Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Šéf videodistribuce Bontonfilmu: Dévédéčkům dávám deset let

Martin Svoboda
Martin Svoboda
24. 3. 2015

Patří dévédéčka na smetiště? Za jak dlouho je definitivně vyhodí ze sedla nosiče blu-ray? A stihnou to vůbec, nebo se dřív úplně přestanou filmy na fyzických nosičích prodávat? Na budoucnost distribuce videa se soustředíme v rozhovoru s Michalem Holotíkem z Bontonfilmu.

Šéf videodistribuce Bontonfilmu: Dévédéčkům dávám deset let

Bontonfilm roky dodával do Česka filmy největších hollywoodských studií – 20th Century Fox, Universal, Paramount… V roce 2013 ale jejich distribuci do českých kin převzal konkurenční CinemArt. Jenže kina jsou jen část byznysu s filmy, jednak je tu ještě televize, a pak ještě jedno pole – videodistribuce.

Prodej filmů na fyzických nosičích je stále obtížnější, filmy je stále snazší získat pirátsky, přibývají ale také legální on-line knihovny. Přesto klasické nosiče dál přežívají a podle Michala Holotíka marketingového manažera, který má v Bontonfilmu právě videodistribuci na starosti, ještě dlouho přežívat budou. Češi mají něco hmatatelného v ruce a naopak neradi platí za nehmotná data. I tak je ale v zemi, kde průměrná rychlost internetového připojení umožňuje stáhnout film za pár minut, obtížné vymyslet funkční strategii.


Videodistribuce. Co vlastně všechno obnáší? Zní to trochu retro.

Jde o distribuci fyzických nosičů, takže DVD a blu-ray.

Žijou ještě dévédéčka?

Před několika lety se předpovídalo, že dnes, v roce 2015, už DVD úplně zmizí a všechno zbude na blu-rayi nabo digitální distribuci. Jenže nakonec tvoří dévédéčka pořád ještě dvě třetiny prodaných nosičů a – vzhledem k jejich nižší ceně – zhruba polovinu příjmů. DVD zůstává i kvůli hardwarovému vybavení našich zákazníků nejrozšířenějším médiem.

Naši si koupili velkou plazmu, ale nepodařilo se mi je přesvědčit, že nemá smysl koukat na ní na DVD. Netuší, co je blu-ray, a nedají si vymluvit, že ho nepotřebují. Tahle neinformovanost smíšená s tvrdohlavostí asi nebude výjimečná. Nekomplikují vám přechod?

Ano, to není nezvyklé. Lidé často nevědí, že blu-ray přehraje i DVD, že má vyšší kvalitu a na disk se vejde víc bonusů. Nicméně mít doma velkou televizi už je jenom krůček k blu-rayi a nakonec se k němu určitě i vaše rodina přesune. Třeba jen proto, že ho budou mít všichni sousedi. Naším cílem je právě i rozšířit povědomí o domácích přehrávačích mezi potenciální zákazníky.

Jedna třetina podílu už je ale pro blu-ray docela slušné číslo.

Konkrétně jedna třetina z 2,1 milionu nosičů, které jsme vloni prodali. A ta čísla pořád stoupají. blu-raye si nepřehrajete jen na k tomu určených přehrávačích, ale i na playstationech a v počítačích s danou mechanikou, takže možnosti se rozšiřují a lidé jich víc a víc využívají. Už nyní vydáváme mnoho archivních titulů pouze na blu-ray.

A kdy myslíte, že DVD přestanou být relevantní a blu-ray bude stačit? Někdy k tomu přece musí dojít, do konce světa nevydrží.

Až je přestaneme lisovat, dřív to nebude. Stejně jako o videokazety byl stále na určité úrovni zájem, tak dlouho, dokud existovaly. Ještě deset let bych ale dévédéčkům dával. Systémově s DVD počítáme až do roku 2050.

Jsou čeští zákazníci v něčem specifičtí? Trvá jim přijetí nového média déle než jinde ve světě?

Do jisté míry. Rozhodně u nich ale platí, že zatímco za nosiče jsou ochotni platit, pořád se ještě nenaučili vnímat jako něco, za co se musí dát peníze, elektronický obsah. Netýká se to jen filmů, ale samozřejmě i hudby, software, programů… všeho, na co nejde fyzicky sáhnout. Češi mají pořád rádi, když dostanou něco do ruky, i když jde jen o kolečko z plastu s omezenou kapacitou.

Hudbu zachraňují koncerty, filmy by měly zachraňovat kina. Tak to ale nejspíš nefunguje. Říká se, že výdělky dost klesají. Co s tím?

Z každého prodaného lístku do kina si ukrajuje svůj podíl mnoho subjektů. Už jen samotní provozovatelé kin a multikin si samozřejmě nechávají velkou část z tržeb. Proto se často říká, že kino je pro film takový červený koberec a právě až videodistribuce a on-line distribuce rozhodne o jeho finanční návratnosti a celkovém úspěchu.

Platí, že aby film vydělal, musí utržit víc než dvojnásobek rozpočtu?

Z pohledu filmového byznysu v českém prostředí záleží na tom, jestli pouze kupujeme licenci na zahraniční tvorbu, nebo podporujeme vznik tuzemského titulu. Zahraniční snímky si nesou velkou podporu celosvětového PR a produkčních materiálů, výměnou za licenci na film se ale zavazujeme studiu určitou minimální garancí výdělku. V druhém případě je to jiné a možná složitější, když uvádíte nový film do kin. Musíte více pracovat na masové komunikaci napříč médií, abyste ho do lidí dostal a zaujal jejich pozornost, tedy pokud vám někdo nenatočí vyloženě Babovřesky.

Troška je pořád jistota? Na každý díl Babovřesk přece jen přišlo o dost méně lidí než na ten předchozí.

Pořád to stačí. Troškova a Svěrákova tvorba jsou zaručené hity u široké populace, navíc do kina přilákají i ty, kteří tam běžně nechodí. Dále má úspěch Alice Nellis (Andělé všedního dne), Jan Hřebejk (Zakázané uvolnění), Karin Babinská (Křídla Vánoc), aktuálně třeba Vybíjená nebo Pohádkář.

Jak se vlastně Bontonfilmu daří v kinech? Většinu velkých amerických studií, s nimiž jste dlouhodobě spolupracovali, přebral CinemArt a vám zbyla právě jen jejich videodistribuce.

Myslíte, že máme jenom filmy k zahození? Pořád nám zůstává několik silných hráčů, vloni byl třeba v naší distribuci velmi úspěšný Vlk z Wall Street, u nás čtvrtý nejvýdělečnější film. Bez titulů velkých studií jako Fox a Universal jsou tržby nepochybně nižší a nemá cenu zastírat, že se nám daří méně skvěle než dřív, ale i na oněch nezávislejších produkcích se dá vydělat a hodně nám pomáhá právě videodistribuce, jež nám zůstala i u major studií. Ale ta byla zásadní vždy, ne až nyní.

Bojíte se českého Netflixu?

Zatím se nic oficiálně neví, takže se oficiálně nebojíme. Navíc máme poměrně bohaté zkušenosti s rozjezdy obchodů s digitálním obsahem a víme, že tahle cesta není snadná. Může nakonec prospět všem, když se objeví silný hráč, který ho u nás funkčně zavede.

Jak se o to pokoušíte vy?

Spolupracujeme s poskytovateli digitálního filmového obsahu jako například O₂, Topfun, Voyo, ale zvažujeme i další osvětu, jak lidi naučit, že digitální informace mají svojí hodnotu. Například uvažujeme prodávat fyzický nosič společně s kódem pro digitální verzi, aby se rozdíl postupně smyl a zákazníci objevili výhody rychlého internetového připojení a mobility svých přenosných zařízení. Na Západě jde o běžnou praxi při vydávání nového titulu do fyzického prodeje.

Jak bojujete proti pirátství?

Intenzivně spolupracujeme s Českou protipirátskou unií a podporujeme odstraňování ilegálního obsahu na serverech. Především se ale snažíme fyzické nosiče co nejvíc finančně i fyzicky zpřístupnit, aby byly DVD a blu-ray v trafikách, v supermarketech, ve výhodných balíčcích, s našimi partnery spolupracujeme na promoakcích. Chyba nicméně byla, když se začaly prodávat filmy za 49 korun v košatkách na nádražích a v různých stáncích, což výrazně snížilo tržby nových titulů, které zákazníci zkrátka nepotřebovali a nechtěli za ně dát těch pět set korun, co tenkrát stály. Chce to najít rozumnou míru.

Víte, o kolik peněz vlastně kvůli pirátství přicházíte? Dá se to odhadnout? Protože sčítat počty stažení a násobit je cenami nosičů nebo vstupenek by byl nesmysl.

Ano, násobení by tu nemělo cenu, a právě proto takové odhady neděláme. Bylo by však zajímavé vidět, kolik procent lidí po zhlédnutí ilegální kopie půjde a koupí si film na DVD. To je nejčastější argument pirátů, že nikdo nekupuje rád zajíce v pytli. Obecně vzato pirátství existuje v podobné míře všude, nicméně na malém trhu mají ta samá procenta jinou váhu.

Víte, kdo dévédéčka a blu-raye kupuje? Odhadoval bych třeba, že DVD se budou držet u starších lidí spíš než u mladých, kterým už jejich kvalita nemůže dostačovat.

Ani tady nelze jednoznačně říct, kdo je konzumentem ryze DVD nosičů a kdo jedině blu-ray. Ale lze samozřejmě vytušit, že dvacátníci a třicátníci s pravidelným příjmem upřednostní blu-ray nebo digitální verzi filmu. V dnešní době ale pořád najdete DVD přehrávač nebo DVD mechaniku v každé domácnosti. Záleží i na konkrétních titulech a žánrech, snad jenom animované filmy se prodávají ve velkém množství všem věkovým kategoriím. Stačí natisknout Madagaskaru nový obal a jeho tržby se zvýší.

Myslíte si, že bude ještě nějaké fyzické médium, nebo to u blu-ray končí?

Mluví se o nosiči, který by zpřístupnil 4K rozlišení, ale já jsem vůči tomu skeptický. Už jen proto, že rozdíl mezi blu-ray a 4K na běžné televizi nepoznáte, jde už o rozlišení pro plátno nebo nějaký nový druh obrazovek. Myslím tedy, že po blu-rayi se už filmy plně přesunou do on-line světa. Lidé pochopí výhody neomezené internetové knihovny a uznají, že je třeba za ni zaplatit. Jde o běh na dlouhou trať, ale běžíme a směr je daný.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
Martin Svoboda

Martin Svoboda

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo