Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

To je ale nápad: Poslat fakturu za válku 70 let po ní

Pavel Jégl
Pavel Jégl
22. 4. 2015
 5 645

Výročí konce druhé světové války si Evropa připomíná válečnými reparacemi. Hlásí se o ně Řecko a brzy je patrně budou následovat Rusové.

To je ale nápad: Poslat fakturu za válku 70 let po ní

O válečných reparacích se dobře vyjednává v době, kdy nepřítel kapituluje a vítězná armáda obsadí území dobytého státu, ne po sedmdesáti letech, kdy se z poraženého protivníka vyklubal sebevědomý stát, ekonomický hegemon Evropy.

Řekové na to nedbali a Němcům účet za druhou světovou válku předložili. Je na něm astronomická částka 278,8 miliardy eur. To je víc než řecký dluh za úvěrovou pomoc členů eurozóny, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu (245 miliard eur).

Kromě toho chtějí Řekové uhradit bezúročnou půjčku 476 milionů říšských marek (přepočteno na eura 10,3 miliardy), kterou si na řecké centrální bance během okupace země vynutilo nacistické Německo.

Reprezentace státu, která žije od jedné splátky dluhu ke druhé a čím dál hůř shání peníze na výplatu mezd a důchodů, nemohla předpokládat (a ani v to nedoufala), že Němci účet zapraví. Světu ale vyslala jasný vzkaz: Morálně vzato, dlužníky nejsme my, ale Němci, proto nemáte právo nás tlačit ke zdi a diktovat si podmínky úvěrové pomoci.

Rusové zase chystají reparační účet jako odplatu za sankce, které na ně po anexi Krymu a vojenském angažmá na východě Ukrajiny uvalila Evropská unie. Účet sestavuje komise ruských poslanců. Ještě nekončila, výši reparační faktury však předběžně odhadla na tři až čtyři biliony eur.

S křížkem po funuse

Západní spojenci dali po druhé světové válce přednost usmíření před odvetou. Dohodli se, že Němce nebudou drtit reparacemi jako po válce první a na konferenci v Londýně v roce 1953 jim odepsali 55 procent dluhu (v tehdejších markách 32,3 miliardy). „Haircut“ zahrnoval jak reparace z druhé, tak ještě z první světové války.

Spojenci vycházeli z předpokladu, že na prosperujícím Německu mohou slušně vydělat. Bylo to prozíravé. Realita nicméně předčila očekávání, západní část poraženého státu povstala z ruin a fungovala jako ekonomický motor sjednocující se Evropy.

Z reparací ale dostaly státy a jednotlivci jen drobty. Řekové po válce získali materiální odškodné (především stroje z německých továren) v hodnotě desítek milionů dolarů. Vyřízení dalších reparací spojenci odložili na dobu, kdy bude Německo jednotné. V té době to pro státníky bylo na svatého Dyndy.

V roce 1960 západní Německo zaplatilo Řekům 115 milionů marek na odškodnění obětí nacistické perzekuce. Poté se Řecko a další státy připojily na penězovod z Německa. Němci hráli klíčovou roli při financování evropských projektů a přerozdělování financí do chudších oblastí starého kontinentu. Transfer německého bohatství byl pokládán za usmiřovací gesto, potažmo splátku válečných ztrát.

Řekové z německých peněz čerpali už před vstupem do Evropského společenství v roce 1981 a po něm ještě víc. Helénská země jako čistý příjemce z evropských fondů vydělávávala na členství rok co rok miliardy eur.

To byl nejspíš důvod, proč Řekové dvě desítky let po reparacích ani neštěkli. Požadavky na ně nevznesli ani v roce 1990, kdy vítězné mocnosti (Británie, Francie, Rusko a Spojené státy) uzavřely s německými státy (SRN a NDR) Smlouvu o konečném uspořádání vztahů k Německu, pokládanou za právní tečku za válkou. Řekové pak ještě podepsali protokol Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, kterým se k této smlouvě připojili.

Pět let poté se jim ale vše rozleželo v hlavě a jejich ministerstvo zahraničí vydalo nótu, v níž prohlásilo reparační nároky za otevřené. Za dalších deset let, po nástupu vlády premiéra Alexise Tsiprase, Řekové tyto nároky vyčíslili. „Německo by mělo dodržet své nesplněné závazky vůči Řecku a řeckému lidu," pravil šéf vlády a zveřejnil účet.

V Česku se tomu říká přijít s křížkem po funuse.

NDR na prodej

Rusko je jiný případ. S východním Německem, které se po válce stalo jeho spojencem, uzavřeli sovětští komunisté dohodu, v níž se reparačních nároků vzdali. V dohodě o sjednocení Německa potom souhlasili s tezí, že reparace jsou uzavřeny. Jenže za jakou cenu?

Na přelomu let 1989 a 1990 létal spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher se šéfy velkých německých bank do Ruska. V Moskvě se uzavíraly dohody, jež nebyly zveřejněny. Historici, kteří se tomuto tématu věnují, odhadují, že západní Německo zaplatilo Sovětům za sjednocení 50 až 80 miliard marek, to je 25 až 40 miliard eur.

Lidé z  okolí Vladimira Putina mají za to, že tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov „prodal“ NDR Západu příliš levně. Němci byli k Izraeli štědřejší, připomínají. Židovskému státu zaplatili za holokaust celkem 60 miliard eur.

Ruští poslanci to chtějí „napravit“. Parlamentní komise pro vyčíslení reparací začala zasedat v únoru. Její člen Michail Děgťarjov si postěžoval deníku Izvestija: „Nezaplatili nám (Němci) ani kopejku z reparací a přitom jako stát Evropské unie poškozují Rusko sankcemi.“

Zpět ke staré magii

Skončí foukání do válečných uhlíků u těchto dvou účetních cvičení? Neotevřeli snad Řekové a Rusové Pandořinu skříňku, z níž se budou valit válečné účty z dalších zemí? Kdo ví.

Německo je nicméně v komfortním právním postavení. Státy vůči němu nemohou prosadit reparační požadavky proti vůli jeho politické reprezentace. A před žalobami zahraničních soudů o odškodné za válečné zločiny zase Německo chrání státní imunita (potvrzeno v roce 2008 Mezinárodním soudním dvorem v Haagu).

Fakt, že se Evropa vrací ke staré magii rozděleného kontinentu a vyvolává válečné duchy z první poloviny minulého století, je každopádně alarmující. Tím spíš, že je míchá do nových sporů. Může z toho ještě být výbušný koktejl.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (44)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo