Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Kiska: Lepší prezident, než byste čekali

Luboš Palata
Luboš Palata
5. 8. 2014
 5 759

Slovensko si zvolilo za prezidenta člověka bez politické minulosti a zkušenosti. Po prvních týdnech Andreje Kisky v úřadě se zdá, že sázka Slovákům překvapivě vyšla.

Kiska: Lepší prezident, než byste čekali

Slovensko má prezidenta, který nemá široko daleko obdoby. Dolarový multimilionář Andrej Kiska získal křeslo ne pro svůj majetek – byť bez něj by mu to šlo mnohem obtížněji –, ale díky výjimečnému příběhu. Příběhu podnikatele, který se po „zázračném zbohatnutí“ rozhodl životu štěstí, kterého se mu dostalo, zase vracet.

Hlavní náplní Kiskova života se před lety stala Nadace Dobrý Anděl, která časem rozdělila rodinám s dětmi nemocnými rakovinou přes 600 milionů korun. A až od ní vedla cesta ke kandidatuře na prezidenta. Úspěch v kampani stál a padal s tím, jestli Slováci uvěří jeho příběhu. Především premiér Robert Fico, Kiskův protikandidát, se snažil, aby se tak nestalo. Ale přes obvinění z lichvářství, spojení se scientology i zneužití činnosti v nadaci pro politickou kariéru Kiska nad Ficem v druhém kole voleb zvítězil rozdílem třídy, vyjádřeným poměrem hlasů 60 : 40.

Politikové na cestě k šípku

„... a pak do hry vstoupila nová postava. Nováček, v politice úplně nový a docela nezkušený. Ze začátku mu nikdo nedával šanci.“ 

O stoupající hvězdě Andreje Kisky jsme psali před prvním i druhým kolem slovenských prezidentských voleb:

Nepolitický prezident…

Český prezident Miloš Zeman je v mnoha ohledech Kiskův pravý opak. Jeho prezidentská kampaň stavěla na politických zkušenostech a politických postojích. V tvrdé politické bitvě Zeman ke svému vítězství musel použít, lépe řečeno zneužít téma Benešových dekretů, odporu části Čechů proti cizincům a emigrantům a další podpásovky. Volba Karla Schwarzenberga by byla z pohledu české politiky určitým vybočením a v dobrém slova smyslu experimentem, zvolení Zemana bylo sázkou na malou českou jistotu.

Zeman nastupoval do úřadu zatížený všemožnými politickými spojenectvími, souboji a osobní nevraživostí vůči bývalým i současným politickým soupeřům, Kiska měl a stále si udržuje výhodu příslovečného nepopsaného listu.

Miloš Zeman obsadil Kancelář prezidenta republiky lidmi ze své periferní Strany práv občanů a na velvyslanecké posty prosadil lidi, jako je Livia Klausová nebo komunista Vladimír Remek, a pak při první příležitosti jmenoval z lidí podobné sorty „prezidentskou vládu“. Od Kisky se nic takového čekat nedá. Zatím se obklopuje pouze odborníky, byť častěji sahá do opozičního spektra.

Slovenská opozice i protivládní tisk sice Kiskovo vítězství ve velkém oslavovaly jako první velkou porážku levicového premiéra Roberta Fica, Kiska sám se ale od tohoto tónu distancoval a důsledně se staví mimo politickou scénu. „Nebudu kolem sebe budovat žádné politické uskupení ani politickou stranu,“ prohlásil v povolebních rozhovorech a zřejmě to hodlá dodržet.

… a jeho politika

To ovšem neznamená, že je prezidentem bez názoru. Velice důrazně se opřel do reformy slovenského soudnictví, které nejen on sám, ale i velká část Slováků považuje za nejhůř fungující složku slovenského státního mechanismu. Z pěti kandidátů na ústavní soudce vybral jediného, i vlivem blížícího se Kiskova nástupu do funkce nebyl znovuzvolen předsedou Nejvyššího soudu Štefan Harabin, považovaný za temnou postavu slovenského soudnictví, začalo se měnit složení soudcovské samosprávy. „Chci ale na tom spolupracovat s vládou,“ říká Kiska a věří, že do pěti let se mu podaří soudnictví v dobrém změnit.

Své politické postoje dává Andrej Kiska najevo nikoli ve vztahu k Ficově levicové vládě, ale zcela autonomně. Významným bodem Kiskovy politiky je tlak na zvýšení rozpočtu pro slovenskou armádu; Ficova vláda dnes na obranu dává méně než polovinu dvou procent HDP, ke kterým se Slovensko zavázalo při vstupu do NATO. Důležitý je i Kiskův distanc se od proruské politiky slovenské vlády. Ale opět – místo tvrdé kritiky slovenské diplomacie Kiska prostě pozval na výroční oslavy Slovenského národního povstání na návštěvu Slovenska ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. V rychlém sledu navštěvuje také Kiska všechny sousedy Slovenska a nezapomněl ani na Německo. Tyto návštěvy nejsou nijak zázračné, ale Kiska při nich působí profesionálně, mluví racionálně a podporuje středoevropskou spolupráci.

Jako zvláštní, ale v Kiskově případě ne překvapivé gesto, lze brát rozdělení jeho prvního měsíčního prezidentského platu mezi charitativní nadace a jejich prostřednictvím deseti slovenským rodinám, které si tak polepšily každá o víc než pět set eur.

Andrej Kiska zkrátka ztělesňuje naději, že Slovensko bude mít po dlouhé době prezidenta, na kterého bude moci být země hrdá. Pro někoho se to může zdát málo, z mého pohledu je to víc než dost.


Autor je redaktor MF Dnes; úvodní foto prezidenta na festivalu Pohoda Isifa

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského... Více

Související témata

andrej kiskamiloš zemanrobert ficoslovensko
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo