentačních klamů, který vyvolává dojem, že existují pouze dvě (tři, čtyři…) možnosti tam, kde je jich ve skutečnosti více“.

Takže pro připomenutí:

Peníze můžou být zároveň na uprchlíky i na „naše děti“, ať už se bavíme o chovancích Klokánků, anebo o marodech, na jejichž pomůcky se sbírají téměř bezcenná víčka. Jedna pomoc nevylučuje druhou, šetřit a brát se dá i jinde. Prezident-levičák by mohl volat po zvláštní dani pro firmy prodávající zbraně totalitním režimům, před kterými lidé utíkají. Prezident-pravičák třeba po omezení neefektivních dotačních programů. Prezident Zeman namísto toho postaví dva humanitární problémy proti sobě, protože místo myšlenek šíří už jen zášť.

Sbíráte víčka?

Česko a Evropská unie můžou řešit migrační krizi jak tady, tak tam. Respektování práv a důstojnosti těch, kteří už dorazili do Evropy, se nijak nevylučuje s podporou uprchlických táborů ve státech severní Afriky a Blízkého východu. A naopak. Lidem v bárce u Lampedusy nepomůže zásilka mattonek do Jordánska, lidi v Jordánsku by ocenili podporu dřív, než se zkusí protlouct k Lampeduse.

Žena může nosit šátek a přitom být svobodná a emancipovaná. Třeba tahle. Podobné dilema: nezahalené Češky versus zahalené cizinky. Některé ženy v šátku jsou tu stejně doma jako vy.

Řekové si nikdy nevybírali mezi splacením dluhu a útěkem před ním. Po referendu koloval sítěmi obrázek, na kterém podržtaška oznamuje kapitánovi filmového Titaniku, že většina pasažérů hlasovala proti a ledovec se má jít vycpat. Čeští publicisté se pak předháněli, kdo tenhle vtip rozvaří na větší počet slov. Jenomže zvolení levicové, nicméně pořád prokapitalistické a prounijní Syrizy i zamítnutí navržených podmínek v referendu nebyly vzkazem „jděte se vycpat“. Byly zoufalým pokusem o vymanění se z falešného dilematu. Pokusem o hledání alternativ k úsporným opatřením, která nejenom že jsou vcelku pochopitelně „nepříjemná“ (nepříjemná ve smyslu „radši se zabiju“). Podle stále většího počtu ekonomů, včetně těch z Mezinárodního měnového fondu, jsou i kontraproduktivní: dusí ekonomiku, zvyšují nezaměstnanost a v důsledku oddalují svůj vlastní konec.

„Je pozdě, kde je Monika? Buď ji někdo znásilnil, nebo utekla z domova!“ Nejpravděpodobnější možnost – že se Monika zapovídala s kamarádkou – se nepřipouští.

Doleva, nebo s Klausem. Do Evropy, nebo do Ruska… Klasické případy falešného dilematu neboli falešné dichotomie čili černobílého klamu. Soupisku dalších argumentačních faulů podává Pavel Kohout:

Ne, společnost vlídnější ke gayům a lesbám nemusí být o to méně vlídná k heterákům. „V Česku počátkem 21. století nejsou fakticky ohroženi homosexuálové, nýbrž tradiční rodina,“ glosoval Josef Koukal na Novinkách pražskou Pride. „[R]eálná sociální politika mladé lidi k zakládání rodin demotivuje. Děti se stávají luxusem, řada funkčních párů předstírá před úřady, že spolu nežijí, protože je to daňově výhodnější.“ Ano, mladí žijou na psí knížku, pemprsky něco stojí, ale co s tím mají sakra co společného gayové a lesby? Tedy kromě toho, že by leckdo z nich ocenil možnost plnohodnotného sňatku a kdekdo teplý ty pleny kupuje pro vlastní děti…

Pan Koukal si proto přečte závěr analýzy Českého rozhlasu: „Úroveň porodnosti či sňatečnosti souvisí mnohem více s ekonomickou situací daného regionu než s právy homosexuálních párů. Stát, který chce podporovat rodiny s dětmi, dosáhne svého spíše daňovými úlevami, půjčkami či sociálními dávkami než odmítnutím oficiálních stejnopohlavních svazků.“

Všichni ostatní si pustí písničku Možnosti tu sou a zbystří pokaždé, když někdo bude dělat, že ty možnosti jsou jenom dvě. Vždycky je jich víc. Jenom ne tak výhodných pro toho, kdo dává na výběr.

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (27)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Související témata

argumentační fauldemagogiehomosexualitacharitaimigraceislámlidská právamiloš zemanřeckosyrizauprchlícixenofobie
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo